Vyhláška č. 49/2003 Sb.
Vyhláška o technických podmínkách požární techniky
Platný
Účinnost od 28.02.2003
Zobrazeno prvních 200 z celkem 785 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
49
VYHLÁŠKA
ze dne 14. února 2003
o technických podmínkách požární techniky
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.:
Vyhláška stanoví technické podmínky pro
a) zásahové požární automobily, a to pro
1. dopravní automobil (DA) v přílohách č. 1 a č. 2,
2. automobilovou stříkačku (AS) v přílohách č. 1 a č. 3,
3. cisternovou automobilovou stříkačku (CAS) v přílohách č. 1 a č. 3,
4. pěnový hasicí automobil (PHA) v přílohách č. 1 a č. 3,
5. plynový hasicí automobil (PLHA) v příloze č. 1,
6. práškový hasicí automobil (PRHA) v příloze č. 1,
7. kombinovaný hasicí automobil (KHA) v přílohách č. 1 a č. 3,
8. rychlý zásahový automobil (RZA) v přílohách č. 1 a č. 4,
10. automobilovou plošinu (AP) v přílohách č. 1 a č. 6,
11. hadicový automobil (HA) v přílohách č. 1
12. technický automobil (TA) v přílohách č. 1 a č. 7,
13. protiplynový automobil (PPLA) v přílohách č. 1 a č. 8,
14. velitelský automobil (VEA) v příloze č. 1,
15. vyšetřovací automobil (VA) v příloze č. 1,
16. vyprošťovací automobil (VYA) v přílohách č. 1 a č. 9,
17. automobilový jeřáb (AJ) v příloze č. 1;
b) požární kontejner a požární kontejnerový nosič v přílohách č. 1 a č. 10. Pokud se používá požární kontejner ke stejnému účelu jako zásahový požární automobil, vztahují se na něj technické podmínky stanovené pro zásahový požární automobil;
c) požární přívěsy v příloze č. 11.
Pro požární techniku používanou na letištích platí technické podmínky uvedené v přílohách č. 1 až č. 11, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
Přechodná ustanovení
(2) Výroba požární techniky, která byla zahájena před dnem účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle dosavadního právního předpisu.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/2003 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY ZÁSAHOVÉHO POŽÁRNÍHO AUTOMOBILU
1. Zásahové požární automobily se podle konstrukce účelové nástavby člení na
a) základní zásahové požární automobily a
b) speciální zásahové požární automobily.
2. Zásahové požární automobily se podle konstrukce podvozku a určení k provozu na komunikacích člení na
a) silniční - určené k provozu především po zpevněných komunikacích označované jako automobily s podvozkem kategorie 1,
b) smíšené - určené k provozu částečně i mimo zpevněné komunikace označované jako automobily s podvozkem kategorie 2,
c) terénní - určené k provozu zejména mimo zpevněné komunikace označované jako automobily s podvozkem kategorie 3.
3. Zásahové požární automobily se podle největší technicky přípustné hmotnosti stanovené výrobcem podvozku člení na hmotnostní třídy
a) velmi lehké (UL) nepřevyšující 2000 kg,
b) lehké (L) převyšující 2000 kg, avšak nepřevyšující 7500 kg,
c) střední (M) převyšující 7500 kg, avšak nepřevyšující 14000 kg,
d) těžké (S) převyšující 14000 kg.
4. Provedení zásahových požárních automobilů se podle rozsahu požárního příslušenství člení na
a) základní (Z),
b) speciální
3) technické (T), specifikované v příloze č. 3,
4) k hašení lesních požárů (LP), specifikované v příloze č. 3.
6. Elektrická instalace, palivová soustava, brzdová soustava a rozvody zásahového požárního automobilu pro terénní provoz jsou konstruovány tak, aby byly chráněny před mechanickým poškozením.
7. Zásahový požární automobil lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je vybaven zvukovým výstražným zařízením o intenzitě nejméně 80 dB signalizujícím zpětnou jízdu.
8. Instruktážní nebo příkazové nápisy na zásahovém požárním automobilu a jeho příslušenství jsou uvedeny v českém jazyce a použité symboly jsou stanoveny podle ČSN ISO 7000(01 8024) Značky pro použití na zařízeních. Rejstřík a přehled.
9. Palivová nádrž nebo karosérie zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy je u plnicího hrdla trvale označena příslušným druhem používaného paliva a uzávěr hrdla je trvale připevněn k vozidlu.
10. Zásahový požární automobil těžké hmotnostní třídy je vybaven elektrickým rozvodem o napětí 24 V.
| Hmotnostní třída | |||||
| Název | UL | L | M | S | Jednotka |
| Práškový přenosný hasicí přístroj 55B 1. | 1 | ks | |||
| Práškový přenosný hasicí přístroj 27A144B 1. | 1 | 1 | 1 | ks | |
| Vyprošťovací nůž (řezák) na bezpečnostní pásy | 1 | 2 | 2 | 2 | ks |
| Ruční vyprošťovací nástroj | 1 | 1 | 1 | 1 | ks |
| Rukavice chirurgické 2. | 8 | 12 | 12 | 12 | pár |
| Lékárnička velikost I 3. | 1 | ks | |||
| Lékárnička velikost II 3. 4. | 1 | 1 | 1 | ks | |
| Lékárnička velikost III 3. 5. 6. | 1 | 1 | 1 | ks | |
| Dýchací přistroj s minimální zásobou 1600 l vzduchu 7. | 1 | 2 | ks | ||
| Ruční svítilna 7. | 1 | 2 | ks | ||
| Brašna s prostředky pro dokumentaci 8. | 1 | 1 | ks | ||
| Brašna s prostředky pro expertízu 8. | 1 | 1 | ks | ||
| Brašna s prostředky pro odběr vzorků 8. | 1 | 1 | ks | ||
Doplňující poznámky:
1. Minimální požadavky na hasicí schopnost podle ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje Část 4: Množství náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost, hasicí přístroj v provedení pro umístění v automobilu.
2. V automobilech se 7 a více sedadly nejméně 2 páry na každé sedadlo.
3. Lékárnička podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
4. Požární automobily s počtem nejvýše tří sedadel.
5. Požární automobily s počtem čtyř a více sedadel.
6. Lékárnička velikost III je rozšířena o sadu Kramerových dlah, fixační krční límec, rozvírač úst a popáleninový balíček bez Kendalovy roušky.
7. Základní požární příslušenství velitelského a vyšetřovacího automobilu.
8. Základní požární příslušenství vyšetřovacího automobilu.
12. Objem palivové nádrže zásahového požárního automobilu je stanoven pro dojezd na vzdálenost nejméně 300 km na silnici. Objem palivové nádrže zásahového požárního automobilu s účelovou nástavbou poháněnou od motoru zásahového požárního automobilu je stanoven na provoz po dobu nejméně čtyř hodin za obvyklých provozních podmínek, je-li spotřeba pohonných hmot vyšší než pro dojezd na vzdálenost 300 km. Za obvyklé provozní podmínky se považuje rozsah teploty ovzduší v rozmezí -15oC až +35oC.
13. Zásahový požární automobil je uzpůsoben k průběžnému dobíjení akumulátorových baterií pomocí dobře přístupných, rychle a snadno ovladatelných prvků v prostoru pro řidiče nebo v blízkosti místa nástupu řidiče do automobilu. U zásahových požárních automobilů s vestavěnou výpočetní technikou, kde je nutný připojovací konektor pro kabelový přenos dat z vozidla do počítačové sítě a naopak, je konektor umístěn v blízkosti místa pro napojení průběžného dobíjení. Pokud konektor není umístěn v kabině osádky, je vyhotoven v provedení chránícím před rozstřikující se vodou. Všechna připojovací místa jsou konstruována tak, aby byla přístupná osobám stojícím na zemi a jsou viditelně označena.
14. Zásahový požární automobil se sklopnou kabinou řidiče je konstruován tak, aby umožňoval provádění denní kontroly automobilu bez sklopení kabiny.
15. Zásahový požární automobil v terénním provedení se sklopnou kabinou řidiče je vybaven nejméně dvěma na sobě nezávislými zařízeními pro zajištění kabiny řidiče ve sklopené poloze.
16. Zásahový požární automobil v terénním provedení lehké, střední a těžké hmotnostní třídy má kabinu řidiče a kabinu ostatních členů osádky (dále jen „kabina osádky“) opatřenu ochranným rámem.
17. Zásahový požární automobil lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je vpředu a vzadu vybaven tažným zařízením. Toto zařízení je konstruováno tak, aby umožnilo tažení zásahového požárního automobilu po silnici o celkové přípustné hmotnosti podle ČSN EN 1846 Požární automobily.
18. Zásahový požární automobil je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 11 kW.1000 kg-1 (11 W.kg-1) největší technicky přípustné hmotnosti. Rychlý zásahový automobil velmi lehké hmotnostní třídy je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 35 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. Velitelský automobil velmi lehké hmotnostní třídy a vyšetřovací automobil velmi lehké hmotnostní třídy jsou vybaveny motorem o měrném výkonu nejméně 30 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. Rychlý zásahový automobil lehké hmotnostní třídy a střední hmotnostní třídy, velitelský automobil lehké hmotnostní třídy a vyšetřovací automobil lehké hmotnostní třídy jsou vybaveny motorem o měrném výkonu nejméně 20 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. Dynamické požadavky na zásahový požární automobil jsou nejméně
a) zrychlení v sekundách s pevným startem na 100 m u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 14 | 15 | 16 |
| 2) smíšeném | 15 | 15 | 16 |
| 3) terénním | 15 | 16 | 17 |
b) zrychlení v sekundách na 65 km.h-1 u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 20 | 27 | 30 |
| 2) smíšeném | 25 | 30 | 35 |
| 3) terénním | 30 | 35 | 40 |
c) maximální dosažitelné rychlosti v km.h-1 u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 95 | 90 | 85 |
| 2) smíšeném | 90 | 85 | 80 |
| 3) terénním | 85 | 80 | 80 |
19. K pohonu trvale instalovaného zařízení účelové nástavby (např. čerpací jednotka) se používá motor, který je schopen trvalého provozu po dobu nejméně 4 hodin za obvyklých provozních podmínek tohoto zařízení, pokud zásahový požární automobil stojí na místě a nejsou doplňovány provozní kapaliny. Během této doby teplota motoru a pohonu nemá překročit hodnotu stanovenou výrobcem.
20. Trvale instalovaná zařízení účelové nástavby lze současně pohánět jedním pohonem, nepřekračuje-li součet jejich příkonů celkový výkon pohonu stanovený výrobcem.
21. Elektrický proud je odebírán pouze z celé akumulátorové baterie; při použití více akumulátorových baterií je elektrický proud odebírán pouze z celé sestavy baterií. Akumulátorové baterie jsou použity v kapacitě, která spolu s výkonem soustavy dobíjení umožňuje odběr elektrického proudu v těchto nejnižších hodnotách
| a) u lehké hmotnostní třídy | 88 Ah, |
| b) u střední hmotnostní třídy | 115 Ah, |
| c) u těžké hmotnostní třídy | 135 Ah. |
22. Zásahový požární automobil má přípravu pro osazení komunikačními prostředky. Jeho elektroinstalace umožňuje provoz při veškerých režimech automobilu a prostor pro montáž umožňuje dostatečný přístup k instalovaným zařízením a jejich jistícím prvkům.
23. Napájení komunikačních prostředků elektrickou energií, např. radiostanic, audio části zvláštního výstražného světelného zařízení a počítače, je zajištěno pomocí měniče napětí elektrického proudu, pokud je stejnosměrné napětí elektrického proudu rozvodu automobilu vyšší než 13,5 V. Pro napájení radiostanic lze použít samostatný měnič napětí elektrického proudu, přičemž každá radiostanice je za měničem napětí samostatně jištěna pojistkou.
24. Konstrukce zásahového požárního automobilu, a to včetně automobilu se vzduchovým brzdovým systémem bez napojení na cizí zdroj vzduchu a s prázdnými brzdovými vzduchojemy, umožňuje jízdu do 60 sekund po startu motoru a jízdu do 120 sekund po startu motoru v jízdní soupravě s požárním přívěsem se vzduchovým brzdovým systémem bez napojení na cizí zdroj vzduchu a s prázdnými brzdovými vzduchojemy. Pokud konstrukce zásahového požárního automobilu vyžaduje průběžné doplňování energiemi zaručujícími jeho plnou provozuschopnost i v extrémních podmínkách, jsou přípojné prvky umístěny tak, aby byly dobře přístupné, rychle a snadno ovladatelné v prostoru pro řidiče nebo v blízkosti místa nástupu řidiče do automobilu.
25. Zásahový požární automobil je vpředu osazen světlomety do mlhy.
26. Zásahový požární automobil lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je osazen nejméně dvěma požárními světlomety vyzařujícími světlo bílé barvy a určenými k osvětlení místa zásahu. Požární světlomety mohou být nahrazeny osvětlovacím stožárem. Intenzita osvětlení je ve vzdálenosti 20 m od automobilu nejméně 5 lux ve směru osvitu.
27. Kabina osádky a stupačky nebo nástupní schody do kabiny osádky jsou automaticky osvětleny při otevření dveří kabiny osádky. V kabině osádky je umístěn vypínač umožňující osvětlení kabiny i při zavřených dveřích. Intenzita osvětlení ve středu nástupního schodu nebo stupačky je nejméně 5 lux.
28. Zásahový požární automobil je konstruován tak, aby umožnil užití sněhových řetězů nebo jiného obdobného zařízení na nejméně jedné hnací nápravě.
29. Nejmenší geometrické hodnoty měřené při hmotnosti zásahového požárního automobilu vybaveného požárním příslušenstvím podle této vyhlášky, včetně hmotnosti hasiva a osádky, požadované na zásahovém požárním automobilu podle provedení a hmotnostní třídy jsou
a) přední nájezdový úhel „α“ měřený mezi vodorovnou rovinou pod automobilem a tečnou k pneumatice přední nápravy u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 13° | 13° | 13° |
| 2) smíšeném | 23° | 23° | 23° |
| 3) terénním | 30° | 35° | 35° |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg platí hodnoty stanovené výrobcem. Při krátkodobém umístění přípojného zařízení na cisternovou automobilovou stříkačku může být přední nájezdový úhel 10°,
b) zadní nájezdový úhel „β“ měřený mezi vodorovnou rovinou pod automobilem a tečnou k pneumatice zadní nápravy u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 12° | 12° | 12° |
| 2) smíšeném | 23° | 23° | 23° |
| 3) terénním | 30° | 35° | 35° |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení může být zadní nájezdový úhel zmenšen o prvky, které jsou připevněny hybně. U požárního automobilu ve smíšeném provedení, na jehož zadní části je zavěšen hadicový naviják, může být zadní nájezdový úhel 12°,
Obr. 1 Přední a zadní nájezdový úhel „α“ a „β“
c) přechodový úhel „γ“ měřený mezi tečnami k pneumatikám vnitřních náprav u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) smíšeném | 18° | 18° | 18° |
| 2) terénním | 25° | 30° | 30° |
Obr. 2 Přechodový úhel „γ“
d) světlá výška „d“ v metrech u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 0,15 | 0,20 | 0,25 |
| 2) smíšeném | 0,20 | 0,30 | 0,30 |
| 3) terénním | 0,25 | 0,40 | 0,40 |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být světlá výška menší,
Obr. 3 Světlá výška nad zemí „d“
e) světlá výška nad zemí pod nápravami „h“ v metrech u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 0,15 | 0,20 | 0,20 |
| 2) smíšeném | 0,18 | 0,25 | 0,28 |
| 3) terénním | 0,20 | 0,30 | 0,30 |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být světlá výška menší,
Obr. 4 Světlá výška nad zemí pod nápravami „h“ (hodnota „i“ je vždy 0,3 m)
f) úhel bočního naklonění „δ“ stojícího zásahového požárního automobilu u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 32° | 32° | 32° |
| 2) smíšeném | 27° | 27° | 27° |
| 3) terénním | 27° | 25° | 25° |
u zásahového požárního kontejnerového automobilu bez kontejneru v silničním provedení je úhel bočního naklonění 35o. U automobilového žebříku a automobilové plošiny se tato hodnota neposuzuje,
Obr. 5 Úhel bočního naklonění „δ“
g) maximální vnější obrysový průměr zatáčení „D“ měřený v metrech při maximálním vytočení kol u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 14 | 17 | 19 |
| 2) smíšeném | 16 | 17 | 19 |
| 3) terénním | 16 | 17 | 21 |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být obrysový průměr zatáčení odlišný od výše uvedených hodnot. U požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy v provedení pro smíšený a terénní provoz může být vnější obrysový průměr 25 m. U automobilového žebříku je maximální vnější obrysový průměr zatáčení 21 m,
Obr. 6 Obrysový průměr zatáčení „D“
h) stoupavost „ε“ (schopnost zásahového požárního automobilu zastavit a znovu se rozjet při jízdě do svahu) u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | - | 14° | 14° |
| 2) smíšeném | 17° | 17° | 17° |
| 3) terénním | 27° | 27° | 27° |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být stoupavost menší.
Obr. 7 Stoupavost „ε“
30. Zásahový požární automobil střední a těžké hmotnostní třídy určený pro terénní provoz je vybaven přístrojem pro stanovení úhlu naklonění automobilu v bočním a podélném směru. Tento ukazatel má vyznačenu nebezpečnou oblast pro nejnepříznivější podmínky zatížení, a to v rozmezí 80 až 100 % přípustného naklonění, a ta je řidičem jasně viditelná.
31. Hmotnost zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy vybaveného požárním příslušenstvím podle této vyhlášky, včetně hmotnosti hasiva a osádky tvořené řidičem a ostatními osobami (při hmotnosti jedné osoby 90 kg) nepřesahuje 90 % největší technicky přípustné hmotnosti uváděné výrobcem podvozku. Hmotnost zásahového požárního automobilu velmi lehké a lehké hmotnostní třídy nepřesahuje 95 % největší technicky přípustné hmotnosti uváděné výrobcem podvozku.
Kabina osádky
32. V oknech kabiny osádky zásahového požárního automobilu je užito pouze bezpečnostní sklo. Sklo čelního okna je lepené.
33. Na kabině osádky je při použití více anténních prvků komunikačních prostředků s VF výkonem vyšším než 5 W voleno umístění
a) podélné - v podélné ose kabiny za sebou, přičemž poloha antény („A“) je použita vždy, pokud je vozidlo vybaveno pouze radiostanicí pro pásmo 160 MHz,
Obr. 7a Antény komunikačních prostředků umístěny v podélné ose na střeše kabiny osádky se dvěma a více řadami sedel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
b) příčné - v příčné ose kabiny vedle sebe v případě, že vzduchové sání motoru je z nekovového materiálu,
Obr. 7b Antény komunikačních prostředků umístěny v příčné ose na střeše kabiny osádky s jednou řadou sedadel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
Obr. 7c Antény komunikačních prostředků umístěny v příčné ose na střeše kabiny osádky s jednou řadou sedadel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
c) příčné - mimo příčnou osu kabiny vedle sebe v případě, že vzduchové sání motoru je vyrobeno z kovu.
Obr. 7d Antény komunikačních prostředků umístěny mimo příčnou osu na střeše kabiny osádky s jednou řadou sedadel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
34. U kabiny osádky s jednou řadou sedadel se nepoužívá samostatná prutová anténa pro systém mobilního telefonu. Na kabině s více řadami sedadel je anténa pro pásmo 380 MHz umístěna vlevo a anténa pevné sady mobilního telefonu vpravo od podélné osy. Poloha antény pro pásmo 160 MHz není touto instalací dotčena. Při instalaci anténního systému mobilního telefonu na pevné části kabiny osádky se nepoužívá širokopásmová (kombinovaná) anténa v případě, kdy by tato anténa měla být současně použita pro radiostanici.
35. Vysílací prvky zařízení pro bezdrátový přenos dat ze zásahového požárního automobilu do počítačové sítě a naopak jsou umístěny tak, aby neovlivňovaly anténní systém pro komunikaci prostřednictvím radiostanic.
36. Je-li zásahový požární automobil osazený více kabinami osádky je spojení mezi nimi zajištěno nejméně dvěma na sobě nezávislými zařízeními, z toho je nejméně jedno zvukové.
37. Kabina osádky zásahového požárního automobilu má nejméně dva východy, z toho jeden smí být nouzový o rozměrech nejméně 500 x 700 mm a je na protilehlé straně ke straně dveřní. Kabina osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel lehké, střední a těžké hmotnostní třídy má dveře z levé i pravé strany.
38. Nejmenší rozměr dveřního prostoru kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je ohraničen obdélníkem o šířce nejméně 600 mm „a“ a výšce nejméně 700 mm „b“ (obr. 8). Nejmenší úhel otevření dveří kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel u zásahového požárního automobilu lehké hmotnostní třídy je 75o a u zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy je 80o. Dveře zůstanou v otevřené poloze.
Obr. 8 Rozměrové požadavky dveří kabiny mužstva, šířka obdélníku „a“ a výška obdélníku „b“.
39. Největší přípustná výška prvního schodu k nástupu do kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel nebo stupačky na účelovou nástavbu „d“ je u provedení pro
| a) silniční provoz | 550 mm, |
| b) smíšený provoz | 600 mm, |
| c) terénní provoz | 600 mm. |
Hloubka nástupní plochy schodu „a“ je nejméně 150 mm. Pro velikost přesahu nižšího schodu „c“ do 150 mm je výška mezi schody „b“ nejvýše 400 mm. Pro velikost přesahu nižšího schodu „c“ většího než 150 mm je výška mezi schody „b“ nejvýše 450 mm. Šířka nástupní plochy schodu je nejméně 300 mm. Hrany nástupních ploch svírají s vodorovnou rovinou úhel „α“ nejvíce 85° (obr. 9).
Obr. 9 Rozměrové požadavky schodů, hloubka nástupní plochy schodu „a“, výška mezi schody „b“, velikost přesahu nižšího schodu „c“, výška prvního schodu od země „d“ a velikost úhlu svírajícího hrany nástupních ploch s vodorovnou rovinou „α“.
40. Kabina osádky pro čtyři a více osob umožňuje zástavbu topením nezávislým na chodu motoru a jízdě.
41. Při zatížení sedadla, kromě sedadla řidiče, je vzdálenost mezi sedadlem a stropem kabiny „k“ nejméně 1050 mm (obr. 10); pokud je to z důvodu použití zásahového požárního automobilu pro operační řízení potřebné, může být tato vzdálenost nejméně 950 mm.
42. U sedadla určeného osádce v prostoru s druhou a další řadou sedadel platí následující rozměrové požadavky (obr. 8)
| a) šířka činné plochy je nejméně | 435 mm, |
| b) hloubka činné plochy „m“ je nejméně | 400 mm, |
| c) výška činné plochy od podlahy „l“ je | 400 až 500 mm. |
43. V kabině osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel je prostor v úrovni kolen „p“ široký nejméně 300 mm a v úrovni podlahy „r“ nejméně 400 mm. V případě, že je užito dvou řad sedadel proti sobě, je tento prostor v úrovni kolen „n“ široký nejméně 500 mm a v úrovni podlahy „o“ 550 mm (obr. 10). V dosahu osoby sedící na sedadle je umístěno madlo s úchytnou délkou nejméně 100 mm a výškou od podlahy nejméně 500 mm pro držení při jízdě, a to i v ochranných rukavicích pro hasiče.
Obr. 10 Základní rozměrové požadavky prostoru osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel, vzdálenost mezi sedadlem a stropem kabiny „k“, výška sedadla od podlahy „l“, hloubka činné plochy sedadla „m“, prostor před sedadlem v prostoru kolen „n, p“ a prostor před sedadlem v úrovni podlahy „o, r“.
44. Osvětlení ke čtení dokumentace na místě velitele osádky je konstruováno tak, aby neoslňovalo ani neomezovalo řidiče při řízení automobilu.
45. Každý člen osádky uvnitř kabiny má místo k sezení. Sedadlo, s výjimkou sedadla řidiče, je zhotoveno v neklouzavé úpravě a konstruováno tak, aby se snadno udržovalo a bylo odolné vůči opotřebení. Nejmenší šíře sedadla ve výšce lokte
a) bez dýchacího přístroje v opěradle zad je
| 1) | u samostatného sedadla | 550 mm, |
| 2) | u dvou sedadel | 1000 mm, |
| 3) | u tři sedadel | 1400 mm, |
| 4) | u čtyř sedadel | 1800 mm, |
| 5) | u pěti sedadel | 2200 mm, |
b) s dýchacím přístrojem v opěradle je
| 1) | u samostatného sedadla | 550 mm, |
| 2) | u dvou a více sedadel nejmenší šíře každého sedadla | 500 mm. |
Uvedené hodnoty mohou být u zásahových požárních automobilů velmi lehké a lehké hmotnostní třídy sníženy o 10 %.
46. Sedadlo řidiče u zásahového požárního automobilu v terénním provedení odpruženého typu je konstruováno tak, aby umožnilo jeho zablokování v pevné poloze.
47. V zásahovém požárním automobilu jsou nejméně dvě sedadla pro osádku. Při větším počtu sedadel pro osádku jsou tato umístěna tak, aby umožňovala sedět pouze čelem nebo zády ke směru jízdy. Všechna sedadla pro osádku jsou vybavena opěrkami hlavy.
48. Dýchací přístroje uložené v kabině osádky jsou umístěny tak, aby nezasahovaly do prostoru určeného pro osádku (obr. 10), v případě umístění v opěradle sedadla, umožňovaly nasazení vsedě a v průběhu přípravy a po nasazení zůstaly upevněny v držáku. Konstrukce držáku je provedena tak, aby vyjmutí dýchacího přístroje bylo možné provést jednotlivě. Konstrukce zapínání postroje dýchacího přístroje je provedena tak, aby nebyla zaměnitelná se zámkem bezpečnostního pásu.
49. Podlaha a obklad stěn a dveří kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel jsou do výšky nejméně 100 mm nad podlahou vyrobeny z materiálu, který je neklouzavý a odolný vůči otěru a korozi a umožňuje snadné čištění. Ostatní vnitřní obklady u zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy jsou provedeny pouze z netříštivého a nárazu odolného materiálu se sníženou hořlavostí, který umožňuje snadné čištění.
50. Požární příslušenství přepravované v kabině osádky je uloženo v úchytu konstruovaném tak, aby spolehlivě zajistil toto příslušenství proti vypadnutí při jízdě nebo při náhlé změně polohy.
51. Úchyty pro požární příslušenství v kabině osádky jsou konstruovány tak, aby byly schopné snést přetížení 10 G ve směru jízdy. Pokud je kabina osádky konstruována pro umístění dýchacích přístrojů, je držák dýchacího přístroje konstruován tak, aby dýchací přístroj zůstal upevněn v držáku i při zpomalení s přetížením 10 G.
52. Součástí zásahového požárního automobilu je zvláštní výstražné světelné zařízení modré barvy doplněné zvukovým výstražným zařízením (dále jen „zvláštní výstražné zařízení“). U zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je světelná část zvláštního výstražného zařízení umístěna i na zádi karosérie.
Účelová nástavba
53. Dveře a uzávěry úložného prostoru účelové nástavby jsou vybaveny zámky se shodným klíčem.
54. Dveře a uzávěry úložného prostoru účelové nástavby, výsuvné nebo vyklápěcí stupačky, zásuvky a úložné desky, které při otevření přesahují karosérii o více než 250 mm, jsou označené světelným zdrojem nebo reflexním prvkem.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška č. 49/2003 Sb., o technických podmínkách požární techniky |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 28.02.2003 |
|---|---|
| Účinnost od | 28.02.2003 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0