Dekret Nr. 39 / 1956 Coll.

Verordnung über den Staatsvertrag zur Erneuerung eines unabhängigen und demokratischen Österreichs

Gültig In Kraft seit 28.09.1955
39.
Vyhláška ministra zahraničních věcí
ze dne 23. dubna 1956
o Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska.
Dne 15. května 1955 byla ve Vídni mezi Svazem sovětských socialistických republik, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Spojenými státy americkými a Francií s jedné strany a Rakouskem se strany druhé sjednána Státní smlouva o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska, která podle odstavce 1 svého článku 38 nabyla účinnosti dne 27. července 1955.
Národní shromáždění vyslovilo dne 30. srpna 1955 souhlas s přístupem Československé republiky k uvedené smlouvě, předseda vlády ji na místě presidenta republiky podle § 72 odstavce 2 ústavy ratifikoval dne 10. září 1955 a listina o ratifikaci a přístupu byla uložena u vlády Svazu sovětských socialistických republik dne 28. září 1955. Týmž dnem smlouva nabyla podle odstavce 2 svého článku 38 účinnosti pro Československou republiku.
K uvedené smlouvě přistoupila také Federativní lidová republika Jugoslavie.
Znění smlouvy a její český překlad se vyhlašují v Příloze ke Sbírce zákonů.*)
Do map, které tvoří přílohy smlouvy, je možno nahlédnout v archivu ministerstva zahraničních věcí.
David v. r.

Příloha vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 39/1956 Sb., o Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska.
(Překlad.)
STÁTNÍ SMLOUVA
O OBNOVENÍ NEZÁVISLÉHO A DEMOKRATICKÉHO RAKOUSKA.
PREAMBULE
Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké a Francie, označované dále jako mocnosti spojené a sdružené, s jedné strany a Rakousko se strany druhé;
hledíce k tomu, že dne 13. března 1938 hitlerovské Německo násilím anektovalo Rakousko a zavtělilo jeho území do Německé říše;
hledíce k tomu, že v Moskevské deklaraci uveřejněné dne 1. listopadu 1943 vlády Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království a Spojených států amerických prohlásily, že považují anexi Rakouska provedenou Německem dne 13. března 1938 za neplatnou a nicotnou, a projevily přání, aby Rakousko bylo obnoveno jako svobodný a nezávislý stát, a že Francouzský výbor národního osvobození vydal obdobné prohlášení dne 16. listopadu 1943;
hledíce k tomu, že následkem spojeneckého vítězství Rakousko bylo osvobozeno od panství hitlerovského Německa;
hledíce k tomu, že si mocnosti spojené a sdružené a Rakousko se zřetelem k závažnosti úsilí, jež rakouský lid sám vynaložil a nadále bude muset vynakládat pro obnovu a demokratické přebudování své země, přejí sjednat smlouvu obnovující Rakousko jako svobodný, nezávislý a demokratický stát, přispívajíce takto k obnovení míru v Evropě;
hledíce k tomu, že si mocnosti spojené a sdružené přejí upraviti touto smlouvou v souladu se zásadami spravedlnosti všechny otázky, jež zůstaly ještě nevyřešeny v souvislosti s událostmi výše připomenutými, počítajíc v to anexi Rakouska hitlerovským Německem a účast, kterou mělo Rakousko ve válce jakožto součást Německa; a
hledíce k tomu, že si mocnosti spojené a sdružené přejí sjednat za tímto účelem tuto smlouvu, aby tvořila základ přátelských styků mezi nimi, umožňujíc tak mocnostem spojeným a sdruženým podporovat žádost Rakouska o přijetí za člena Organisace spojených národů;
jmenovaly proto podepsané zplnomocněnce, kteří se po předložení svých plných mocí, které byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli na těchto ustanoveních:

Politické a územní klausule.
Obnovení Rakouska jako svobodného a nezávislého státu.
Mocnosti spojené a sdružené uznávají, že Rakousko se obnovuje jako svrchovaný, nezávislý a demokratický stát.
Zachování nezávislosti Rakouska.
Mocnosti spojené a sdružené prohlašují, že budou dbát nezávislosti a územní celistvosti Rakouska tak, jak to stanoví tato smlouva.
Uznání nezávislosti Rakouska Německem.
Mocnosti spojené a sdružené pojmou do německé Mírové smlouvy ustanovení zajišťující, že Německo uzná svrchovanost a nezávislost Rakouska a že se zřekne všech územních a politických nároků vůči Rakousku a rakouskému území.
Zákaz anšlusu.
1. Mocnosti spojené a sdružené prohlašují, že je zakázáno politické nebo hospodářské sjednocení Rakouska a Německa. Rakousko plně uznává svou odpovědnost v této věci a nevstoupí do žádného politického nebo hospodářského sjednocení s Německem, ať by to bylo v kterékoli formě.
2. Aby se zabránilo takovému sjednocení, Rakousko nesmí sjednat nižádnou dohodu s Německem ani vyvíjet nižádnou činnost ani činit nižádná opatření, jež by mohla přímo nebo nepřímo napomáhat jeho politickému nebo hospodářskému sjednocení s Německem nebo způsobit újmu jeho územní celistvosti nebo politické nebo hospodářské nezávislosti. Rakousko se dále zavazuje, že na svém území zabrání jakékoli činnosti, jež by mohla přímo nebo nepřímo napomáhati takovému sjednocení, a zabrání existenci, obnovení i činnosti jakýchkoli organisací, jejichž cílem je politické nebo hospodářské sjednocení s Německem, jakož i velkoněmecké propagandě pro sjednocení s Německem.
Hranice Rakouska.
Hranicemi Rakouska budou ty hranice, které existovaly dne 1. ledna 1938.
Lidská práva.
1. Rakousko se zavazuje, že učiní všechna opatření nutná pro zabezpečení toho, aby všechny osoby pod rakouskou pravomocí požívaly bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství lidských práv a základních svobod, počítajíc v to svobodu slova, svobodu tisku a vydávání, svobodu náboženského vyznání, svobodu politického přesvědčení a svobodu shromažďovací.
2. Rakousko se dále zavazuje, že zákony v Rakousku platné nebudou ani obsahem ani prováděním diskriminovat ani mít za následek diskriminaci mezi osobami rakouského státního občanství pro jejich rasu, pohlaví, jazyk nebo náboženství, a to ani pokud jde o jejich osobu, majetek, povolání, obchodní nebo finanční zájmy, jejich právní postavení, jejich politická nebo občanská práva, ani pokud jde o kteroukoli jinou oblast.
Práva národnostních menšin slovinské a charvátské.
1. Rakouští státní občané, patřící k národnostním menšinám slovinské a charvátské v Korutanech, v Burgenlandu a ve Štýrsku, požívají stejných práv, jako všichni ostatní rakouští státní občané, počítajíc v to právo na vlastní organisace, shromáždění a na tisk ve vlastním jazyce.
2. Mají nárok na základní vyučování ve slovinském nebo charvátském jazyce a na poměrný počet vlastních středních škol; v souvislosti s tím budou přezkoumány učební osnovy a pro slovinské a charvátské školy bude zřízeno oddělení školního inspektorátu.
3. Ve správních a soudních okresech Korutan, Burgenlandu a Štýrska s obyvatelstvem slovinským, charvátským nebo národnostně smíšeným se kromě němčiny jako úřední jazyk připouští jazyk slovinský nebo charvátský. V takových okresech budou označení a nápisy topografické povahy jak v slovinském nebo charvátském jazyce, tak v němčině.
4. Rakouští státní občané, patřící k národnostním menšinám slovinské a charvátské v Korutanech, v Burgenlandu a ve Štýrsku budou mít účast na kulturních, správních a soudních zařízeních v těchto oblastech za týchž podmínek, jako jiní rakouští státní občané.
5. Bude zakázána činnost organisací, jejichž cílem jest odnárodnění národnostních menšin slovinské a charvátské.
Demokratická zařízení.
Rakousko bude mít demokratickou vládu vytvořenou na základě všeobecného, svobodného a rovného volebního práva s tajným hlasováním, zaručeného všem státním občanům spolu s právem býti zvolen do státních funkcí bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka, náboženství nebo politického přesvědčení.
Rozpuštění nacistických organisací.
1. Rakousko dokončí opatření, která byla již zahájena vydáním příslušných zákonů schválených Spojeneckou komisí pro Rakousko a která směřují k likvidaci nacionálně socialistické strany a organisací k ní přičleněných a jí kontrolovaných na území Rakouska, počítajíc v to organisace politické, vojenské a polovojenské. Rakousko bude také pokračovat v úsilí směřujícím k vymýcení všech stop nacismu z rakouského politického, hospodářského a kulturního života; zabezpečí, aby výše uvedené organisace nebyly v nižádné formě obnoveny, a zabrání veškeré nacistické i militaristické činnosti a propagandě v Rakousku.
2. Rakousko se zavazuje, že rozpustí všechny organisace fašistické povahy na svém území, a to jak politické, vojenské a polovojenské, tak i všechny ostatní organisace, které vyvíjejí nepřátelskou činnost vůči kterémukoli ze Spojených národů nebo které usilují o to, aby byl lid zbaven demokratických práv.
