Nařízení vlády č. 11/1951 Sb.
Nařízení, jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích
Platný
Účinnost od 01.11.1951
Obsah
ČÁST PRVNÍ.
HLAVA I.
Oddíl 1.
§ 1.
§ 2.
§ 3.
§ 4.
§ 5.
§ 6.
§ 7.
Oddíl 2.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
§ 14.
§ 15.
§ 16.
§ 17.
§ 18.
§ 19.
§ 20.
§ 21.
§ 22.
Oddíl 3.
§ 23.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
Oddíl 4.
§ 27.
§ 28.
HLAVA II.
§ 29.
§ 30.
§ 31.
§ 32.
HLAVA III.
§ 33.
§ 34.
§ 35.
§ 36.
§ 37.
§ 38.
ČÁST DRUHÁ.
HLAVA I.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
§ 42.
§ 43.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
§ 53.
HLAVA II.
Oddíl 1.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
§ 58.
§ 59.
§ 60.
§ 61.
§ 62.
§ 63.
§ 64.
Oddíl 2.
§ 65.
§ 66.
§ 67.
§ 68.
HLAVA III.
§ 69.
§ 70.
HLAVA IV.
§ 71.
§ 72.
ČÁST TŘETÍ.
§ 73.
§ 74.
§ 75.
§ 76.
§ 77.
§ 78.
§ 79.
§ 80.
§ 81.
ČÁST ČTVRTÁ.
§ 82.
§ 83.
§ 84.
Zobrazeno prvních 200 z celkem 430 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
11.
Vládní nařízení
ze dne 13. února 1951,
jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích.
Vláda republiky Československé nařizuje podle §§ 20 a 24 zákona č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích (dále jen „zákon“):
Užívání veřejné silnice.
Pravidla silničního provozu.
Všeobecná ustanovení o užívání veřejné silnice.
Základní pravidlo.
Každý musí při užívání veřejné silnice dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu. Musí rovněž dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost osob a nepoškozoval majetek, zejména také veřejnou silnici, a aby nerušil na ní pořádek.
Obecné užívání veřejné silnice.
Každý smí užívat veřejné silnice obvyklým způsobem k účelům, k nimž je určena. Kdo by však pro svůj věk nebo pro svou tělesnou nebo duševní vadu mohl užíváním veřejné silnice ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu či bezpečnost osob nebo majetku anebo porušit pořádek na veřejné silnici, smí veřejné silnice užívat jen, je-li vhodným opatřením postaráno o to, aby takovému ohrožení bylo zabráněno.
Překážky silničního provozu.
(1) Každý je povinen postarat se podle svých možností o to, aby překážka silničního provozu, kterou způsobil, byla co nejdříve odstraněna; jde-li však o překážku, která vznikla v souvislosti s nehodou v silničním provozu, nesmí být učiněna opatření, která by byla na újmu řádnému úřednímu vyšetření nehody. Podle potřeby učiní opatření nutná k odstranění závadného stavu místní národní výbor.
(2) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, musí ten, kdo ji způsobil, učinit opatření, aby ji mohli ostatní uživatelé veřejné silnice včas zpozorovat.
Nehody v silničním provozu.
(1) Došlo-li v silničním provozu k nehodě, je každý, kdo měl na ní účast, povinen postarat se podle svých možností o to, aby následky nehody byly omezeny na nejmenší míru.
(2) Všichni, kdo měli na nehodě účast, jsou povinni si navzájem na požádání prokázat svou totožnost; povinnost prokázat svou totožnost má také každý, kdo předává osobu poraněnou při nehodě v silničním provozu další péči (při převozu, v nemocnici a pod.).
(3) Byla-li při nehodě způsobena škoda na veřejné silnici nebo na jiném veřejném zařízení, je každý, kdo škodu způsobil, povinen oznámit to bez odkladu nejbližšímu místnímu národnímu výboru nebo orgánu národní bezpečnosti.
Zvláštní užívání veřejné silnice.
Povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice je zejména třeba:
a) k pořádání závodů, soutěží a podobných podniků na veřejné silnici,
b) k dopravě zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů,
c) k umístění zařízení nebo věci na veřejné silnici, jestliže se tím překročí meze jejího obecného užívání,
d) k pořádání podniků a umístění zařízení (věci) v přímém okolí veřejné silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, po případě provozním ruchem jimi vyvolaným, mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.
(1) Povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice může být odvoláno nebo vázáno, třeba i dodatečně, podmínkami anebo omezeními.
(2) O povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice v případech uvedených v § 5 písm. c) a d) rozhoduje okresní národní výbor; místo něho rozhoduje místní národní výbor, jde-li o zvláštní užívání jiné silnice než I. až III. třídy.
Zachování řádného stavu veřejné silnice.
Každý je povinen dbát opatrnosti a pozornosti nutné k zachování řádného stavu veřejné silnice; veřejná silnice nesmí být zejména poškozována nebo znečišťována.
Ustanovení o jízdě vozidly.
Řízení vozidel.
(1) Na veřejné silnici musí každé vozidlo nebo soupravu vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na veřejných silnicích.
(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů.
Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vozidla i za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a musí včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů veřejné silnice.
Povinnosti držitele vozidla.
Držitel vozidla je povinen dbát toho, aby vozidlo bylo na veřejné silnici řízeno toliko osobami k tomu způsobilými a aby nebylo dáno do provozu na veřejné silnici, nevyhovuje-li buď samo nebo jeho náklad předpisům o silničním provozu. To platí také o držiteli zvířete, jehož se užívá v silničním provozu.
Směr jízdy.
(1) Na veřejných silnicích se jezdí vpravo. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet těsně při pravém okraji vozovky.
(2) Levé poloviny vozovky se smí užívat jen k předjíždění nebo vyžadují-li toho zvláštní okolnosti.
Vyhýbání a předjíždění.
(1) Vyhýbá se vpravo. Nepřipouští-li nedostatečná vzdálenost mezi kolejemi a okrajem vozovky vyhnutí vpravo, je nutno vyhnout se kolejovému vozidlu vlevo.
(2) Předjíždí se vlevo. Kolejová vozidla se předjíždějí vpravo; nepřipouští-li to nedostatečná vzdálenost mezi kolejemi a okrajem vozovky, lze jedoucí kolejové vozidlo předjet vlevo. Na jednosměrných silnicích lze kolejová vozidla předjíždět vlevo i vpravo.
Odbočování.
Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz vozidel kolejových.
Přednost v jízdě.
(1) Na křižovatkách jsou řidiči vozidel jedoucích na vedlejší silnici povinni dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím na hlavní silnici.
(2) Na křižovatkách veřejných silnic stejného řádu jsou řidiči vozidel povinni dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava. Přednost v jízdě motorových a kolejových vozidel bude upravena vyhláškou podle § 35.
(3) Tato ustanovení se nevztahují na křižovatky s řízeným provozem.
Dávají-li vozidla ozbrojených sborů nebo vozidla služby záchranné a požární zvláštní výstražné znamení, jest jim ihned, jakmile se blíží, uvolnit cestu. Jde-li o vozidlo služby požární, jsou řidiči všech ostatních vozidel povinni zajet vpravo a přechodně zastavit.
Zastavování a stání vozidel.
Na veřejné silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost.
Opuštění vozidla.
Vozidla smějí zůstat na veřejné silnici bez dozoru jen, bylo-li vše zařízeno tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, bezpečnost osob nebo majetku ani pořádek na veřejné silnici.
Rychlost jízdy.
Rychlost jízdy je nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu a povaze veřejné silnice a stavu vozidla. Při tom musí řidič rychlost svého vozidla stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit, vždy, kdy toho okolnosti vyžadují.
Znamení pro zastavení a pro změnu směru jízdy. Výstražná znamení.
(1) Úmysl zastavit vozidlo nebo změnit směr jeho jízdy je nutno dát ostatním účastníkům silničního provozu včas a zřetelně najevo. Toto ustanovení se netýká provozu kolejových vozidel, pokud nebude vyhláškou podle § 35 stanoveno jinak.
(2) Výstražná znamení lze dávat jen, pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.
Náklad a jeho úprava.
Váha nákladu nesmí přesahovat nosnost vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména pro jejich umístění a pro jejich chování za jízdy.
Osvětlení vozidel.
(1) Za snížené viditelnosti musí být každé vozidlo nebo souprava vozidel v silničním provozu řádně osvětleny. Není-li pro ně předepsáno konstrukční vybavení větším počtem svítilen, musí být osvětleny alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem, umístěným po levé straně vozidla. Motorová vozidla musí svým světlem za jízdy osvětlovat účinně vozovku.
(2) O osvětlení kolejových vozidel platí zvláštní předpisy.
(3) Řidič je povinen dbát toho, aby neohrozil bezpečnost provozu používáním oslňujících světel.
Kolony vozidel.
Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.
Ustanovení o jízdě na kole a na koni.
Všeobecné ustanovení.
Pokud z jednotlivých ustanovení tohoto oddílu neplyne jinak, platí pro jízdu na kole a na koni přiměřeně také ustanovení pro jízdu vozidly uvedená v oddílu 2.
Jízda na kole.
(1) Cyklisté jsou povinni jeti těsně při pravém okraji vozovky. Při jízdě mimo uzavřené osady smějí užívat také pravé krajnice, nepřekážejí-li tím chodcům. Tato ustanovení platí i tenkrát, je-li jízdní kolo vedeno.
(2) Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, smějí používat pro jízdu na kole jen této stezky.
Osvětlení jízdních kol.
Za snížené viditelnosti musí mít jízdní kola vpředu svítilnu s bílým nebo slabě žlutým neoslňujícím světlem, která účinně osvětluje vozovku.
Jízda na koni.
(1) K jízdě na koni nutno užívat zvláštních cest k tomu určených, a není-li jich, vozovky.
(2) Jezdci smějí jeti nejvýše dva vedle sebe. Za snížené viditelnosti musí však jeti za sebou, nejsou-li osvětleni jako uzavřené útvary anebo nejsou-li dostatečně osvětleni jinými světelnými zdroji.
Ustanovení pro chodce.
Povinnosti chodců.
(1) Na veřejné silnici jsou chodci povinni chodit po chodnících nebo krajnicích. Vozovku smějí přecházet jen s náležitou opatrností, kolmo ke směru silničního provozu, a nesmějí na ní zbytečně prodlévat.
(2) Na vyznačených přechodech přes vozovku jsou chodci povinni jít v pravé polovině přechodu ve směru chůze. Vpravo musí chodit i jinak všude, kde toho vyžaduje plynulost provozu.
Pochodující útvary a průvody.
(1) Pochodující útvary nebo průvody se musí ubírat po pravé straně vozovky a učinit místo předjíždějícím i protijedoucím vozidlům. Delší pochodující útvary (průvody) musí být uspořádány tak, aby neohrožovaly bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněny v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.
(2) Pochodující školní mládež má užívat chodníků, vozovky pak jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku; použije-li vozovky, platí pro ni ustanovení odstavce 1.
Řízení silničního provozu dopravními značkami a dopravními orgány.
Dopravní značky a zařízení.
(1) Řízení a zabezpečení provozu na veřejných silnicích slouží také dopravní značky a zařízení; pokynů jimi vyjádřených musí každý dbát. Předpisy o dopravních značkách a zařízeních budou vydány vyhláškou podle § 35.
(2) Jiných než ve vyhlášce uvedených dopravních značek nesmí být v silničním provozu užíváno. Jakákoli zařízení, která mohou vést k záměně s dopravními značkami nebo která mohou způsobit, že dopravní značka nebude dobře viditelná, nesmějí být na veřejných silnicích nebo v jejich přímém okolí umisťována.
Místní úprava silničního provozu.
(1) Vyžaduje-li toho podle místních poměrů bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, lze silniční provoz upravit, po případě omezit nebo i zastavit místní úpravou.
