Vyhláška č. 48/2005 Sb.
Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Platný
Účinnost od 25.01.2005
Zobrazeno prvních 200 z celkem 342 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
48
VYHLÁŠKA
ze dne 18. ledna 2005
o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 20 odst. 7, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 31 odst. 1, § 38 odst. 7 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Organizace vzdělávání
(1) Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin.
(2) Ředitel základní školy (dále jen „škola“) umožní žákům vstup a pobyt v budově školy nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.
(3) Žáci mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin. Konkrétní počet vyučovacích hodin stanoví škola s přihlédnutím k charakteru vzdělávací činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků.
(4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program.
(5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele lze zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlédne k základním fyziologickým potřebám žáků.
(6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
(1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.
(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění.
(1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání1), a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem2). Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
(2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy.
(3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků.
Organizace a průběh zápisu k povinné školní docházce
(1) Zápis k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) je složen z formální části a, je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.
(2) V průběhu formální části zápisu zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky.
(3) Rozhovor pedagogického pracovníka se zapisovaným dítětem trvá nejvýše 20 minut. Rozhovor je zaměřen na motivování dítěte pro školní docházku a orientační posouzení jeho školní připravenosti.
(4) Pokud škola připraví i jiné činnosti spojené s orientačním posouzením školní připravenosti dítěte formou hry nebo jinou vhodnou formou, je doba jejich trvání nejvýše 60 minut.
(5) Školní připravenost dítěte se orientačně posuzuje ve vztahu k očekávaným výstupům vzdělávacích oblastí rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Škola v průběhu zápisu nezjišťuje dosaženou úroveň rozvoje ve všech vzdělávacích oblastech stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, nýbrž volí schopnosti a dovednosti, jejichž úroveň rozvoje lze v průběhu zápisu orientačně posoudit.
(6) Škola při zápisu prokazatelným způsobem informuje zákonného zástupce dítěte, jak může do doby zahájení povinné školní docházky pomoci dítěti v jeho dalším rozvoji.
(7) Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, popis formální a případných dalších částí zápisu a popřípadě další údaje.
(8) Škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí , může v kritériích pro přijímání žáků stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu. Na školu, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí , se nevztahují odstavce 3 až 5.
Předávání výsledků pedagogického diagnostikování
Ředitel základní školy, v jejíž přípravné třídě se dítě vzdělává, základní školy speciální, v jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, nebo zahraniční školy na území České republiky, ve které se dítě vzdělává, předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze k této vyhlášce.
Počty žáků ve školách a třídách
(1) Škola tvořená pouze třídami prvního stupně má nejnižší počet žáků ve třídě v případě
a) školy tvořené jednou třídou 10 žáků,
b) školy tvořené dvěma třídami průměrně 12 žáků,
c) školy tvořené třemi třídami průměrně 14 žáků,
d) školy tvořené čtyřmi a více třídami průměrně 15 žáků.
(2) Škola tvořená třídami prvního a druhého stupně má nejnižší průměrný počet žáků ve třídě 17 žáků a v případě školy, která má nejvýše 2 třídy v každém ročníku, 15 žáků.
(3) Škola s jazykem národnostní menšiny3) tvořená pouze třídami prvního stupně má nejnižší počet žáků ve třídě v případě
a) školy tvořené jednou třídou 8 žáků,
b) školy tvořené dvěma a více třídami průměrně 10 žáků.
(4) Škola s jazykem národnostní menšiny tvořená třídami prvního a druhého stupně má nejnižší průměrný počet žáků ve třídě 10 žáků.
(5) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. Nejvyšší počet žáků podle věty první se snižuje o 2 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého a pátého stupně vzdělávajícího se ve třídě; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet žáků podle věty první se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě druhé. Postupem podle věty druhé a třetí lze snížit nejvyšší počet žáků ve třídě nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve třídě podle věty druhé a třetí se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.
(6) Počet žáků ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se řídí právním předpisem upravujícím vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Do průměrného počtu žáků na třídu podle odstavců 1 až 4 se tyto třídy nezapočítávají.
(1) Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků.
(2) Do 1 třídy lze zařadit žáky z více než 1 ročníku daného stupně. Do 1 třídy nelze zařadit žáky prvního a druhého stupně.
(3) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy.
(4) Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových4), personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.
(5) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.
(6) Za každého ve skupině zařazeného žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet žáků ve skupině podle odstavce 5 snižuje o 2 žáky; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle odstavce 5 se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet žáků ve skupině nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve skupině podle věty první a druhé se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve skupině v průběhu školního roku.
Základní škola při zdravotnickém zařízení
(1) V základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2) K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka. Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
(3) Základní škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. Třída školy má nejméně 6 a nejvýše 14 žáků s přihlédnutím k jejich speciálním vzdělávacím potřebám a při zajištění jejich bezpečnosti a zdraví.
(4) Ve třídách základních škol při zdravotnickém zařízení mohou být zařazeni žáci 2 i více ročníků, popřípadě i prvního a druhého stupně.
Poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb
(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům druhých a vyšších ročníků uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky5) nebo v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí6), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen „kmenová škola“).
(3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky7), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 tato škola.
Přípravné třídy
(1) Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě8) je 15.
(2) Ředitel školy může vyřadit dítě z přípravné třídy:
a) na žádost zákonného zástupce dítěte,
b) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce dítěte, jestliže dítě bez omluvy zákonným zástupcem dítěte do přípravné třídy nejméně jeden měsíc nepřetržitě nedochází, nebo
c) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce dítěte, jestliže počet zameškaných dní bez omluvy zákonným zástupcem dítěte překročí 30 dní ve školním roce.
(3) Ředitel přihlédne před rozhodnutím o vyřazení dítěte z přípravné třídy vždy k zájmu dítěte.
(4) Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání9) a je součástí školního vzdělávacího programu.
(5) Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro první ročník.
Maximální počet hodin výuky v přípravné třídě financovaný ze státního rozpočtu
Maximální týdenní počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v přípravné třídě je
a) 22 hodin v případě počtu dětí ve třídě 10 a více, nebo
b) 14 hodin v případě počtu dětí ve třídě menším než 10.
Maximální počet hodin výuky ve třídě přípravného stupně základní školy speciální financovaný ze státního rozpočtu
Maximální týdenní počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu ve třídě přípravného stupně základní školy speciální je
a) 40 hodin v případě počtu dětí ve třídě 4 a více, nebo
b) 10 hodin v případě počtu dětí ve třídě menším než 4.
Maximální počet hodin výuky s asistentem pedagoga ve třídě přípravného stupně základní školy speciální financovaný ze státního rozpočtu
Maximální týdenní počet hodin výuky zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu ve třídě přípravného stupně základní školy speciální je 20 hodin v případě počtu dětí ve třídě 4 a více.
Označování tříd
Třídy jednotlivých ročníků školy se označují řadovými číslovkami vyjádřenými římskými číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se rozlišují velkými písmeny připojenými k číslicím označujícím ročník. Třídy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více ročníků, se označují podle věty první a v závorce se vyznačí řadovými číslovkami vyjádřenými arabskými číslicemi příslušné ročníky.
Rozvoj nadání žáků
(1) Ředitel školy zařadí žáka do třídy nebo skupiny žáků s rozšířenou výukou některého předmětu nebo skupin předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (dále jen „rozšířená výuka“) na základě posouzení nadání a předpokladů žáka a se souhlasem zákonného zástupce žáka.
(2) Žák je ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou přeřazen do skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky v případě, že dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo i z jiných závažných důvodů. Ředitel školy přeřadí žáka v rámci školy na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a po projednání v pedagogické radě a se zákonným zástupcem žáka zpravidla ke konci pololetí. Ze závažných důvodů, zejména zdravotních, může být žák přeřazen i v průběhu pololetí.
(3) Náležitosti vzdělávání žáků mimořádně nadaných se řídí zvláštním právním předpisem.
Zařazování cizinců do ročníku
Cizinec se zařazuje do příslušného ročníku podle věku. Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadního vzdělání a zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb zařadit o jeden ročník níže.
Vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu
Určená škola
(1) Bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků, kteří plní povinnou školní docházku (dále jen „jazyková příprava“), je poskytována ve škole zřízené obcí , krajem nebo svazkem obcí , která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen „seznam určených škol“). Škola je od 1. září zařazena na seznam určených škol tehdy, pokud je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %. Na seznam určených škol může být zařazena pouze škola tvořená třídami prvního a druhého stupně, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Není-li ve správním obvodu obce s rozšířenou působností žádná škola, která splňuje podmínky podle odstavce 1 věty druhé, zařadí krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem ve správním obvodu této obce s rozšířenou působností na seznam určených škol školu, která má pro poskytování jazykové přípravy nejvhodnější podmínky. Krajský úřad může ve spolupráci se zřizovateli namísto školy podle odstavce 1 věty druhé zařadit na seznam určených škol jinou školu, pokud má s jazykovou přípravou dlouhodobé zkušenosti nebo má pro jazykovou přípravu vytvořeny vhodnější podmínky než škola podle odstavce 1 věty druhé.
(3) Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností musí být počet určených škol
a) roven počtu škol, které splňují podmínky podle odstavce 1 věty druhé, nebo
b) 1 škola, pokud ve správním obvodu obce s rozšířenou působností není žádná škola, která splňuje podmínky podle odstavce 1 věty druhé;
to neplatí v případě určení škol podle odstavců 4 a 5.
(4) Krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem může na seznam určených škol zařadit školu od 1. září nebo od pozdějšího dne v průběhu školního roku v případě, že k naplnění podmínek podle odstavce 1 věty druhé dojde po 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku; odstavec 2 platí obdobně.
(5) Krajský úřad zařadí školu na seznam určených škol na její žádost od 1. září nebo od pozdějšího dne v průběhu školního roku, pokud je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 11 odst. 1. Tato škola nemá povinnost zajišťovat jazykovou přípravu pro žáky z jiných škol. Postupem podle tohoto odstavce může být určena i škola tvořená pouze třídami prvního stupně.
(6) Určená škola poskytuje jazykovou přípravu osobním způsobem. Krajský úřad stanoví, které z určených škol budou poskytovat jazykovou přípravu také distančním způsobem.
(7) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam určených škol včetně údaje, zda škola poskytuje jazykovou přípravu také distančním způsobem, zda se jedná o určenou školu podle odstavce 1 nebo 5, a případně doplňující informace o tom, na jaké mateřské jazyky žáků a jaký věk žáků se škola specializuje.
Zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu
(1) Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka, který plní povinnou školní docházku ve škole na území České republiky nejvýše 24 měsíců před podáním žádosti a je cizincem nebo občanem České republiky, který má obdobné potřeby k začlenění jako cizinec.
(2) Žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti zákonného zástupce žáka je sdělení, zda se žák bude účastnit jazykové přípravy osobně, nebo distančním způsobem.
(3) Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.
(4) Žák určené školy se účastní jazykové přípravy přednostně osobně v této určené škole. Pokud není možný vznik skupiny pro jazykovou přípravu s osobní účastí nebo je to pro žáka vhodnější, žák se může účastnit jazykové přípravy distančně v této škole nebo osobně nebo distančně v jiné určené škole, kterou zvolí jeho zákonný zástupce, pokud je tato škola ve stejném kraji jako škola, ve které žák plní povinnou školní docházku.
(5) Žák školy, která není určenou školou, se může účastnit jazykové přípravy osobně nebo distančně v určené škole, kterou zvolí jeho zákonný zástupce. Zvolit lze pouze určenou školu, která je ve stejném kraji jako žákova škola.
(6) Ředitel školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze žáka zařadit podle věty první, ředitel školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.
Skupina pro jazykovou přípravu
(1) Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.
(2) Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka uvedeného v § 11 odst. 1 do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.
(3) Ředitel určené školy zřizuje zvlášť skupinu pro žáky, kteří se jazykové přípravy účastní osobně (dále jen „prezenční skupina “), a skupinu pro žáky, kteří se jazykové přípravy účastní distančním způsobem (dále jen „distanční skupina “), není-li dále stanoveno jinak. Prezenční i distanční skupinu pro jazykovou přípravu ředitel určené školy zřídí zvlášť pro žáky prvního a druhého stupně, pokud má každá tato skupina alespoň 2 žáky.
(4) Prezenční skupina pro jazykovou přípravu žáků prvního stupně vznikne při nejméně 1 žákovi a má nejvýše 8 žáků podle § 11 odst. 1, s výjimkou první skupiny pro jazykovou přípravu, která vznikne při nejméně 2 žácích a má nejvýše 8 žáků podle § 11 odst. 1. Další prezenční skupinu pro jazykovou přípravu žáků prvního stupně lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny pro žáky prvního stupně zařazeno 8 žáků podle § 11 odst. 1.
(5) Prezenční skupina pro jazykovou přípravu žáků druhého stupně vznikne při nejméně 1 žákovi a má nejvýše 10 žáků podle § 11 odst. 1, s výjimkou první skupiny pro jazykovou přípravu, která vznikne při nejméně 2 žácích a má nejvýše 10 žáků podle § 11 odst. 1. Další prezenční skupinu pro jazykovou přípravu žáků druhého stupně lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny pro žáky druhého stupně zařazeno 10 žáků podle § 11 odst. 1.
(6) Distanční skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 1 žákovi a má nejvýše 5 žáků podle § 11 odst. 1, s výjimkou první distanční skupiny pro jazykovou přípravu, která vznikne při nejméně 2 žácích a má nejvýše 5 žáků podle § 11 odst. 1. Další distanční skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 5 žáků podle § 11 odst. 1.
(7) Ředitel určené školy může zřídit smíšenou skupinu pro jazykovou přípravu pro žáky prvního a druhého stupně, pokud zřízení oddělených skupin není možné z personálních důvodů nebo pro nedostatek žadatelů o zařazení do skupiny pro jazykovou přípravu. Na smíšenou skupinu se vztahuje odstavec 4 obdobně.
(8) Skupina zanikne, pokud nejsou splněny podmínky pro její vznik, s výjimkou situace, kdy je ve škole pouze jedna skupina, ve které zůstane 1 žák.
(9) Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle § 11 odst. 1, a to i do vyššího počtu, než stanoví odstavce 4 až 6, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků podle § 11 odst. 1.
Organizace jazykové přípravy
(1) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 400 hodin po dobu nejvýše 20 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 400 hodin.
(2) Jazyková příprava probíhá v době vyučování. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Je-li to pro dané žáky z hlediska jejich vzdělávání vhodnější, může se souhlasem zákonných zástupců všech žáků ve skupině pro jazykovou přípravu jazyková příprava probíhat mimo vyučování.
(3) Škola zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním způsobem.
(4) Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku.
(5) Škola, ve které žák plní povinnou školní docházku, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka.
Jazyková příprava v přípravných třídách
(1) Nárok na jazykovou podporu ve skupinách pro jazykovou přípravu podle § 11a mají i děti cizinci a občané České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci, v přípravných třídách.
(2) Na jazykovou přípravu v přípravných třídách se vztahují § 10 až 11b, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Děti v přípravných třídách se nezapočítávají do počtu ani podílu rozhodného pro stanovení určené školy podle § 10 odst. 1. Děti v přípravných třídách se započítávají do počtu rozhodného pro stanovení určené školy podle § 10 odst. 5.
(4) Dítě v přípravné třídě může být zařazeno pouze do prezenční skupiny .
Kurz pro získání základního vzdělání
(1) Délku a formu kurzu pro získání základního vzdělání (dále jen „kurz“)11) určí ředitel školy, nejvýše však v délce jednoho školního roku. Kurzy se zahajují k začátku prvního nebo druhého pololetí.
(1) Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
(2) Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných.
(3) Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení.
(4) Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v kurzu.
(5) Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se nejpozději do šesti měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu.
(6) Pro jmenování komise pro opravnou zkoušku podle odstavce 5, její složení a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 1 až 6.
Hodnocení žáků
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu12) a obsahují zejména:
a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,
b) kritéria pro hodnocení.
Hodnocení žáků na vysvědčení
(1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
(2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení.
(4) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – dobrý,
d) 4 – dostatečný,
e) 5 – nedostatečný.
(5) Při hodnocení podle odstavce 4 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
(6) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(7) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 5, která ovlivňuje jejich výkon.
(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn20), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu21), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.
(3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(4) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
Výchovná opatření
(1) Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
(3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření, které nemá právní důsledky pro žáka (dále jen „kázeňské opatření“). Kázeňským opatřením je
a) napomenutí, které ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 25.01.2005 |
|---|---|
| Účinnost od | 25.01.2005 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0