Verordnung des Außenministers Nr. 6/1989
Erlass des Außenministers über den Vertrag zwischen der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik und Spanien über Rechtshilfe, Anerkennung und Vollstreckung von Entscheidungen in Zivilsachen
Gültig
In Kraft seit 10.12.1988
6
Ordnung
Minister für auswärtige Angelegenheiten
vom 15. Dezember 1988
über den Vertrag zwischen der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik und Spanien über Rechtshilfe, Anerkennung und Vollstreckung von Entscheidungen in Zivilsachen
Am 4. Mai 1987 wurde der Vertrag zwischen der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik und Spanien über Rechtshilfe, Anerkennung und Vollstreckung von Entscheidungen in Zivilsachen in Madrid unterzeichnet.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 11. října 1988.
Der Vertrag trat am 10. Dezember 1988 gemäß Artikel 26 Absatz 2 in Kraft. Das Abkommen zwischen der Republik Tschechoslowakei und dem Königreich Spanien über gegenseitige Rechtshilfe in Zivil- und Handelssachen vom 26. November 1927, veröffentlicht am 18 / 1931 Coll., und das Übereinkommen über Anerkennung und Vollstreckung von Urteilen vom 26. November 1927, veröffentlicht am 19 / 1931 Coll.
Die tschechische Fassung des Vertrags wird gleichzeitig veröffentlicht.
Minister:
JUDr. Johanes v. r.
Vertrag
zwischen der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik und Spanien über Rechtshilfe, Anerkennung und Vollstreckung von Entscheidungen in Zivilsachen
die Tschechoslowakische Sozialistische Republik und Spanien,
Diese Mittel dienen der Deckung folgender Ausgaben:
Unter Berücksichtigung der Notwendigkeit einer Vertiefung und Vereinfachung der Rechtsbeziehungen nach dem am 1. März 1954 in Den Haag unterzeichneten Übereinkommen über das Zivilverfahren sowie anderer multilateraler internationaler Rechtshilfeabkommen, der Parteien, denen die beiden Staaten angehören,
Demonstration des Wunsches, die bisherige rechtliche Zusammenarbeit im Rahmen des am 26. November 1927 in Madrid unterzeichneten Abkommens über gegenseitige Rechtshilfe in Zivil- und Handelssachen sowie des am 26. November 1927 in Madrid unterzeichneten Übereinkommens über Anerkennung und Vollstreckung gerichtlicher Entscheidungen zu verbessern,
beschließen, diesen Vertrag zu schließen und diesem Zweck wie folgt zu vereinbaren:
Kapitel I
Allgemeine Bestimmungen
(1) Staatsbürger einer Vertragspartei genießen den gleichen Rechtsschutz in persönlichen und materiellen Angelegenheiten im Hoheitsgebiet der anderen Vertragspartei als Staatsangehörige der anderen Vertragspartei.
(2) Die Staatsangehörigen einer Vertragspartei können vor den Justizbehörden der anderen Vertragspartei erscheinen, ihre Rechte verteidigen, Anträge einreichen, Verfahren einleiten und nach denselben Bedingungen wie die Staatsangehörigen der anderen Vertragspartei appellieren.
(3) Die Bestimmungen dieses Vertrags über die nationalen Bürger der Vertragsparteien gelten sinngemäß für juristische Personen, die nach dem Recht einer der Vertragsparteien, die ihren Sitz im Hoheitsgebiet einer Vertragspartei haben, gegründet wurden.
(1) Pro účely této smlouvy výraz „věci občanské“ zahrnuje rovněž věci rodinné a obchodní.
(2) Pro účely této smlouvy výraz „justiční orgán“ označuje každý státní orgán kterékoliv ze smluvních stran, do jehož působnosti patří projednávání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu jeho státu.
(3) Erhebt sich bei der Umsetzung dieses Vertrags Zweifel hinsichtlich der Staatsangehörigkeit einer Person, so unterrichtet jede Vertragspartei auf Ersuchen der anderen Vertragspartei, ob diese Person ein Staatsangehöriger ist oder nicht.
(1) Die Justizbehörden der Vertragsparteien treffen sich bei der Umsetzung dieses Vertrags über die zuständigen Zentralbehörden, sofern in diesem Vertrag nichts anderes vorgesehen ist.
