Vyhláška č. 21/2017 Sb.
Vyhláška o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení
Platný
Účinnost od 15.02.2017
Zobrazeno prvních 200 z celkem 687 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
21
VYHLÁŠKA
ze dne 23. ledna 2017
o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až c), § 44 odst. 4 písm. c), § 49 odst. 2, § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2 a § 54 odst. 4 písm. a), c) a d):
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a stanoví
a) lhůty pro oznamování provozní události Úřadu,
b) okruh informací využívaných systémem zpětné vazby,
c) postup šetření provozní události ,
d) kritéria pro zařazení provozní události do kategorie,
e) požadavky na obsah limitů a podmínek ,
f) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení ,
g) rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení a dobu uchovávání informací o nich,
h) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení Úřadu,
i) výčet jiných změn při využívání jaderné energie a změn s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení,
j) rozsah a způsob dokumentování jiných změn při využívání jaderné energie a jejich oznamování Úřadu,
k) postupy provádění procesu řízeného stárnutí a zastarávání,
l) požadavky na program řízeného stárnutí a zastarávání,
m) pravidla pro zabránění štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a způsob dokumentace této manipulace,
n) způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení ,
o) způsob provedení prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
p) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle § 51 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 3 atomového zákona,
q) způsob provedení prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
r) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) a písm. c) bodů 1 až 3 atomového zákona,
s) pravidla zajištění jaderné bezpečnosti při uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,
t) rozsah a způsob dokumentování kontroly připravenosti jaderného zařízení k zahájení aktivního vyzkoušení,
u) pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování schopnosti stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení ,
v) lhůty pro předložení dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva Úřadu a požadavky na její obsah,
w) způsob provedení dlouhodobého odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného zařízení a
x) postupy zavedení procesů a činností podle § 49 odst. 1 písm. u) atomového zákona a jejich dokumentování a průběžné aktualizace.
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) limitní podmínkou požadavek stanovený limity a podmínkami , jehož plnění je předpokladem zajištění jaderné bezpečnosti ,
b) čerpáním limitní podmínky stav neplnění limitní podmínky, při němž je prováděno opatření k nápravě stanovené v limitech a podmínkách, a to po dobu stanovenou limity a podmínkami,
c) kořenovou příčinou příčina konkrétní provozní události , která je nutným předpokladem vzniku této provozní události ,
d) porušením limitů a podmínek stav nedodržení požadavku stanoveného v limitech a podmínkách, a to včetně stavu neplnění limitní podmínky, při němž není prováděno opatření k nápravě stanovené v limitech a podmínkách nebo je překročena doba stanovená pro jeho provedení limity a podmínkami,
e) přímou příčinou okolnost, která bezprostředně vyvolala provozní událost nebo k ní bezprostředně vedla,
f) zjevnou příčinou příčina konkrétní provozní události, kterou lze stanovit na základě dostupných informací bez dalšího zkoumání.
Lhůty pro oznamování provozní události
[K § 49 odst. 2 písm. a) atomového zákona]
a) neprodleně, jde-li o radiační havárii ,
b) do 4 hodin od vzniku, jde-li o radiační nehodu ,
c) do 8 hodin, jde-li o
1. porušení limitů a podmínek ,
2. neplánované rychlé odstavení jaderného reaktoru,
3. neplánovanou aktivaci bezpečnostních systémů,
4. událost předběžně hodnocenou nejméně stupněm 2 na mezinárodní stupnici hodnocení závažnosti jaderných událostí,
5. ztrátu odvodu tepla z aktivní zóny jaderného reaktoru (dále jen „aktivní zóna“) při odstaveném jaderném reaktoru a jeho neobnovení do 30 minut,
6. zjištění neřízeného výskytu radioaktivní látky, s výjimkou přírodních radionuklidů, mimo kontrolované pásmo v míře způsobující příkon dávkového ekvivalentu větší než 0,25 μSv/h ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu věci,
7. požár ve střeženém prostoru jaderného zařízení podle právních předpisů upravujících požární prevenci,
8. zjištění smrtelného zranění fyzické osoby,
9. zjištění porušení podmínek pro zajištění funkce zařízení instalovaného na jaderném zařízení Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,
10. zjištění události snižující účinnost zabezpečení jaderného zařízení,
11. zjištění překročení efektivní dávky 20 mSv v důsledku neplánovaného jednorázového vnějšího ozáření,
12. zjištění překročení úvazku efektivní dávky 6 mSv v důsledku vnitřní kontaminace, nebo
13. zjištění nekontrolovaného úniku chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru nebo jiných technologických médií kontaminovaných radionuklidy mimo kontrolované pásmo o objemu větším než 1 m3,
d) do 24 hodin od vzniku, jde-li o
1. radiační mimořádnou událost prvního stupně ,
2. událost předběžně hodnocenou stupněm 1 na mezinárodní stupnici hodnocení závažnosti jaderných událostí,
3. nekontrolovaný únik chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru nebo jiných technologických médií kontaminovaných radionuklidy uvnitř kontrolovaného pásma o objemu větším než 1 m3,
4. neplánovaný pokles výkonu jaderného zařízení o více než 50 % nominálního výkonu jaderného reaktoru s předpokládaným trváním déle než 72 hodin, nebo
5. ztrátu schopnosti ovládat zdroj ionizujícího záření spočívající ve ztrátě kontroly nad jednoduchým, významným a velmi významným zdrojem ionizujícího záření, a
e) následující pracovní den, jde-li o
1. čerpání limitní podmínky,
2. působení systému omezení výkonu jaderného reaktoru,
3. pád cizího předmětu do primárního okruhu jaderného reaktoru,
4. ztrátu provozuschopnosti teledozimetrického systému v areálu jaderného zařízení, nebo
5. neplánované překročení zásahové úrovně monitorované položky specifikované v programu monitorování.
Okruh informací využívaných systémem zpětné vazby
[K § 49 odst. 2 písm. c) atomového zákona]
Systém zpětné vazby musí využívat informace o
a) provozní události ,
b) zkušenostech z jiných jaderných zařízení , včetně zahraničních, a
c) zkušenostech z jiných technických a technologických oborů.
Postup šetření provozní události
[K § 49 odst. 2 písm. b) atomového zákona]
(1) Při šetření provozní události musí být postupováno tak, aby byly odhaleny
a) příčiny a okolnosti provozní události ,
b) vývoj zhoršování jaderné bezpečnosti při provozu jaderného zařízení a
c) míra snížení bezpečnostních rezerv a ovlivnění úrovní ochrany do hloubky .
(2) Držitel povolení musí v rámci šetření provozní události
a) zhodnotit význam provozní události z hlediska jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení a jejích následků,
b) určit průběh provozní události , včetně stanovení vzniklé odchylky nebo selhání,
c) zhodnotit činnosti pracovníků, a to metodami pro hodnocení vlivu lidských a organizačních faktorů,
d) zhodnotit vliv kultury bezpečnosti a kultury zabezpečení na provozní událost,
e) provést rozbor přímých příčin a kořenových příčin provozní události; v případě méně významné provozní události provést pouze rozbor zjevných příčin,
f) odhalit případný negativní trend významný z hlediska jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
g) odhalit případné snížení úrovně bezpečnostních rezerv a zvýšení rizika výskytu související provozní události .
(3) Šetření provozní události musí být prováděno neprodleně. Přednostně musí být šetřena významná provozní událost .
(4) Méně významná provozní událost, která má nízký bezpečnostní význam, musí být zaznamenána a nemusí být proveden rozbor jejích zjevných příčin, pokud
a) se neopakuje, nebo
b) u ní nebylo možné předchozím šetřením stanovit zjevnou příčinu.
Kritéria pro zařazení provozní události do kategorie
[K § 44 odst. 4 písm. c) atomového zákona]
(1) Významnou provozní událostí je provozní událost , která
a) vede k aktivaci nebo selhání
1. bezpečnostního systému,
2. systému zajištěného napájení,
3. systému omezení výkonu jaderného reaktoru, nebo
4. systému odlehčení tlaku, který je vybraným zařízením ,
b) vede k porušení limitů a podmínek ,
c) spočívá v závadě na vybraném zařízení
1. vedoucí k čerpání limitní podmínky delšímu než 20 % povolené doby, nebo
2. související se zajištěním plnění bezpečnostní funkce ,
d) zahrnuje neúspěšné provedení zkoušky nebo kontroly vybraného zařízení podle limitů a podmínek,
e) zahrnuje závadu zařízení nutného pro bezpečné provádění výměny jaderného paliva v době výměny jaderného paliva,
f) vede k neplánované ztrátě nebo narušení odvodu zbytkového tepla z aktivní zóny,
g) vede k poruše na systému určeném pro skladování ozářeného jaderného paliva,
h) ovlivňuje řízení reaktivity aktivní zóny,
i) spočívá v porušení fyzické bezpečnostní bariéry proti úniku štěpných produktů nebo radioaktivních látek,
j) zahrnuje pád regulačního orgánu nebo jeho neplánovaný pokles o více než 50 cm,
k) zahrnuje vynucené přerušení testů fyzikálního spouštění nebo energetického spouštění jaderného zařízení, nebo
l) je způsobena nedostatky v hodnocení bezpečnosti nebo v dokumentaci systému řízení a vede k překročení parametru důležitého z hlediska jaderné bezpečnosti.
(2) Významnou provozní událostí je dále provozní událost , která
a) je způsobena chybou pracovníka, která vede k nesouladu s projektovou dokumentací nebo k překročení parametru důležitého z hlediska jaderné bezpečnosti vybraného zařízení ,
b) vede k překročení zásahové úrovně monitorované položky specifikované v programu monitorování,
c) vede ke ztrátě provozuschopnosti teledozimetrického systému určeného pro areál jaderného zařízení,
d) vede k chybě při manipulaci s
1. ozářeným jaderným palivem, čerstvým jaderným palivem nebo jaderným materiálem , nebo
2. kontejnerem s čerstvým jaderným palivem nebo ozářeným jaderným palivem,
e) zahrnuje ztrátu, krádež nebo neoprávněné přemístění radionuklidového zdroje , jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu ,
f) zahrnuje poškození jaderného materiálu nebo obalového souboru s jaderným materiálem ,
g) porušuje podmínky zajištění funkce zařízení Mezinárodní agentury pro atomovou energii instalovaného na jaderném zařízení ,
h) snižuje účinnost zabezpečení jaderného zařízení,
i) zahrnuje neoprávněný přechod hranice vymezeného prostoru jaderného zařízení nebo pokus o její narušení,
j) zahrnuje vyhlášení radiační mimořádné události a svolání havarijního štábu,
k) zahrnuje vícenásobné selhání lidského faktoru,
l) zahrnuje vědomé uvádění nepravdivých údajů v dokumentaci,
m) zahrnuje výskyt cizího předmětu v technologii primárního okruhu jaderného reaktoru, nebo
n) splňuje podmínku podle odstavce 1 nebo písmen a) až k), vznikla na jiném jaderném zařízení a je systémem zpětné vazby klasifikována jako použitelná pro jaderné zařízení .
(3) Méně významnou provozní událostí je provozní událost , která není významnou provozní událostí .
Limity a podmínky
(K § 24 odst. 7 atomového zákona)
(1) Limity a podmínky musí obsahovat
a) bezpečnostní limity,
b) nastavení ochranných systémů,
c) limitní podmínky ,
d) kontrolní požadavky a
e) organizační opatření.
(2) Bezpečnostní limity musí stanovit mezní hodnoty fyzikálních a technologických parametrů přímo ovlivňujících stav fyzických bezpečnostních bariér, které nesmí být překročeny. Bezpečnostní limity musí být stanoveny konzervativním přístupem.
(3) Nastavení ochranných systémů musí stanovit hodnoty fyzikálních a technologických parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany , při jejichž dosažení se automaticky uvádějí v činnost ochranné a bezpečnostní systémy. Tyto hodnoty musí být stanoveny tak, aby fyzikální a technologické parametry při následujícím přechodovém procesu nepřekročily bezpečnostní limity.
(4) Limitní podmínky musí stanovit
a) požadavky na udržení bezpečnostně významných fyzikálních a technologických parametrů v souladu s projektem jaderného zařízení a
b) funkční požadavky na provozuschopnost bezpečnostních systémů.
(5) Kontrolní požadavky musí stanovit
a) rozsah pravidelných kontrol nastavení a dodržování parametrů a podmínek provozuschopnosti systémů, konstrukcí a komponent a
b) četnost provádění kontrol podle písmene a) zohledňující
1. spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent,
2. požadavky právních předpisů a technických standardů a
3. provozní zkušenosti.
(6) Organizační opatření musí stanovit
a) opatření pro případy, kdy
1. dochází k čerpání limitní podmínky nebo porušení limitů a podmínek,
2. nejsou splněny požadavky na provozuschopnost systémů, konstrukcí a komponent,
3. není plněna některá z podmínek nastavení systémů, konstrukcí a komponent, nebo
4. není splněna podmínka aktivace ochranných systémů,
b) lhůty pro provedení opatření podle písmene a),
c) povinnosti řídicích pracovníků,
d) požadavky na zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků,
e) požadavky na minimální obsazení směn,
f) požadavky na provádění vnitřní a vnější kontroly dodržování limitů a podmínek a
g) rozsah a způsob předávání informací Úřadu.
(7) Obsah limitů a podmínek musí být v souladu s výsledky bezpečnostních analýz.
Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení
[K § 25 odst. 2 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Veličinami a skutečnostmi důležitými z hlediska jaderné bezpečnosti jsou v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem
a) hodnoty fyzikálních veličin a parametrů, které podávají ucelenou informaci o stavu aktivní zóny a dalších navazujících systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a vybraných zařízení nebo o jaderném materiálu nebo radioaktivním odpadu nacházejících se v jaderném zařízení,
b) vzniklá neshoda s vlivem na jadernou bezpečnost , technickou bezpečnost , radiační ochranu , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a její následek, rozbor této neshody a opatření přijaté v návaznosti na tuto neshodu,
c) provozuschopnost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a vybraných zařízení a manipulace s nimi a dále pracovní příkazy, které se jich týkají,
d) informace o čerpání limitní podmínky a porušení limitů a podmínek,
e) výsledky zkoušek, kontrol, údržby a opravy vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost , které nejsou vybraným zařízením , a záznamy o nich,
f) údaje důležité pro sledování a vyhodnocování stárnutí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a vybraných zařízení,
g) parametry systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a vybraných zařízení, které poskytují přehled o stavu jaderného zařízení včetně informace o jejich vývoji a záznamy o nich,
h) hodnoty povrchové kontaminace systémů, konstrukcí a komponent,
i) oznámení provozní události , její popis a jiné dokumenty, které se jí týkají,
j) výsledek ověření zdravotní způsobilosti pracovníka jaderného zařízení ,
k) výsledek ověření osobnostní způsobilosti vybraného pracovníka,
l) informace obsažená v záznamu o plnění kvalifikačních požadavků stanovených pro pracovníka jaderného zařízení ,
m) údaj o formě a množství radioaktivních výpustí,
n) údaj o dávkovém příkonu v monitorovaném prostoru jaderného zařízení ,
o) údaj o provedené změně na vybraných zařízeních a systémech, konstrukcích a komponentách s vlivem na jadernou bezpečnost , které nejsou vybraným zařízením ,
p) údaj o množství jaderného materiálu a vybrané položky včetně manipulace s nimi,
q) údaj o vzniku radioaktivního odpadu a nakládaní s ním,
r) údaj o kontrole vykonané podle limitů a podmínek a programu provozních kontrol,
s) údaj o změně v oblasti zabezpečení, která není jinou změnou při využívání jaderné energie,
t) protokol zkoušky systémů, konstrukcí a komponent při výstavbě, fyzikálním spouštění a energetickém spouštění jaderného zařízení ,
u) informace obsažená v hlasovém záznamu telefonního hovoru z pracoviště, na kterém se vykonává činnost zvláště důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti, dále z pracoviště technického podpůrného střediska a havarijního řídicího střediska,
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška č. 21/2017 Sb., o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 03.02.2017 |
|---|---|
| Účinnost od | 15.02.2017 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0