Co je Nařízení vlády č. 189/2018 Sb.?

Nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot — Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot.

Kdy nabyl Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. účinnosti?

Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. nabyl účinnosti 01.09.2018.

Je Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. stále platný?

Ano, Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. je stále platný a účinný.

Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. - Nařízení vlády o kritériích udržitelnost...

189

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 15. srpna 2018

o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot

Vláda nařizuje podle § 19 odst. 12, § 20a odst. 7, § 20b odst. 5 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 172/2018 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje

a) kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva,

b) základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty,

c) způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot,

d) obsahové náležitosti zprávy o emisích,

e) seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv a seznam surovin pro výrobu vyspělých biopaliv,

f) požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy,

g) náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona a

h) náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)

odpadem

odpad podle zákona o odpadech²) s výjimkou látek, které byly záměrně změněny nebo kontaminovány, aby se staly odpadem,

b)

biologickým odpadem

biologický odpad podle zákona o odpadech²),

c) lignocelulózovou vláknovinou vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu,

d) nepotravinářskou celulózovou vláknovinou vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin,

e) zbytkem ze zpracování látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu,

f) zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování,

g) trvalými kulturami víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně,

h) oblastí těžby lesní biomasy zeměpisně vymezená oblast, ve které

1. je získávána lesní biomasa,

2. jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace sloužící k ověření splnění kritérií udržitelnosti a

3. jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení, zda je lesní biomasa využívána udržitelně a legálně,

i) obnovením lesa obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře.

§ 3

Kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva

(1) Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, pokud

a) vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a

b) biomasa použitá k jejich výrobě splňuje kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů uvedená v § 4, jde-li o zemědělskou biomasu, nebo v § 4a, jde-li o lesní biomasu.

(2) Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3. Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků ze zemědělství splňují kritéria udržitelnosti, pokud vedle úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a splnění kritérií udržitelnosti podle § 4 má pěstitel biomasy zavedeno systematické monitorování s cílem zabránit negativním dopadům získávání odpadů nebo zbytků na kvalitu půdy a uhlík v půdě.

(3) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva oproti základní hodnotě produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně

a) 50 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu nejpozději 5. října 2015,

b) 60 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, nebo

c) 65 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu 1. ledna 2021 nebo později.

(4) Za den uvedení zpracovatelského zařízení do provozu se považuje den zahájení výroby biopaliva.

(5) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva oproti základní hodnotě produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty se stanoví

a) použitím standardních hodnot úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení v případě, že hodnota e₁ vypočítaná podle bodu 1 části B. přílohy č. 1 k tomuto nařízení je rovna nule nebo je nižší,

b) výpočtem ze skutečných hodnot emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zjištěných způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo

c) výpočtem podle vzorců uvedených v bodech 1 a 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení za použití některých dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

§ 4

Kritéria udržitelnosti zemědělské biomasy

(1) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů:

a) les a jiná zalesněná plocha s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy, a prales, jak je definován v zemi, kde se les nachází,

b) vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly orgánem k tomu příslušným v daném státě označeny jako vysoce biologicky rozmanité, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do účelů ochrany přírody,

c) oblast stanovená

1. právním předpisem⁴) nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, pokud pěstování biomasy zasahuje do tohoto účelu, nebo

2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 30 odst. 4 prvního pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 , za účelem ochrany vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů, pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody, nebo

d) vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů⁵) o rozloze větší než 1 hektar, a to

1. původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo

2. nepůvodní travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a lze jej považovat za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu, nebo

e) vřesoviště.

(2) Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se na území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny⁷) anebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření⁸). Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se mimo území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že byl orgánem k tomu příslušným v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý.

(3) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008

a) půdou pokrytou nebo nasycenou vodou trvale nebo po významnou část roku,

b) plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, nebo

c) plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu stanoveného v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně taková, že by podmínky stanovené v § 3 odst. 3 byly splněny.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, má-li půda stále status podle odstavce 3 písm. a), b) nebo c) nebo jej měla v době, kdy byla biomasa získána.

(5) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

(6) Nejsou-li splněny podmínky podle § 4a odst. 1 písm. f) a g), použijí se podmínky podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), odstavce 3 písm. a) a odstavce 5 i na prokázání splnění kritérií udržitelnosti lesní biomasy podle § 4a.

§ 4a

Kritéria udržitelnosti lesní biomasy

(1) Lesní biomasa splňuje kritéria udržitelnosti, pokud je vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují

a) zákonnost provádění těžby lesní biomasy a její vymáhání,

b) obnovení lesa ve vytěžených oblastech,

c) ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť,

d) provádění těžby lesní biomasy s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování v lesích s cílem předejít jakýmkoli negativním dopadům, a to způsobem, který zabrání těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě lesní biomasy na zranitelných půdách; při těžbě lesní biomasy se dodržují mezní hodnoty pro výměru holoseče, která je stanovena v zemi, kde se les nachází, a dodržují se místně a ekologicky vhodné mezní hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty a těžba lesní biomasy splňuje požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují jakýkoli nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště,

e) provádění těžby lesní biomasy způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa,

f) ve vztahu k lesům, v nichž se těží lesní biomasa, že tyto lesy nerostou na půdě, která má status uvedený v § 4 odst. 1 písm. a), b), d) a e), v § 4 odst. 3 písm. a) a v § 4 odst. 5, přičemž pro určení statusu půdy platí tatáž pravidla, která jsou uvedena v těchto odstavcích, a

g) ve vztahu k osobě vyrábějící biopalivo z lesní biomasy, že tato osoba vydává na základě používání vlastních interních postupů prohlášení, jimiž pro účely ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů prokazuje, že lesní biomasa není získávána z půdy uvedené v písmenu f).

(2) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 1, splňuje lesní biomasa kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby lesní biomasy zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje alespoň plnění požadavků podle odstavce 1 písm. a) až e). Požadavek podle odstavce 1 písm. c) je splněn také tehdy, je-li prokázáno, že těžba lesní biomasy není v rozporu s uvedenými účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů a rašelinišť.

(3) Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 nebo 2 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody⁹) a současně

a) předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu¹⁰) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo

b) má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s čl. 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení.

(4) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 3, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby lesní biomasy zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.

§ 5

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot

(1) Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty činí 94 gCO_2ekv/MJ.

(2) Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot je stanoven v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 6

Obsahové náležitosti zprávy o emisích

(1) Zpráva o emisích musí obsahovat informace o

a) celkovém množství každého druhu dodané vybrané pohonné hmoty,

b) množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v dodaných druzích pohonných hmot a pro informativní účely rovněž o množství předběžně odhadovaných emisí skleníkových plynů z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy uvedeném v příloze č. 3 k tomuto nařízení,

c) způsobech výroby dodaných biopaliv a biometanu,

d) celkovém snížení emisí skleníkových plynů z dodaných vybraných pohonných hmot,

e) celkovém množství dodaných pokročilých biopaliv, pokročilého biometanu, obnovitelných paliv nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a jejich dosažené podíly,

f) celkovém množství biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin a ze surovin pro výrobu vyspělých biopaliv a jejich dosažené podíly,

g) převodu nadměrného snížení emisí skleníkových plynů nebo nadměrného množství pokročilého biometanu, pokročilých biopaliv nebo obnovitelných paliv nebiologického původu z plnění povinnosti předchozího nebo do plnění povinnosti následujícího roku,

h) množství úspory emisí skleníkových plynů nebo části úspory emisí skleníkových plynů přenechané mezi dodavateli pohonných hmot,

i) množství energie nebo části dodaného množství energie v pokročilých biopalivech, pokročilém biometanu nebo obnovitelných palivech nebiologického původu přenechané mezi dodavateli pohonných hmot.

(2) V případě použití více druhů vstupních surovin se uvádí množství konečného produktu vyrobeného v příslušném zpracovatelském zařízení v předmětném roce, za který se podává zpráva o emisích, u každé z těchto vstupních surovin.

§ 7

Suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv a vyspělých biopaliv

(1) Seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv je uveden v části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Seznam surovin pro výrobu vyspělých biopaliv je uveden v části B přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

§ 9

Požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy

(1) Systém kvality musí v jakémkoliv okamžiku umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a musí zahrnovat

a) zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů,

b) vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční provázání na přijatá samostatná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti,

c) vedení evidence vnitropodnikových procesů zajišťujících správnost a průkaznost postupů podle písmen a) a b) a

d) uchovávání evidence podle písmen b) a c) po dobu nejméně 5 let od přijetí nebo odeslání dodávky.