(2) Für die Zwecke dieses Vertrags bedeuten die zentralen Behörden:
a) der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik:
- Generální prokuratura Československé socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky,
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
b) von Spanien:
Justizabteilung.
(3) Die Zentralbehörden der Vertragsparteien verwenden ihre Amtssprachen in ihren gegenseitigen Beziehungen bei der Umsetzung dieses Vertrags.
Kapitel II
Rechtshilfe in Zivilsachen
Kontaktmethode
(1) Um die Durchführung des am 1. März 1954 in Den Haag unterzeichneten Übereinkommens über das Zivilverfahren zu erleichtern, verpflichten sich die Vertragsparteien, in diesen Vertrag die in diesem Kapitel festgelegten Bestimmungen aufzunehmen.
(2) Die am 1. März 1954 in Den Haag unterzeichneten Justizbehörden der Vertragsparteien treffen sich bei der Durchführung des am 1. März 1954 in Den Haag unterzeichneten Übereinkommens über das Zivilverfahren gemäß Artikel 3 dieses Vertrags.
Anfrage
(1) Der Antrag enthält:
a) die Benennung der ersuchenden Behörde;
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, v které se o právní pomoc žádá,
d) jména a příjmení účastníků a po případě jejich zástupců, místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství a povolání, dle možnosti také místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání.
(2) V dožádání bude uvedeno datum jeho vyhotovení, bude vlastnoručně podepsáno a opatřeno otiskem úředního razítka příslušného orgánu.
(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.
(4) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu. V případě, že není možno dožádání vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a současně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.
Doručování
(1) Doklad o doručení se zasílá bezodkladně dožadující smluvní straně.
(2) Není-li možno doručení provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně dožadující smluvní straně důvody.
Vyřizování dožádání diplomatickými misemi nebo konzulárními úřady
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti svým státním občanům a vyslechnout je také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V těchto případech nesmí být použito donucovacích prostředků.
Ochrana svědků a znalců
(1) Osoba, která má pobyt na území jedné smluvní strany a která má být vyslechnuta před justičním orgánem druhé smluvní strany s působností ve věcech občanských jako svědek nebo znalec, není povinna se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ, že se nedostaví.
(2) Svědek nebo znalec, ať je jakékoliv státní příslušnosti, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který se dostavil na předvolání k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území trestně stíhán ani podroben omezení osobní svobody za čin, který spáchal před tím, než na základě předvolání překročil státní hranice dožadující smluvní strany, nelze na něm vykonat trest za takový čin dříve uložený ani nemůže být trestně stíhán v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu justiční orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost není dále potřebná, nebo jestliže opustil území dožadující smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolaná osoba má právo na náhradu výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku, a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.
Náklady právní pomoci
(1) Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů za dožádání kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
(2) Provedení znaleckého důkazu možno vázat na podmínku složení zálohy.
(3) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání.
Právní informace
Ústřední orgány smluvních stran si v rozsahu této smlouvy budou na žádost poskytovat informace o právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, jakož i texty těchto předpisů, a informace o praxi justičních orgánů.
Platnost a důkazní moc listin
(1) Listiny, vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního orgánu nebo úřední osoby podle právního řádu jedné smluvní strany, nevyžadují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
(2) Pro účely této smlouvy veřejné listiny vydané na území jedné ze smluvních stran budou mít před státními orgány druhé smluvní strany stejnou důkazní moc, jakou jim přiznává právní řád smluvní strany, na jejímž území byly vydány.
Zjišťování adres a jiných údajů
(1) Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich státních občanů.
(2) Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní strana na žádost pomoc i při zjišťování zdroje a výše příjmů této osoby.
Zasílání dokladů o osobním stavu a jiných listin
(1) Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik o narození, o uzavření manželství a o úmrtí státních občanů druhé smluvní strany, jakož i sdělení o všech změnách v těchto matrikách, která se týkají státních občanů druhé smluvní strany. Tyto výpisy se zasílají ihned po provedení zápisu do matriky.
(2) Na žádost jedné smluvní strany zašle druhá smluvní strana výpisy z matrik pro úřední potřebu.
(3) Výpisy z matrik podle tohoto článku se zasílají bezplatně diplomatickou cestou.
Žádosti státních občanů smluvních stran o výpis z matriky nebo jiné listiny týkající se osobního stavu je možno zaslat přímo příslušnému matričnímu úřadu nebo justičnímu orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žadateli zasílají prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad vybere při předání od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu. Ustanovení článku 25 Úmluvy o civilním řízení, podepsané v Haagu 1. března 1954, tímto nejsou dotčena.
Smluvní strany si budou navzájem zasílat způsobem uvedeným v článku 13 odst. 3 této smlouvy opisy rozhodnutí týkající se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany, která nabyla právní moci.
KAPITOLA III
UZNÁNÍ A VÝKON ROZHODNUTÍ
Smluvní strany uznají a vykonají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní strany:
a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech;
b) rozhodnutí justičních orgánů v trestních věcech týkající se náhrady škody a jiných občanskoprávních nároků;
c) rozhodnutí rozhodčích orgánů.
Ustanovení této kapitoly se nevztahují na:
a) úpadky, věřitelské konkursy a jiné obdobné věci;
b) rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení;
c) rozhodnutí o náhradě škody způsobené jadernou energií.
Pro účely této kapitoly označuje výraz:
a) „rozhodnutí“ - vykonatelná rozhodnutí justičních orgánů, rozhodčích orgánů, jakož i smíry jimi schválené;
b) „soud původu“ - justiční orgán, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání nebo výkon se žádá;
c) „stát původu“ - smluvní stranu, na jejímž území je sídlo soudu původu nebo kde bylo vydáno rozhodnutí rozhodčího orgánu;
d) „dožádaný soud“ - justiční orgán, který rozhoduje o uznání a výkonu rozhodnutí;
e) „dožádaný stát“ - smluvní stranu, na jejímž území se o uznání a výkon rozhodnutí žádá.
(1) Pro účely této kapitoly je dána pravomoc soudu původu, jestliže:
a) v době zahájení řízení měl žalovaný bydliště nebo přechodný pobyt ve státě původu;
b) v době zahájení řízení měl žalovaný ve státě původu obchodní, průmyslové nebo jiné zařízení nebo jeho pobočku a je v tomto státě žalován v souvislosti s činností takového zařízení nebo pobočky;
c) ke skutečnostem, které způsobily vznik škody, o jejíž náhradu se žádá návrhem na zahájení řízení, došlo na území státu původu;
d) nemovitost, které se řízení týká, leží na území státu původu;
e) účastníci řízení písemně ujednali příslušnost soudu původu pro již vzniklé spory nebo spory, které by v budoucnu mohly z určitého právního vztahu vzniknout, s výjimkou případů, kdy právní řád dožádaného státu nepřipouští v předmětné věci dohodu o příslušnosti;
f) řízení se týká závazku ze smlouvy a účastníci smlouvy se výslovně dohodli, že závazek byl nebo má být splněn na území státu původu;
g) řízení se týká dědění movitého majetku a zůstavitel byl v době smrti státním občanem státu původu.
(2) Pravomoc orgánů smluvních stran k vydávání rozhodnutí o výživném se řídí ustanovením článku 3 Úmluvy o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, podepsané v Haagu 15. dubna 1958.
Rozhodnutí uvedená v článku 16 této smlouvy se uznají a vykonají za podmínek, že:
a) pravomoc soudu původu byla dána podle ustanovení článku 19 této smlouvy;
b) rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního řádu státu původu;
c) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů dožádaného státu;
d) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu státu původu včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;
e) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci a bylo vydáno dříve v téže věci mezi týmiž účastníky justičním orgánem dožádaného státu;
f) před orgánem dožádaného státu neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky o téže věci, které bylo zahájeno jako prvé;
g) rozhodnutí justičního orgánu třetího státu, které bylo vydáno v téže věci mezi týmiž účastníky, nebylo uznáno nebo vykonáno na území dožádaného státu;
h) dožádaný stát má za to, že uznání nebo výkon neohrozí jeho svrchovanost nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu s jeho veřejným pořádkem.
Rozhodnutí rozhodčích orgánů budou uznána a vykonána za podmínek uvedených v článku 20 této smlouvy, jestliže:
a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanoveného dohodou a
b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu účastníky zvoleného a nebyl-li právní řád účastníky zvolen, podle právního řádu dožádaného státu.
Uznání a výkon rozhodnutí nelze odmítnout, jestliže jediným důvodem odmítnutí je skutečnost, že soud původu rozhodl podle jiného právního řádu, než na který odkazují normy o mezinárodním právu soukromém dožádaného státu. I v takovém případě však lze uznání nebo výkon rozhodnutí odmítnout, jestliže soud původu rozhodl o otázce týkající se osobního stavu nebo způsobilosti účastníka řízení odlišně, než stanoví normy, které by bylo třeba aplikovat podle mezinárodního práva soukromého dožádaného státu.
(1) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření se v dožádaném státě uznávají a vykonávají, i když podléhají řádným opravným prostředkům, jestliže obdobná rozhodnutí mohou být v tomto státě vydána a vykonána.
(2) Předběžná opatření nařízená justičním orgánem jedné smluvní strany se uznávají a vykonávají na území druhé smluvní strany, i když na území této druhé smluvní strany je vedeno řízení mezi týmiž účastníky v téže věci, jestliže pravomoc justičního orgánu, který předběžné opatření nařídil, byla dána podle článku 19 této smlouvy.
(1) Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí je možno podat přímo příslušnému dožádanému soudu nebo justičnímu orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně; v tomto případě se návrh postoupí justičnímu orgánu druhé smluvní strany způsobem uvedeným v článku 3 této smlouvy.
(2) K návrhu se připojí:
a) úplný a podle právních předpisů jedné či druhé smluvní strany ověřený opis rozhodnutí soudu původu s potvrzením o právní moci a o vykonatelnosti, pokud tyto skutečnosti nevyplývají ze samotného znění rozhodnutí;
b) doklad o tom, že podle právního řádu státu původu bylo rozhodnutí řádně doručeno;
c) doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu státu původu včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
d) ověřený překlad návrhu i písemností uvedených pod písmeny a), b) a c) tohoto odstavce do jazyka dožádaného státu.
(1) Dožádaný soud se omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky stanovené touto smlouvou. Tento orgán je vázán skutkovými zjištěními, na základě kterých soud původu rozhodl, že je dána jeho pravomoc, s výjimkou případu, kdy rozhodnutí bylo vydáno v nepřítomnosti.
(2) Obsahuje-li výrok rozsudku několik částí, které lze oddělit, může být jedna nebo několik z nich uznána nebo vykonána samostatně.
(3) Nestanoví-li tato smlouva jiný postup, dožádaný soud postupuje při uznání a výkonu rozhodnutí podle právního řádu svého státu.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Praze.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost šedesátým dnem po výměně ratifikačních listin.
(1) Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývají platnosti Dohoda mezi Republikou československou a Královstvím španělským o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, podepsaná v Madridu 26. listopadu 1927, a Úmluva mezi Republikou československou a Královstvím španělským o uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsaná v Madridu 26. listopadu 1927.
(2) Protokol k Úmluvě o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních, Dohodě o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních a Úmluvě o vzájemném uznání a výkonu soudních rozhodnutí, uzavřenými a podepsanými 26. listopadu 1927 v Madridu mezi Republikou československou a Královstvím španělským, podepsaný 13. srpna 1928 v Madridu, se na tuto smlouvu nepoužije.
Tato smlouva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana může smlouvu vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou. Smlouva pozbude platnosti uplynutím jednoho roku od data doručení výpovědi.
Na důkaz toho zmocněnci obou stran tuto smlouvu podepsali a připojili k ní své pečetě.
Dáno v Madridu dne 4. května 1987 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Československou socialistickou republiku:
Ing. Bohuslav Chňoupek v. r.
Za Španělsko:
Francisco Fernández Ordoňez v. r.
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Verordnung des Außenministers Nr. 6/1989 Slg. über den Vertrag zwischen der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik und Spanien über die Rechtshilfe, Anerkennung und Vollstreckung von Entscheidungen in Zivilsachen |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 30.01.1989 |
|---|---|
| In Kraft seit | 10.12.1988 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0