Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 33/1962 Sb.

Q: Je Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 33/1962 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 33/1962 Sb. je stále platný a účinný.

33

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 30. března 1962,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány podle § 88 a 94 zákona č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (dále jen „zákon“):

Oddíl první

Společná ustanovení pro nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

§ 1

Příjem z pracovní činnosti

(K § 10 zákona)

(1) Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:

a) základní odměny,

b) prémie,

c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstva nebo ze státních prostředků,^*)

d) hodnota naturálních požitků, poskytovaných družstevníku činnému v družstvu, které dosud nezavedlo peněžní odměňování.

(2) Za dobu od 1. dubna 1962 do 31. prosince 1963 se základními odměnami a prémiemi rozumějí tyto příjmy po srážce podílu družstevníka na příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení provedené podle předpisů platných do 31. prosince 1963.

(3) Naturální požitky se oceňují částkou 1500 Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125 Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4 Kčs za každý kalendářní den.

Průměrná denní pracovní odměna

(K § 10 zákona)

§ 2

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen „započitatelné příjmy“) zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy vznikla pracovní neschopnost nebo kdy družstevník přestal v družstvu pracovat z důvodu ošetřování člena rodiny anebo kdy družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství (dále jen „rozhodné období“); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.

(2) Při výpočtu průměrné denní pracovní odměny družstevníka, který v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, se přihlíží jen k započitatelným příjmům za dobu po skončení učebního poměru, které mu byly zúčtovány jako družstevníku za práci vykonanou v této době.

(3) Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou nebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.

(4) Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva nebo nově do družstva vstoupil, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po přestupu, popřípadě po vstupu do družstva.

(5) Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.

§ 3

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.

(2) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

(3) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru.

Doba nepřerušené činnosti v témže družstvu

(K § 11 zákona)

§ 4

(1) Do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu se družstevníku započítává

a) doba činnosti v jakémkoliv jednotném zemědělském družstvu, byl-li družstevník z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci,

b) doba činnosti v pracovním poměru nebo v členském poměru k výrobnímu družstvu anebo doba služby v ozbrojených silách zakládajících sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil,

c) doba základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a doba služby ve spojeneckých armádách,

d) doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem,

e) doba studia na středních všeobecně vzdělávacích školách, na odborných nebo pedagogických školách, pokud zakládala nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu,^*)

f) doba studia na vysokých školách,

g) doba vědecké nebo umělecké aspirantury,

h) doba odborného nebo politického školení,

ch) doba činnosti, která zakládá podle zvláštních předpisů nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu, pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak,^**)

i) doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody.

(2) Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) se započítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do 6 týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

(3) Družstevníku, který ke dni 31. března 1962 vykonával činnost v družstvu a byl z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci, se započtou do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) bez ohledu na lhůtu stanovenou v odstavci 2.

(4) Bylo-li družstvo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, započítává se družstevníkům tohoto družstva do nepřerušené činnosti v témže družstvu i doba činnosti v družstvu před tímto uznáním, pokud byli z této činnosti zabezpečeni (pojištěni) v nemoci.

§ 5

(1) Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba poslední činnosti v pracovním poměru před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu byl přeškolován na jiné povolání nebo po kterou byla u něho prováděna rehabilitace, jestliže začal v družstvu pracovat nejpozději do 6 týdnů po přiznání důchodu, popřípadě po skončení přeškolování nebo rehabilitace.

(2) Poživateli invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, který po přiznání důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.

(3) Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevníků, který po přiznání tohoto důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doba, po kterou pracoval v družstvu a byl zabezpečen (pojištěn) v nemoci, jakož i doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro družstevníka, jemuž byl odňat invalidní důchod, popřípadě invalidní důchod při pracovním úrazu, jestliže vstoupil do družstva nejpozději do 6 týdnů po odnětí důchodu.

(5) Jinak platí při počítání doby nepřerušené činnosti v témže družstvu u pracujících důchodců všeobecná ustanovení platná pro ostatní družstevníky.

(6) Doba požívání důchodu, po kterou důchodce v družstvu nepracoval, se nezapočítává do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 6

Družstevnici, která přestala v družstvu pracovat v době těhotenství nebo pro to, aby pečovala o své dítě, se započte doba její činnosti v družstvu do nepřerušené činnosti v témže družstvu, jestliže započne pracovat v družstvu do 6 týdnů poté, kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději však do 6 týdnů poté, kdy dítě dosáhlo 8 let; to platí obdobně též o započtení doby činnosti v pracovním poměru pro družstevnici, která z některé z uvedených příčin skončila pracovní poměr.

§ 7

Lhůta 6 týdnů stanovená v § 4 až 6 pro vstup do družstva se považuje za dodrženou, potvrdí-li okresní národní výbor, že se pracovník ucházel o vstup do družstva a nemohl do něho v této lhůtě vstoupit bez svého zavinění; to platí též, jestliže se pracovník, který se stal družstevníkem, v této lhůtě ucházel o umístění do pracovního poměru.

§ 8

(1) Byla-li družstevníku do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i předchozí doby, které mu byly jako družstevníku nebo pracovníku v pracovním poměru započítány.

(2) Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

(3) Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala sociální zabezpečení (§ 5 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná,^*) se nezapočítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 9

Družstvo je povinno vydat družstevníku potvrzení o tom, jak dlouho byl v družstvu činný (pojištěn) a které doby mu zde byly započteny do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, a to při skončení činnosti v družstvu nebo kdykoliv na jeho žádost.

§ 10

Procentní sazba

(K § 11 zákona)

(1) Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů (§ 21 odst. 3 zákona) se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.

(2) Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu (§ 21 odst. 3 zákona).

(3) Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

Oddíl druhý

Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení v nemoci

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny

(K § 9 až 17 zákona)

§ 11

Nastala-li nová pracovní neschopnost dříve, než uplynul jeden kalendářní měsíc od skončení předchozí pracovní neschopnosti, stanoví se nemocenské z téže průměrné denní pracovní odměny, z jaké bylo stanoveno při předchozí pracovní neschopnosti. Jestliže však člen družstva s vyšší úrovní hospodaření před vznikem nové pracovní neschopnosti přestoupil do jiného družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo jestliže měl v této době neomluvenou přestávku v práci, určí se průměrná denní pracovní odměna způsobem stanoveným v § 2 a 3.

§ 12

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách. Podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(2) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud tato vznikla nejdéle do 6 týdnů po dni propuštění.

(3) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev s vyšší úrovní hospodaření uvedených v odstavcích 1 a 2 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 5.

§ 13

Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

§ 14

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za pracovní dny spadající do doby, za kterou člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny než pro pracovní neschopnost, nařízenou karanténu nebo pro ošetřování člena rodiny.

§ 15

Nemocenské při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)

(1) Okresní posudková komise sociálního zabezpečení rozhoduje o invaliditě (částečné invaliditě) člena družstva s vyšší úrovní hospodaření

a) na podkladě žádosti člena družstva o invalidní (částečný invalidní) důchod,

b) z podnětu lékařské poradní komise, jestliže člen družstva neschopný práce nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno jeho takové žádosti.

(2) Byl-li členu družstva neschopnému práce, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod, zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve.

(3) Rozhodne-li okresní posudková komise, že člen družstva neschopný práce, jemuž se vyplácí nemocenské a jenž nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo jehož žádosti o takový důchod nebylo vyhověno, je invalidní (částečně invalidní), zastaví se mu výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí okresní posudkové komise doručeno družstvu. Podá-li člen družstva neschopný práce odvolání a namítá, že není invalidní (částečně invalidní), a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je invalidní (částečně invalidní), zastaví se mu výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy bylo doručeno toto rozhodnutí, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li práce neschopný člen družstva s vyšší úrovní hospodaření odvolání proti rozhodnutí okresní posudkové komise, kterým byl uznán částečně invalidním, a namítá, že je invalidní, zastaví se mu výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo orgánu vyplácejícímu nemocenské doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však zákonná podpůrčí doba dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení této podpůrčí doby.

(4) Rozhodnutí vydaná podle ustanovení odstavce 3 se doručují též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí; pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.

Oddíl třetí

Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení matky a dítěte

Peněžitá pomoc v mateřství a podpora při narození dítěte

(K § 20 až 22 zákona)

§ 16

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru jednotné preventivní a léčebné péče.^*)

§ 18

Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla podkladem pro stanovení nemocenského.

Přídavky na děti

(K § 23 až 27 zákona)

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky je:

a) výchova dorostu k povolání v učebním poměru,

b) příprava mládeže pro povolání v pracovním poměru v závodech,

c) příprava mládeže pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,

d) studium na středních všeobecně vzdělávacích školách, na odborných a pedagogických školách,

e) studium na vysokých školách.

(2) Za studium se považuje také doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce, nejdéle však doba jednoho roku.

Vlastní příjem dítěte

§ 20

(1) Za vlastní příjem dítěte se považují opakující se příjmy náležející přímo dítěti, jako jsou: hrubá mzda, měsíční odměna nebo výdělek učně, hrubý příjem studentů a žáků při výrobní práci v závodech, naturální požitky, stipendium nebo jiná opakující se podpora z veřejných prostředků, výnos z majetku a pod.

(2) Nemá-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření, oceňuje se pro zjištění vlastního příjmu dítěte hodnota bezplatně poskytovaných jídel nebo ubytování těmito částkami měsíčně:

	Kčs
snídaně	20,80
přesnídávka	20,80
oběd	72,80
svačina (druhá večeře)	20,80
večeře	62,40
ubytování včetně otopu a světla	26,-

Poskytují-li se dítěti bezplatně jiné naturální požitky, oceňují se pro jeho vlastní příjem stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.

(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálních požitků, připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

§ 21

Za vlastní příjem dítěte se nepovažují:

a) stipendium nebo jeho část, pokud jsou přiznány jen za výborný prospěch,

b) výživné (alimenty) placené na dítě,

c) hodnota bezplatného plného zaopatření dítěte v léčebném nebo podobném ústavu, pokud dítě není v takovém ústavu déle než 6 měsíců,

d) hodnota bezplatně poskytovaného ošacení,

e) nahodilý výdělek za brigádu nebo výdělek za jakoukoliv práci konanou jen po dobu školních prázdnin.

§ 22

Odpracovaný den

Za odpracovaný se považuje den, v němž družstevník pracoval po celou normální pracovní dobu stanovenou pracovním řádem nebo stanovami pro družstevníky zařazené ke stejné práci. Nepracoval-li družstevník po celou tuto dobu, považuje se den za odpracovaný jen, byla-li nepřítomnost družstevníka v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

§ 23

Zápočet dnů z předchozího pracovního poměru

V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník v pracovním poměru nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají i pracovní dny, započitatelné z činnosti v pracovním poměru zakládajícím nemocenské pojištění, i pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

Měsíční pracovní odměna družstevníka rozhodná pro nárok na přídavky na děti a pro jejich výši

§ 24

(1) Pro výpočet měsíční pracovní odměny, která je rozhodná pro nárok na přídavky na děti a jejich výši (dále jen „rozhodná pracovní odměna“), se započítávají:

a) základní odměny (§ 1 odst. 2),

b) prémie (§ 1 odst. 2),

c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,

d) hodnota naturálních požitků (§ 1 odst. 3),

e) náhrada za ušlou pracovní odměnu,

f) částky poskytované družstvem družstevníku po dobu jeho vojenského cvičení.

(2) Do rozhodné pracovní odměny se započítávají tyto další příjmy družstevníka:

a) důchod, který pobírá podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle obdobných předpisů,^*)

b) hrubé příjmy z činnosti v pracovním poměru zakládajícím nemocenské pojištění zaměstnanců,

c) nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství.

(3) Přestoupil-li družstevník do jiného družstva, nehledí se k příjmům dosaženým v družstvu, v němž byl dříve činný.

§ 25

Do rozhodné pracovní odměny se nezahrnují zejména:

a) odměny poskytované za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, a to bez ohledu na jejich výši,

b) věcné a peněžité dary, odměny za významné pracovní zásluhy a jiné mimořádné odměny poskytované družstvem v souvislosti s činností družstevníka v družstvu nebo podnikem v souvislosti s činností v pracovním poměru, a to bez ohledu na jejich výši,

c) přídavky na děti a obdobná plnění na nezaopatřené děti,

d) jednorázové příjmy, které netvoří pravidelnou součást příjmů družstevníka.

Období, za které se zjišťuje rozhodná měsíční pracovní odměna

§ 26

(1) Přídavky na děti za jednotlivé měsíce běžného kalendářního roku se určují podle výše rozhodné pracovní odměny, zjištěné měsíčním průměrem za předchozí kalendářní rok.

(2) Měsíční průměr za předchozí kalendářní rok se vypočte z příjmů uvedených v § 24, které byly družstevníku za tento kalendářní rok zúčtovány, a pokud jde o důchod, skutečně vyplaceny.

§ 27

(1) Při výpočtu rozhodné pracovní odměny (§ 24 až 26) se nehledí ke kalendářním měsícům,

a) v nichž družstevník ještě v družstvu nepracoval nebo pracoval v něm jen po část měsíce,

b) v nichž konal základní nebo obdobnou službu v ozbrojených silách,

c) v nichž družstevník z osobních důvodů nepracoval se souhlasem družstva.

(2) Není-li v předchozím kalendářním roce ani jeden celý kalendářní měsíc, podle něhož by bylo možno určit rozhodnou pracovní odměnu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v § 28.

§ 28

V kalendářním roce, v němž družstevník vstoupil do družstva, se přídavky na děti poskytují za každý jednotlivý kalendářní měsíc tohoto roku podle měsíční pracovní odměny za tento měsíc; jde-li o družstevníky odměňované v pracovních jednotkách, podle plánovaných odměn za tyto jednotky. Za kalendářní měsíc, v němž družstevník vstoupil do družstva a neměl v družstvu odměnu za celý měsíc, se přídavky na děti poskytují podle odměny, které by pravděpodobně dosáhl, kdyby byl v družstvu činný po celý měsíc.

§ 29

(1) Družstevníku povolanému k činné službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil účastných důchodového zaopatření těchto příslušníků, se přídavky na děti poskytují za každý kalendářní měsíc, ve kterém družstevník konal službu; výše přídavků na děti se stanoví podle výše jeho pracovní odměny v družstvu za příslušný kalendářní měsíc. Neměl-li družstevník v kalendářním měsíci žádnou pracovní odměnu, považuje se za měsíční pracovní odměnu částka do 1400 Kčs.

(2) Začal-li družstevník opět pracovat v družstvu po skončení základní nebo obdobné činné služby v ozbrojených silách, postupuje se u něho při určení výše přídavků na děti za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž služba skončila, jako u družstevníka, který nově vstoupil do družstva (§ 28).

§ 30

Zameškal-li družstevník neomluveně práci v období, za něž se určuje rozhodná pracovní odměna, připočte se k příjmům, které byly za toto období skutečně zúčtovány, jejich poměrný díl, který by připadl na zameškanou dobu.

§ 31

Zemědělská půda - Uživatel

(1) Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, prutníky, zahrady (i domovní), ovocné sady, školky, trvalé louky a pastviny.

(2) Za uživatele zemědělské půdy se považuje každý, kdo na ní hospodaří anebo je povinen na ní hospodařit, tedy i uživatel záhumenku.

(3) Pro zjištění, zda jde o uživatele zemědělské půdy ve výměře vyšší než připouštějí vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, se sčítá zemědělská půda, které užívá družstevník i všichni členové jeho rodiny, se kterými žije ve společné domácnosti.

§ 32

Ochrana zájmů dítěte při souběhu nároků

Jestliže by důsledné použití ustanovení o souběhu nároků na přídavky na totéž dítě (§ 64 zákona) poškozovalo zájem dítěte, zejména neplní-li oprávněný, z jehož zabezpečení (pojištění) by se měly přídavky na děti podle nich poskytovat, řádně své povinnosti a ohrožuje tak pravidelné poskytování přídavků na děti, dohodnou se příslušné orgány, z kterého zabezpečení (pojištění) mají být přídavky na děti přiznány.

§ 33

Přídavky na vnuky, sourozence nebo schovance

Družstevníku mohou být přiznány přídavky na jeho vnuka nebo sourozence, i když nejsou oboustranně osiřelí, nebo na schovance, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence, schovance) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění, z materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů tohoto dítěte.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

V odůvodněných případech mohou být přiznány přídavky

a) na dítě starší 15 let, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být z vážných příčin přijato do pracovního nebo do učebního poměru, nejdéle však do konce školního roku následujícího po skončení povinné školní docházky, nebo

b) za kalendářní měsíc, v němž družstevník nemohl splnit podmínku 20 odpracovaných dnů proto, že v souvislosti s přiznáním invalidního nebo starobního důchodu přestal pracovat v družstvu nebo že během měsíce zemřel.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

(1) Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny ostatní stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky z důvodů léčení, rekreace nebo studia,

b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je zaměstnán v cizině na přechodnou dobu, nebo

c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

§ 36

Přídavky na dvě nebo více dětí, jsou-li děti v přímém zaopatření různých osob

Jsou-li děti, na které náležejí přídavky ze zabezpečení téhož družstevníka, v přímém zaopatření různých osob, vyplácejí se přídavky na každé z těchto dětí stejnou poměrnou částí z celkové částky přiznané tomuto družstevníku.

Oddíl čtvrtý

Důchodové zabezpečení

Průměrná měsíční pracovní odměna

(K § 35 zákona)

Citace	Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	30.03.1962
Účinnost od	01.04.1962
Účinnost do	-
Stav	Platný

Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Obsah