Dekret Nr. 31 / 1959 Coll.
Verordnung über den Vertrag zwischen der Tschechoslowakischen Republik und der Volksrepublik Rumänien über die Rechtshilfe in Zivil-, Familien- und Strafsachen
Gültig
In Kraft seit 20.04.1959
Zobrazeno prvních 200 z celkem 374 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
31
Vyhláška ministra zahraničních věcí
ze dne 30. dubna 1959
o Smlouvě mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
Dne 25. října 1958 byla v Praze sjednána Smlouva mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Národní shromáždění projevilo se Smlouvou souhlas dne 11. prosince 1958 a president republiky ji ratifikoval dne 26. února 1959. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bukurešti dne 20. března 1959.
Podle svého článku 79 Smlouva nabyla účinnosti ode dne 20. dubna 1959.
České znění Smlouvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.*)
David v. r.
Příloha vyhlášky ministra zahraničných věcí č. 31/1959 Sb., o Smlouvě mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
SMLOUVA
MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A RUMUNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU O PRÁVNÍ POMOCI VE VĚCECH OBČANSKÝCH, RODINNÝCH A TRESTNÍCH
President Československé republiky
a
presidium Velkého národního shromáždění Rumunské lidové republiky vedeni přáním co nejvíce upevnit přátelské svazky mezi oběma zeměmi a národy a rozvíjet spolupráci na poli právních styků rozhodli se uzavřít smlouvu o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:
president Československé republiky
dr. Václava Škodu,
ministra spravedlnosti,
presidium Velkého národního shromáždění Rumunské lidové republiky
Vasile Dumitrescu,
náměstka ministra zahraničních věcí,
kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě shodli se na tomto:
Obecná ustanovení
Právní ochrana
1. Občané a právnické osoby (dále jen „občané“) jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany, pokud jde o jejich práva osobní a majetková, jako vlastní občané.
2. Občané jedné smluvní strany mají svobodný a nerušený přístup k soudům, prokuraturám a státním notářstvím (dále jen „justiční úřady“), jakož i k jiným úřadům druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci patří věci občanskoprávní, rodinné a trestní, mohou před nimi vystupovat a podávat návrhy a žaloby za stejných podmínek jako občané této smluvní strany.
Poskytování právní pomoci
1. Justiční úřady obou smluvních stran si v občanskoprávních, rodinných a trestních věcech poskytují navzájem právní pomoc.
2. Justiční úřady poskytují právní pomoc i jiným úřadům, do jejichž pravomoci patří věci uvedené v odstavci 1.
Způsob styku
1. Při poskytování právní pomoci se justiční úřady obou smluvních stran stýkají prostřednictvím svých ústředních orgánů, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiného.
2. Jiné úřady, do jejichž pravomoci patří věci práva občanského nebo rodinného, stýkají se s justičními úřady druhé smluvní strany prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých procesních úkonů, zejména opatřováním, sepisováním a zasíláním písemností, prováděním prohlídek a zabavení, zasíláním a vydáváním věcných důkazů a prováděním důkazů znalci, výslechem obviněných, svědků, znalců, stran i jiných osob, prováděním místního ohledání, jakož i doručováním písemností.
Jazyk používaný při poskytování právní pomoci
1. Justiční úřady i jiné úřady smluvních stran používají ve vzájemných stycích svého jazyka nebo jazyka ruského.
2. Písemnosti připojené k žádosti o poskytnutí právní pomoci musí být opatřeny ověřeným překladem do jazyka dožádané smluvní strany.
3. Vyřízení žádosti o poskytnutí právní pomoci se provede v jazyce dožádané smluvní strany.
Obsah žádosti o poskytnutí právní pomoci
Žádost o poskytnutí právní pomoci musí obsahovat tyto údaje:
a) označení dožadujícího úřadu;
b) označení dožádaného justičního úřadu;
c) označení věci, v níž se žádá o právní pomoc;
d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených, jejich státní příslušnost, povolání a bydliště nebo pobyt; u právnických osob název a sídlo;
e) jména, příjmení a adresy jejich zástupců;
f) potřebné údaje o předmětu dožádání a v trestních věcech i popis činu.
Způsob vyřízení
1. Při vyřizování žádosti o poskytnutí právní pomoci použije dožádaný úřad právních předpisů svého státu. Na žádost může dožádaný úřad použít předpisů o řízení dožadující smluvní strany, pokud nejsou v rozporu s právním řádem jeho státu.
2. Není-li dožádaný úřad pro vyřízení žádosti příslušný, postoupí žádost z úřední povinnosti příslušnému úřadu a zpraví o tom zároveň dožadující úřad.
3. Bude-li dožádaný úřad o to požádán, sdělí včas dožadujícímu úřadu, kdy a kde bude žádost o poskytnutí právní pomoci vyřízena.
4. Po vyřízení žádosti zašle dožádaný úřad dožadujícímu úřadu příslušné písemnosti. Jestliže právní pomoc nebylo možno poskytnout, dožádaný úřad vrátí písemnosti dožadujícímu úřadu a zároveň mu sdělí překážky, jež zabránily vyřízení žádosti.
Forma písemností
Písemnosti, které jsou zasílány na základě této Smlouvy, budou opatřeny úřední pečetí.
Nedotknutelnost svědků a znalců
1. Svědek nebo znalec, který se na předvolání doručené úřadem dožádané smluvní strany dostaví před úřad dožadující smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství na jejím území trestně stíhán ani vzat do vazby, ani na něm nesmí být vykonán trest pro trestný čin, který byl spáchán před překročením státních hranic.
2. Této záruky však svědek nebo znalec pozbude, neopustí-li území dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu vyslýchající úřad sdělil, že jeho přítomnosti již není třeba. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl území dožadující smluvní strany opustit z důvodů, které nezávisí na jeho vůli.
Doručování písemností
1. Dožádaný justiční úřad doručí písemnosti podle zákonných předpisů platných na území jeho státu, jestliže tyto písemnosti jsou sepsány v jeho jazyku nebo je-li k nim připojen ověřený překlad. Jinak doručí dožádaný justiční úřad písemnosti adresátu, jen pokud je ochoten dobrovolně je přijmout.
2. Ověření překladu provádí úřední tlumočník nebo dožadující úřad anebo diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad jedné smluvní strany.
3. Žádost o doručení musí obsahovat přesnou adresu příjemce a označení písemnosti, která má být doručena.
4. Není-li možno vykonat doručení na adresu, která je uvedena v žádosti, dožádaný justiční úřad učiní z úřední povinnosti opatření potřebná ke zjištění adresy.
Doklad o doručení
Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování písemností platných na území dožádané smluvní strany.
Doručování písemností vlastním státním občanům
Obě smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti vlastním státním občanům svými diplomatickými zastupitelstvími nebo konzulárními úřady.
Důkazní moc listin
1. Listiny, které byly na území jedné smluvní strany zřízeny nebo ověřeny státním orgánem nebo úřední osobou v oboru její působnosti ve formě stanovené platnými zákony a byly opatřeny úřední pečetí, mají důkazní moc na území druhé smluvní strany bez dalšího ověření. To platí i pro podpisy, které jsou ověřeny podle zákonných předpisů jedné smluvní strany.
2. Listiny, které na území jedné smluvní strany jsou považovány za veřejné, mají také na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných listin.
Náklady právní pomoci
1. Dožádaná smluvní strana nebude požadovat úhradu nákladů vzniklých z poskytnutí právní pomoci. Smluvní strany nesou samy všechny náklady vzniklé z poskytnutí právní pomoci na jejich území, a to i náklady spojené s prováděním důkazů.
2. Dožádaný justiční úřad oznámí dožadujícímu úřadu výši vzniklých nákladů. Jestliže dožadující úřad tyto náklady vybere od osoby povinné k úhradě, zůstanou smluvní straně, jejíž úřad je vybral.
Odmítnutí právní pomoci
Právní pomoc může být odmítnuta, jestliže by se její poskytnutí mohlo dotknout společenskohospodářského zřízení dožádané smluvní strany.
Informace o právních otázkách
Ministerstva spravedlnosti a generální prokuratury obou smluvních stran si navzájem poskytnou na žádost informace o právních otázkách.
Zvláštní ustanovení
Právní pomoc ve věcech občanských a rodinných
Náklady řízení
Státním občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před soudy druhé smluvní strany, pokud mají bydliště na území jedné z obou smluvních stran, nelze uložit složení žalobní jistoty z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že nemají bydliště, pobyt nebo sídlo na území smluvní strany, jíž patří dožádaný soud.
Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany osvobození od poplatků a jiných nákladů řízení, jakož i bezplatné právní pomoci ve stejné míře a za stejných podmínek jako vlastní občané.
1. Potvrzení o osobních poměrech, jakož i o poměrech rodinných, výdělkových a majetkových, potřebná k osvobození od poplatků a jiných nákladů řízení, vydá příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště nebo pobyt.
2. Nemá-li navrhovatel na území žádné ze smluvních stran bydliště ani pobyt, postačí potvrzení vydané nebo ověřené diplomatickým zastupitelstvím nebo konzulárním úřadem jeho státu.
3. Orgán, který má rozhodnout o žádosti za osvobození od poplatků a jiných nákladů řízení, může si vyžádat další údaje.
1. Občan jedné smluvní strany, který chce požádat o osvobození od poplatků a jiných nákladů řízení, jakož i o bezplatnou právní pomoc u příslušného orgánu druhé smluvní strany, může tuto žádost podat ústně u justičního úřadu příslušného podle jeho bydliště nebo pobytu. Tento úřad sepíše o tom zápis a zašle jej spolu s listinami uvedenými v článku 19 odst. 1 této Smlouvy justičnímu úřadu druhé smluvní strany.
2. Současně se žádostí o osvobození od poplatků nebo jiných nákladů řízení lze zaslat návrh na zahájení řízení o žalobě nebo jiného řízení, jakož i další písemnosti předložené navrhovatelem.
Osobní stav a rodinné právo
Právní způsobilost osoby
Právní způsobilost osoby se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž je osoba občanem.
Uzavření manželství
1. Forma uzavření manželství se spravuje právním řádem smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
2. Manželství lze také uzavřít před diplomatickým nebo konzulárním zástupcem, jsou-li oba snoubenci občany smluvní strany, které patří diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad. Forma uzavření manželství se v tomto případě spravuje právním řádem smluvní strany, které patří diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad.
3. Způsobilost uzavřít manželství (základní podmínky pro uzavření manželství) se spravuje pro každého ze snoubenců právním řádem smluvní strany, jejímž je občanem.
Osobní a majetkové poměry manželů
1. Osobní a majetkové poměry manželů se spravují právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.
2. Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý manžel občanem druhé smluvní strany, spravují se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště.
3. Jestliže v případě uvedeném v odstavci 2 jeden z manželů bydlí na území jedné smluvní strany a druhý manžel na území druhé smluvní strany, spravují se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem té smluvní strany, na jejímž území měli manželé poslední společné bydliště.
Rozvod
1. Mají-li oba manželé státní občanství jedné smluvní strany a bydlí-li v době podání návrhu na rozvod na území druhé smluvní strany, spravuje se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Příslušné jsou soudy obou smluvních stran. V případě však, že jeden z manželů bydlí v době podání návrhu na rozvod na území jedné smluvní strany a druhý manžel na území druhé smluvní strany, jsou příslušné soudy té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.
2. Je-li v době podání návrhu na rozvod jeden manžel občanem jedné smluvní strany a druhý manžel občanem druhé smluvní strany a bydlí-li buď na území téže smluvní strany nebo jeden na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou pro rozvod příslušné soudy obou smluvních stran. Soudy použijí právního řádu svého státu.
Neplatnost manželství
1. Určení, že tu není manželství (zjištění neplatnosti), nebo vyslovení neplatnosti (zrušení) manželství pro porušení formy uzavření se spravuje právním řádem platným v místě, kde bylo manželství uzavřeno, avšak v případě uzavření manželství podle článku 22 odst. 2 právním řádem smluvní strany, které patří diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad.
2. Určení, že tu není manželství (zjištění neplatnosti), nebo neplatnost (zrušení) manželství pro nedostatek způsobilosti uzavřít manželství (porušení základních podmínek pro uzavření manželství) se vysloví na základě právního řádu, kterého se mělo použít podle článku 22 odst. 3.
3. Pro určení příslušnosti se použije obdobně ustanovení článku 24.
Právní poměry mezi rodiči a dětmi
Ve věcech popření, jakož i zjištění otcovství a popření i zjištění mateřství, stejně jako určení, zda dítě pochází z určitého manželství, se použije právního řádu smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
Právní poměry mezi dítětem narozeným mimo manželství a jeho matkou z jedné strany a jeho otcem z druhé strany se spravují právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
1. K rozhodnutí věcí týkajících se právních poměrů uvedených v článku 26 a 27 jsou příslušné soudy smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
2. Jestliže navrhovatel i odpůrce mají bydliště na území stejné smluvní strany, jsou příslušné i soudy této smluvní strany, avšak při zachování ustanovení článku 26 nebo 27.
Prohlášení za nezvěstného nebo mrtvého
1. Pro prohlášení osoby za nezvěstnou nebo mrtvou a pro řízení o důkazu smrti jsou příslušné justiční úřady smluvní strany, jejímž občanem byla tato osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
2. Přesto justiční úřady smluvní strany na žádost osob, které bydlí na jejím území, jsou příslušné prohlásit za nezvěstného nebo mrtvého anebo provést řízení o důkazu smrti občana druhé smluvní strany, jestliže podle právního řádu platného pro justiční úřad, na nějž se obracejí, mají tyto osoby právo takovou žádost podat.
3. Ve věcech uvedených v odstavci 1 a 2 použijí justiční úřady smluvních stran právního řádu svého státu.
Poručenství a opatrovnictví
1. Ve věcech poručenství a opatrovnictví nad občany smluvních stran jsou příslušné, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiného, úřady smluvní strany, jejímž občanem je osoba, které má být zřízeno poručenství nebo opatrovnictví.
2. Zřízení nebo zánik poručenství nebo opatrovnictví se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba, které má být zřízeno poručenství nebo opatrovnictví.
3. Právní poměry mezi poručníkem nebo opatrovníkem a chráněncem se spravují právním řádem smluvní strany, jíž patří úřad, který zřídil poručenství nebo opatrovnictví.
4. Povinnost přijmout poručenství nebo opatrovnictví se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba, která se má stát poručníkem nebo opatrovníkem.
1. Mají-li být učiněna poručenská nebo opatrovnická opatření na ochranu zájmů občana jedné smluvní strany, jehož bydliště, pobyt nebo majetek je na území druhé smluvní strany, zpraví úřad této smluvní strany bez odkladu úřad příslušný podle článku 30 odst. 1.
2. V neodkladných případech může úřad druhé smluvní strany učinit opatření sám podle svého právního řádu, musí však ihned zpravit úřad příslušný podle článku 30 odst. 1. Taková opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí tohoto úřadu.
1. Úřad příslušný podle článku 30 odst. 1 může přenést poručenství nebo opatrovnictví na úřad druhé smluvní strany, jestliže chráněnec má na území této smluvní strany bydliště, pobyt nebo majetek. Přenesení poručenství nebo opatrovnictví se stane účinným, když dožádaný úřad poručenství nebo opatrovnictví převezme a dožadující úřad o tom zpraví.
2. Úřad, který převzal podle odstavce 1 poručenství nebo opatrovnictví, vede je podle právního řádu svého státu. Užije však, pokud jde o způsobilost k právům a k povinnostem nebo o způsobilost k právním úkonům, práva smluvní strany, jejímž občanem je chráněnec. K rozhodnutím, která se týkají osobního stavu, není oprávněn.
Osvojení
1. Osvojení, jakož i jeho skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel v době osvojení, skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení.
2. Je-li dítě občanem druhé smluvní strany, je nutné k osvojení i přivolení této smluvní strany. Jestliže je to nutné podle právního řádu této smluvní strany, je třeba vyžádat i souhlas osvojence, jeho zákonného zástupce nebo poručenských orgánů.
3. Je-li dítě osvojováno manžely, z nichž jeden je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, spravuje se osvojení, skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení právním řádem obou smluvních stran.
4. Ve věcech osvojení, jakož i skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení je příslušný úřad smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel v době osvojení, skončení, zjištění neplatnosti nebo zrušení osvojení. V případě uvedeném v odstavci 3 je příslušný úřad té smluvní strany, v jehož obvodu manželé mají nebo měli své společné bydliště nebo pobyt.
Zasílání matričních a jiných dokladů
1. Úřady jedné smluvní strany zašlou na žádost úřadů druhé smluvní strany prostřednictvím svých ústředních orgánů výpisy z matrik, školní vysvědčení a pracovní doklady občanů dožadující smluvní strany.
2. V žádosti se označí potřebné údaje. Písemnosti se sepíší v jazyku dožádané smluvní strany a zašlou se bezplatně.
Ustanovení o dědictví
Zásada rovného postavení
1. Občané jedné smluvní strany jsou co do způsobilosti zřídit nebo zrušit závěť o majetku, který je na území druhé smluvní strany, nebo o právech, která se tam mají uplatnit, jakož i co do způsobilosti nabývat dědictvím nebo odkazem takového majetku nebo takových práv, postaveni na roveň občanům druhé smluvní strany. Majetek a práva přecházejí na ně za podmínek stanovených pro vlastní občany žijící na území této smluvní strany.
2. Osvědčení o právních poměrech dědických, zejména potvrzení o nabytí dědictví nebo osvědčení vykonavatele závěti, která byla vydána příslušným orgánem jedné smluvní strany, mají tutéž důkazní moc na území druhé smluvní strany.
Dědické právo
1. Dědění movitostí se spravuje právním řádem té smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době smrti.
2. Dědění nemovitostí se spravuje právním řádem té smluvní strany, na jejímž území jsou nemovitosti.
Odúmrť
Movitá odúmrť připadne státu, jehož občanem byl zůstavitel v době smrti, nemovitá odúmrť pak státu, na jehož území nemovitost je.
Závěť
1. Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i právní účinky vad vůle, spravují se právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době zřízení nebo zrušení závěti. Tento právní řád je také rozhodný pro určení, které druhy pořízení pro případ smrti jsou přípustné.
2. Forma zřízení a zrušení závěti se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době zřízení nebo zrušení závěti; stačí však, byla-li zachována forma právního řádu smluvní strany, na jejímž území byly tyto úkony učiněny.
Pravomoc v dědických věcech
1. Zahájení, jakož i další řízení o projednání movitého dědictví přísluší bez újmy ustanovení odstavce 4 justičním úřadům smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době smrti.
2. Zahájení, jakož i další řízení o projednání nemovitého dědictví přísluší justičním úřadům smluvní strany, na jejímž území nemovitosti jsou.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro určení pravomoci v dědických sporech.
4. Je-li celé movité dědictví po občanu jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a souhlasí-li s tím všichni dědici a odkazovníci, přechází na návrh kteréhokoliv z nich nebo jiné osoby, jež má právo k dědictví, pravomoc k projednání na justiční úřady této druhé smluvní strany.
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Verordnung Nr. 31 / 1959 Slg. über den Vertrag zwischen der Tschechoslowakischen Republik und der Volksrepublik Rumänien über die Rechtshilfe in Zivil-, Familien- und Strafsachen |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 17.06.1959 |
|---|---|
| In Kraft seit | 20.04.1959 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0