Co je Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb.?

Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb., Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) — Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění).

Kdy nabyl Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb. účinnosti?

Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb. nabyl účinnosti datum není k dispozici.

Je Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb. stále platný?

Ano, Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb. je stále platný a účinný.

Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb. - Zákon České národní rady o dani z přidan...

27

PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY

vyhlašuje

úplné znění zákona České národní rady ze dne 24. listopadu 1992 č. 588 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 10. července 1993 č. 196 Sb., zákonem ze dne 2. prosince 1993 č. 321 Sb., zákonem ze dne 16. února 1994 č. 42 Sb., zákonem ze dne 3. června 1994 č. 136 Sb., zákonem ze dne 7. prosince 1994 č. 258 Sb. a zákonem ze dne 22. června 1995 č. 133 Sb.

ZÁKON

České národní rady

o dani z přidané hodnoty

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku“).

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a) dodání zboží a převod nemovitostí včetně dodání stavebních objektů a stavebních prací, a to i formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak; za zdanitelné plnění se nepovažuje převod pozemků,

b) poskytování služeb,

c) převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen „převod a využití práv“)

uskutečněné v tuzemsku při podnikání,¹) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem.

(2) U subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, se za zdanitelné plnění považují plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů.^1a) Za zdanitelné plnění se u těchto subjektů nepovažují plnění uskutečněná v rámci hlavní činnosti a členské příspěvky. U Státního fondu tržní regulace v zemědělství^1b) se za zdanitelné plnění považuje nákup a prodej zemědělských a potravinářských výrobků. U Správy státních hmotných rezerv^1e) se za zdanitelné plnění považuje nákup a prodej státních hmotných rezerv.

(3) Za zdanitelné plnění se považuje i vložení majetkového vkladu v naturální podobě osobě, která není plátcem, vypořádací podíl^1c) v naturální podobě a podíl na likvidačním zůstatku,^1d) pokud u nich byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně, s výjimkou majetku v nepeněžité podobě, který byl vydán nebo poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zbožím věci movité včetně převoditelných cenných papírů, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze, lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,

c) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále jen „plátce“) popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,

e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,

g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,

h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,

j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,

k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,

l) správcem daně příslušný územní finanční orgán²) (dále jen „finanční orgán“), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad,

m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo M₁. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,

n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,

o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, popřípadě pro vnitropodnikovou spotřebu plátce podléhající dani,

p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle § 47 odst. 6,

r) finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem,^2b)

s) základní sazbou sazba daně 22 %,

t) sníženou sazbou sazba daně 5 %.

§ 2a

Vymezení pojmu peníze

(1) Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky, státovky a mince vyměnit.

(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona také považují

a) bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,

b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Českou národní bankou.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jimž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.

ČÁST DRUHÁ

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU

HLAVA I

SUBJEKTY DANĚ

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se v případě podle odstavce 4 zaregistruje jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

(3) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(4) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu,^3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu^3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností a na stavby, které jsou osvobozeny od daně podle § 30 odst. 1.

(6) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu^3b) a z ceny nakoupených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu^3c) k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci. Tento nárok se týká i vloženého hmotného a nehmotného majetku. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností.

(7) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,^3a) a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

(8) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,^3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,

b) dojde ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel.

(9) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 7 a 8 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 7 nebo 8, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5 a dále odvést daň z majetku, který nabyli bez daně, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního zákona^3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního zákona^3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a) osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo podřízeny,

b) členové dozorčích rad plátců,

c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,

d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c) nebo k plátci, který je fyzickou osobou,

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,

f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

g) osoby, které jsou v pracovněprávním⁴) nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci,

h) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy,

i) členové družstev, kteří jsou v pracovním vztahu k družstvu,^4a)

j) osoby, které jsou statutárním orgánem právnických osob majících zvláštní vztah k plátci.

(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké⁵) a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

HLAVA II

PŘEDMĚT DANĚ A MÍSTO PLNĚNÍ

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

a) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou osobu,

b) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní plnění, která v případě podnikání podléhají dani,

c) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo byla pořízena bez daně,

d) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

e) použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

(3) Předmětem daně není bezúplatné poskytnutí zboží reklamního a propagačního charakteru opatřeného obchodním názvem nebo firemní značkou plátce, jehož jednotková vstupní cena bez daně nepřesahuje 200 Kč a zboží zároveň nepodléhá spotřební dani.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb,

e) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování, poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a překladatelské služby a vzdělávací činnosti.

HLAVA III

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,⁶) v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného, a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem zúčtování záloh,

c) při prodeji zboží formou zásilkového prodeje ^6a) dnem přijetí platby prodávajícím,

d) při převodu nemovitostí dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí,

e) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

f) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud se jedná o postupný převod a využití práv, dnem uvedeným ve smlouvě,

g) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,

h) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 12 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

i) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

j) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

k) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo převodem a využitím práv,

l) při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,

m) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,

n) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,

o) v ostatních případech dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,⁷) smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,^7a) smlouvy o dílo⁸) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě s výjimkou dílčího plnění uskutečněného podle smlouvy o dílo. V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 10

Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu

(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.^8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo⁹) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e) pořadové číslo dokladu,

f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g) datum vystavení dokladu,

h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i) výši ceny bez daně celkem,

j) sazbu daně podle § 16,

k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) účel použití,

d) pořadové číslo dokladu,

e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f) datum vystavení dokladu,

g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h) výši ceny bez daně celkem,

i) sazbu daně podle § 16,

j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.^9a)

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí být pro účely odpočtu daně dále uvedeno obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Toto obchodní jméno na zjednodušeném daňovém dokladu uvádí plátce uskutečňující zdanitelná plnění, popřípadě plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje.

(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) a b), obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně podle § 16 a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen jej vystavit.

(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

HLAVA IV

ZÁKLAD DANĚ

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena ¹⁰) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

Citace	Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb., Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
Typ předpisu	Vyhlášené úplné znění
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	13.02.1996
Účinnost od	-
Účinnost do	-
Stav	Platný

Úplné znění zákona č. 27/1996 Sb.

Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Obsah