Co je Zákon č. 32/1962 Sb.?

Zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků — Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Kdy nabyl Zákon č. 32/1962 Sb. účinnosti?

Zákon č. 32/1962 Sb. nabyl účinnosti 01.04.1962.

Je Zákon č. 32/1962 Sb. stále platný?

Ano, Zákon č. 32/1962 Sb. je stále platný a účinný.

Zákon č. 32/1962 Sb. - Zákon o sociálním zabezpečení družstevní...

32

ZÁKON

ze dne 29. března 1962

o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Účel zákona

Vybudování socialismu a úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti opírající se o trvalý a rychlý růst jednotné socialistické ekonomiky vyžaduje, aby byly postupně odstraňovány rozdíly v pracovních a ostatních podmínkách, které jsou mezi odvětvími a zvláště mezi prací v průmyslu a zemědělství.

Současná úroveň celého národního hospodářství a ekonomická úroveň hospodaření jednotných zemědělských družstev a jejich nejbližší perspektivní rozvoj umožňuje a současně i vyžaduje, aby byly provedeny změny v sociálním zabezpečení družstevních rolníků a aby na tomto úseku došlo ke sblížení podmínek mezi družstevními rolníky, dělníky a ostatními pracovníky v pracovním poměru a tím k dalšímu upevnění svazku dělníků a rolníků. Sblížení sociálního zabezpečení družstevních rolníků a pracovníků v pracovním poměru bude zajištěno tím, že dávky a služby sociálního zabezpečení družstevních rolníků bude poskytovat stát za podmínek a v rozsahu obsažených v následujících ustanoveních tohoto zákona. Podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné péči bude stát poskytovat družstevním rolníkům a jejich rodinným příslušníkům preventivní a léčebnou péči bezplatně a ve stejném rozsahu jako u pracovníků v pracovním poměru. Družstva a družstevní rolníci budou přispívat na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

ČÁST PRVÁ

HLAVA PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 2

Věcný obsah sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení družstevních rolníků zahrnuje:

1. zabezpečení v nemoci,

2. zabezpečení matky a dítěte,

3. důchodové zabezpečení,

4. zabezpečení důchodců v nemoci,

5. sociální péči.

§ 3

Osobní rozsah

Podle tohoto zákona jsou zabezpečeni členové jednotných zemědělských družstev (družstevníci) a učňové, kteří jsou v učebním poměru k jednotnému zemědělskému družstvu.

§ 4

Rozsah nároků

Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví krajský národní výbor podle zásad schválených vládou.

§ 5

Vznik a zánik sociálního zabezpečení

(1) Sociální zabezpečení vzniká členstvím v družstvu.

(2) Sociální zabezpečení zaniká dnem, jímž zaniklo členství v družstvu.

(3) Družstevník, jehož pracovní činnost v družstvu je tak malého rozsahu, že zpravidla nedosahuje na pracovních odměnách ani částky 120 Kčs měsíčně nebo zpravidla neodpracuje měsíčně ani 8 pracovních dnů nebo 8 výkonových norem stanovených členskou schůzí družstva, je ze sociálního zabezpečení vyňat; dávky a služby sociální péče (§ 73) se mu však poskytují.

HLAVA DRUHÁ

§ 6

Preventivní a léčebná péče

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje stejně jako pracovníkům v pracovním poměru bezplatně preventivní a léčebná péče podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné péči. Tato péče zahrnuje zejména preventivní péči, ošetřování v nemoci a při úrazu, pomoc v mateřství, péči o chrup, pomoc při zmrzačení, zohyždění a tělesných vadách, pomoc při neplodnosti a rehabilitaci. Součástí této péče je i poskytování léků a léčebných a ortopedických pomůcek a úhrada nutných cestovních a jiných výdajů vzniklých při poskytování této péče.

(2) Preventivní a léčebná péče musí být hodnotná a musí odpovídat současnému stavu a úrovni lékařské vědy.

ČÁST DRUHÁ

HLAVA PRVNÍ

Dávky (služby) sociálního zabezpečení

§ 7

Výčet dávek (služeb) sociálního zabezpečení

Dávky (služby) sociálního zabezpečení jsou:

A. ze zabezpečení v nemoci:

1. peněžité dávky:

a) nemocenské,

b) podpora při ošetřování člena rodiny,

c) pohřebné;

2. věcné dávky:

lázeňská péče;

B. ze zabezpečení matky a dítěte:

a) peněžitá pomoc v mateřství,

b) podpora při narození dítěte,

c) přídavky na děti;

C. v důchodovém zabezpečení:

1. důchody:

a) starobní,

b) invalidní a částečný invalidní,

c) vdovský,

d) vdovecký,

e) sirotčí,

f) osobní,

g) sociální;

2. zvýšení invalidního a částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu;

3. výchovné;

4. zvýšení důchodů pro bezmocnost;

D. sociální zabezpečení učňů;

E. dávky rodinných příslušníků a důchodců při pracovním úrazu;

F. zabezpečení důchodců v nemoci;

G. dávky a služby sociální péče.

Díl první

Zabezpečení v nemoci

§ 8

(1) Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytují členům družstev s vyšší úrovní hospodaření.

(2) V ostatních družstvech se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují členům, kteří

a) byli před vstupem do družstva v pracovním poměru, získali podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky v pracovním poměru aspoň dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a vstoupili nebo vstoupí do družstva nejpozději do tří měsíců po skončení pracovního poměru, nebo

b) absolvovali odbornou nebo vysokou školu, jestliže vykonávají v družstvu pracovní činnost odpovídající jejich vzdělání, anebo

c) úspěšně skončili učební poměr uzavřený s družstvem, výrobní zemědělskou správou nebo oborově řízenou organizací na úseku zemědělství.

(3) Členům družstev uvedeným v předchozím odstavci se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují, jen jestliže pracovní neschopnost (potřeba ošetřování) nastala po 31. březnu 1964.

(4) Ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.

Nemocenské

§ 9

(1) Nemocenské náleží místo pracovní odměny členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu; za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva s vyšší úrovní hospodaření přijatý do ústavní péče v zařízení preventivní a léčebné péče (dále jen „ústavní ošetřování“).

(2) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

(3) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen „pracovní neschopnost“) do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).

(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti.

Tato období se však nezapočtou,

a) jestliže výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo

b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

(6) Nemocenské náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření místo pracovní odměny po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

(7) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se nemocenské náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ze státních prostředků.

§ 10

(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

(2) Nemocenské náleží za pracovní dny.

(3) Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

§ 11

(1) Výše nemocenského činí:

při nepřerušené činnosti v témže družstvu	z průměrné denní pracovní odměny
do 1 roku	60 %
nad 1 rok do 5 let	70 %
nad 5 let	80 %.

(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

při nepřerušené činnosti v témže družstvu	z průměrné denní pracovní odměny
do 1 roku	50 %
nad 1 rok do 5 let	60 %
nad 5 let	65 %.

Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

(3) Jestliže by nemocenské stanovené podle odstavce 1 nebo 2 činilo méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této částce. Přesahuje-li však tato částka 80 % průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, poskytuje se nemocenské ve výši 80 % této odměny.

§ 12

Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedenému členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží za pracovní dny, v nichž je v ústavním ošetřování nebo v nichž je mu poskytována lázeňská péče, při níž má nárok na nemocenské, jen polovina nemocenského stanoveného podle předchozích ustanovení.

§ 13

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, jemuž se vyplácí z důchodového zabezpečení družstevníků starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo osobní důchod, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení (§ 5) aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření).

§ 14

Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu přede dnem, kdy byla předepsaným způsobem zjištěna pracovní neschopnost. Jestliže však pracovní neschopnost nastala dříve, než byla takto zjištěna, přizná se nemocenské nejdéle za 3 pracovní dny nazpět; podmínkou je, že včasné zjištění pracovní neschopnosti bylo znemožněno z vážných důvodů.

§ 15

(1) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.

(2) Po dobu ústavního ošetřování může však být vypláceno zvýšené nemocenské, jen má-li člen družstva alespoň jedno nezaopatřené dítě.

(3) O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení. Zvýšení nemocenského se přiznává zpravidla nejdéle na dobu tří měsíců.

§ 16

(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost:

a) v úmyslu vylákat nemocenské nebo

b) zaviněnou účastí ve rvačce nebo

c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo

d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

(2) Má-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; členu družstva s vyšší úrovní hospodaření bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v odstavci 1 pod písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

(3) Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

§ 17

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo pracovní odměny podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není osoby, která by mohla nemocného ošetřovat. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.

(2) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není osoby, která by mohla o dítě pečovat.

(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, nebylo-li možno během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Člence družstva s vyšší úrovní hospodaření, která má v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2.

(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témže případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především pracující matce.

(5) Výše podpory se stanoví obdobně jako výše nemocenského.

(6) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (odstavec 3) ze státních prostředků.

§ 18

Pohřebné

(1) Zemře-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd a bába, sourozenci, tchán a tchýně, zeť a snacha.

(2) Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

(3) Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 19

Lázeňská péče

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta bezplatná lázeňská péče včetně úhrady jízdného.

(2) Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.

Díl druhý

Zabezpečení matky a dítěte

§ 20

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená zpravidla po dobu 22 týdnů. Po jejím uplynutí se družstevnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

(2) Družstevnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků sociálního zabezpečení družstevních rolníků za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.

(3) Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, která je účastna sociálního zabezpečení družstevních rolníků, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů tohoto zabezpečení, popřípadě nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru nebo členy výrobních družstev, nemocenské péče v ozbrojených silách anebo zabezpečení důchodců v nemoci; započitatelnou dobou je pro tento účel i doba, po kterou družstevnice po skončení zabezpečení (pojištění, péče) pobírala v posledních dvou letech před porodem nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství; do doby 270 dnů se započítávají také doby studia po skončení povinné školní docházky na školách poskytujících střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání bez zřetele k tomu, zda družstevnice byla po tuto dobu účastna nemocenského pojištění. Pokud se uvedené doby navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

(4) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která získala předepsanou dobu 270 dnů podle předchozího odstavce a které trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci (§ 31) ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu nebo která až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.

(5) Těhotným ženám a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.

§ 20a

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu 22 týdnů mateřské dovolené; zpravidla se poskytuje od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, ne však dříve než od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Družstevnici, která vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než čtyři týdny, protože porod nastal dříve, než lékař určil, nebo protože jí lékař povolil se zřetelem k jejímu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám dále pracovat, poskytne se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí 22 týdnů od nástupu mateřské dovolené. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené méně než čtyři týdny před porodem z jiných důvodů, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 18 týdnů ode dne porodu.

(3) V případě uvedeném v § 20 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu.

§ 21

Výše peněžité pomoci v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 10) za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před touto změnou.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené činí:

při nepřerušené činnosti v témže družstvu	z průměrné denní pracovní odměny
do 2 let	75 %
nad 2 roky do 5 let	80 %
nad 5 let	90 %

Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v částce 16 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 90 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90 % průměrné denní pracovní odměny.

(4) Výše peněžité pomoci v mateřství od 19. týdne činí:

v souvislosti s porodem	z průměrné denní pracovní odměny
prvního dítěte	40 %
druhého dítěte	50 %
třetího a dalšího dítěte	60 %

Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 11 Kčs denně, poskytuje se v částce 11 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 60 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 60 % průměrné denní pracovní odměny.

(5) Pořadí dítěte, podle něhož se stanoví sazba peněžité pomoci v mateřství podle předchozího odstavce, se určuje podle počtu všech dětí, které družstevnice porodila. Osvojení dítěte, popřípadě jeho převzetí do trvalé péče podle § 21c se pro určení pořadí klade na roveň narození.

§ 21a

Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 20a, pokud se v další mateřské dovolené stará aspoň o dvě z těchto dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené. Za tuto další dobu se výše peněžité pomoci v mateřství stanoví podle sazeb uvedených v § 21 odst. 4.

§ 21b

(1) Družstevnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 20a, pokud se v další mateřské dovolené stará o narozené dítě, nejdéle však do dne, kdy uplyne 26 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství od 19. týdne ve výši 70 % průměrné denní pracovní odměny. Ustanovení § 21 odst. 3 o nejnižší výměře peněžité pomoci v mateřství platí v tomto případě pro celou dobu jejího poskytování.

§ 21c

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušných orgánů k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela; podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v tomto případě splněny ke dni převzetí dítěte.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoliv déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb určených v § 21 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za posledních 12 kalendářních měsíců před převzetím dítěte.

§ 21d

(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a družstevnice zatím začala pracovat, přeruší se po dobu pracovní činnosti poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy družstevnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

(2) Družstevnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i družstevnici, jejíž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných důvodů než zdravotních, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se družstevnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené; její poskytování však nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(4) Jestliže dítě zemřelo v době, kdy družstevnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku; poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené, ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

§ 21e

(1) Po dobu, po kterou družstevnici náleží podle § 20a, § 21c odst. 2 a § 21d peněžitá pomoc v mateřství, má družstevnice nárok na mateřskou dovolenou.

(2) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší než 12 týdnů a nemůže skončit ani se přerušit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(3) Po uplynutí mateřské dovolené má družstevnice, která porodila dítě nebo je převzala do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nárok na další mateřskou dovolenou, jestliže o ni v zájmu prohloubení péče o dítě požádá, a to až do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Tato dovolená se poskytuje v rozsahu, o jaký družstevnice žádá, zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce.

(4) Nárok na mateřskou dovolenou a další mateřskou dovolenou ve stanoveném rozsahu mají i družstevnice, které nezískaly nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

(5) Po dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené nemá družstevnice nárok na pracovní odměnu.

§ 22

Podpora při narození dítěte

Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náleží na každé narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Podpora náleží manželce nebo družce družstevníkově také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od úmrtí družstevníka.

Přídavky na děti

§ 23

Podmínky nároku

(1) Přídavky na děti náležejí za kalendářní měsíc družstevníku, jestliže

a) má nezaopatřené děti (§ 24),

b) odpracoval v tomto kalendářním měsíci alespoň 20 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; nemohl-li družstevník tuto pracovní podmínku splnit z příčin, které nezavinil, považuje se za splněnou, jestliže odpracoval v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 240 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka, který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu, a

c) není uživatelem zemědělské půdy ve výměře větší než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, ani nežije ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy o takové výměře.

(2) Přídavky na děti náležejí, jsou-li splněny ostatní podmínky, též družstevníku, který je osobou se změněnou pracovní schopností, nebo družstevnici, která pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, jestliže odpracovali alespoň 10 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; jestliže nemohli tuto podmínku splnit z příčin, které nezavinili, považuje se za splněnou, jestliže odpracovali v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 120 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka (družstevnici), který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu.

(3) Odpracovaným dnům se kladou na roveň:

a) dny, za které náleží podle platných předpisů pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy,

b) dny, za které náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství; u družstevníků činných v ostatních družstvech též dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, pokud si ji družstevník nepřivodil způsobem uvedeným v § 16 odst. 1,

c) dny, zameškané pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

Citace	Zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	30.03.1962
Účinnost od	01.04.1962
Účinnost do	-
Stav	Platný

Zákon č. 32/1962 Sb.

Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Obsah

§ 1

ČÁST PRVÁ

HLAVA PRVNÍ

§ 2

§ 3

§ 4

§ 5

HLAVA DRUHÁ

§ 6

ČÁST DRUHÁ

HLAVA PRVNÍ

§ 7

Díl první

§ 8

§ 9

§ 10

§ 11

§ 12

§ 13

§ 14

§ 15

§ 16

§ 17

§ 18

§ 19

Díl druhý

§ 20

§ 20a

§ 21

§ 21a

§ 21b

§ 21c

§ 21d

§ 21e

§ 22

§ 23

Obsah

Komentáře 0

Informace o předpisu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení