Zákon č. 210/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Platný
Zákon
Účinnost od 05.10.1999
Zobrazeno prvních 200 z celkem 385 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
210
ZÁKON
ze dne 29. července 1999,
kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a)
1a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
2. V § 5 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,“.
3. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „§ 8 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 7b odst. 1 písm. e) nebo f)“.
4. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slova „v jiném státě“ vkládají slova „za podmínek slučitelných s tímto zákonem“.
5. V § 5 odst. 4 se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.
6. V § 6 odstavec 3 zní:
„(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.“.
7. V § 7 odstavec 1 zní:
„(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).“.
8. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.
(3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
9. V § 7 odst. 4 se slova „rozhodnutí o uznání jiné zkoušky nebo o uznání jiné praxe učiněná“ nahrazují slovy „uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe“.
10. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisu znějí:
„Vyškrtnutí ze seznamu advokátů
Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:
a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b,
b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10.
(1) Ten,
a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,
b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.“.
11. § 8 zní:
(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,
a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených,
b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,
c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,
d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení,
e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 trvá po dobu delší čtyř let. To neplatí, je-li důvodem k pozastavení výkonu advokacie výkon funkce člena vlády anebo výkon funkce člena orgánů územní samosprávy, poslance nebo senátora, popřípadě výkon jiné volené veřejné funkce.
(2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5 odst. 2 písm. a).
(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.“.
12. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) znějí:
„Pozastavení výkonu advokacie
K pozastavení výkonu advokacie dochází,
a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b,
b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10.
(1) Advokátovi,
a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby,
e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno,
f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1b) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno.
(2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.
1b) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
13. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.“.
Dosavadní písmeno c) se vypouští.
14. V § 9 odstavec 3 zní:
„(3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.“.
15. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které znějí:
(1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie
a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby,
b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii,
c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e),
d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e).
(2) Pozastavením výkonu advokacie
a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo v právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15),
b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24 odst. 3,
c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1,
d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.
(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká
a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven,
b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno.
(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.“.
16. V § 15 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 5) zní:
„(2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy,4a) vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy.5)
4a) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu.
5) Například obchodní zákoník.“.
17. V § 15 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7.
18. V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.“.
19. V § 21 odst. 4 se na konci textu tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.“.
20. V § 21 odst. 5 se slova „o totožnosti klienta, jakož i“ zrušují.
21. V § 21 odstavec 6 zní:
„(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).“.
22. V § 21 odstavec 9 zní:
„(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na
a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb,
b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).“.
23. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle § 35d.“.
24. V § 26 odst. 2 se slova „jeho advokátní koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec“ nahrazují slovy „zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient“.
25. § 27 včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní:
(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.
(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, ustanovený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí.
(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.
(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.
(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.
12a) § 175e občanského soudního řádu.“.
26. V § 28 odstavec 1 zní:
„(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.“.
27. § 30 zní:
(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)].
(2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).“.
28. Název hlavy čtvrté zní: „Kárná odpovědnost a kárné řízení“.
29. § 32 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:
(1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem.
(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13)
d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,
e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13)
d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující.
(6) Výnos pokut připadá Komoře.
13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“.
30. § 33 zní:
(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“).
(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.
(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 části věty za středníkem.
(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.
(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.
(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.“.
31. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní:
(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.
(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.
(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.
(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a)
13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“.
32. § 34 zní:
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.
(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.
(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.
(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.“.
33. V § 35 odstavec 1 zní:
„(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.“.
34. Za § 35 se vkládají nové § 35a až 35e, které včetně poznámky pod čarou č. 14) znějí:
(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.
(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.
(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.
(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Není-li pokuta zaplacena ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14) Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 210/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů |
|---|---|
| Typ předpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 20.09.1999 |
|---|---|
| Účinnost od | 05.10.1999 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0