(2) Dočasně lze taková opatření učinit v míře nevyhnutelně nutné také:
a) k zajištění bezpečnostních opatření,
b) při provádění prací na veřejné silnici,
c) vyžaduje-li toho nezbytně stav veřejné silnice,
d) při zvláštním užívání veřejné silnice.
Místní úprava silničního provozu se uvádí ve veřejnou známost dopravní značkou nebo dopravním zařízením. V Praze lze tak učinit v případech uvedených v § 30 odst. 1, kde by uvedení ve známost dopravní značkou (dopravním zařízením) nebylo s hlediska bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu vhodné, vyhláškou ústředního národního výboru v Úředním listě.
Pokyny dopravních orgánů.
(1) Pokyny orgánů, které bezprostředně řídí provoz na veřejných silnicích nebo na něj dozírají (dopravní orgány), mají přednost před pravidly silničního provozu i před pokyny vyjádřenými dopravními značkami nebo zařízeními, zejména i před světelnými znameními.
(2) Předpisy o znameních dopravních orgánů a o světelných znameních určených k řízení silničního provozu budou vydány vyhláškou podle § 35.
Ustanovení společná.
Výjimky a úlevy.
(1) Ustanovení o užívání veřejné silnice se nevztahují na ozbrojené sbory, na požární a civilní ochranu a na službu záchrannou, pokud toho plnění jejich zvláštních úkolů nezbytně vyžaduje.
(2) Připouští-li to bezpečnost a plynulost silničního provozu, může ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanovit další výjimky všeobecné povahy vyhláškou v úředním listě.
(3) Způsobem určeným v odstavci 2 budou zejména stanoveny výjimky potřebné pro provoz zvláštních vozidel (zvláštních vozidel ozbrojených sborů, vozidel pracovních a pod.).
(1) V jednotlivých případech, pro jednotlivé skupiny případů a pro určité veřejné silnice může povolit výjimky národní výbor. Je-li třeba, aby takové povolení výjimky bylo uvedeno ve všeobecnou známost, stane se tak způsobem v místě obvyklým.
(2) Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také dopravní orgán na místě samém.
Prováděcí předpisy.
Předpisy potřebné k provedení této části vydá ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě; tak budou stanoveny zejména povinnosti řidičů vozidel a jiných uživatelů veřejné silnice. Stejným způsobem mohou být upraveny věci, jichž se týkají ustanovení této části, také v případech, kde toho budou vyžadovat mezinárodní předpisy.
Předpisy o dopravě osob na nákladních automobilech a na přívěsných vozech vydá vyhláškou v úředním listě ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti.
Příslušnost.
(1) Ve věcech upravených podle této části jsou – pokud se jinak nestanoví – příslušné v první stolici okresní národní výbory. Místo nich jsou příslušné v první stolici
a) krajské národní výbory, jde-li o věc týkající se dálkového provozu na silnicích I. třídy,
b) místní národní výbory, jde-li o věc týkající se provozu na jiných silnicích než I. až III. třídy.
(2) Tam, kde v těchto věcech činí nějaké opatření ministerstvo, je k tomu příslušné ministerstvo národní bezpečnosti.
(3) Ministerstvo dopravy je příslušné ve věcech týkajících se:
a) dopravy osob na nákladních automobilech a na přívěsných vozech,
b) dopravy zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů.
(4) Ministerstvo stavebního průmyslu je příslušné ve věcech týkajících se
a) ochrany veřejných silnic,
b) dopravních značek po technické stránce a vzhledem k uspořádání silniční sítě.
(5) Ministerstva, krajské i okresní národní výbory mohou výkonem své působnosti v jednotlivých případech, pro jednotlivé skupiny případů a pro určité veřejné silnice pověřit podřízené orgány.
(6) Je-li nebezpečí v prodlení, mohou učinit nutná opatření předběžně místní národní výbory nebo dopravní orgány.
Dopravní orgány.
(1) Dopravními orgány jsou orgány národní bezpečnosti a jiné orgány, pokud budou ministerstvem národní bezpečnosti v dohodě s příslušným ústředním úřadem pověřeny dozorem na provoz na veřejných silnicích nebo jeho řízením.
(2) Dopravními orgány na vojenských silnicích a na silnicích, které byly na přechodnou dobu vyhrazeny pro vojenskou dopravu, jsou orgány vojenské správy.
Vozidla a řízení motorových vozidel.
Vozidla.
Konstrukce a vybavení vozidel.
Na veřejných silnicích se smí užívat jen vozidel, která jsou konstruována a vybavena tak, aby nemohla ohrožovat bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, bezpečnost osob nebo majetku, ani pořádek na veřejných silnicích; vozidla, jichž se užívá na veřejných silnicích, musí proto odpovídat ustanovením tohoto nařízení a podmínkám stanoveným pro jejich stavbu a provoz.
Způsobilost vozidel k provozu.
(1) Na veřejných silnicích se smí užívat jen motorových vozidel,
b) pro něž byla přidělena poznávací značka (§ 48).
(2) Při schvalování technické způsobilosti motorových vozidel nebo jejich typů se musí dbát toho, aby vozidla byla konstruována a vybavena tak, aby jejich provoz byl bezpečný a hospodárný, a aby odpovídala technickým podmínkám stanoveným pro jejich stavbu a provoz.
Schvalování technické způsobilosti typů vozidel.
(1) O technické způsobilosti typu motorového vozidla k provozu rozhoduje ministerstvo dopravy.
(2) Schválení typu platí pro všechna vyrobená nebo dovezená vozidla, která tomuto typu odpovídají.
(3) Ministerstvo těžkého průmyslu může v dohodě s ministerstvem dopravy během výroby nařídit odstranění konstrukčních závad, které vyjdou najevo po schválení technické způsobilosti typu motorového vozidla, a určit k tomu přiměřenou lhůtu.
Osvědčení o schválení způsobilosti vozidla k provozu (typové osvědčení).
Výrobce, po případě dovozce, vydá pro každé motorové vozidlo vyrobené nebo dovezené podle schváleného typu osvědčení o schválení technické způsobilosti motorového vozidla k provozu (dále jen „typové osvědčení“) a potvrdí v něm, že se vozidlo shoduje se schváleným typem.
Schvalování technické způsobilosti jednotlivých vozidel.
(1) O technické způsobilosti motorových vozidel, jež se neshodují s některým typem schváleným ministerstvem dopravy (§ 41), rozhoduje krajský národní výbor, který v typovém osvědčení potvrdí technickou způsobilost vozidla.
(2) Při každé změně podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla, jakož i při změně jeho rozměrů nebo vlastní váhy může být vozidlo dáno do provozu teprve, když byla krajským národním výborem schválena znovu jeho technická způsobilost.
Obsah
ČÁST PRVNÍ.
HLAVA I.
Oddíl 1.
§ 1.
§ 2.
§ 3.
§ 4.
§ 5.
§ 6.
§ 7.
Oddíl 2.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
§ 14.
§ 15.
§ 16.
§ 17.
§ 18.
§ 19.
§ 20.
§ 21.
§ 22.
Oddíl 3.
§ 23.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
Oddíl 4.
§ 27.
§ 28.
HLAVA II.
§ 29.
§ 30.
§ 31.
§ 32.
HLAVA III.
§ 33.
§ 34.
§ 35.
§ 36.
§ 37.
§ 38.
ČÁST DRUHÁ.
HLAVA I.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
§ 42.
§ 43.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
§ 53.
HLAVA II.
Oddíl 1.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
§ 58.
§ 59.
§ 60.
§ 61.
§ 62.
§ 63.
§ 64.
Oddíl 2.
§ 65.
§ 66.
§ 67.
§ 68.
HLAVA III.
§ 69.
§ 70.
HLAVA IV.
§ 71.
§ 72.
ČÁST TŘETÍ.
§ 73.
§ 74.
§ 75.
§ 76.
§ 77.
§ 78.
§ 79.
§ 80.
§ 81.
ČÁST ČTVRTÁ.
§ 82.
§ 83.
§ 84.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 11/1951 Sb., jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 17.02.1951 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.11.1951 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0