Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 20/1988 Sb.

Q: Je Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 20/1988 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 20/1988 Sb. je stále platný a účinný.

20

VYHLÁŠKA

ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky

ze dne 22. ledna 1988,

kterou se provádí zákon o myslivosti

Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany, ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem školství České socialistické republiky, ministerstvem kultury České socialistické republiky, ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a po projednání s Českým mysliveckým svazem podle § 44 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVÁ

Honitby, obory, bažantnice, klasifikace honiteb a úplata za postoupení výkonu práva myslivosti

§ 1

Socialistická organizace, které přísluší právo myslivosti v honitbě, ohlásí okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Českého mysliveckého svazu do 30. června každého roku případy, kdy smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti zanikne do konce kalendářního roku a s dosavadní státní organizací nebo mysliveckým sdružením, které vykonávají v honitbě právo myslivosti, (dále jen „uživatel honitby“) nebude uzavřena smlouva nová; je povinna rovněž ohlásit případy předčasného zániku smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. b) až f) zákona.

§ 2

K žádosti o uznání honitby přiloží socialistická organizace tyto doklady:

a) 2 situační náčrtky v měřítku 1:25 000 zachycující honební pozemky a s nimi sousedící nehonební pozemky, komunikační síť a vodní toky;

b) údaje o výměře honebních pozemků, které má socialistická organizace ve správě, užívání nebo vlastnictví (dále jen „uživatel honebních pozemků“), pořízené podle výpisu z evidence nemovitostí vydaného příslušným orgánem geodezie a kartografie.

§ 3

Za obory podle ustanovení § 7 zákona budou uznány jen honební pozemky, které svými přírodními podmínkami splňují předpoklady pro intenzivní chov určeného druhu zvěře.

§ 4

(1) V žádosti o uznání bažantnice uvede uživatel honitby místo a bližší označení honebních pozemků, na nichž má být uznaná bažantnice zřízena, její navrhovanou výměru, jakož i důvody pro její zřízení.

(2) V rozhodnutí o uznání bažantnice stanoví okresní národní výbor obvod uznané bažantnice, její výměru a podmínky, za nichž se bažantnice uznává.

(3) Uživatel honitby označí obvod uznané bažantnice na vhodných místech tabulkami. V době od 1. dubna do 30. června a v době od 1. srpna do 15. října je vstup do uznané bažantnice s výjimkou určených cest zakázán; zákaz se nevztahuje na osoby v uznané bažantnici zaměstnané, na osoby vykonávající dozor a kontrolu v uznané bažantnici, na členy příslušného mysliveckého sdružení, jakož i na uživatele pozemků ležících v obvodu uznané bažantnice.

(4) Uživatel honitby, v níž se nachází uznaná bažantnice, je povinen vypouštět nejméně 500 kusů bažantích kuřat ročně. Výměra uznané bažantnice činí zpravidla více než 100 ha, z toho nejméně 25 % pozemků porostlých dřevinami, popř. keři. Uznanou bažantnici nelze zřídit na honebních pozemcích do 1000 metrů od hranic samostatné bažantnice.

(5) Pro samostatné bažantnice (§ 8 zákona) platí ustanovení odstavců 2, 3 a 4 obdobně.

§ 5

(1) V rozhodnutí o uznání honitby, obory a samostatné bažantnice uvede okresní národní výbor název socialistické organizace, které náleží v honitbě právo myslivosti, parcelní čísla pozemků, které uznal za honitbu, jejich výměru a druh kultury a jména jejich vlastníků, správců nebo uživatelů; přílohou rozhodnutí je popis hranic honitby odpovídající údajům v evidenci nemovitostí.

(2) Okresní národní výbor vede evidenci honiteb, obor, samostatných a uznaných bažantnic, dále přehled socialistických organizací, kterým v honitbách přísluší právo myslivosti, a přehled o platnosti smluv o postoupení výkonu práva myslivosti.

§ 6

(1) Pro účely řádného mysliveckého hospodaření, zejména pro plánování a dosažení optimální produkce užitkové zvěře, zařazují okresní národní výbory honitby podle jednotlivých druhů zvěře do 4 jakostních tříd.

(2) Zařazení honitby do jakostní třídy je ohodnocení honitby se zřetelem ke kvalitě prostředí, životním podmínkám pro chov zvěře, úživnosti honitby a škodám působeným zvěří a na zvěři a stanovení početního stavu zvěře, který je v souladu se zemědělskou a lesní výrobou a s dlouhodobými plány rozvoje myslivosti; u spárkaté zvěře jsou při zařazení honitby do jakostní třídy početní stavy určené pro okres rozpisem dlouhodobého plánu rozvoje myslivosti nepřekročitelné.

§ 7

(1) Výše úplaty za postoupení výkonu práva myslivosti v honitbách se stanoví ve smlouvě o postoupení výkonu práva myslivosti, a to nejvýše 0,30 Kčs za každý hektar výměry honitby.

(2) Roční úplata je splatná do jednoho měsíce od schválení smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti okresním národním výborem (§ 16 odst. 1 zákona) a v dalších letech vždy do 1. února běžného roku.

(3) Úplata za postoupení výkonu práva myslivosti za honební pozemky, které byly začleněny do jiné honitby (§ 12 zákona), je splatná do jednoho měsíce po jejich začlenění a v dalších letech vždy do 1. března běžného roku.

(4) Ujednání o výši úplaty uvedená ve smlouvách o postoupení výkonu práva myslivosti uzavřených před počátkem účinnosti této vyhlášky zůstávají nedotčena.

ČÁST DRUHÁ

Myslivecký hospodář

§ 8

(1) Mysliveckým hospodářem může být ustanoven československý občan, který má platný lovecký lístek, prokáže, že již nejméně 5 let měl lovecký lístek a zpravidla složil vyšší odborné myslivecké zkoušky (§ 49).

(2) Mysliveckému hospodáři přísluší zejména připravovat roční plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbát o jeho dodržování, plnit další úkoly podle této vyhlášky a dozírat, aby bylo právo myslivosti vykonáváno v souladu s obecně závaznými právními předpisy o myslivosti a v souladu se zásadami řádného mysliveckého hospodaření.

(3) Jestliže okresní národní výbor neschválí navrženého mysliveckého hospodáře, popř. přestane-li myslivecký hospodář funkci vykonávat, je uživatel honitby povinen navrhnout do 30 dnů okresnímu národnímu výboru ke schválení nového mysliveckého hospodáře.

ČÁST TŘETÍ

Ochrana myslivosti

§ 9

(1) Mysliveckou stráží podle § 20 odst. 2 zákona může být ustanoven pouze člen Českého mysliveckého svazu, který má platný lovecký lístek a prokázal okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je honitba, znalost práv a povinností myslivecké stráže vyplývajících ze zákona.

(2) Myslivecká stráž skládá okresnímu národnímu výboru slib tohoto znění: „Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu ochranu myslivosti vykonávat s největší péčí, že veškerou škodu na chráněném majetku, kterou zjistím, budu ihned hlásit a že nepřekročím svá oprávnění.“

(3) Po složení slibu vydá okresní národní výbor myslivecké stráži osvědčení o ustanovení mysliveckou stráží a služební odznak. V osvědčení musí být uvedena honitba, pro kterou byla myslivecká stráž ustanovena. Při výkonu své činnosti musí mít myslivecká stráž s sebou služební odznak a osvědčení, kterým se na požádání prokáže.

(4) Okresní národní výbor vede seznam mysliveckých stráží, v němž se uvede jméno a příjmení, bydliště myslivecké stráže, datum složení slibu, honitba, pro niž byla myslivecká stráž ustanovena, a uživatel honitby.

(5) Služební odznak myslivecké stráže je vyroben z bílého kovu a má tvar elipsy. Uprostřed elipsy je státní znak Československé socialistické republiky, jehož výška je 5 cm a šířka 3,7 cm. V horní části obvodového pásu je nápis „Myslivecká stráž“. Nosí se na levé straně prsou.

(6) Uživatel honitby je povinen oznámit okresnímu národnímu výboru, že myslivecká stráž přestala vykonávat v určené honitbě svou funkci.

(7) Myslivecká stráž, která přestala vykonávat svou funkci, je povinna neprodleně odevzdat okresnímu národnímu výboru osvědčení a služební odznak.

(8) Okresní národní výbor při ustanovení lesní stráže¹) pro obvod honiteb užívaných organizací lesního hospodářství současně schválí tyto osoby za mysliveckou stráž.

§ 10

(1) Uživatelé honebních pozemků jsou při svém hospodaření povinni dbát spolu s uživateli honiteb o to, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře.

(2) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni

a) uživatelé honebních pozemků oznámit alespoň 3 dny předem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době a provádění senoseče, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin i v době denní,

b) uživatelé a provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře a provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,

c) uživatelé a provozovatelé silážních jam a krechtů spolu s uživateli honitby provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře,

d) uživatelé honiteb provést po oznámení uživatelů honebních pozemků podle písmene a) opatření k záchraně zvěře.

(3) Uživatelé honebních pozemků a uživatelé honiteb postupují při použití chemických přípravků na ochranu rostlin podle zvláštních předpisů.²)

ČÁST ČTVRTÁ

Plánování mysliveckého hospodaření a lovu

§ 11

(1) Základní plánovací jednotkou je honitba. Uživatel honitby sestavuje roční plány mysliveckého hospodaření a lovu, které schvaluje okresní národní výbor. Ve vyhrazených honitbách schvaluje roční plány mysliveckého hospodaření a lovu ústřední orgán státní správy, do jehož oboru působnosti patří státní organizace pověřená výkonem práva myslivosti ve vyhrazené honitbě. Roční plány, týkající se chovu a lovu vzácných druhů zvěře ve vyhrazených honitbách, schvaluje ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“). K ročním plánům mysliveckého hospodaření a lovu sestaveným mysliveckými sdruženími se předem vyjadřuje okresní výbor Českého mysliveckého svazu a u honiteb, které zahrnují více než 200 ha lesních pozemků, též příslušné organizace lesního hospodářství.

(2) Schválením se plány stávají pro uživatele honiteb závaznými.

§ 12

(1) Ministerstvo ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány státní správy a s Českým mysliveckým svazem zpracovává pro území České socialistické republiky dlouhodobé plány rozvoje myslivosti.

(2) Dlouhodobé plány rozvoje myslivosti sestavují rovněž krajské a okresní národní výbory pro své územní obvody, přičemž krajské národní výbory vycházejí z plánů sestavených ministerstvem a okresní národní výbory z plánů sestavených příslušným krajským národním výborem.

(3) Při sestavování dlouhodobých plánů rozvoje myslivosti spolupracují národní výbory s příslušnými orgány státního hospodářského řízení zemědělství, organizacemi lesního hospodářství a s orgány Českého mysliveckého svazu.

(4) Ze schválených dlouhodobých plánů rozvoje myslivosti vycházejí uživatelé honiteb při zpracování ročních plánů mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě.

§ 13

Státní organizace pověřené výkonem práva myslivosti ve vyhrazených honitbách zpracovávají a ministerstvu ke schválení předkládají dlouhodobé plány rozvoje myslivosti a pětileté plány mysliveckého hospodaření a lovu pro tyto honitby.

ČÁST PÁTÁ

Oblasti pro chov zvěře

§ 14

(1) V zájmu dalšího rozvoje myslivosti se zřizují oblasti pro chov některých druhů zvěře, jejichž úspěšný chov vyžaduje větší územní celky.

(2) Oblast pro chov zvěře se zřizuje v souvislém územním celku s vhodnými podmínkami k chovu určitého druhu zvěře, na kterém žije celá nebo podstatná část místní populace daného druhu (poddruhu, geografické rasy) zvěře. Oblasti pro chov prasat divokých nelze zřizovat tam, kde jsou bažantnice.

(3) Do oblasti pro chov zvěře se zařazují honitby v celé výměře.

(4) Jedna honitba může být zařazena do dvou či více oblastí pro chov různých druhů zvěře.

(5) Oblasti pro chov zvěře se zřizují buď pro již existující místní populace zvěře nebo při zazvěřování novým druhem zvěře. Při zazvěřování se definitivní rozloha oblasti pro chov zvěře určuje až po stabilizaci nově založeného chovu.

(6) Návrhy na stanovení oblastí pro chov zvěře, změny a úpravu již stanovených oblastí pro chov zvěře předkládají krajské národní výbory ministerstvu souborně vždy do 31. 12. každého roku, přičemž vycházejí z návrhů jednotlivých okresních národních výborů.

(7) Návrh na stanovení oblasti pro chov zvěře musí obsahovat:

a) stručné zdůvodnění záměru,

b) předpokládaný chovatelský cíl,

c) seznam honiteb zařazených do oblasti s uvedením jejich uživatelů,

d) popis hranic oblastí pro chov zvěře,

e) výměru honební plochy celkem, z toho zvlášť výměru lesní půdy,

f) zařazení honiteb v oblasti pro chov zvěře do jakostní třídy,

g) normované a jarní skutečné stavy druhů zvěře, pro jejichž chov je oblast určena,

h) zákres na mapě v měřítku 1:200 000,

i) stanovisko příslušné organizace lesního hospodářství a zemědělské organizace.

(8) Ministerstvo stanoví oblasti pro chov zvěře po projednání s ministerstvem kultury České socialistické republiky a ministerstvem lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Českým mysliveckým svazem, popř. též federálním ministerstvem národní obrany vždy do 31. 3. následujícího roku. Stanovení oblastí pro chov zvěře oznámí ministerstvo ve Věstníku ministerstva.

(9) Při stanovení oblasti pro chov zvěře se uvede, který krajský národní výbor bude oblast pro chov zvěře řídit.

(10) Oblasti pro chov divokých prasat, popř. pro chov zvěře srnčí řídí příslušný okresní národní výbor.

(11) Plány chovu a lovu zvěře a péče o zvěř mimo prasete divokého a zvěř srnčí schvalují pro oblasti pro chov zvěře krajské národní výbory; přitom vycházejí z dlouhodobých plánů rozvoje myslivosti (§ 12).

(12) Jsou-li v oblasti pro chov zvěře zařazeny honitby, v nichž si ministerstvo vyhradilo výkon práva myslivosti (§ 18 odst. 1 zákona) nebo honitby, v nichž přísluší právo myslivosti státním organizacím v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, posuzuje krajský národní výbor oblast pro chov zvěře jako celek a doporučuje ministerstvu ve smyslu § 38 odst. 3 zákona výši lovu zvěře pro tyto honitby ke schválení.

ČÁST ŠESTÁ

Zvěř

§ 15

(1) Výčet zvěře uvedený v § 19 odst. 1 písm. a) zákona se mění tak, že

a) se z něj vypouštějí u zvěře srstnaté kozorožec horský (Capra ibex L.) a u zvěře pernaté bažanti (příslušníci rodu Chrysolophus a Gennaeus),

b) se doplňuje u zvěře pernaté o orebici (rod Alectoris).

(2) Výčet zvěře uvedený v § 19 odst. 1 písm. b) zákona se mění tak, že

a) se z něj vypouští u zvěře srstnaté vydra říční (Lutra lutra L.),

b) se doplňuje u zvěře pernaté o krkavce velkého (Corvus corax L.).

§ 16

(1) V zájmu zachování genofondu zvěře se zakazuje

a) vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat a drůbeže,

b) vypouštět do honiteb s výskytem určitého druhu zvěře nebo do blízkosti těchto honiteb (v dosahu migrace) zvěř jiného druhu nebo poddruhu a ponechávat volně puštěná domácí zvířata a drůbež, o nichž je známo, že se s uvedenou zvěří běžně kříží,

c) dovážet bez předchozího souhlasu ministerstva do honiteb v České socialistické republice zvěř pocházející z území mimo Československou socialistickou republiku; tento zákaz se týká živé zvěře a jejich vývojových stadií (např. vajec),

d) zavádět v rozporu s dlouhodobými plány rozvoje myslivosti další druhy zvěře v honitbě bez předchozího souhlasu ministerstva.

(2) Chov zvěře v zajetí mimo druhů volně žijících živočichů^2b) socialistickým organizacím, které nevykonávají právo myslivosti, a vypouštění zvěře z těchto chovů do honiteb schvaluje ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky.

§ 17

(1) Hájeny jsou po celý rok tyto druhy zvěře: los evropský, svišť horský, medvěd brtník, vlk, rys ostrovid, kočka divoká, jezevec lesní, veverka obecná, lasice kolčava, lasice hranostaj, orebice, drop velký, tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, sluka lesní, bekasina otavní, holub doupňák, hrdlička divoká, kvíčala, bernešky, kormorán velký, volavka popelavá, roháč, moták pochop, moták pilich, moták lužní, krkavec velký, orli, orlovec říční, všechny druhy sov, výr velký, jestřáb lesní, káně rousná, káně lesní, krahujec obecný, poštolka obecná, havran polní, kavka obecná, sojka obecná s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 4 a v § 19 odst. 2, 4 a 5.

(2) Okresní národní výbor může na základě řádně zdůvodněné žádosti uživatele honitby povolit lov sluky lesní v době od 16. 3. do 15. 4., tetřívka obecného - kohouta v době od 16. 4. do 15. 5., jezevce lesního v době od 1.8. do 30. 11., havrana polního v době od 1.10. do 31. 3., kavky obecné v době od 1. 7. do 31. 3., sojky obecné v době od 1. 10. do 31. 3. a odchyt výra velkého do odchytových zařízení, která výra neporaní, s tím, že do sedmi dnů od odchytu bude předán zoologické zahradě. Ve vyhrazených honitbách povoluje lov uvedených druhů zvěře ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky.

(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: liška obecná, mývalovec kuní, tchoř světlý, tchoř tmavý, vrána obecná (černá a šedá), straka obecná, sele a lončák prasete divokého.

(4) Výjimku z ustanovení § 17 odst. 1 může povolit ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky; výjimku z ustanovení § 17 odst. 3 a § 18 může povolit ministerstvo.

§ 18

(1) Doba lovu se pro dále uvedené druhy zvěře stanoví takto:

a) jelen evropský, laň a kolouch jelena evropského od 1. 8. do 31. 12.; přechodně do 31. 12. 1990 jelen a laň jelena evropského do 15. 1., jelen I. věkové třídy a kolouch do 31. 1.,

b) jelen sika, laň a kolouch jelena siky od 1. 8. do 31. 12., přechodně do 31. 12. 1990 jelen a laň jelena siky do 15. 1., jelen I. věkové třídy a kolouch do 31. 1.,

c) jelenec viržinský, laň a kolouch od 1. 9. do 31. 12.,

d) daněk skvrnitý, daněla a danče od 1. 9. do 31. 12.,

e) srnec od 16. 5. do 30. 9., srna a srnče od 1. 9. do 31. 12.,

f) muflon, muflonka a muflonče od 1. 8. do 31. 12., přechodně do 31. 12. 1990 muflon I. věkové třídy a muflonče do 31. 1.,

g) kamzík horský, kamzice, kamzíče od 1. 10. do 30. 11.,

h) koza bezoárová, kozel, koza, kůzle od 1. 9. do 31. 12.,

i) prase divoké, kňour a bachyně od 1. 8. do 15. 1. s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 2 a 4,

j) zajíc polní od 1. 11. do 31. 12. s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 1,

k) králík divoký od 1. 8. do 31. 12. s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 1,

l) bažant obecný, kohout i slepice

1. v bažantnicích od 16. 10. do 31. 1.,

2. v honitbách, které nesousedí s bažantnicemi a v nichž bylo vypuštěno více než 500 kusů bažantů, od 16. 10. do 31. 12. při splnění podmínky § 19 odst. 1,

3. v ostatních honitbách od 1. 11. do 31. 12. při splnění podmínky § 19 odst. 1,

m) bažant královský - kohout od 16. 10. do 15. 3., slepice jen v bažantnicích od 16. 10. do 31. 1.,

n) krocan divoký a krůta od 1. 10. do 31. 12., krocan divoký od 16. 3. do 30. 4.,

o) koroptev polní od 1. 9. do 30. 9. při splnění podmínky § 19 odst. 1,

p) kachna divoká, čírka obecná, čírka modrá, lžičák pestrý, kopřivka obecná, polák velký, polák chocholačka a lyska černá od 1. 9. do 15. 12.; na rybnících, na nichž bylo vypuštěno nejméně 100 kusů voliérově odchovaných kachen divokých, od 16. 8. do 15. 12.,

r) husy od 1. 9. do 15. 12.,

s) holub hřivnáč od 1. 8. do 15. 10.,

t) hrdlička zahradní od 1. 8. do konce února,

u) kuna lesní, kuna skalní od 1. 11. do konce února s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 2 a 4,

v) ondatra pižmová od 1. 11. do 31. 3. (jen odchytem),

w) racek chechtavý od 1. 7. do 31. 12. s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 2 až 4.

(2) Připadne-li první den stanovené doby lovu na den nejblíže následující po dnech pracovního volna nebo klidu, začíná doba lovu již v tyto dny.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na obory, pokud jde o druhy zvěře, pro jejichž chov je obora určena.

§ 19

(1) Lov slepic bažanta obecného může okresní národní výbor schválit (§ 24 odst. 2 zákona) pouze v honitbách, ve kterých jsou zajištěny plánované stavy bažanta z divoké populace; lov koroptve polní může povolit jen v honitbách, ve kterých jsou dosaženy plánované stavy koroptví, je zaveden jejich krotký nebo polodivoký chov a odchovaná kuřata jsou vypouštěna do honitby.

(2) Po celý rok se smí lovit

a) v samostatných a uznaných bažantnicích kuna lesní a skalní, jezevec lesní, lasice hranostaj, káně lesní, jestřáb lesní, havran polní, sojka obecná, kavka obecná a racek chechtavý a v samostatných bažantnicích prase divoké, káně rousná a výr velký, kterého lze lovit pouze odchytem do odchytových zařízení, která výra neporaní, s tím, že do sedmi dnů od odchytu bude předán zoologické zahradě,

b) na letištních plochách a v okolí letišť racek chechtavý.

(3) Na plůdkových rybnících a výtažnicích a na rybnících s intenzivními chovy kachen se smí lovit racek chechtavý po celý rok.

(4) V honitbách s tokaništi, hnízdišti a místy vypouštění tetřeva a tetřívka může okresní národní výbor schválit lov kuny lesní, kuny skalní, jezevce lesního, lasice hranostaje, jestřába lesního, káně lesní, káně rousné, racka chechtavého a prasete divokého po celý rok včetně výra velkého, kterého lze lovit pouze odchytem do odchytových zařízení, která výra neporaní, s tím, že do sedmi dnů od odchytu bude předán zoologické zahradě.

(5) Okresní národní výbor může schválit na žádost uživatele honitby vybrání jednoho mláděte z jednoho nebo několika hnízd jestřába lesního, poštolky obecné a krahujce obecného, pokud v těchto hnízdech je více mláďat než jedno.

ČÁST SEDMÁ

Podmínky a způsob lovu a jeho omezení

§ 20

(1) Uživatelé honiteb jsou povinni každý rok provést podle pokynů krajského národního výboru sčítání zvěře.

(2) Je zakázáno lovit zvěř podléhající mysliveckému plánování, jejíž chov a lov nebyl v honitbě plánován; do 31. 12. 1990 je možno lovit laně, kolouchy a jeleny špičáky jelena evropského a jelena siky i mimo oblasti jejich chovu bez ohledu na jejich chovnou hodnotu.

§ 21

(1) Lov drobné zvěře může být prováděn loveckými dravci.

(2) Loveckými dravci se rozumějí jestřáb lesní, krahujec obecný, poštolka obecná, popř. jiní dravci, pokud jejich použití k sokolnictví povolí ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky.

(3) Individuální lov zvěře loveckými dravci mohou provádět jen držitelé loveckého lístku, kteří jsou členy Klubu sokolníků Českého mysliveckého svazu a kteří od uživatele honitby mají povolenku k tomuto způsobu lovu. Ulovená zvěř se započítává do plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu. Chovat lovecké dravce mohou jen členové Klubu sokolníků Českého mysliveckého svazu.

(4) Uživatelé honiteb a chovatelé loveckých dravců jsou povinni oznámit Ústřednímu výboru Českého mysliveckého svazu do 30 dnů každý odchyt loveckých dravců (§ 19 odst. 5) nebo jejich nabytí jiným způsobem, jakož i jejich úhyn, ztrátu, prodej apod. Lovečtí dravci musí být registrováni Českým mysliveckým svazem.

§ 22

(1) Kromě zakázaných způsobů lovu uvedených v § 30 odst. 1 zákona je dále zakázáno:

a) lovit zvěř z motorových vozidel, pomocí motorových vozidel a zemědělských strojů,

b) lovit zvěř při současně probíhající sklizni zemědělských plodin,

c) lovit zvěř do želez,

d) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,

e) lovit zvěř spárkatou jednotnou střelou pro brokovnice kromě prasete divokého při lovu nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou; lovit prase divoké v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,

f) lovit zvěř jinou zbraní než palnou zbraní loveckou (kulovou nebo brokovou),

g) lovit zvěř pernatou na výrovkách,

h) lovit sluky vyháněním pomocí psa,

i) lovit spárkatou zvěř nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou kromě

1. prasete divokého,

2. jelena špičáka, laně a koloucha jelena evropského i jelena siky vyskytujících se mimo oblasti pro chov zvěře jelení (§ 14); v oblastech pro chov zvěře jelení lze tuto zvěř lovit nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou jen s povolením okresního národního výboru,

j) střílet užitkovou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,

k) střílet samčí spárkatou zvěř v přezimovacích objektech s výjimkou jelenů špičáků a muflonů do stáří jednoho roku.

§ 23

(1) Odstřel zajíců, bažantů a krocanů divokých smí být prováděn jen na společných honech; odstřel kachen, lysek černých a husí na společných honech nebo na tahu. Společné hony a lov na tahu uvedených druhů zvěře se provádějí za účasti nejméně 3 střelců, a to pouze brokovnicí s nábojem s hromadnou střelou. V horských lesních honitbách nebo jejich částech s ojedinělým výskytem zajíců, kteří působí škody na lesních kulturách, může okresní národní výbor na žádost uživatele honitby povolit celoroční odstřel zajíců i osamělým způsobem lovu. V oplocených vinicích, ovocných sadech a školkách může být po celý rok loven zajíc a králík divoký; lov na těchto plochách, pokud jsou jako honební pozemky součástí honitby, může být prováděn po projednání s uživatelem pozemku pouze myslivci určenými uživatelem honitby, a to i osamělým způsobem lovu.

(2) Lov bažanta královského (s výjimkou slepice) a krocana divokého může být prováděn též osamělým způsobem lovu.

(3) Lov ondatry pižmové se provádí odchytem, a to na základě povolenky k lovu.

(4) Kachny, lysky černé a husy je možno střílet též na tahu, a to jen v sobotu.

§ 24

(1) V pracovních dnech se mohou konat jen poplatkové hony pro cizince, hony v honitbách vyhrazených (§ 18 odst. 1 zákona) a hony v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet. Konání jiných honů na drobnou užitkovou zvěř v pracovních dnech může jen výjimečně povolit okresní národní výbor.

(2) V honitbách o výměře nad 1500 ha honební plochy lze pořádat v jednom kalendářním dni současně dva hony.

(3) Uživatel honitby je povinen předložit okresnímu národnímu výboru (myslivecké sdružení prostřednictvím okresního výboru Českého mysliveckého svazu) plán honů nejpozději 30 dnů před stanovenou dobou lovu. Plány se považují za schválené, není-li schválení odepřeno písemným sdělením doručeným nejpozději 5 dnů před konáním honu. Změny v termínech konání jednotlivých honů je uživatel honitby povinen hlásit stejným způsobem nejpozději 5 dnů přede dnem, na který byl hon původně plánován. Plán honů se nepředkládá při lovu kachen a hus na tahu a společném lovu divokých prasat a lišek.

(4) Na honitby, v nichž výkon práva myslivosti byl postoupen ústavům pro výzkum zvěře, se nevztahuje ustanovení odstavců 1 a 3, na vyhrazené honitby (§ 18 odst. 1 zákona) se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

§ 25

(1) Myslivecký hospodář je povinen zajistit řádný průběh honu. Zejména je povinen

a) přesvědčit se, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky,

b) při zjištění neplatnosti loveckého lístku vyzvat střelce, aby hon opustil, a případ oznámit orgánu Sboru národní bezpečnosti,

c) upozornit účastníky honu na to, aby bylo dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní, a při porušení těchto pravidel hon přerušit,

d) vyloučit z účasti na honu střelce i honce, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které při honu hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla.

(2) Pro první tři střelce a pro každých dalších započítaných deset střelců musí být při každém společném honu k použití nejméně jeden lovecky upotřebitelný pes (§ 31 odst. 2). To platí i při lovech kachen a husí na tahu.

(3) Každá leč musí být ukončena výloží a každý hon řádně provedeným výřadem ulovené zvěře.

(4) Nejpozději následující den po skončení honu musí být provedena společná dohledávka za účasti myslivců pověřených uživatelem honitby s použitím lovecky upotřebitelných psů (§ 31 odst. 2). Dohledaná zvěř se započítává do výsledku posledního honu.

(5) Za předložení trofejí na chovatelské přehlídky trofejí a výstavy odpovídá myslivecký hospodář honitby, případně lovec, byla-li mu trofej ponechána. U zvěře ulovené zahraničními lovci se místo trofejí předkládají fotografie a bodovací tabulka.

Citace	Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	29.02.1988
Účinnost od	01.06.1988
Účinnost do	-
Stav	Platný

Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o myslivosti

Obsah