Co je Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb.?

Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky — Vyhláška Ministerstva obrany o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky.

Kdy nabyl Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb. účinnosti?

Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb. nabyl účinnosti 12.01.1996.

Je Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb. je stále platný a účinný.

Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb.

Vyhláška Ministerstva obrany o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky

Platný Účinnost od 12.01.1996

Obsah

ČÁST PRVNÍ HLAVA PRVNÍ Oddíl první § 1 § 2 § 3 § 4 Oddíl druhý § 5 HLAVA DRUHÁ Oddíl první § 6 § 7 § 8 § 8a Oddíl druhý § 9 Oddíl třetí § 10 HLAVA TŘETÍ § 11 § 12 § 13 HLAVA ČTVRTÁ § 14 § 15 HLAVA PÁTÁ § 16 § 17 Oddíl první § 18 § 19 § 20 § 21 § 22 § 23 § 24 Oddíl druhý § 25 § 26 § 27 § 28 § 28a § 29 Oddíl třetí § 30 § 31 § 32 § 33 § 34 § 35 Oddíl čtvrtý § 35a § 35b § 35c § 35d HLAVA ŠESTÁ § 36 § 37 ČÁST DRUHÁ HLAVA PRVNÍ § 38 § 39 § 40 § 41 § 42 § 43 § 44 § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52 HLAVA DRUHÁ Oddíl první § 53 § 54 Oddíl druhý § 55 § 56 § 57 § 58 Oddíl třetí § 59 § 60 § 61 § 62 § 63 Oddíl čtvrtý § 64 § 65 § 66 Oddíl pátý § 67 § 68 § 69 Oddíl šestý § 70 § 71 § 72 § 73 HLAVA TŘETÍ § 74 § 75 § 76 HLAVA ČTVRTÁ § 77 § 78 § 79 ČÁST TŘETÍ § 80

Zobrazeno prvních 200 z celkem 697 ustanovení tohoto předpisu. Zobrazit celý předpis →

Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.

VYHLÁŠKA

Ministerstva obrany

ze dne 21. prosince 1995

o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky

Ministerstvo obrany stanoví podle § 11 zákona č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění zákona č. 161/1995 Sb. (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL

HLAVA PRVNÍ

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ V ZÁKLADNÍ (NÁHRADNÍ) SLUŽBĚ A V ZÁLOZE POVOLANÝCH NA CVIČENÍ

Oddíl první

Peněžní náležitosti vojáků v základní (náhradní) službě

§ 1

Služné

(1) Vojákům v základní (náhradní) službě (dále jen „vojáci v základní službě“) náleží služné podle dosažených vojenských hodností¹) v těchto měsíčních částkách:

vojín	450 Kč,
svobodník	500 Kč,
desátník	650 Kč,
četař	700 Kč,
rotný	750 Kč,
rotmistr	800 Kč,
podporučík	900 Kč.

(2) Služné podle předchozího odstavce náleží ode dne nastoupení základní (náhradní) služby u vojenského útvaru do dne propuštění ze základní (náhradní) služby. Vyplácí se patnáctého dne běžného kalendářního měsíce. Připadne-li výplata na sobotu, neděli nebo svátek, vyplácí se nejbližší předchozí pracovní den.

(3) Při jmenování nebo povýšení²) vojáků v základní službě do vyšší vojenské hodnosti náleží služné podle nové vojenské hodnosti dnem jmenování nebo povýšení.

(4) Vojákům v základní službě, kteří jsou po nastoupení základní (náhradní) služby odveleni nebo přemístěni k jiným vojenským útvarům, vydá vojenský útvar, u něhož nastoupili, peněžní osvědčení k výplatě služného u vojenského útvaru, k němuž byli odveleni. Vojákům v základní službě odveleným nebo přemístěným před stanoveným výplatním termínem vyplatí vojenský útvar služné předem, nejpozději v den odvelení nebo přemístění.

(5) Vojákům v základní službě, kterým byla vojenská hodnost odňata nebo kterým soud uložil trest ztráty vojenské hodnosti, náleží služné vojína dnem odnětí vojenské hodnosti nebo dnem, kterým nabyl rozsudek o ztrátě vojenské hodnosti právní moci. Obdobně se postupuje při snížení hodnosti.

§ 2

Zástupné

(1) Vojákům v základní službě, kteří jsou dočasně zařazeni do neobsazených funkcí plánovaných pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance a vykonávají tuto funkci po dobu delší než čtyři týdny, náleží ode dne převzetí do dne ukončení výkonu této funkce zástupné v těchto měsíčních částkách:

a) 500 Kč u funkcí zařazených ve 4. a nižší platové třídě,

b) 600 Kč u funkcí zařazených v 5. až 7. platové třídě,

c) 700 Kč u funkcí zařazených v 8. a vyšší platové třídě.

(2) Je-li výkon funkcí uvedených v předchozím odstavci spojen s povinností uzavřít podle zvláštních předpisů³) dohodu o hmotné odpovědnosti, zvyšuje se zástupné ode dne uzavření dohody o hmotné odpovědnosti o 400 Kč měsíčně.

(3) Zástupné se vyplácí za uplynulý kalendářní měsíc při pravidelné výplatě služného.

§ 3

Příplatky

(1) Vojákům v základní službě, kteří pracují ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, náleží příplatek za podmínek stanovených zvláštním předpisem⁴) ve výši 150 Kč měsíčně pro pracovní činnosti uvedené v první skupině a 400 Kč měsíčně pro pracovní činnosti uvedené ve druhé skupině.

(2) Vojákům v základní službě náleží příplatek za ztížené podmínky

a) při výkonu služby u výsadkových útvarů nebo u letectva a protivzdušné obrany ve funkcích, pro které je předepsána odbornost výsadkáře nebo padákového odborníka, za podmínky současného provádění pozemního a vzdušného výcviku v částkách:

1. 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,

2. 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,

3. 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,

b) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné používat potápěcí přístroj, ve výši 50 Kč za hodinu,

c) při výkonu služby u letectva a protivzdušné obrany ve funkcích, kdy zabezpečují nepřetržitou provozuschopnost, bojeschopnost a provoz letecké a protiletadlové raketové techniky včetně inženýrsko-leteckého zabezpečení letového provozu a práce se vykonává v prostorech, kde dochází k vystavení nebezpečí ozáření vysokofrekvenční energií, laserovému záření, bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví v prostorech před vrtulemi, vstupními kanály, účinku výstupních plynů nebo vrtulového proudu a soustavně přicházejí do styku s látkami, které mají agresivní účinky na organismus, v měsíční částce 600 Kč.

(3) Příplatky podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) náleží od prvního dne kalendářního měsíce výkonu těchto činností nebo služby do konce kalendářního měsíce výkonu těchto činností nebo služby, nejdéle však do dne propuštění ze základní (náhradní) služby včetně, kdy příplatky náleží jen za dny výkonu těchto činností nebo služby.

(4) Při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz náleží příplatek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) do konce kalendářního měsíce, v němž nastala neschopnost ke službě. Při nástupu služby po ukončení neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz náleží příplatek od prvního dne kalendářního měsíce.

(5) Celková doba činností podle odstavce 2 písm. b) se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.

(6) Příplatky se vyplácejí za uplynulý kalendářní měsíc při pravidelné výplatě služného.

§ 4

(1) Peněžní náležitosti náleží po dobu výkonu základní (náhradní) služby.^4a)

(2) Podmínky nároku na peněžní náležitosti voják v základní (náhradní) službě nesplňuje po dobu zameškanou zběhnutím nebo svémocným odloučením.^4b)

(3) Vyplacené peněžní náležitosti se nevracejí, i když nárok na ně zcela nebo zčásti zanikl, s výjimkou, kdy nejsou splněny podmínky nároku na peněžní náležitosti podle odstavce 2.

Oddíl druhý

Peněžní náležitosti vojáků v záloze povolaných na cvičení

§ 5

(1) Vojákům v záloze povolaným na cvičení⁵) (dále jen „vojáci povolaní ze zálohy“) v kategorii mužstva a poddůstojníků náleží služné podle dosažené vojenské hodnosti ve výši stanovené v § 1 odst. 1 této vyhlášky dnem nastoupení vojenské činné služby u vojenského útvaru.

(2) Vojákům povolaným ze zálohy v kategoriích praporčíků, důstojníků a generálů náleží služné podle dosažené vojenské hodnosti v těchto měsíčních částkách:

rotmistr	800 Kč,
nadrotmistr	850 Kč,
podpraporčík, podporučík	900 Kč,
praporčík, poručík	1 000 Kč,
nadpraporčík, nadporučík	1 100 Kč,
kapitán	1 200 Kč,
major	1 300 Kč,
podplukovník	1 400 Kč,
plukovník	1 600 Kč,
generálmajor	1 800 Kč,
generálporučík	2 000 Kč,
generálplukovník	2 200 Kč.

(3) Služné se vojákům povolaným ze zálohy vyplácí:

a) při výkonu vojenské činné služby v délce do 14 dnů v průběhu služby, nejpozději v den propuštění,

b) při výkonu vojenské činné služby v délce nad 14 dnů:

1. patnáctého dne běžného kalendářního měsíce, nastoupí-li službu do desátého dne kalendářního měsíce,

2. poslední pracovní den kalendářního měsíce v ostatních případech, nejpozději v den propuštění,

c) nejpozději dnem odvelení nebo přemístění, jsou-li po nastoupení vojenské činné služby od vojenského útvaru odveleni nebo přemístěni.

(4) Nekonal-li voják v záloze vojenskou činnou službu celý kalendářní měsíc, náleží mu poměrná část služného.

(5) Pro výplatu služného při jmenování nebo povýšení vojáků povolaných ze zálohy platí ustanovení § 1 odst. 3 této vyhlášky.

(6) Vojákům povolaným ze zálohy náleží příplatky podle § 3 této vyhlášky za dobu výkonu vojenské činné služby.

(7) Na vojáky povolané ze zálohy se obdobně vztahuje ustanovení § 4 této vyhlášky.

HLAVA DRUHÁ

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI ŽÁKŮ VOJENSKÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL, STUDENTŮ VOJENSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL A VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ VYSLANÝCH KE STUDIU V ZAHRANIČÍ

Oddíl první

Peněžní náležitosti žáků vojenských středních škol a studentů vojenských vysokých škol, kteří nejsou vojáky z povolání

§ 6

Kapesné

(1) Žákům vojenských středních škol,⁶) kteří nejsou vojáky v činné službě, (dále jen „žáci“) náleží kapesné ve výši 250 Kč měsíčně. Náčelník vojenské střední školy zvýší na základě studijních výsledků kapesné:

a) do částky 350 Kč měsíčně žákům, kteří dosáhli celkového hodnocení „prospěl velmi dobře“,

b) do částky 450 Kč měsíčně žákům, kteří dosáhli celkového hodnocení „prospěl s vyznamenáním“.

(2) Zvýšené kapesné podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. b) se přiznává k 1. únoru a 1. září kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé desetikoruny směrem nahoru.

(3) Kapesné žákům náleží ode dne nástupu do vojenské střední školy do dne předcházejícího dni zahájení výkonu základní (náhradní) služby nebo do dne ukončení studia.

§ 7

Služné

(1) Studentům vojenských vysokých škol⁷) (dále jen „studenti“) a žákům po dobu výkonu základní (náhradní) a další služby⁸) náleží služné podle ustanovení § 1 této vyhlášky podle dosažené vojenské hodnosti.

(2) Služné se podle odstavce 1 zvyšuje:

a) po dobu přípravy pro výkon funkcí výkonných letců od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena letová příprava:

1. o 400 Kč měsíčně v 1. a 2. ročníku,

2. o 500 Kč měsíčně ve vyšších ročnících,

b) po dobu výsadkářského výcviku:

1. o 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,

2. o 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,

3. o 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,

c) po ukončení základní (náhradní) služby:

1. o 300 Kč měsíčně při studiu ve vojenských středních školách,

2. o 500 Kč měsíčně při studiu ve vojenských vysokých školách,

d) studentům a žákům, kteří jsou pověřeni vedením školní čety od prvního dne výkonu funkce, trvá-li výkon funkce nepřetržitě nejméně čtyři týdny, o 600 Kč měsíčně,

e) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné použít potápěcí přístroj, ve výši 50 Kč za hodinu; celková doba se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.

§ 8

(1) Studentům v další službě⁸) náleží studijní přídavek po ukončení semestru při dosažení studijních výsledků:

a)	do průměru 1,2 ve výši	1 200 Kč,
b)	do průměru 1,5 ve výši	1 000 Kč,
c)	do průměru 1,8 ve výši	800 Kč,
d)	do průměru 2,0 ve výši	400 Kč,
e)	do průměru 3,0 ve výši	150 Kč,

od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový semestr, do prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná další semestr, a vyplácí se spolu s ostatními peněžními náležitostmi. V prvním semestru, a pokud student v další službě⁸) nesplní povinnosti za předchozí semestr, náleží mu v novém semestru studijní přídavek podle písmene e) do konce kalendářního měsíce, v němž povinnosti za předchozí semestr splnil.

(2) Studentům v další službě⁸) při studiu, které podle statutu vysoké školy^8a) trvá déle než pět let, náleží studijní přídavek podle odstavce 1 za předchozí semestr.

(3) Studijní přídavek náleží do dne, kdy voják v další službě přestal být studentem⁷) nebo do dne předcházejícímu dni přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby.⁹)

§ 8a

Na studenty a žáky se po dobu výkonu základní (náhradní) a další služby⁸) vztahuje obdobně ustanovení § 4 této vyhlášky.

Oddíl druhý

Peněžní náležitosti studentů, kteří jsou vojáky z povolání

§ 9

(1) Studentům denního studia, kteří před zahájením studia vykonávali službu vojáka z povolání po dobu kratší šesti měsíců, náleží po dobu studia hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti stanovený zvláštním předpisem¹⁰) a studijní přídavek ve výši:

1 200 Kč měsíčně v 1. ročníku,
1 400 Kč měsíčně ve 2. ročníku,
1 600 Kč měsíčně ve 3. ročníku,
1 800 Kč měsíčně ve 4. a dalších ročnících.

(2) Studentům denního studia, kteří před zahájením studia vykonávali službu vojáka z povolání po dobu nejméně šesti měsíců, náleží hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti, stanovený zvláštním předpisem,¹⁰) a studijní přídavek, který se studentům vysokoškolského studia⁷) stanoví z platového tarifu 7. platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe. U studentů, jimž se započítává ke dni zahájení studia 9 a více let odborné praxe, se stanoví z platového tarifu 8. platové třídy v příslušném platovém stupni. U studentů postgraduálního studia¹¹) se stanoví z platového tarifu 9. platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe. K platovému tarifu náleží zvláštní příplatek¹²) ve výši 500 Kč a zvýšení ve výši 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják z povolání zařazen. Zápočet odborné praxe ke dni zahájení studia je rozhodující pro stanovení platové třídy a stupně na celou dobu studia.

(3) Studijní přídavek náleží od prvního dne kalendářního měsíce po zahájení studia. Bylo-li studium zahájeno prvním dnem kalendářního měsíce, náleží již od tohoto dne. Studijní přídavek náleží do konce kalendářního měsíce, kdy bylo rozhodnuto o jeho změně, nebo do dne, kdy přestal být studentem.

(4) Studijní přídavek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje:

a) po dobu přípravy pro výkon funkcí výkonných letců od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena letová příprava:

1. o 400 Kč měsíčně v 1. a 2. ročníku,

2. o 500 Kč měsíčně ve vyšších ročnících,

b) po dobu výsadkářského výcviku:

1. o 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,

2. o 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,

3. o 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,

c) studentům, kteří jsou pověřeni vedením školní čety, od prvního dne výkonu této funkce, o 600 Kč měsíčně, trvá-li výkon funkce nepřetržitě nejméně čtyři týdny,

d) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné použít potápěcí přístroj, o 50 Kč za hodinu; celková doba se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.

(5) Studijní přídavek podle odstavců 1 a 2 se zvyšuje po ukončení semestru při dosažení studijních výsledků:

a)	do průměru 1,2 o	1 200 Kč,
b)	do průměru 1,5 o	1 000 Kč,
c)	do průměru 1,8 o	800 Kč,
d)	do průměru 2,0 o	400 Kč,

od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový semestr, do prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná další semestr, a vyplácí se spolu s ostatními peněžními náležitostmi. Pokud student nesplní povinnosti za předchozí semestr, nenáleží mu v novém semestru zvýšení studijního přídavku do konce kalendářního měsíce, v němž povinnosti za předchozí semestr splnil.

(6) Studijní přídavek podle odstavce 2 se zvyšuje u studentů postgraduálního studia¹¹) o 1 200 Kč měsíčně.

Oddíl třetí

Peněžní náležitosti vojáků z povolání vyslaných ke studiu v zahraničí

§ 10

(1) Vojákovi z povolání, který byl vyslán k dennímu studiu do škol v zahraničí, náleží po dobu studia hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti, stanovený zvláštním předpisem,¹⁰) a studijní přídavek, který se stanoví z platového tarifu přiznané platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe ke dni zahájení studia. K platovému tarifu náleží zvýšení ve výši 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják z povolání zařazen. Zápočet doby odborné praxe ke dni zahájení studia je rozhodující pro stanovení platového stupně na celou dobu studia.

(2) Studijní přídavek náleží od prvního dne následujícího po zahájení studia. Bylo-li studium zahájeno prvním dnem kalendářního měsíce, náleží již od tohoto dne. Studijní přídavek náleží do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho změně, nebo do dne ukončení studia.

(3) Peněžní náležitosti podle odstavce 1 se dělí na část korunovou a část valutovou. Korunovou část tvoří 60 % součtu hodnostního příplatku a studijního přídavku a vyplácí se vojákům z povolání v České republice. Valutovou část tvoří 40 % součtu hodnostního příplatku a studijního přídavku, násobeného přepočítací relací pro zemi studia. Výše a způsob určení přepočítací relace jsou stanoveny zvláštním předpisem.¹³) Valutová část se vojákům z povolání vyplácí v zahraničí.

(4) Vojákům z povolání, kterého manželka nebo manžel následuje do místa studia v zahraničí na dobu delší než jeden rok, se zvyšuje valutová část podle odstavce 3 o 20 %; toto zvýšení vojákovi z povolání nenáleží

a) za dobu pobytu manželky nebo manžela mimo zemi, která je určena jako místo studia v zahraničí, přesahující 49 kalendářních dnů v běžném roce u evropských zemí a 63 kalendářních dnů v běžném roce u mimoevropských zemí,

b) má-li manželka nebo manžel po dobu výkonu práce v zahraničí příjem ze závislé činnosti nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.

HLAVA TŘETÍ

PRAVIDLA PRO VÝPLATU PLATU VOJÁKŮM Z POVOLÁNÍ

§ 11

Plat při ukončení výkonu funkce a při ukončení funkčního období ve volených funkcích

Plat z předcházející vykonávané funkce se vyplácí vojákovi z povolání do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl ukončen výkon této funkce.

§ 12

Plat při odvolání z funkce před ustanovením do jiné funkce a při vyslání k dennímu studiu

(1) Vojákovi z povolání, který je odvolán z funkce před ustanovením do jiné funkce, se zachovává dosavadní plat nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl ustanoven do jiné funkce; byl-li ustanoven do jiné funkce prvním dnem kalendářního měsíce, náleží mu dosavadní plat do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl do jiné funkce ustanoven.

(2) Vojákovi z povolání, který je vyslán k dennímu studiu, se zachovává dosavadní plat až do konce měsíce, v němž bylo denní studium započato. Bylo-li studium započato prvním dnem kalendářního měsíce, náleží vojákovi z povolání peněžní náležitosti podle ustanovení § 9 této vyhlášky již od tohoto dne.

§ 13

Plat a peněžní náležitosti při úmrtí vojáka z povolání

(1) Při úmrtí vojáka z povolání se vyplatí pozůstalým poměrná část platu a peněžních náležitostí, na které mu vznikl nárok za kalendářní měsíc, ve kterém zemřel. Dále se vyplatí i jiné peněžní náležitosti za uplynulé období, na které vojákovi z povolání vznikl nárok přede dnem úmrtí a které mu nebyly vyplaceny.

(2) Za pozůstalé podle odstavce 1 se považují osoby stanovené zvláštním zákonem.¹⁴)

HLAVA ČTVRTÁ

JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ VÝPOMOC A NÁBOROVÝ PŘÍSPĚVEK

§ 14

Jednorázová peněžní výpomoc

(1) Vojákovi z povolání může být při mimořádné tíživé sociální situaci, zejména při živelní pohromě nebo dlouhotrvající nemoci, které zapříčinily, že se ocitl nezaviněně ve značné finanční tísni, poskytnuta jednorázová nenávratná peněžní výpomoc až do výše 40 000 Kč.

(2) Odůvodněnou žádost o jednorázovou peněžní výpomoc předkládá voják z povolání služebním postupem ministrovi obrany.

§ 15

Náborový příspěvek

(1) Vojákovi z povolání, který absolvoval jinou než vojenskou školu, lze přiznat při přijetí do služebního poměru náborový příspěvek v základní výši 15 000 Kč a dále

a) 7000 Kč za každý ukončený školní rok středoškolského studia,

b) 10 000 Kč za každý ukončený školní rok vysokoškolského studia.

(2) Celková částka náborového příspěvku se určí podle doby stanovené pro absolvování příslušné školy, nejvýše však do částky 43 000 Kč u středoškolského studia a 75 000 Kč u vysokoškolského studia. Náborový příspěvek lze poskytnout jen podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. b), a to pouze při prvním přijetí do služebního poměru.

(3) Vojákovi přijatému do další služby¹⁵) lze přiznat poměrnou část náborového příspěvku uvedeného v odstavci 1 v závislosti na délce závazku k vojenské činné službě. Za každý rok služby lze vyplatit 10 % příspěvku stanoveného v odstavcích 1 a 2.

(4) Při prodloužení závazku k vojenské činné službě lze vojákovi přijatému do další služby, kterému byl vyplacen náborový příspěvek podle odstavce 3, přiznat za každý další rok závazku náborový příspěvek ve výši 10 % celkové částky vypočtené podle odstavců 1 a 2. Celková částka vyplacených náborových příspěvků však nesmí přesáhnout částku uvedenou v odstavcích 1 a 2.

(5) Při přijetí vojáka v další službě, kterému byl vyplacen náborový příspěvek, do služebního poměru vojáka z povolání lze přiznat náborový příspěvek podle odstavců 1 a 2 snížený o náborový příspěvek, který mu byl vyplacen při přijetí do další služby.

(6) Absolventům jiných než vojenských škol, kteří požádají o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby, za které vojenská správa převezme povinnost uhradit náklady,¹⁶) se poskytuje náborový příspěvek ve výši rozdílu mezi částkou, kterou vojenská správa zaplatí jiné organizaci, a náborovým příspěvkem poskytovaným při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby.

(7) Náborový příspěvek se přizná žadateli o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo o přijetí do další služby za podmínky, že se v dohodě o vzniku služebního poměru zaváže vrátit poměrnou část vyplaceného náborového příspěvku, jestliže bude propuštěn ze služebního poměru před splněním převzatého závazku z důvodů uvedených v § 26 odst. 1 písm. d) a v § 26 odst. 2 písm. c) až f) zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

(8) Při výpočtu částky, kterou je voják z povolání povinen vrátit, se doba splněné části závazku zaokrouhluje na celé měsíce, přičemž doba přesahující 15 dní se považuje za celý kalendářní měsíc; k době 15 dní a kratší se nepřihlíží.

HLAVA PÁTÁ

POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD PŘI SLUŽEBNÍCH CESTÁCH, ODVELENÍ, PŘEMÍSTĚNÍ, PŘESTĚHOVÁNÍ A VYSLÁNÍ KE STUDIU V ZAHRANIČÍ

§ 16

Vymezení pojmů

(1) Služební cestou se rozumí doba od nástupu vojáka [§ 1 písm. a) zákona] na cestu k plnění služebního úkolu do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně plnění služebního úkolu v tomto místě, do návratu vojáka z této cesty.

(2) Zahraniční služební cestou se rozumí doba služební cesty podle odstavce 1 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cesty v zahraničí.

(3) Pravidelným pracovištěm se rozumí všechny prostory a zařízení, v nichž je vojenský útvar trvale nebo dočasně umístěn, nebo v nichž voják trvale koná zaměstnání.¹⁷)

(4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumí obec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu.¹⁸)

(5) Za rodinného příslušníka vojáka se považují, mají-li trvalý pobyt na území České republiky, manžel nebo druh, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené vojákovi do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni, jakož i další osoby za podmínky, že žijí v domácnosti¹⁹) s vojákem.

(6) Ženatým vojákům z povolání jsou postaveni na roveň osamělí vojáci z povolání, kteří žijí a hospodaří v domácnosti alespoň s jedním rodinným příslušníkem, kterému poskytují zaopatření.

§ 17

Obecná ustanovení

(1) Velitel vojenského útvaru, který vysílá vojáka na služební cestu, určí místo jejího nástupu, způsob dopravy, místo plnění služebního úkolu, dobu trvání, ukončení služební cesty a může určit další podmínky služební cesty.

(2) Jako místo nástupu a místo ukončení služební cesty může velitel vojenského útvaru určit pravidelné pracoviště nebo jiné místo, v němž se voják v den nástupu služební cesty zdržuje, je-li to hospodárnější.

(3) Pro určení nástupu a ukončení služební cesty konané veřejným hromadným dopravním prostředkem je rozhodná doba odjezdu a doba příjezdu stanovená jízdním řádem upravená o prokázané zpoždění. Při použití letadla je rozhodná stanovená doba odjezdu autobusu obstarávajícího přepravu cestujících mezi sídlem leteckého dopravního podniku a letištěm. Při použití jiného než veřejného hromadného dopravního prostředku je pro určení nástupu a ukončení služební cesty rozhodná skutečná doba jeho odjezdu a skutečná doba jeho příjezdu.

(4) Požádá-li voják o poskytnutí zálohy na náhrady při služební cestě, poskytne se mu záloha až do předpokládané výše náhrady. Voják je povinen po ukončení služební cesty bez zbytečného odkladu předložit písemné doklady potřebné k vyúčtování služební cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu.

Oddíl první

Náhrady při služební cestě

§ 18

Druhy náhrad

(1) Vojákovi vyslanému na služební cestu náleží:

a) náhrada jízdních výdajů,

b) náhrada výdajů za ubytování,

c) náhrada nutných vedlejších výdajů.

(2) Vojákovi z povolání vyslanému na služební cestu dále náleží:

a) stravné,

b) náhrada jízdních výdajů podle § 27 odst. 4 až 6 této vyhlášky za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu nebo mezi velitelem vojenského útvaru a vojákem předem dohodnutého pobytu rodiny a zpět, je-li to hospodárnější, trvá-li služební cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to jednou týdně.

§ 19

Náhrada jízdních výdajů

(1) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajů za cestu mezi místem, které mu bylo určeno jako místo nástupu služební cesty, a místem, do něhož byl vyslán k plnění služebních úkolů, a poté místem ukončení služební cesty. Nemohl-li se voják ubytovat v místě, do něhož byl vyslán, náleží mu též náhrada jízdních výdajů za cesty konané do nejbližšího místa, v němž se ubytoval, a zpět.

(2) Jízdními výdaji jsou výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového (lehátkového) vozu. Při jízdě vlakem nad vzdálenost 51 km jedním směrem se hradí příplatek za vlak vyšší kvality, při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem se hradí jízdní výdaje za první vozovou třídu. Náhrada jízdného za použití lůžkového (lehátkového) vozu první nebo druhé třídy přísluší vojákovi při splnění podmínky ujetí vzdálenosti nejméně 201 km pouze tehdy, trvala-li cesta alespoň čtyři hodiny v době mezi 22. a 6. hodinou a po jejím ukončení bezprostředně následoval výkon služby. Náhrada výdajů za první vozovou třídu, popř. použití lůžkového (lehátkového) vozu nepřísluší vojákům v základní službě a vojákům povolaným ze zálohy.

§ 20

Náhrada výdajů za použití soukromého silničního motorového vozidla při služební cestě

(1) Použije-li voják po předchozím souhlasu velitele vojenského útvaru ke služební cestě soukromé silniční motorové vozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

(2) Náhrada se poskytuje u jednostopých vozidel, u osobních silničních motorových vozidel a při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu podle zvláštního předpisu.²⁰)

(3) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot platných v době použití vozidla a přepočtených podle spotřeby vypočtené aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud takové údaje v technickém průkazu vozidla chybí, použijí se údaje z technického průkazu srovnatelného vozidla.

(4) Voják je povinen veliteli vojenského útvaru prokázat technickým průkazem silničního motorového vozidla, které má být použito při služební cestě, o jaký druh vozidla se jedná a jakou spotřebu pohonných hmot stanovil výrobce.

(5) Velitel vojenského útvaru může s vojákem předem dohodnout též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy s výjimkou letenky.

§ 21

Zobrazit všechna ustanovení (697)

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Registrace zdarma Přihlásit se

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

Citace	Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	12.01.1996
Účinnost od	12.01.1996
Účinnost do	-
Stav	Platný

Znění předpisu má informativní charakter.

Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb.

Vyhláška Ministerstva obrany o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky

Obsah

ČÁST PRVNÍ

HLAVA PRVNÍ

Oddíl první

§ 1

§ 2

§ 3

§ 4

Oddíl druhý

§ 5

HLAVA DRUHÁ

Oddíl první

§ 6

§ 7

§ 8

§ 8a

Oddíl druhý

§ 9

Oddíl třetí

§ 10

HLAVA TŘETÍ

§ 11

§ 12

§ 13

HLAVA ČTVRTÁ

§ 14

§ 15

HLAVA PÁTÁ

§ 16

§ 17

Oddíl první

§ 18

§ 19

§ 20

§ 21

Obsah

Komentáře 0

Informace o předpisu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení