Zákon č. 59/2006 Sb.
Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)
Platný
Účinnost od 01.06.2006
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
§ 4
HLAVA III
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
HLAVA IV
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
HLAVA V
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
HLAVA VI
§ 27
§ 27a
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 36
§ 37
§ 38
HLAVA VII
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
ČÁST DRUHÁ
§ 43
ČÁST TŘETÍ
§ 44
ČÁST ČTVRTÁ
§ 45
Zobrazeno prvních 200 z celkem 611 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
59
ZÁKON
ze dne 2. února 2006
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení , v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.
(2) Zákon stanoví
a) povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení podle odstavce 1,
b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.
(3) Tento zákon se nevztahuje na
b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením3),
c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků mimo objekty a zařízení , včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy4),
d) přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení v trase potrubí5),
e) dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II; touto úpravou nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů6),
f) průzkum a dobývání nerostů na moři,
g) skládky odpadu7).
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních , včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob,
b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty , potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,
c) provozovatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení , v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B rozhodnutím krajského úřadu,
d) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce II a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie,
e) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení , v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat8) a životní prostředí nebo k újmě na majetku,
f) zdrojem rizika (nebezpečím) vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie ,
g) rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,
h) skladováním umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě,
i) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek ,
j) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky , která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při ztrátě kontroly průběhu průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie ,
k) zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení , v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení , uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu,
l) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie , popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie .
OBECNÁ USTANOVENÍ
Podmínky zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení , je povinna
a) zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení (dále jen „seznam“),
b) přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
c) na základě seznamu navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
d) pokud je v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení , navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A (dále jen „skupina A“), pokud
a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II a současně je menší než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo
b) v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a), součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2 je roven nebo je větší než 1.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení , navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B (dále jen „skupina B“), pokud
a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo
b) v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a), součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2 je roven nebo je větší než 1.
Protokol o nezařazení
(1) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení , zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je větší než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34) a stejnopis protokolu včetně seznamu zaslat krajskému úřadu.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení , zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je menší nebo rovno 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat a protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34).
(3) V protokolu podle odstavců 1 a 2 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvede
a) identifikační údaje objektu nebo zařízení ,
b) prohlášení o nezařazení,
c) seznam,
d) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
POVINNOSTI PROVOZOVATELE
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
(1) Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) provozovatel předkládá krajskému úřadu v písemné a elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Návrh na zařazení obsahuje
a) identifikační údaje objektu nebo zařízení a fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele ,
b) seznam,
c) popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele ,
d) popis a grafické znázornění okolí objektu nebo zařízení ,
e) údaje o množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení použitých při výpočtu v návrhu na zařazení, doplněné o množství nebezpečných látek , uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II,
f) popis výpočtu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 2,
g) podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele .
(3) Krajský úřad po posouzení návrhu na zařazení do skupiny A nebo skupiny B vydá rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B.
(4) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení, a zjistí-li skutečnosti, které odůvodňují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení.
(1) Krajský úřad určí, na základě zaslaných návrhů na zařazení a protokolů o nezařazení, objekty nebo zařízení , kde se pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie mohou zvýšit v důsledku domino efektu, a tyto objekty nebo zařízení zařadí rozhodnutím do skupiny A nebo skupiny B.
(2) Krajský úřad může provozovatelům objektů a zařízení určených podle odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení rizika v těchto objektech nebo zařízeních .
(3) Provozovatel je povinen údaje podle odstavce 2 využít při analýze a hodnocení rizik , při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“), bezpečnostní zprávy, vnitřního havarijního plánu, podkladů pro zpracování vnějšího havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona.
(4) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení do skupiny A nebo skupiny B stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí počet písemných výtisků, v jakém mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně jejich elektronické podoby.
Analýza a hodnocení rizik závažné havárie
a) identifikaci zdrojů rizika (nebezpečí),
b) určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii ,
c) odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
d) odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií ,
e) stanovení míry rizika ,
f) hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných havárií .
(2) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování analýzy a hodnocení rizik závažné havárie .
Bezpečnostní program prevence závažné havárie
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program.
(2) Provozovatel zpracuje návrh bezpečnostního programu na základě výsledků analýzy a hodnocení rizik závažné havárie a uvede v něm
a) zásady prevence závažné havárie ,
b) strukturu a systém řízení bezpečnosti zajišťující ochranu zdraví a životů lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.
(3) Provozovatel je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu do návrhu bezpečnostního programu zahrnout preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.
(4) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci ke schválení krajskému úřadu.
(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti9). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy k návrhu bezpečnostního programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou dotčené obce krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti.
(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí a veřejnosti do 90 dnů od předložení návrhu bezpečnostního programu nebo jeho aktualizace vydá rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím .
(3) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen postupovat podle bezpečnostního programu tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.
(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v potřebném rozsahu se schváleným bezpečnostním programem a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně v potřebném rozsahu informovat o rizicích závažné havárie , o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie .
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování bezpečnostního programu a jeho aktualizace.
Bezpečnostní zpráva
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, ve které uvede
a) informace o systému řízení u provozovatele s ohledem na prevenci závažné havárie ,
b) informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení ,
c) technický popis objektu nebo zařízení ,
d) postup a výsledky identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), analýz a hodnocení rizik a metody prevence,
e) opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie ,
f) aktualizovaný seznam,
g) jmenovitě uvedené právnické osoby a fyzické osoby, podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy.
(2) V bezpečnostní zprávě je provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B dále povinen
a) stanovit politiku prevence závažné havárie a zavést systém řízení bezpečnosti pro její provádění,
b) vyhodnotit nebezpečí závažné havárie a navrhnout a zavést nezbytná opatření k zabránění vzniku těchto havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
c) stanovit zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení , vybavení a infrastruktury spojené s jejím provozem, které představují nebezpečí závažné havárie ,
d) vypracovat zásady vnitřního havarijního plánu (§ 17) a poskytnout informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu (§ 18 až 20), aby bylo možno provést nezbytná opatření v případě vzniku závažné havárie ,
e) zajistit odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy a obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektů nebo zařízení .
(3) Pro zpracování bezpečnostní zprávy lze využít dokumenty a části dokumentů, zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele , pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na bezpečnostní zprávu nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a upraveny.
(4) Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím schválení nebo předchozího posouzení, a dále na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií nebo poznatků v hodnocení nebezpečí. Ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy provozovatel uvede
a) seznam změn provedených v objektu nebo zařízení ,
b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu,
c) věcné a odborné zdůvodnění, proč nebyla provedena nebo nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy.
(5) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizaci a zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy krajskému úřadu ke schválení.
(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti9). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejich obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti dotčené obce .
(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů veřejné správy, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení návrhu bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím .
(3) Provozovatel je povinen postupovat podle bezpečnostní zprávy tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.
(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v potřebném rozsahu se schválenou bezpečnostní zprávou a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat v potřebném rozsahu o rizicích závažné havárie , o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie .
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování a strukturu bezpečnostní zprávy, provedení její aktualizace a způsob zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy.
Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie
a) sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění“)10) do 100 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie , které jsou uvedeny ve schváleném bezpečnostním programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě,
b) sjednat pojištění před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, postupuje provozovatel podle písmene a); výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem pro etapu zkušebního provozu musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie stanovených na základě výsledku analýzy a hodnocení rizik , předložené krajskému úřadu pro účely územního řízení nebo vydání stavebního povolení (§ 21 odst. 1),
c) předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané podle písmene a) a jejích změn nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření; provozovatel je povinen předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané podle písmene b) před zahájením zkušebního provozu objektu nebo zařízení ,
d) bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu každou změnu v pojištění,
e) být pojištěn po celou dobu užívání objektu nebo zařízení podle písmene a) a zkušebního provozu podle písmene b).
Omezení informace o nebezpečné látce v bezpečnostní zprávě
(1) Krajský úřad může na návrh provozovatele rozhodnout o omezení informace o konkrétní nebezpečné látce vyžadované v bezpečnostní zprávě, pokud provozovatel dostatečně prokáže, že konkrétní nebezpečná látka , umístěná v objektu nebo zařízení nebo jakékoli jeho části, je ve stavu, který není schopen vytvořit nebezpečí závažné havárie , a je splněno alespoň jedno z následujících kritérii
a) nebezpečná látka je v tuhém stavu a za obvyklých ani za jakýchkoli mimořádných podmínek, které lze předpokládat, není možné uvolnění materiálu nebo energie, které by představovalo zdroj rizika ,
b) nebezpečná látka je balena nebo upravena takovým způsobem a vyskytuje se v takovém množství, že ani maximální únik látky za jakýchkoli okolností nepředstavuje zdroj rizika ,
c) nebezpečná látka je umístěna v takovém množství a vzdálenosti od ostatních nebezpečných látek v daném objektu nebo zařízení , že nemůže sama představovat zdroj rizika ani způsobit závažnou havárii s přítomností jiných nebezpečných látek ,
d) látka je vybrána na základě její obecné klasifikace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu části 1 v tabulce II, ale nemůže za daných podmínek představovat zdroj rizika , a proto tato klasifikace pro ni není účelná.
(2) Krajský úřad zasílá stejnopis svého rozhodnutí vydaného podle odstavce 1 ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím .
(3) Ministerstvo zpracovává jednou ročně zprávu o provozovatelích , u kterých došlo k omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě podle odstavce 1, včetně uvedení kritérií tohoto omezení.
(4) Ministerstvo zasílá kopii zprávy zpracované podle odstavce 3 jednou ročně dotčeným orgánům veřejné správy, dotčeným obcím a Evropské komisi (dále jen „Komise“).
Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení , jež je zařazeno do skupiny A nebo skupiny B, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení (dále jen „plán fyzické ochrany“).
(2) V plánu fyzické ochrany provozovatel uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou
a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení ,
b) režimová opatření,
c) fyzická ostraha a
d) technické prostředky.
(3) Plán fyzické ochrany a jeho změny zasílá provozovatel objektu nebo zařízení krajskému úřadu a Policii České republiky11) na vědomí.
(4) Provozovatel je povinen přijmout a zajistit bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení , uvedená v plánu fyzické ochrany, k zabránění vzniku závažných havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.
(1) Funkčnost bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až d), včetně funkčních zkoušek poplachového systému, je provozovatel povinen prověřit nejméně jedenkrát ročně. O provedených funkčních zkouškách provede zápis, který uchovává po dobu 3 let.
(2) O bezpečnostních opatřeních obsažených v plánu fyzické ochrany jsou povinni zaměstnanci provozovatele , zaměstnanci orgánů veřejné správy a jiné osoby, které se s nimi seznámili v souvislosti s plněním pracovních povinností, zachovávat mlčenlivost a neposkytovat o nich informace podle zvláštního zákona12). Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo příslušných prací13).
(3) Náležitosti bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až d) stanoví provozovatel vnitřním předpisem v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem vnitra a ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a obsah bezpečnostních opatření.
Změny v objektu nebo zařízení
(1) Návrh na zařazení po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky , pokud tato změna vede ke změně zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu bezprostředně, nejpozději do 1 měsíce. Tento návrh na zařazení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu též do 1 měsíce po ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestaly vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.
(2) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství, po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, nebo po organizačních změnách, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení .
(3) Aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy je provozovatel povinen zpracovat a předložit krajskému úřadu ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení podle odstavce 1.
HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ
Vnitřní havarijní plán
(1) Provozovatel je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán v součinnosti se zaměstnanci objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B a stanovit v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů. Vnitřní havarijní plán obsahuje
a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,
b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,
c) popis možných dopadů závažné havárie ,
d) popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie ,
e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel ,
f) způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,
g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
h) opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému .
(2) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí, zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů14), tvoří samostatné přílohy vnitřního havarijního plánu.
(3) Provozovatel je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a uložení krajskému úřadu.
(4) Provozovatel je dále povinen
a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení , a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,
b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a uložení,
c) zahrnout na základě rozhodnutí krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku domino efektu,
d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům, zvláště chráněným územím a územím soustavy NATURA 2000,
e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní havarijní plán platným dokumentem; tento den musí být v dokumentu vyznačen včetně podpisu oprávněné fyzické osoby,
f) prokazatelně seznámit zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení , včetně pracovníků dlouhodobých subdodavatelů, o rizicích závažné havárie , o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie ,
g) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu a provádět kontroly,
h) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob a strukturu zpracování vnitřního havarijního plánu a provedení jeho aktualizace.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
§ 4
HLAVA III
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
HLAVA IV
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
HLAVA V
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
HLAVA VI
§ 27
§ 27a
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 36
§ 37
§ 38
HLAVA VII
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
ČÁST DRUHÁ
§ 43
ČÁST TŘETÍ
§ 44
ČÁST ČTVRTÁ
§ 45
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 08.03.2006 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.06.2006 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0