Zákon č. 120/2001 Sb.

Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

Platný Zákon Účinnost od 01.05.2001
Obsah
ČÁST PRVNÍ HLAVA I § 1 § 2 § 3 § 4 § 5 § 6 § 7 § 7a § 7b § 8 § 8a § 8b § 8c § 8d HLAVA II Díl 1 § 9 § 10 § 11 § 12 § 13 § 14 § 15 Díl 2 § 16 § 17 § 18 Díl 3 § 19 § 20 § 21 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 HLAVA III Díl 1 § 28 § 29 § 30 § 31 § 32 § 33 § 33a § 33b § 33c § 33d § 33e § 33f § 34 Díl 2 § 35 § 35a § 35b § 36 § 37 § 38 § 39 § 40 § 41 § 42 § 43 § 43a § 44 § 44a § 44b § 44c § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52 § 53 § 54 § 55 § 55a § 55b § 55c § 56 § 56a § 56b § 57 HLAVA IV § 58 § 59 § 59a Díl 2 § 63 § 64 Díl 3 § 65a Díl 4 § 66 § 67 § 68 Díl 5 § 70 Díl 6 § 71a Díl 7 § 72 HLAVA V § 73a HLAVA VI Díl 1 § 74 § 75 § 76 § 76a § 76b § 76c § 76d § 76e § 76f § 76g Díl 2 § 77 § 79 § 86 HLAVA VII § 87 § 88 § 89 § 89a HLAVA VIII § 90 § 91 § 91a § 92 HLAVA IX Díl 1 § 93 § 94 § 95 § 96 § 96a § 97 § 98 § 99 § 100 § 101 Díl 2 § 102 § 103 Díl 3 § 105 § 106 § 107 § 108 HLAVA X § 109 § 110 § 111 § 112 § 113 § 113a § 114 § 115 § 115a § 115b HLAVA XI § 116 § 117 § 117a § 117b § 118 § 119 § 120 § 120a § 121 § 122 § 123 HLAVA XII § 124 HLAVA XIII § 124a § 124b § 124c § 124d HLAVA XIV § 125 § 125a HLAVA XV § 126 § 127 § 128 § 129 § 130 § 131 § 132 ČÁST PÁTÁ § 136 ČÁST SEDMÁ § 138 ČÁST OSMÁ § 139 ČÁST DVANÁCTÁ § 143 ČÁST TŘINÁCTÁ § 144 ČÁST ČTRNÁCTÁ § 145 ČÁST PATNÁCTÁ § 146 ČÁST DEVATENÁCTÁ § 150 ČÁST DVACÁTÁ § 151
120
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

EXEKUČNÍ ŘÁD

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Soudní exekutor (dále jen „exekutor“) je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.
(2) V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva (dále jen „exekuční činnost“) a další činnost podle tohoto zákona.
§ 2
(1) Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení.
(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.
§ 3
(1) Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.
(2) Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.
§ 4
(1) Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů.
(2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.
§ 5
(1) Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
(2) Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(3) Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní předpis.2)
§ 6
Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky (dále jen „Komora“).
§ 7
(1) Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. c) a § 76a, nad nakládáním se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 a § 75 odst. 2 a nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu vykonává Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo provádí státní dohled z vlastního podnětu nebo na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.
(2) Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení.
(3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno
a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,
b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat si z nich výpisy a kopie,
c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k věci, která je předmětem státního dohledu,
d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,
e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu,
f) nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo podle § 75 odst. 2 anebo o nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(4) Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu poskytnout požadovanou součinnost tím, že
a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin, kopii spisu nebo údaje podle odstavce 3 písm. f), případně na dobu nezbytně nutnou spis,
b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),
c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce 3 písm. d).
(5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí obdobně odstavce 3 a 4.
(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.
§ 7a
(1) Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“) nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.
(2) Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jeho zaměstnanců.
§ 7b
(1) Ten, kdo uložil výtku exekutorovi, ji doručí též dalším orgánům, které jsou oprávněny tomuto exekutorovi výtku uložit.
(2) Exekutor může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch exekutora podat též ministerstvo a předseda okresního soudu, pokud se jim výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo předsedovi okresního soudu.
(4) Žaloba proti výtce uložené exekutorovi není přípustná.
§ 8
Ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)
a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,
b) po projednání s Komorou určuje počet exekutorských úřadů v obvodu každého okresního soudu a zřizuje a ruší exekutorské úřady; zrušit lze pouze exekutorský úřad, který nebyl obsazen nebo byl uvolněn,
c) může rozhodnout o výměně sídla exekutorů, kteří byli jmenováni do obvodu různých okresních soudů, a to na návrh Komory a se souhlasem těchto exekutorů; výměnou sídla exekutorů není dotčeno pověření podle § 43a,
d) jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů kárné komise z řad soudců,
e) vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 6 a 7 a podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.
§ 8a
(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení § 110 odst. 8.
(2) Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem.
§ 8b
Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny.
§ 8c
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků.
§ 8d
(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora právně jednat jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.
(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.

HLAVA II

EXEKUTOR

Díl 1

Exekutor a exekutorský úřad
§ 9
(1) Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice28), nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c) je bezúhonný,
d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a
e) složil exekutorskou zkoušku.
(2) Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, kandidáta a koncipienta podle tohoto zákona. Ministerstvo započítá zcela do exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce, asistenta státního zástupce, justičního čekatele, justičního kandidáta, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta, notářského koncipienta, notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.
(3) Exekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle tohoto zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele za exekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.
§ 10
(1) Komora vyhlásí výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu nebo, jde-li o zřízení nového exekutorského úřadu, do 1 měsíce poté, kdy ministerstvo Komoře zřízení exekutorského úřadu oznámí. Komora může vyhlásit výběrové řízení i tehdy, není-li exekutorský úřad obsazen z jiného důvodu.
(2) Komora vyhlásí opakované výběrové řízení do 6 měsíců od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 6 měsíců poté, co je jí oznámeno zřízení exekutorského úřadu, případně od vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 1 věty druhé, nejdříve však poté, co bylo způsobem podle odstavce 3 písm. b) ukončeno výběrové řízení podle odstavce 1.
(3) Výběrové řízení podle odstavců 1 a 2 je ukončeno
a) vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady pro své jmenování,
b) vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, že ve výběrovém řízení neuspěl žádný uchazeč z důvodu, že nesplnil předpoklady pro své jmenování,
c) marným uplynutím lhůty k doručení přihlášky do výběrového řízení nebo
d) vyřazením přihlášek všech přihlášených účastníků z výběrového řízení.
(4) Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení ministrovi Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení podle odstavce 3 písm. a). Ministr jmenuje exekutora do exekutorského úřadu na návrh Komory do 1 měsíce od doručení návrhu na jmenování exekutora, a to do obvodu okresního soudu. Rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) zašle Komora ministerstvu do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení.
(5) Nepodá-li Komora návrh na jmenování exekutora nebo nezašle-li Komora rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) ve lhůtách podle odstavce 4, může ministerstvo vyzvat Komoru ke splnění povinnosti podle odstavce 4 a určit jí přiměřenou dodatečnou lhůtu.
(6) Ministr může vyhlásit výběrové řízení a na jeho základě jmenovat exekutora i bez návrhu Komory,
a) nevyhlásí-li Komora výběrové řízení nebo opakované výběrové řízení ve stanovené lhůtě,
b) nepodá-li Komora ministrovi návrh na jmenování exekutora v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva, ačkoliv ve výběrovém řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 3 písm. a), nebo
c) nezašle-li Komora ministerstvu v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d).
(7) Do výběrového řízení se může v lhůtě určené tím, kdo výběrové řízení vyhlásil, přihlásit každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.
§ 11
(1) Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže
a) složil slib do rukou ministra,
b) uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.
(2) Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, a prokázat se stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy Komoře do 30 dnů po svém jmenování exekutorem. Jestliže exekutor zaměstnává zaměstnance, je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti i za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s činností podle tohoto zákona.
(3) Pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, musí trvat po celou dobu výkonu exekutorského úřadu.
§ 12
(1) Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou ministra před svým jmenováním tento slib: „Slibuji na svoje svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora.“
(2) Odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou, nemůže být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu uchazeče, který se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí za uchazečem, který odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou.
§ 13
(1) Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při své činnosti používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují
a) jeho jméno, příjmení a titul,
b) označení „soudní exekutor“,
c) sídlo exekutora,
d) státní znak České republiky.
(2) Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.
(3) Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora je v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 14
(1) Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory. Sídlem exekutora je sídlo exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován.
(2) Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15
(1) Výkon exekutorského úřadu zaniká
a) smrtí exekutora,
b) prohlášením exekutora za mrtvého,
c) odvoláním exekutora,
d) pozbytím státního občanství České republiky,
e) jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,
f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu,
g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského úřadu; žádost o ukončení výkonu exekutorského úřadu zašle exekutor bez zbytečného odkladu na vědomí Komoře.
(2) Ministr exekutora odvolá,
a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za újmu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost.
(3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání.
(4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.
(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje nejpozději při prvním úkonu exekutora v řízení a oprávněného poučí, že může navrhnout změnu exekutora nebo požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, případně jeho zástupce, zajistí bez zbytečného odkladu předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1; vlastnické právo exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, k technickým zařízením či nosičům dat tím není dotčeno. Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, není právním nástupcem exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu.
(6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě jeho dědiců nebo odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora nebo exekutora, který převzal řízení podle odstavce 7 nebo 9, se určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(7) Nebyl-li do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo byl-li exekutorský úřad zrušen a je-li zástupce exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, exekutorem, vyzve Komora bez zbytečného odkladu poté, co uplynul 1 rok od uvolnění exekutorského úřadu nebo bez zbytečného odkladu poté, co byl exekutorský úřad zrušen, zástupce, aby Komoře do 1 měsíce sdělil, že nesouhlasí s převzetím spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu. Nesdělí-li zástupce nejpozději do 1 měsíce od doručení výzvy Komory, že nesouhlasí s převzetím, platí, že převzal věci podle věty první. Odstavec 5 věty první a druhá se použijí přiměřeně.
(8) Komora vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je sídlo exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, o tom, že
a) zástupce vyslovil nesouhlas podle odstavce 7, a to do 1 měsíce od vyslovení nesouhlasu,
b) zástupce je kandidátem a do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, nebyl jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo že exekutorský úřad byl zrušen, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu,
c) nebylo možno postupovat podle odstavce 7, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu.
(9) Předseda okresního soudu rozvrhne exekuční řízení vedená v úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu; není-li do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, předseda okresního soudu řízení rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu, který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu stejného krajského soudu. Na žádost poskytne zástupce předsedovi okresního soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení. O předání exekučních řízení sepíše předseda okresního soudu, zástupce a exekutor, který řízení převzal, protokol. Odstavec 5 se použije přiměřeně.

Díl 2

Zastupování exekutora
§ 16
(1) Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro které nemůže vykonávat svůj úřad po dobu delší než 1 měsíc. Nenavrhne-li exekutor svého zástupce do 1 měsíce od svého jmenování, ustanoví mu zástupce Komora. Zastupovaný exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od ustanovení zástupce, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(2) Zástupce je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich kandidátů, a nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může být zástupce ustanoven z řad exekutorů jmenovaných mimo obvod příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Za zástupce exekutora je možné ustanovit kandidáta, jen jestliže splňuje podmínky podle § 11 odst. 1 písm. b).
(3) Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik skutečností podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému zástupci. Oznámení o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje zejména důvod a den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad. Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy se zástupce dozví o skutečnosti podle odstavce 1, a končí dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o zániku skutečnosti podle odstavce 1. Došlo-li k zániku výkonu exekutorského úřadu, končí zastupování dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o tom, že nově jmenovaný exekutor otevřel v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář, a je připraven vykonávat exekuční činnost. Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.
(4) Zastupovaný exekutor, případně zástupce zastupovaného exekutora zajistí bez zbytečného odkladu svému zástupci, případně novému zástupci přístup ke spisům, plněním vymoženým v exekuci, zajištěným věcem, exekutorským úschovám a registrům, případně souvisejícím datům, technickým zařízením nebo nosičům dat, a je-li to třeba, i razítkům a pečetidlům. Zástupce exekutora má povinnost nahradit újmu způsobenou porušením povinnosti mlčenlivosti. Za újmu způsobenou zaměstnanci zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný exekutor. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.
(5) Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem exekutora, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(6) Ustanovený zástupce může být na svoji žádost nebo na žádost zastupovaného exekutora uvolněn z funkce zástupce pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných.
(7) Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 6 eviduje Komora.
§ 17
(1) Zástupce zastupuje exekutora při výkonu exekuční činnosti. Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat exekuční činnost. Byl-li exekutorovi pozastaven výkon exekutorského úřadu, nebo pokud mu výkon exekutorského úřadu zanikl, zastupuje ho zástupce při výkonu exekuční i další činnosti.
(2) Zástupce exekutora podepisuje listiny svým jménem a příjmením a současně uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.
(3) Jestliže je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo. Jestliže je kandidátem, používá razítko a pečetidlo exekutora, kterého zastupuje.
(4) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce exekutora.
(5) Kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení § 32 se použije obdobně.
§ 18
(1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,
a) jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho exekutorského úřadu zanikl nebo byl pozastaven,
b) jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování,
c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,
d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.
(2) Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového zástupce.
(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.