(2) Systém hmotnostní bilance musí umožňovat, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, byly míseny, přestože vykazují rozdílné parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Systém hmotnostní bilance musí také umožňovat mísení dodávek surovin s různým energetickým obsahem pro účely dalšího zpracování za podmínky, že velikost dodávek je upravena podle jejich energetického obsahu, a dále musí zajistit, aby

a) informace o velikosti dodávek a o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích a odchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs a aby v případě, že na výrobu dodávky byla poskytnuta podpora, tato dokumentace zahrnovala též informaci, o jaký typ režimu podpory se jednalo,

b) parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů všech dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnaly nebo byly větší než parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tyto bilance musí být uzavřeny vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření bilancí do posledního dne platnosti certifikátu, se započítávají do následujícího bilančního období a

c) v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nebylo vyšší než množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů do směsi přidaných.

(3) Pokud je dodávka biomasy nebo meziproduktů zpracovávána, související informace o úsporách emisí skleníkových plynů a parametrech udržitelnosti se upraví a spojí s výstupem, přičemž

a) je-li výsledkem zpracování dodávky biomasy nebo meziproduktů pouze jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, velikost dodávky a související úspora emisí skleníkových plynů a parametry udržitelnosti se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu, nebo

b) je-li výsledkem zpracování dodávky biomasy nebo meziproduktů více než jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.

(4) Náležitosti evidence podle odstavce 1 písm. b) a d) jsou stanoveny v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(5) Náležitosti dokumentace pěstitele biomasy jsou stanoveny v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

§ 10

Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti

(1) Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona jsou stanoveny v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

(2) Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti jsou stanoveny v částech B až D přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 11

Přechodná ustanovení

(1) Pro účely plnění povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 zákona a pro účely výpočtu pokuty podle § 25 odst. 8 zákona se pro rok 2018 použije základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty uvedená v § 4 nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Tato hodnota se pro rok 2018 použije i pro váženou produkci emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu motorového benzinu a motorové nafty namísto hodnot obsažených v tabulce v bodě 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Součástí zprávy o emisích za rok 2018 je i vyhodnocení plnění povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 zákona, a to pouze pro informativní účely; pro účely tohoto vyhodnocení se použije toto nařízení.

§ 12

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, se zrušuje.

§ 13

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2018.

Předseda vlády:

Ing. Babiš v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 189/2018 Sb.

STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKLÝCH BĚHEM ÚPLNÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

A. Standardní hodnoty

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	59 %	38,2
2.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	73 %	25,5
3.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	68 %	30,4
4.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	76 %	22,5
5.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	47 %	50,2
6.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny^*)	64 %	33,9
7.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	40 %	56,8
8.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	48 %	48,5
9.	Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	28 %	67,8
10.	Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	68 %	30,3
11.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	38 %	58,5
12.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	46 %	50,3
13.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	24 %	71,7
14.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny^*)	67 %	31,4
15.	Etanol z cukrové třtiny	70 %	28,6
16.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
17.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
18.	Bionafta z řepky	47 %	50,1
19.	Bionafta ze slunečnice	52 %	44,7
20.	Bionafta ze sójových bobů	50 %	47,0
21.	Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	20 %	75,5
22.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	45 %	51,4
23.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	84 %	14,9
24.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty^**)	78 %	20,7
25.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	47 %	50,1
26.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	54 %	43,6
27.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	51 %	46,5
28.	Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	22 %	73,2
29.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	49 %	47,9
30.	Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	83 %	16,0
31.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření^**)	77 %	21,8
32.	Čistý rostlinný olej z řepky	57 %	40,0
33.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	64 %	34,3
34.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	61 %	36,9
35.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	30 %	65,5
36.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	57 %	40,3
37.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	98 %	2,2
38.	Etanol z pšeničné slámy	83 %	15,7
39.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	83 %	15,6
40.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	82 %	16,7
41.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	83 %	15,6
42.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	82 %	16,7
43.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	84 %	15,2
44.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	83 %	16,2
45.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	84 %	15,2
46.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	83 %	16,2
47.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	10,2
48.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	10,4
49.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	10,2
50.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	10,4
51.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

^*) Standardní hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.

^**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

B. Výpočet emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva ze skutečných hodnot

1. Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva se vypočítají takto:

E_{B} = e_{ec} + e_{l} + e_{p} + e_{td} + e_{u} - e_{sca} - e_{ccs} - e_{ccr,}

kde E_B = emise skleníkových plynů vzniklé během úplného životního cyklu biopaliva nebo biomethanu;

e_ec = emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování;

e_l = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;

e_p = emise skleníkových plynů ze zpracování;

e_td = emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce;

e_u = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;

e_sca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

e_ccs = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO₂;

e_ccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO₂;

Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

2. Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva, E_B, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO₂ na 1 megajoule biopaliva [gCO_2ekv/MJ].

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, e_ec, vyjadřují v gCO_2ekv/na tunu suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO₂ na MJ paliva, gCO_2ekv/MJ, se vypočte pro palivo(a) a surovinu (a) takto:

e_{ec,palivo(a)} {[\frac{{gCO}_{2 ekv}}{{MJ}_{paliva}}]}_{ec} = \frac{_{e_{ec,suroviny(a)} [\frac{{gCO}_{2 ekv}}{t_{suchých surovin}}]}}{Q_{(a)} [\frac{{MJ}_{suroviny}}{t_{suchých surovin}}]} \times {faktor surovin pro palivo}_{(a)} \times {faktor rozdělení paliva}_{(a)},

kde

emise na suchou tunu surovin se vypočtou tímto způsobem:

e_{ec,suroviny(a)} [\frac{{gCO}_{2 ekv}}{t_{suchých surovin}}] = \frac{_{e_{ec,suroviny(a)} [\frac{{gCO}_{2 ekv}}{t_{vlhkých surovin}}]}}{(1 - obsah vlhkosti)}

faktor surovin pro palivo_(a) = (podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva)

{faktor rozdělení paliva}_{(a)} = (\frac{energie v palivu}{energie v palivu + energie v druhot. produktech})

3. Úspora emisí skleníkových plynů při použití biopaliva se vypočítá takto:

ÚSPORA = (E_Ft – E_B)/E_Ft,

kde

E_B = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a

E_Ft = základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty.

4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou oxid uhličitý (CO₂), oxid dusný (N₂O) a methan (CH₄). Pro účely výpočtu ekvivalentu CO₂ se hmotnost těchto plynů násobí těmito faktory:

CO₂: 1

N₂O: 298

CH₄: 25

5. Emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování, e_ec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování a získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování emisí CO₂ při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N₂O z půdy.

6. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování biomasy lze použít hodnoty produkce emisí skleníkových plynů z biomasy obsažené ve zprávách podle čl. 31 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 nebo dílčí hodnoty emisí skleníkových plynů z pěstování uvedené v části C této přílohy. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování lze při absenci příslušných informací v těchto zprávách vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.

7. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě zdokonalení zemědělských postupů e_sca, například přechodu na minimální orbu nebo bezorebné setí, pěstování lepších plodin nebo jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z fermentace mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud nebude negativně ovlivněna biologická rozmanitost. Dále je nutné předložit spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů.

8. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, e_l, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na 20 let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující vzorec

e_{l} = ({CS}_{R} - {CS}_{A}) \times 3,664 \times 1/20 \times 1/P - e_{B,}

kde

e_l = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO₂ na jednotku energie vzniklé z biopaliva [gCO_2ekv/MJ]; orná půda a trvalé kultury se považují za jeden způsob využívání půdy;

CS_R= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním biomasy podle toho, který údaj je aktuálnější;

CS_A= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CS_A jako odhad zásoby na jednotku plochy za období 20 let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;

P = produktivita plodiny vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu v MJ vztažená na jednotku plochy za rok a

e_B = bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ biopaliva nebo biomethanu, pokud je biomasa získávána z obnovené znehodnocené půdy za podmínek stanovených v bodě 10.

9. Pokud je biomasa pěstována na orné půdě, která měla status orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za nulové.

10. Bonus, e_B, ve výši 29 gCO_2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda

a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a

b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ se použije pro období maximálně 20 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze závažným způsobem znehodnocených půd. Půdami závažným způsobem znehodnocenými se rozumí půdy, které byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek, a které jsou závažným způsobem erodované.

11. Výpočet zásob uhlíku v půdě CS_R a CS_A se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335 ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnice 2001/177/ES/ a 2003/30/ES, v platném znění.

Citace	Nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	29.08.2018
Účinnost od	01.09.2018
Účinnost do	-
Stav	Platný

Nařízení vlády č. 189/2018 Sb.

Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot

Obsah

§ 1

§ 2

§ 3

§ 4

§ 4a

§ 5

§ 6

§ 7

§ 9

§ 10

§ 11

§ 12

§ 13

Příloha č. 1

Obsah

Komentáře 0

Informace o předpisu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení