Co je Zákon č. 79/2006 Sb.?

Zákon č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony — Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Kdy nabyl Zákon č. 79/2006 Sb. účinnosti?

Zákon č. 79/2006 Sb. nabyl účinnosti 01.04.2006.

Je Zákon č. 79/2006 Sb. stále platný?

Ano, Zákon č. 79/2006 Sb. je stále platný a účinný.

Zákon č. 79/2006 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 S...

79

ZÁKON

ze dne 8. února 2006,

kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o advokacii

Čl. I

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 205/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) fyzické osoby, které

1. jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě jsou státními příslušníky jiného státu, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament a kterou je Česká republika vázána (dále jen „domovský stát“), a

2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů

(dále jen „evropský advokát“).“.

2. V § 2 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.“.

3. V § 5 písmeno g) zní:

„g) kdo není v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru

1. ke Komoře,

2. k advokátovi nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15),

3. vysokoškolského učitele, nebo

4. vědeckého pracovníka v oboru právo, pokud se jedná o pracovní poměr k Akademii věd České republiky anebo k instituci v její působnosti,

ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,“.

4. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“.

5. V § 5a odst. 1 a v § 5b odst. 1 se slova „uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)“.

6. V § 5c se slova „členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „domovských států“ a slova „uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)“ se nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)“.

7. V § 5d se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.

8. V § 5f se slova „podle § 5 nebo § 5c“ nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 nebo § 5c“.

9. V § 5g se slova „podle § 5 písm. b), c) a h)“ nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h)“.

10. V § 7 odst. 1 se slova „nejvýše 1,4násobek minimální měsíční mzdy“ nahrazují slovy „nejvýše částkou 10 000 Kč“.

11. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „uvedené v § 5 písm. a) až d),“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),“.

12. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),“.

13. V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)“.

14. V § 7 odst. 5 větě první se slova „uvedené v § 5 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c“.

15. V § 7b odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše“.

16. V § 8 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení.“.

17. V § 8 odst. 2 se slova „uvedenou v § 5 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)“.

18. V § 8b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), která je jeho zaměstnavatelem.“.

19. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) vznikl-li mu pracovněprávní nebo pracovní vztah anebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,“.

20. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí,“.

21. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže

a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, a

b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta,

a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

22. V § 9a odst. 2 písm. b) se slova „v § 24 odst. 3“ nahrazují slovy „v § 24a“.

23. V § 9b odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b)“ vkládají slova „anebo § 9 odst. 3“.

24. V § 9b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „(§ 55 odst. 7)“.

25. V § 10 odst. 4 se slova „členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „domovského státu“ a slova „podle § 5 nebo § 57“ se nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 nebo § 57“.

26. § 11 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

„§ 11

(1) Advokát vykonává advokacii

a) samostatně, nebo

b) společně s jinými advokáty jako účastník sdružení podle § 14 (dále jen „sdružení“) nebo jako společník obchodní společnosti podle § 15 (dále jen „společnost“), anebo

c) v pracovním poměru podle § 15a.

(2) Komora vede seznam sdružení (§ 14), společností (§ 15) a zahraničních právnických osob uvedených v § 35na; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

²) § 27 a násl. obchodního zákoníku.“.

27. § 13 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 3a zní:

„§ 13

(1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů.

(2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 místem podnikání podle zvláštních právních předpisů³).

(3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů^3a).

(4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.

³) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

^3a) § 78 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.“.

28. V § 14 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

„(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou o sdružení podle zvláštního právního předpisu⁴). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví účastníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou účastníky sdružení.

⁴) § 829 a násl. občanského zákoníku.“.

29. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina hlasů účastníků, náleží každému z účastníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

30. V § 14 odstavec 5 zní:

„(5) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru (§ 15a).“.

31. V § 14 odstavec 6 zní:

„(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.“.

32. § 15 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a až 4f a 5 až 7 zní:

„§ 15

Společnost

(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zřízené podle zvláštního právního předpisu^4a), pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti.

(2) Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu umožňujícího založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou^4b). Pokud společnost s ručením omezeným založená za účelem výkonu advokacie má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci^4c), popřípadě soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu; ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena^4d).

(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku^4e); oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.

(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy^4f), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy⁵).

(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.

(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu⁶).

(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.

(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).

(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně.

(10) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za závazky společnosti⁷) nejsou tímto zákonem dotčena.

^4a) § 56 a násl. obchodního zákoníku.

^4b) § 105 odst. 2 obchodního zákoníku.

^4c) § 68 odst. 6 obchodního zákoníku.

^4d) § 116 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.

^4e) § 28 odst. 2 písm. b) a c) obchodního zákoníku.

^4f) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu.

⁵) Například občanský zákoník a obchodní zákoník.

⁶) § 61 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.

⁷) § 86 a 87, § 93 odst. 1, § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

33. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7a a 7b znějí:

„Výkon advokacie v pracovním poměru

§ 15a

(1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti (dále jen „zaměstnaný advokát“).

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zvláštními právními předpisy^7a).

(3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty.

(4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.

(5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby.

(6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.

§ 15b

(1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud

a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí^4a),

b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.

(2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.

§ 15c

Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování právních služeb podle § 15a a 15b je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zvláštního právního předpisu upravujícího odpovědnost zaměstnance za škodu v pracovněprávních vztazích^7b).

^7a) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^7b) § 172 a násl. zákoníku práce.“.

34. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „se zákonem“ nahrazují slovy „s právním“.

35. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní:

„(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů^7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení.

^7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 7 soudního řádu správního, § 39 trestního řádu.“.

36. V § 18 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

(4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

(5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

(6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.“.

37. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „ve sdružení nebo společnosti“ nahrazují slovy „společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele“.

38. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem (§ 16 odst. 1), trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.“.

39. V § 21 odstavec 2 zní:

„(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.“.

40. V § 21 odst. 4 se slova „nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a)“ nahrazují slovy „proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu^8a)“.

Poznámka pod čarou č. 8a zní:

„^8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“.

41. V § 21 odst. 5 se slova „dotčeny povinnosti“ nahrazují slovy „dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu“.

42. V § 21 odst. 6 na konci se doplňuje věta „Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti^9a), jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.“.

Poznámka pod čarou č. 9a zní:

„^9a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

43. V § 21 odst. 7 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušuje.

44. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:

„§ 22

(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

(2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů^10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel.

(3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

^10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“.

45. § 23a včetně poznámky pod čarou č. 10b zní:

„§ 23a

Je-li advokát nebo společnost (§ 15) plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátovi nebo společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu^10b).

^10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.

46. § 24 zní:

„§ 24

(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie; za škodu takto způsobenou zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena^7b).

(2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za škodu podle odstavce 1 tato společnost (§ 15 odst. 4); zaměstnancem advokáta se přitom rozumí zaměstnanec společnosti.

(3) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.“.

47. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámek pod čarou č. 10c až 10g zní:

„§ 24a

(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku závazku k náhradě škody, k jehož splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti^10c). Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník^10d).

(2) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 2; minimální limit pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 000 000,– Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným nebo nejméně 10 000 000,– Kč za každého komanditistu komanditní společnosti (dále jen „pojištění společnosti“). Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik podle zvláštních právních předpisů^10e); stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených změn pojistné smlouvy^10f). Společnost je dále povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá; nesplní-li společnost tuto povinnost nebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle věty první, podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci^4c).

(3) Komora sjednává pojištění pro případ odpovědnosti advokátů za škodu podle odstavce 1; toto pojištění je pojištěním cizího pojistného rizika podle zvláštního právního předpisu^10g) (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.

(4) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 3 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn v souladu s odstavci 1 a 5; rozsah takového pojištění ani minimální limit pojistného plnění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů.

(5) Minimální limit pojistného plnění pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.

^10c) § 835 odst. 2 občanského zákoníku.

^10d) § 86 a 87, § 93 odst. 1 obchodního zákoníku.

^10e) § 68 odst. 6 písm. c) obchodního zákoníku.

^10f) § 38i odst. 1 písm. p) obchodního zákoníku.

^10g) § 10 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“.

Citace	Zákon č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	15.03.2006
Účinnost od	01.04.2006
Účinnost do	-
Stav	Platný

Zákon č. 79/2006 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Obsah