3. Rakousko se zavazuje, že pod tresty, které budou ihned stanoveny v souhlase s rakouskými právními předpisy, zakáže na rakouském území trvání a činnost výše uvedených organisací.
Zvláštní ustanovení o zákonodárství.
1. Rakousko se zavazuje, že zachová v platnosti zásady, které jsou obsaženy v zákonech a nařízeních přijatých rakouskou vládou a rakouským parlamentem po 1. květnu 1945 a schválených Spojeneckou komisí pro Rakousko a směřujících k likvidaci zbytků nacistického režimu a k obnovení demokratické soustavy, a že bude pokračovat v jejich provádění, že dokončí zákonodárná a správní opatření po 1. květnu 1945 již učiněná nebo zahájená, že uzákoní a uskuteční zásady stanovené v článcích 6, 8 a 9 této smlouvy, a že - pokud to ještě neučinilo - zruší nebo pozmění všechna zákonodárná nebo správní opatření, která byla učiněna v době mezi dnem 5. března 1933 a dnem 30. dubna 1945 a která se příčí zásadám stanoveným v článcích 6, 8 a 9.
2. Rakousko se dále zavazuje, že zachová v platnosti zákon ze dne 3. dubna 1919 o habsbursko-lotrinské dynastii.
Uznání mírových smluv.
Rakousko se zavazuje, že uzná plnou platnost Mírových smluv s Itálií, s Rumunskem, s Bulharskem, s Maďarskem a s Finskem a jiných dohod nebo úprav, jež spojené a sdružené mocnosti sjednaly nebo sjednají na obnovení míru, pokud jde o Německo a Japonsko.

Vojenské a letecké klausule.
Zákaz pro bývalé členy nacistických organisací a pro příslušníky některých jiných skupin osob sloužit v rakouských branných silách.
Služba v rakouských branných silách nebude v žádném případě dovolena těmto osobám:
1. osobám, které nemají rakouské státní občanství,
2. rakouským státním občanům, kteří byli německými státními občany v kterékoli době přede dnem 13. března 1938,
3. rakouským státním občanům, kteří v době ode dne 13. března 1938 do dne 8. května 1945 sloužili v německé branné moci v hodnosti plukovníka nebo v kterékoli vyšší hodnosti,
4. s výjimkou osob, které byly rehabilitovány příslušným orgánem podle rakouského práva, rakouským státním občanům, kteří spadají do některé z těchto skupin:
a) osobám, které v kterékoli době příslušely k nacionálně socialistické straně (NSDAP) anebo k organisacím SS, SA nebo SD, k tajné státní policii (Gestapo) nebo k nacionálně socialistickému svazu vojáků (NS-Soldatenring) nebo k nacionálně socialistickému důstojnickému svazu (NS-Offiziersvereinigung);
b) důstojníkům nacionálně socialistického sboru letců (NSFK) nebo nacionálně socialistického motorisovaného sboru (NSKK), a to počínajíc hodností Untersturmführera nebo hodností jí rovnou;
c) funkcionářům kterýchkoli organisací kontrolovaných NSDAP nebo k NSDAP přičleněných, a to v hodnosti odpovídající nejméně hodnosti Ortsgruppenleitera;
d) původcům tiskových děl nebo scénářů, které příslušné komise zřízené rakouskou vládou zařadily pro jejich nacistickou povahu do kategorie zakázaných děl;
e) vedoucím průmyslových, obchodních a finančních podniků, kteří byli na základě úředních a hodnověrných zpráv existujících průmyslových, obchodních a finančních sdružení a odborových a stranických organisací uznáni příslušnými komisemi za osoby, které činně spolupracovaly na uskutečnění cílů NSDAP nebo některé z organisací k ní přidružených, podporovaly zásady nacionálního socialismu, dělaly propagandu ve prospěch nacionálně socialistických organisací nebo tyto organisace a jejich činnost financovaly a kterýmkoli z výše uvedených způsobů působily újmu zájmům nezávislého a demokratického Rakouska.
Zákaz výzbroje speciálních druhů.
1. Rakousko nesmí mít, vyrábět ani zkoušet:
a) žádný druh atomových zbraní,
b) jiné základní druhy zbraní, jichž se může nyní nebo v budoucnosti používat jako prostředků hromadného ničení a které budou za takové zbraně označeny příslušným orgánem Spojených národů,
c) žádný druh samočinně se pohybujících ani řiditelných střel, torped ani přístrojů na jich vrhání nebo řízení,
d) mořské miny,
e) torpeda s lidskou osádkou,
f) ponorky ani jiné druhy ponorných plavidel,
g) torpedové motorové čluny,
h) zvláštní druhy útočných člunů,
i) děla způsobilá střílet na vzdálenost větší než 30 km,
j) látky dusivé, zpuchýřující nebo otravné nebo biologické látky, jež jak co do množství, tak co do druhů převyšují obvyklou civilní potřebu, nebo přístroje zařízené na výrobu, vystřelování nebo rozprašování takových látek nebo hmot pro válečné účely.
2. Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo připojit k tomuto článku zákazy kterýchkoli druhů zbraní, jež se mohou vyvinout následkem vědeckého bádání.
Disposice válečným materiálem a technikou spojeneckého a německého původu.
1. Všechen válečný materiál a technika spojeneckého původu v Rakousku budou dány k disposici příslušné mocnosti spojené nebo sdružené podle pokynů, které tato mocnost dá.
Rakousko se zříká všech práv na výše připomenutý válečný materiál a techniku.
2. Do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, musí Rakousko učinit neupotřebitelnými pro válečné účely nebo zničit:
všechen nadbytečný válečný materiál a techniku německého nebo jiného nespojeneckého původu;
všechny německé a japonské nákresy, počítajíc v to existující „modráky“, prototypy, zkušební modely a plány, pokud se vztahují na moderní válečný materiál a techniku;
všechen válečný materiál a techniku zakázané článkem 13 této smlouvy;
všechna specialisovaná zařízení zakázaná článkem 13, počítajíc v to vědecko-výzkumné a výrobní zařízení, jež nelze přeměnit na provádění dovolených vědecko-výzkumných prací, rozvoje nebo budování.
3. Do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, odevzdá Rakousko vládám Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie seznam válečného materiálu a techniky, jakož i zařízení vyjmenovaných v odstavci 2.
4. Rakousko nesmí vyrábět nižádný válečný materiál a techniku německé konstrukce.
Rakousko nesmí ani veřejně ani soukromě ani žádným jiným způsobem získávat nebo mít válečný materiál a techniku německé výroby ani německého původu ani německé konstrukce s tou výjimkou, že rakouská vláda smí pro vytvoření rakouských branných sil použít omezeného množství válečného materiálu a techniky německé výroby, německého původu nebo německé konstrukce, které v Rakousku zůstaly po druhé světové válce.
5. Vymezení výrazu „válečný materiál a technika“ a seznam válečného materiálu a techniky pro účely této smlouvy jsou obsaženy v Příloze I.
Zabránění opětnému vyzbrojení Německa.
1. Rakousko se zavazuje, že bude plně spolupracovat s mocnostmi spojenými a sdruženými, aby se zabezpečilo, aby Německo nebylo s to činit mimo německé území jakákoli opatření směřující k opětnému vyzbrojení.
2. Rakousko nebude zaměstnávat ani vycvičovat ve vojenském ani civilním letectvu ani při zkoušení, navrhování, výrobě nebo udržování válečného materiálu a techniky osoby, které jsou nebo přede dnem 13. března 1938 v kterékoli době byly německými státními občany, ani rakouské státní občany, kteří jsou podle článku 12 vyloučeni ze služby v branných silách, ani osoby, které nejsou rakouskými státními občany.
Zákaz týkající se civilních letadel německé a japonské konstrukce.
Rakousko se zavazuje, že nebude získávat ani vyrábět civilní letadla německé nebo japonské konstrukce ani letadla, která mají důležité součástky německé nebo japonské výroby nebo konstrukce.
Doba trvání omezení.
Každá z vojenských a leteckých klausulí této smlouvy zůstane v účinnosti do té doby, až bude úplně nebo částečně pozměněna dohodou mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem anebo - až se Rakousko stane členem Spojených národů - mezi Radou bezpečnosti a Rakouskem.
Váleční zajatci.
1. Rakušané, kteří jsou nyní válečnými zajatci, budou co nejdříve repatriováni podle ujednání, jež mají býti sjednána mezi jednotlivými mocnostmi, které tyto válečné zajatce drží, a Rakouskem.
2. Rakouská vláda ponese všechny výlohy, počítajíc v to náklady na vydržování vzniklé dopravou Rakušanů, kteří jsou nyní válečnými zajatci, ze sběrných středisek určených vládou příslušné spojené nebo sdružené mocnosti až na místo jejich vstupu na rakouské území.
Válečné hroby a pomníky.
1. Rakousko se zavazuje, že bude ctít, chránit a udržovat hroby vojáků, válečných zajatců a násilně do Rakouska dopravených státních občanů spojených mocností a oněch jiných Spojených národů, které byly ve válečném stavu s Německem, pokud jsou tyto hroby na rakouském území, pomníky a emblémy na těch hrobech, jakož i pomníky vojenské slávy armád, které na rakouském území bojovaly proti hitlerovskému Německu.
2. Rakouská vláda uzná každou komisi, delegaci nebo jiný orgán, pověřené příslušným státem, aby zjišťovaly totožnost hrobů a staveb uvedených v odstavci 1, aby je sepisovaly, udržovaly a upravovaly; bude usnadňovat práci takových orgánů a sjednávat stran hrobů a staveb výše připomenutých dohody, které by se ukázaly nutnými, s příslušným státem nebo jím pověřenou komisí, delegací nebo jiným orgánem. Souhlasí také s tím, že s výhradou přiměřených zdravotních předpisů poskytne veškeré úlevy pro exhumaci ostatků pohřbených v uvedených hrobech a pro jejich převoz do vlasti, a to jak na žádost úředních orgánů příslušného státu, tak na žádost rodinných příslušníků pohřbených osob.

Stažení spojeneckých vojsk.
1. Dohoda ze dne 28. června 1946 o kontrolním ústrojí v Rakousku pozbude platnosti dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
2. Nabytím účinnosti této smlouvy přestane mezispojenecké velitelství, zřízené podle odstavce 4 Dohody ze dne 9. července 1945 o okupačních pásmech v Rakousku a o správě města Vídně, vykonávat veškerou působnost týkající se správy města Vídně. Dohoda o okupačních pásmech v Rakousku pozbývá účinnosti skončením vyklizení Rakouska vojsky mocností spojených a sdružených podle odstavce 3 tohoto článku.
3. Vojska mocností spojených a sdružených a členové Spojenecké komise pro Rakousko budou z Rakouska staženi do devadesáti dnů ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, a pokud možno, nejpozději do dne 31. prosince 1955.
4. Rakouská vláda bude poskytovat vojskům mocností spojených a sdružených a členům Spojenecké komise pro Rakousko až do jejich stažení z Rakouska táž práva, imunity a výhody, kterých požívali bezprostředně před nabytím účinnosti této smlouvy.
5. Mocnosti spojené a sdružené se zavazují, že po nabytí účinnosti této smlouvy a ve lhůtě stanovené v odstavci 3 tohoto článku rakouské vládě vrátí:
a) všechny peníze, které byly mocnostem spojeným a sdruženým dány bezúplatně k dispozici pro účely okupace a které zůstanou nevydány v den ukončení stažení spojeneckých vojsk;
b) všechen rakouský majetek, který byl rekvírován spojeneckými vojsky nebo Spojeneckou komisí a jest ještě v jejich držení. Závazky vyplývající z tohoto pododstavce se budou provádět bez újmy ustanovení článku 22 této smlouvy.

Nároky vzniklé válkou.
Reparace.
Od Rakouska nebudou vyžadovány žádné reparace vyplývající z trvání válečného stavu v Evropě po dni 1. září 1939.
Německé majetky v Rakousku.
Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké a Francie mají právo disponovat všemi německými majetky v Rakousku v souhlase s Protokolem Berlínské konference ze dne 2. srpna 1945.
1. Sovětský svaz obdrží na období třicíti let koncese pro naftová pole odpovídající 60 % těžby nafty v Rakousku v roce 1947, jakož i vlastnická práva ke všem budovám, stavbám, zařízením a jinému majetku, které tvoří příslušenství těchto naftových polí podle seznamu č. 1 a podle mapy č. 1 ke smlouvě přiložené.
2. Sovětský svaz obdrží koncese pro 60 % všech průzkumných oblastí ve východním Rakousku, které jsou německými majetky, na něž má Sovětský svaz nárok podle Postupimské dohody a které jsou nyní v jeho držení, a to podle seznamu č. 2 a podle mapy č. 2 ke smlouvě přiložené.
Sovětský svaz má právo v průzkumných oblastech v tomto odstavci uvedených provádět průzkum po osm let a potom těžit naftu po dobu dvacíti pěti let od nálezu.
3. Sovětský svaz obdrží rafinerie minerálních olejů s celkovou roční kapacitou 420 000 tun surové nafty podle seznamu č. 3.
4. Sovětský svaz obdrží podniky zabývající se odbytem naftových výrobků, jimiž disponuje, podle seznamu č. 4.
5. Sovětský svaz obdrží majetky DDSG v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku, jakož i 100 % majetků Dunajské paroplavební společnosti ve východním Rakousku podle seznamu č. 5.
6. Sovětský svaz odevzdává Rakousku majetky, práva a zájmy i s existujícím zařízením, které má jakožto německé majetky anebo na které vznáší nárok jakožto na německé majetky, a odevzdává také podniky válečného průmyslu i s existujícími zařízeními, s domy a s podobnými nemovitostmi, počítajíc v to pozemky v Rakousku, které má jakožto válečnou kořist, anebo na které vznáší nárok jakožto na válečnou kořist, s výjimkou majetků uvedených v odstavcích 1, 2, 3, 4 a 5 tohoto článku. Rakousko se se své strany zavazuje, že do šesti let zaplatí Sovětskému svazu 150 000 000 amerických dolarů ve volně směnitelné měně.
Uvedenou částku bude Rakousko Sovětskému svazu proplácet ve stejných tříměsíčních splátkách po 6 250 000 dolarech ve volně směnitelné měně. První platba bude vykonána prvého dne druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž tato smlouva nabude účinnosti. Následující tříměsíční platby budou konány prvého dne příslušného měsíce. Poslední tříměsíční platba bude vykonána posledního dne období šesti let po nabytí účinnosti smlouvy.
Základnu plateb stanovených v tomto článku tvoří americký dolar podle jeho zlaté parity ze dne 1. září 1949, to jest 35 dolarů za unci zlata.
Na zajištění včasného zaplacení výše uvedených částek příslušejících Sovětskému svazu vydá Rakouská národní banka Státní bance SSSR do dvou týdnů po nabytí účinnosti této smlouvy směnky na úhrnnou částku 150 000 000 amerických dolarů, splatné ve dnech stanovených v tomto článku.
Směnky, které má Rakousko vydat, jsou bezúročné. Státní banka SSSR nemá v úmyslu tyto směnky eskontovat, pokud budou rakouská vláda a Rakouská národní banka plnit své závazky včas a přesně.
7. Právní postavení majetků:
a) veškeré bývalé německé majetky, které přešly do vlastnictví Sovětského svazu podle odstavců 1, 2, 3, 4 a 5 tohoto článku, zůstávají zásadně pod rakouskou pravomocí a budou se na ně tudíž vztahovat rakouské zákony;
b) pokud jde o poplatky a dávky, o předpisy obchodní, živnostenské a průmyslové a o vybírání daní, podléhají tyto majetky předpisům nikoli méně výhodným, nežli jsou předpisy, které se vztahují nebo budou vztahovat na podniky patřící Rakousku nebo jeho státním občanům anebo také jiným státům a osobám, kterým se poskytuje zacházení podle nejvyšších výhod;
c) žádné bývalé německé majetky, které přešly do vlastnictví Sovětského svazu, nebudou podléhat vyvlastnění bez souhlasu Sovětského svazu;
d) Rakousko nebude činit potíže co do vývozu zisků nebo jiných příjmů (to jest nájemného) ve formě výrobků nebo kterékoli volně směnitelné valuty, která za ně byla získána;
e) práva, majetky a zájmy, převedené na Sovětský svaz, jakož i práva, majetky a zájmy, které Sovětský svaz převádí na Rakousko, převádějí se bez břemen nebo nároků se strany Sovětského svazu nebo se strany Rakouska. Slovy „břemena a nároky“ se rozumějí nejen věřitelské nároky, které vyplývají z výkonu spojenecké kontroly těchto majetků, práv a zájmů po dni 8. května 1945, nýbrž i veškeré jiné nároky, počítajíc v to nároky daňové. Vzájemné zřeknutí Sovětského svazu a Rakouska, týkající se břemen a nároků, se vztahuje na veškerá břemena a nároky, jak budou existovati toho dne, kdy Rakousko formálně zapíše práva Sovětského svazu k německým majetkům na něj převedeným, a jak budou trvati toho dne, kdy budou na Rakousko skutečně převedeny majetky postoupené Sovětským svazem.
8. Převod všech majetků, práv a zájmů, stanovených v odstavci 6 tohoto článku, na Rakousko, jakož i formální zápis práv Sovětského svazu k německým majetkům, které mají být převedeny, se provede do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
9. Sovětský svaz obdrží také vlastnictví majetků, práv a zájmů, jež jsou kdekoli ve východním Rakousku a které byly vytvořeny nebo koupeny sovětskými organisacemi po dni 8. května 1945 k využití a správě majetků uvedených níže v seznamech 1, 2, 3, 4 a 5.
Na tyto majetky se budou přiměřeně vztahovat ustanovení uvedená v pododstavcích a), b), c) a d) odstavce 7 tohoto článku.
10. Spory, jež by mohly vzniknout v souvislosti s prováděním ustanovení tohoto článku, se mají řešit dvoustrannými jednáními mezi zúčastněnými stranami.
Jestliže se do tří měsíců nedosáhne dohody dvoustrannými jednáními mezi vládami Sovětského svazu a Rakouska, předloží se spory k vyřešení rozhodčí komisi skládající se z jednoho zástupce Sovětského svazu, z jednoho zástupce Rakouska a kromě toho z třetího člena, vybraného vzájemnou dohodou obou vlád ze státních občanů třetí země.
11. Spojené království, Spojené státy americké a Francie převádějí tímto na Rakousko veškeré majetky, práva a zájmy, které jsou jimi nebo jejich jménem v Rakousku drženy nebo požadovány jako bývalé německé majetky nebo jako válečná kořist.
Majetky, práva a zájmy, převedené na Rakousko podle tohoto odstavce, přecházejí na Rakousko prosty všech břemen nebo nároků se strany Spojeného království, Spojených států amerických nebo Francie, vyplývajících z výkonu jejich kontroly těchto majetků, práv nebo zájmů po dni 8. května 1945.
12. Jakmile Rakousko splní všechny závazky, které jsou určeny v ustanoveních tohoto článku nebo které z těchto ustanovení vyplývají, budou nároky mocností spojených a sdružených stran bývalých německých majetků v Rakousku, spočívající na usneseních Berlínské konference ze dne 2. srpna 1945, považovány za plně uspokojeny.
13. Rakousko se zavazuje, že s výjimkou majetků osvětových, kulturních, dobročinných a náboženských nepřevede žádný z majetků, práv a zájmů, převedených na Rakousko jakožto bývalé německé majetky, do vlastnictví německých právnických osob ani - pokud hodnota majetků, práv nebo zájmů převyšuje 260 000 šilinků - do vlastnictví německých fysických osob. Rakousko se dále zavazuje, že nepřevede do cizozemského vlastnictví práva a majetky uvedené v seznamech 1 a 2 tohoto článku, které budou převedeny na Rakousko Sovětským svazem podle rakousko-sovětského Memoranda ze dne 15. dubna 1955.
14. Na předpisy tohoto článku se vztahují ustanovení Přílohy II této smlouvy.
Seznam č. 1.
Naftová pole ve východním Rakousku, pro která mají být Sovětskému svazu uděleny koncese.
Běžné č. Název naftového pole Název společnosti
1. Mühlberg ITAG
2. St. Ulrich - D. E. A. D. E. A.
3. St. Ulrich - Niederdonau Niederdonau
4. Gösting - Kreutzfeld - Pionier 50 % produkce E. P. G.
Poznámka:
A. Veškeré majetky výše uvedených naftových polí se převádějí na Sovětský svaz včetně všech produktivních i neproduktivních vrteb s jich veškerým povrchovým i podzemním zařízením, s naftovou sběrnou soustavou, s vrtacím zařízením a výstrojí, se stanicemi kompresorovými a čerpacími, s mechanickými dílnami, benzinovými zařízeními, s kotelnami, s elektrárnami a stanicemi pro rozvod elektrické energie i s rozvodnou sítí, s potrubími, s vodárnami a hlavními vodovodními řády, s rozváděcí soustavou elektřiny, s potrubími na rozvod páry, s hlavními potrubími na rozvod plynu, se silnicemi v naftových polích, s příjezdovými silnicemi, s telefonními vedeními, se zařízením protipožárním, s motorovými vozidly a traktorovým parkem, se služebními a obytnými budovami patřícími k naftovým polím a s jinými majetky, které jsou v souvislosti s využitím naftových polí výše uvedených.
B. Vlastnické právo a pachtovní práva k veškerým majetkům výše uvedených těžebních polí se převádějí na Sovětský svaz v tom rozsahu, ve kterém fysická nebo právnická osoba, jež byla vlastníkem těchto polí nebo je využívala anebo se jejich využití účastnila, měla práva, oprávnění nebo zájmy na řečených majetcích.
V případech, ve kterých byl některý z majetků v pachtu, počítá se pachtovní doba, stanovená v pachtovních smlouvách, ode dne nabytí účinnosti této smlouvy a pachtovní smlouvy se nemohou skončit bez souhlasu Sovětského svazu.
Seznam č. 2.
Koncese pro průzkumné oblasti na výskyt nafty ve východním Rakousku, které mají být převedeny na Sovětský svaz
Běžné číslo Název koncese Název společnosti Plocha území,
jež má být
postoupeno
SSSR
v hektarech
1 Neusiedlersee Elverat 122 480
2 Leithagebirge Kohle Öl Union 52 700
3 Gross-Enzersdorf (včetně pole Aderklaa) Niederdonau 175 000
4 Hauskirchen (včetně pole Altlichtenwarth) ITAG 4 800
5St. Ulrich D. E. A. 740
6 Schrattenberg Kohle Öl Union 3 940
7 Grosskrut Wintershall 8 000
8 Mistelbach Preussag 6 400
9 Paasdorf (50 % oblasti) E. P. G. 3 650
10 Steinberg Steinberg Naphta 100
11 Hausbrunn D. E. A. 350
12 Drasenhofen (oblast na rakouském území) Kohle Öl Union 8 060
13 Ameis Preussag 7 080
14 Siebenhirten Elverat 5 000
15 Leis ITAG 14 800
16 Korneuburg Ritz 30 000
17 Klosterneuburg (50 % oblasti) E. P. G. 7 900
18 Oberlaa Preussag 51 400
19 Enzersdorf Deutag 25 800
20 Ödenburger Pforte Kohle Öl Union 55 410
21 Tulln Donau Öl 38 070
22 Kilb (50 % oblasti) E. P. G. 18 220
23 Pullendorf Kohle Öl Union 60 700
24 Nordsteiermark (50 % oblasti v sovětském pásmu) E. P. G. 55 650
25 Mittelsteiermark (oblast v sovětském pásmu) Wintershall 9 840
26 Gösting (50 % oblasti) E. P. G. 250
Celkem 26 koncesí 766 340
Poznámka:
A. Veškeré majetky výše uvedených průzkumných oblastí na výskyt nafty se převádějí na Sovětský svaz.
B. Vlastnické právo a pachtovní práva k veškerým majetkům výše uvedených průzkumných oblastí na výskyt nafty se převádějí na Sovětský svaz v tom rozsahu, ve kterém fysická nebo právnická osoba, jež byla vlastníkem těchto průzkumných oblastí na výskyt nafty nebo je využívala anebo se jejich využití účastnila, měla práva, oprávnění nebo zájmy na řečených majetcích.
V případech, ve kterých byl některý z majetků v pachtu, počítá se pachtovní doba, stanovená v pachtovních smlouvách, ode dne nabytí účinnosti této smlouvy a pachtovní smlouvy se nemohou skončit bez souhlasu Sovětského svazu.
Seznam č. 3.
Rafinerie minerálních olejů ve východním Rakousku, k nimž vlastnická práva mají být převedena na Sovětský svaz.
Běžné číslo Název rafinerie Roční výrobní
kapacita
v 1000 tunách
surové nafty
v roce 1947
1 Lobau 240,0
2 Nova 120,0
3 Korneuburg 60,0
4 Okeros (regenerace) -
5 Rafinerie minerálních olejů „Moosbierbaum“ vyjímajíc zařízení patřící Francii a podléhající vrácení -
Celkem 420,0
Poznámka:
A. Rafinerie se převádějí se svými majetky včetně technologických zařízení, elektráren, kotelen, mechanických dílen, zařízení pro uskladňování nafty a skladišť, nakládacích ramp a říčních přístavišť, potrubí včetně potrubí Lobau - Zistersdorf, silnic, příjezdových silnic, správních a obytných staveb, protipožárního zařízení atd.
B. Vlastnické právo a pachtovní práva k veškerým majetkům výše uvedených rafinerií minerálních olejů se převádějí na Sovětský svaz v tom rozsahu, ve kterém fysická nebo právnická osoba, jež byla vlastníkem těchto rafinerií minerálních olejů nebo je využívala anebo se jejich využití účastnila, měla práva, oprávnění nebo zájmy na řečených majetcích.
V případech, ve kterých byl některý z těchto majetků v pachtu, počítá se pachtovní doba, stanovená v pachtovních smlouvách, ode dne nabytí účinnosti této smlouvy a pachtovní smlouvy se nemohou skončit bez souhlasu Sovětského svazu.
Seznam č. 4.

Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen

Bewertung:

Kommentare 0

Um Kommentare zu schreiben, bitte melden Sie sich an.

Informationen zur Vorschrift

ZitierungVerordnung Nr. 39/1956 Slg. über den Staatsvertrag über die Wiederherstellung Unabhängiger und demokratischer Österreichs
Art der Vorschrift-
Autor-
SammlungGesetzessammlung
Verkündungsdatum15.08.1956
In Kraft seit28.09.1955
In Kraft bis-
Status Gültig
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Favoriten
Browserverlauf