Díl 3

Zaměstnanci exekutora
Koncipient
§ 19
(1) Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.
(2) Seznam koncipientů vede Komora.
§ 20
(1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který
a) splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),
b) je v pracovním poměru u exekutora.
(2) Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, zaniká.
§ 21
(1) Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.
(2) Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního závodu (dále jen „závod“), vydávat rozhodnutí v exekuci prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.
§ 22
(1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,
a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,
c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,
d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,
g) kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.
Obsah
ČÁST PRVNÍ HLAVA I § 1 § 2 § 3 § 4 § 5 § 6 § 7 § 7a § 7b § 8 § 8a § 8b § 8c § 8d HLAVA II Díl 1 § 9 § 10 § 11 § 12 § 13 § 14 § 15 Díl 2 § 16 § 17 § 18 Díl 3 § 19 § 20 § 21 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 HLAVA III Díl 1 § 28 § 29 § 30 § 31 § 32 § 33 § 33a § 33b § 33c § 33d § 33e § 33f § 34 Díl 2 § 35 § 35a § 35b § 36 § 37 § 38 § 39 § 40 § 41 § 42 § 43 § 43a § 44 § 44a § 44b § 44c § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52 § 53 § 54 § 55 § 55a § 55b § 55c § 56 § 56a § 56b § 57 HLAVA IV § 58 § 59 § 59a Díl 2 § 63 § 64 Díl 3 § 65a Díl 4 § 66 § 67 § 68 Díl 5 § 70 Díl 6 § 71a Díl 7 § 72 HLAVA V § 73a HLAVA VI Díl 1 § 74 § 75 § 76 § 76a § 76b § 76c § 76d § 76e § 76f § 76g Díl 2 § 77 § 79 § 86 HLAVA VII § 87 § 88 § 89 § 89a HLAVA VIII § 90 § 91 § 91a § 92 HLAVA IX Díl 1 § 93 § 94 § 95 § 96 § 96a § 97 § 98 § 99 § 100 § 101 Díl 2 § 102 § 103 Díl 3 § 105 § 106 § 107 § 108 HLAVA X § 109 § 110 § 111 § 112 § 113 § 113a § 114 § 115 § 115a § 115b HLAVA XI § 116 § 117 § 117a § 117b § 118 § 119 § 120 § 120a § 121 § 122 § 123 HLAVA XII § 124 HLAVA XIII § 124a § 124b § 124c § 124d HLAVA XIV § 125 § 125a HLAVA XV § 126 § 127 § 128 § 129 § 130 § 131 § 132 ČÁST PÁTÁ § 136 ČÁST SEDMÁ § 138 ČÁST OSMÁ § 139 ČÁST DVANÁCTÁ § 143 ČÁST TŘINÁCTÁ § 144 ČÁST ČTRNÁCTÁ § 145 ČÁST PATNÁCTÁ § 146 ČÁST DEVATENÁCTÁ § 150 ČÁST DVACÁTÁ § 151

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení