Co je Zákon č. 23/1962 Sb.?

Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti — Zákon o myslivosti.

Kdy nabyl Zákon č. 23/1962 Sb. účinnosti?

Zákon č. 23/1962 Sb. nabyl účinnosti 01.03.1962.

Je Zákon č. 23/1962 Sb. stále platný?

Ano, Zákon č. 23/1962 Sb. je stále platný a účinný.

Zákon č. 23/1962 Sb. - Zákon o myslivosti

23

ZÁKON

ze dne 23. února 1962

o myslivosti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.

ČÁST PRVÁ

Právo myslivosti

§ 2

(1) Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2) Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou¹) nebo československou právnickou²) osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.

ČÁST DRUHÁ

Honitby, obory a samostatné bažantnice

§ 5

(1) Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.

(2) Honitby v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.

(3) Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.

§ 6

(1) Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků“), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.

(3) Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou.³) Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.

(5) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.

(6) Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně), i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.

(7) Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.

§ 6a

(1) Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).

(2) Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje orgán kraje v přenesené působnosti. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné. Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(3) Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby nebo honební společenstvo, za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k významnému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní úřad (§ 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500 ha.

(4) Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.

(5) V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.

§ 7

(1) Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory.

§ 8

(1) Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.

§ 9

Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádného mysliveckého hospodaření není možný, nepřerušují souvislost pozemků; leží-li ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.

§ 10

Nehonebními pozemky jsou pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady a školky řádně ohrazené, náměstí, návsi, tržiště, ulice, cesty a parky uvnitř zastavěných ploch, železniční tratě, nádraží, silnice, a oplocené pozemky, sloužící k farmovému chovu zvěře (§ 19 odst. 3), hřbitovy. Jiné pozemky může z důvodů bezpečnostních prohlásit za nehonební okresní úřad nebo z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství České republiky.

§ 11

(1) Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen „honitba“) přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen „vlastník honitby“).

(2) Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby (§ 6 odst. 4).

§ 13

(1) O uznání honiteb rozhoduje okresní úřad, v jehož obvodě leží honební pozemky. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více okresních úřadů, rozhoduje o uznání honitby okresní úřad, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků, a to vždy v dohodě s ostatními zúčastněnými úřady. Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.

(2) Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

ČÁST TŘETÍ

Využití práva myslivosti

§ 14

(1) Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat.⁴)

(2) Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví státu,⁵) pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.

(3) Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.

(4) Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud.

(5) Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány za uživatele honitby (§ 15).

§ 15

(1) Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení, které vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším „uživatel honitby“), jsou povinny spravovat honitbu a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Kvalifikaci mysliveckých hospodářů, jejich povinnosti a oprávnění upraví ministerstvo zemědělství České republiky.

(2) Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce.

§ 16

(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem; schválení smlouvy nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2) Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvláště odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo její části je zakázán.

(3) Ve smlouvě o nájmu honitby musí být stanovena přiměřená opatření k zabránění škodám zvěří a určeno, kdo je provede.

(4) Smlouva o nájmu honitby zaniká:

a) uplynutím doby,

b) zánikem honitby,

c) smrtí nebo zánikem uživatele honitby,

d) výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou těchto stran schválenými okresním úřadem,

e) rozhodnutím okresního úřadu o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje hrubě nebo opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním úřadem nápravu nebo opakovaně nepředloží návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 3,

f) rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.

§ 17

(1) Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 2.

(2) Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.

§ 18

(1) Ministerstvo zemědělství České republiky může z důvodu obecného zájmu, a jde-li o zájem ochrany přírody⁶) v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, omezit nebo zakázat výkon práva myslivosti v některých honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu a vydat pokyny pro schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v takových honitbách, popřípadě zřídit v nich rezervace pro zvěř a učinit opatření k zajištění péče o ně. Z uvedených důvodů může si ministerstvo zemědělství České republiky vyhradit v některých honitbách za úplatu výkon práva myslivosti a pověřit jím některou československou právnickou osobou. Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2) Uživatel honitby může žádat, aby okresní úřad část honitby, v níž jsou výjimečně vhodné podmínky pro chov bažantů, prohlásil za uznanou bažantnici; při uznávání této bažantnice může okresní úřad přičlenit k honitbě cizí honební pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů. Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.

ČÁST ČTVRTÁ

Zvěř

§ 19

(1) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

a) zvěř srstnatá:

srstnatá: jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec obecný (Capreolus capreolus L.), jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.), kamzík horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský (Capra ibex L.), koza bezoárová (Capra aegagrus Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus scrofa L.), svišť horský (Marmota marmota L.), zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík divoký (Oryctolagus cuniculus L.),

pernatá: drop velký (Otis tarda L.), tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia L.), krocan divoký (Meleagris gallopavo L.), bažant (příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní (Perdix perdix L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák (Columba oenas L.), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia turtur L.), sluka lesní (Scolopax rusticola L.), bekasina otavní (Capella gallinago L.), kvíčala (Turdus pilaris L.), lyska černá (Fulica atra L.), husa (příslušníci rodu Anser), berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi Anatidae),

b) zvěř pernatá:

srstnatá: medvěd brtník (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.), kočka divoká (Felis silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná (Vulpes vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna skalní (Martes foina Erxl.), mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoidaes Gray), tchoř tmavý (Putorius putorius L.), tchoř světlý (Putorius eversmanni Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava (Mustela nivalis L.), vydra říční (Lutra lutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.), veverka obecná (Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.),

pernatá: orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční (Pandion haliaetus L.), jestřáb lesní (Astur gentilis L.), krahujec obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.), pochop (Circus aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták lužní (Circus pygargus L.), káně lesní (Buteo buteo L.), káně rousná (Buteo lagopus Pont.), výr velký (Bubo bubo L.), sovy (příslušníci čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), roháč (Podiceps cristatus L.), racek chechtavý (Larus ridibundus L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní (Trypanocorax frugilegus L.), straka obecná (Pica pica L.), sojka obecná (Garrulus glandarius L.), kavka obecná (Coloeus monedula L.).

(2) Ministerstvo zemědělství České republiky může spolu s ministerstvem životního prostředí České republiky měnit výpočet zvěře.

(3) Zvěří podle tohoto zákona nejsou jedinci druhů zvěře uvedení v odstavci 1, chovaní k hospodářským účelům ve farmových chovech. Tito jedinci nesmí být vypuštěni do honitby (§ 11 odst. 1).

(4) Ministerstvo zemědělství České republiky dbá, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře. K tomu účelu činí v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky potřebná opatření.

(5) Chov zvěře v zajetí je možný jen s povolením orgánu kraje v přenesené působnosti s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí.

(6) V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem orgánu kraje v přenesené působnosti a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří.

ČÁST PÁTÁ

Ochrana myslivosti

§ 20

(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy, zejména před strádáním, škodlivými zásahy lidí, škodlivými zvířaty a ochrana mysliveckých zařízení.

(2) Zajištění ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha navrhnout okresnímu úřadu ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se okresnímu úřadu předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, je-li uživatelem honitby její vlastník, nebo do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o schválení smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn okresním úřadem o zrušení ustanovení myslivecké stráže.

(3) Mysliveckou stráž ustanovuje na návrh uživatele honitby nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož územní působnosti se nachází honitba, jejíž uživatel podal návrh podle odstavce 2. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Bez tohoto souhlasu nelze podaný návrh považovat za splnění povinnosti stanovené uživateli honitby podle odstavce 2.

(4) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která

a) je občanem České republiky,

b) je starší 21 let,

c) je bezúhonná,

d) má způsobilost k právním úkonům,

e) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,

f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,

g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,

h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz.

(5) Okresní úřad před ustanovením fyzické osoby mysliveckou stráží prověří její znalosti podle odstavce 4 písm. f). Ustanovení mysliveckou stráží okresní úřad provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Doba platnosti průkazu myslivecké stráže je nejdéle 5 let, přičemž jeho platnost skončí vždy, skončil-li užívací vztah k honitbě uživateli, na jehož návrh byla osoba mysliveckou stráží ustanovena. Obvod působnosti myslivecké stráže nemůže být větší než honitba v užívání navrhovatele.

(6) Okresní úřad vede evidenci mysliveckých stráží a vydaných a odevzdaných služebních odznaků a průkazů myslivecké stráže.

(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 4.

(8) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla ustanovena,

b) zánikem užívacích vztahů k honitbě u osoby, která návrh na ustanovení podala,

c) smrtí myslivecké stráže, nebo

d) zrušením ustanovení okresním úřadem.

(9) Okresní úřad ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 4 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení myslivecké stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele honitby, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena mysliveckou stráží.

(10) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 8 písm. a), b) nebo d), je povinna neprodleně odevzdat okresnímu úřadu, který ji do funkce ustanovil, služební odznak a průkaz myslivecké stráže. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 8 písm. c), je povinen neprodleně odevzdat okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže pozůstalý po osobě, která byla ustanovena mysliveckou stráží, popřípadě jiná fyzická osoba, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.

(11) Na řízení o ustanovování myslivecké stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O ustanovení myslivecké stráže nebo o jejím zrušení je okresní úřad povinen písemně vyrozumět bez odkladu uživatele honitby.

(12) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.

§ 20a

(1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten,

a) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

b) kdo byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti,^6a)

c) komu byla pravomocně uložena pokuta za jiný správní delikt na úseku myslivosti podle § 38a.

(2) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.^6b)

(3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušný okresní úřad o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.^6c)

§ 21

(1) Myslivecká stráž je oprávněna:

a) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích. V takových případech je oprávněna požadovat od přistižených osob předložení loveckého lístku a povolenky k lovu, zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v ní^6d) dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a požadovat předložení dokladu o jejím oprávněném nabytí, odebrat přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdat je policii. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané zbraně a nástroje odevzdá myslivecká stráž neprodleně policii;

b) usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m a na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, vojenské a služební, pokud jako takoví jsou k rozeznání a pokud se při výkonu služby nebo při výcviku vzdálí z vlivu svého vedoucího jen přechodně;

c) usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu,

d) hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky),

e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,

f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.^6e)

(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další osoby, které mají platný lovecký lístek.

(3) Vlastníkům psů a koček je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě. V případě jejich usmrcení může vlastník požadovat náhradu škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich usmrcení nedošlo za okolností uvedených v odstavci 1 písm. b) až d).

(4) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.

§ 21a

(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna

a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,

b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti (§ 20),

c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení.

§ 21b

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.

(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži.

(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.

(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který mysliveckou stráž ustanovil.

§ 22

(1) Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny. Výjimky může povolit orgán místní samosprávy.

(2) Na žádost uživatele honitby může orgán místní samosprávy, zejména v době hnízdění a kladení mláďat, omezit vstup do honitby nebo jejích částí.

§ 22a

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.

§ 23

(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník pozemků na jejich žádost povolí.

(2) Uživatel honitby je povinen zřizovat krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty pro zvěř ve volném poli a v době nouze, zejména v zimě, zvěř přikrmovat.

(3) Zjistí-li orgán místní samosprávy, že zvěř trpí hladem zaviněním uživatele honitby, a nezjedná-li uživatel honitby na výzvu orgánu místní samosprávy okamžitou nápravu, nařídí orgán místní samosprávy krmení zvěře na jeho náklad.

ČÁST ŠESTÁ

Myslivecké hospodaření a lov a jejich plánování

§ 24

(1) Uživatel honitby je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a zajistit v něm provedení lovu (včetně odchytu) zvěře.

(2) Plán mysliveckého hospodaření a lovu schvaluje okresní úřad.

(3) Směrnice pro vypracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbách vydá ministerstvo zemědělství České republiky.

§ 25

(1) Uživatel honitby je povinen zajistit splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu schváleného okresním úřadem. Jestliže uživatel honitby bez vážných důvodů plán neplní, může okresní úřad zajistit splnění plánu na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů ponechány uživateli.

(2) Myslivecký hospodář je povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení pro statistické účely.

§ 26

Dobu lovu jednotlivých druhů zvěře, popřípadě její hájení stanoví ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

§ 27

(1) Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat zvěř postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je však povinen o tom předem zpravit mysliveckého hospodáře cizí honitby, který se může sledování a dohledávání zvěře zúčastnit; stejně tak je povinen o tom předem zpravit uživatele nehonebních pozemků. Zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla.

(2) Zvěř zhaslá nebo padlá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby.

§ 28

Uživatel honitby je povinen používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší pokyny o používání takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu pro jednotlivé honitby vydá ministerstvo zemědělství České republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 29

(1) Je-li v zájmu zemědělské nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého hospodaření třeba, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, může okresní úřad povolit, popřípadě uložit uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, může uložit okresní úřad na návrh vlastníka honitby nebo orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře, popřípadě zrušení chovu toho druhu zvěře, který škody působí. Nevyhoví-li uživatel honitby takovému příkazu, může jej okresní úřad dát provést na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů odevzdány uživateli honitby. Taková úprava se provede v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře stanoveného pro obvod okresního úřadu.

(2) Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře v době hájení pro účely vědecké, povoluje takový lov ministerstvo zemědělství České republiky, a jde-li o vzácné nebo na bytí ohrožené druhy zvěře v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(3) Okresní úřad může povolit z důvodu obecného zájmu odchyt zvěře i v době hájení.

(4) Okresní úřad může povolit v době hájení mimořádný lov poraněné zvěře a lov zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř se započítává do plánu mysliveckého hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.

(5) Vznikne-li potřeba omezit stavy některého druhu zvěře na nehonebních pozemcích, povoluje lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků a nájemců⁷) okresní úřad. Provedením lovu pověří okresní úřad osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.

§ 30

(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody. Zejména se zakazuje:

a) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem;

b) střílet na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou;

c) střílet spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a solisk;

d) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce;

e) lovit zvěř spárkatou na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;

f) chytat zvěř do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí,

g) používat při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných;

h) používat psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře.

(2) Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, které další způsoby lovu jsou zakázány nebo omezeny, popřípadě může stanovit určité způsoby lovu.

ČÁST SEDMÁ

Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění

§ 31

(1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, a jde-li o člena sdružení nebo loveckého hosta, též povolenku k lovu. Tyto průkazy je povinen předložit na požádání policii, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.

Citace	Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	09.03.1962
Účinnost od	01.03.1962
Účinnost do	-
Stav	Platný

Zákon č. 23/1962 Sb.

Zákon o myslivosti

Obsah

§ 1