Nařízení vlády č. 351/2012 Sb.
Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv
Platný
Nařízení
Účinnost od 01.11.2012
Verze znění:
01.11.2012
22.10.2012
Zobrazeno prvních 200 z celkem 339 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
351
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. října 2012
o kritériích udržitelnosti biopaliv
Vláda nařizuje podle § 20 odst. 7 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen „zákon“):
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví kritéria udržitelnosti biopaliv, požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance, náležitosti prohlášení a dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy včetně náležitostí dokumentace pěstitele biomasy podle § 21 odst. 9 zákona, náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a obsahové náležitosti zprávy o emisích.
Kritéria udržitelnosti
(1) Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud
a) vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3,
b) biomasa použitá k jejich výrobě splňuje požadavky uvedené v odstavcích 4 až 7 a
c) biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie2), jde-li o biomasu vypěstovanou na území členského státu Evropské unie.
(2) Biopaliva vyrobená z odpadu3) nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3.
(3) Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně
a) 35 % do 31. prosince 2016,
b) 50 % od 1. ledna 2017,
c) 60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním zdroji , uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.
Hodnota emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se stanoví podle § 3. Hodnota emisí skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty je stanovena v bodě 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti. Půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:
a) les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy,
b) oblasti stanovené
1. zákonem o ochraně přírody a krajiny4), prováděcím právním předpisem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo
2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bod ii) směrnice 2009/30/ES za účelem ochrany vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů,
pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody,
c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty, a to
1. travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy,
2. porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu travních porostů.
Za vysoce biologicky rozmanité travní porosty se považují plochy s výskytem biotopů uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud Evropská komise opatřením vydaným na základě čl. 7b odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ES nestanoví jinak.
(5) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí být vypěstována na půdě s velkou zásobou uhlíku. Půda s velkou zásobou uhlíku je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 jeden z uvedených statusů a již ho nemá:
a) mokřad, kterým se rozumí půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku,
b) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 %, nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě,
c) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu stanoveného v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně, taková, že by podmínky stanovené v odstavci 3 byly splněny.
(6) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
Způsob stanovení úspory emisí skleníkových plynů
(1) Ke stanovení úspory emisí skleníkových plynů se použije
a) standardních hodnot emisí skleníkových plynů uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
b) výpočtu ze skutečných hodnot zjištěných způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo
c) výpočtu podle vzorce uvedeného v bodě 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení za použití některých dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Standardní hodnoty podle odstavce 1 písm. a) lze použít pouze tehdy, pokud je hodnota roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vypočtená způsobem podle bodu 6 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení menší nebo rovna nule. Standardní hodnoty uvedené u položek 1 až 24 v části A a dílčí standardní hodnoty pro pěstování uvedené u položek 1 až 18 v bodu 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení lze použít, je-li biomasa
a) pěstována mimo členské státy Evropské unie,
b) pěstována v členských státech Evropské unie v oblastech, které jsou uvedeny v seznamech podle čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES, nebo čl. 7d odst. 2 směrnice 2009/30/ES, nebo
c) odpadem nebo zbytkem, který nepochází ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu.
(3) Pokud je biomasa pěstována na orné půdě5), která měla statut orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za rovné nule.
Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty
Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty činí 83,8 g CO2ekv/MJ.
Obsahové náležitosti zprávy o emisích
Zpráva o emisích musí obsahovat tyto informace:
a) celkový objem každého typu dodané pohonné hmoty s udáním místa nákupu a její původ a
b) množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v dodané pohonné hmotě zjištěný během úplného životního cyklu pohonné hmoty, včetně členění na jednotlivé typy dodaných pohonných hmot.
Systém kvality a systém hmotnostní bilance
(1) Systém kvality musí v jakémkoliv okamžiku umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a musí zahrnovat
a) zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti při jejich mísení s produkty, které nesplňují kritéria udržitelnosti,
b) vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční provázání na přijatá samostatná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti,
c) uchovávání evidence podle písmene b) po dobu nejméně 5 let a
(2) Systém hmotnostní bilance umožňuje, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti podle § 2, byly míseny, přestože vykazují rozdílnou produkci emisí skleníkových plynů, a dále musí zajistit, aby
a) informace ohledně hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs,
b) součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnal nebo byl větší než součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tato bilance musí být uzavřena vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření hmotnostní bilance do posledního dne platnosti certifikátu včetně, se započítávají do následujícího bilančního období,
c) v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti podle § 2 s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství udržitelných produktů přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti podle § 2, nebylo vyšší než množství udržitelných produktů do směsi přidaných.
(3) Náležitosti evidencí jsou stanoveny v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
(4) Náležitosti evidence pěstitele biomasy jsou stanoveny v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
Náležitosti dokumentů
(1) Náležitosti certifikátu jsou stanoveny v části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(2) Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti jsou stanoveny v částech B až D přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
Přechodná ustanovení
(1) Biomasa vypěstovaná na území Evropské unie do 31. prosince 2011 včetně se považuje za biomasu splňující kritéria udržitelnosti.
(2) Biopaliva a kapalné nebo plynné produkty určené k výrobě biopaliv vyrobené na území Evropské unie do 31. prosince 2011 včetně se považují za biopaliva a meziprodukty splňující kritéria udržitelnosti.
(3) Na biopaliva vyrobená ve stacionárním zdroji uvedeném do provozu přede dnem 24. ledna 2008 se úspora podle § 2 odst. 3 písm. a) vztahuje ode dne 1. dubna 2013.
Zrušovací ustanovení
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 351/2012 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ BĚHEM CELÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV
A. Standardní hodnoty
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 52 % | 40 |
| 2. | Ethanol z pšenice (procesní | 16 % | 70 |
| 3. | Ethanol z pšenice (lignit jako procesní | 16 % | 70 |
| 4. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní | 34 % | 55 |
| 5. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní | 47% | 44 |
| 6. | Ethanol z pšenice (sláma jako procesní | 69 % | 26 |
| 7. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní | 49 % | 43 |
| 8. | Ethanol z cukrové třtiny | 71 % | 24 |
| 9. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc. butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 10. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc. amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 11. | Bionafta z řepkového semene | 38 % | 52 |
| 12. | Bionafta ze slunečnice | 51 % | 41 |
| 13. | Bionafta ze sojových bobů | 31 % | 58 |
| 14. | Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) | 19 % | 68 |
| 15. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 56 % | 37 |
| 16. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 83 % | 14 |
| 17. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 47 % | 44 |
| 18. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 62 % | 32 |
| 19. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) | 26 % | 62 |
| 20. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 65 % | 29 |
| 21. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 57 % | 36 |
| 22. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn | 73 % | 23 |
| 23. | Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn | 81 % | 16 |
| 24. | Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn | 82 % | 15 |
| 25. | Ethanol z pšeničné slámy | 85 % | 13 |
| 26. | Ethanol z odpadního dřeva | 74 % | 22 |
| 27. | Ethanol z pěstovaných dřevin | 70 % | 25 |
| 28. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 95 % | 4 |
| 29. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin | 93 % | 6 |
| 30. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva | 95 % | 5 |
| 31. | DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin | 92 % | 7 |
| 32. | Methanol z odpadního dřeva | 94 % | 5 |
| 33. | Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin | 91 % | 7 |
| 34. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc. butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
B. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliv
1. Emise skleníkových plynů vznikající výrobou a používáním biopaliv se vypočítají takto:
EB = eec + el + ep + etd + eu- esca - eccs - eccr - eee,
kde:
EB = celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliva;
eec = emise skleníkových plynů z pěstování a sklizně biomasy;
el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;
ep = emise skleníkových plynů ze zpracování;
etd = emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce;
eu = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;
esca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
eccs = úspory emisí skleníkových plynů zachytáváním a geologickým ukládáním uhlíku;
eccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady oxidu uhličitého;
eee = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny;
Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.
2. Celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliva, EB, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden megajoule biopaliva [gCO2ekv/MJ].
3. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané použitím biopaliv se vypočítají takto:
ÚSPORA = (EF - EB)/EF
kde:
EB = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a
EF = celkové emise skleníkových plynů z referenční fosilní pohonné hmoty.
Hodnota EF referenční fosilní pohonné hmoty činí 83,8 gCO2ekv/MJ.
4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Pro účely výpočtu ekvivalentu CO2 mají tyto plyny následující hodnoty:
CO2: 1
N2O: 296
CH4: 23
5. Emise skleníkových plynů z pěstování biomasy, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu pěstování, získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při pěstování. Zachycování emisí CO2 při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N2O z půdy.
6. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo:
el = (CSR - CSA) x 3,664 x 1/20 x 1/P -eB
kde:
el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie vzniklé z biopaliva gCO2ekv/MJ;
CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním suroviny podle toho, který údaj je aktuálnější;
CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;
P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu vztažená na jednotku plochy za rok) a
eB = bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána z obnovené degradované půdy za podmínek stanovených v bodě 7.
7. Bonus ve výši 29gCO2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda:
a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a
b) spadá do jedné z těchto kategorií:
1. půda závažným způsobem degradovaná, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům;
2. silně kontaminovaná půda.
8. Kategorie uvedené v bodu 7 písm. b) jsou vymezeny takto:
a) „půdami závažným způsobem degradovanými“ se rozumí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované;
b) „půdami silně kontaminovanými“ se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěstování potravin nebo krmiv.
Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise v souladu s čl. 7c odst. 4 čtvrtým pododstavcem směrnice 2009/30/ES.
9. Výpočet zásob uhlíku v půdě CSR a CSA se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335/EU, o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES ze dne 10. června 2010.
10. Emise skleníkových plynů ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při zpracování.
Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě.
Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě.
11. Emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z dopravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z pěstování.
12. Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, eu, se pokládají za rovné nule.
13. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením, sekvestrací a geologickým ukládáním uhlíku, eccs, které již nebyly započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a sekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí biopaliva.
14. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycování a nahrazování uhlíku, eccr, jsou omezeny na emise, ke kterým nedošlo díky zachycení CO2, jehož zdroj uhlíku pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních pohonných hmot používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.
15. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektrické energie z kombinované výroby tepla a elektřiny, eee, se berou v úvahu v souvislosti s přebytečnou elektrickou energií generovanou v zařízeních na výrobu biopaliva kogenerací, avšak s výjimkou případů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektrické energie se předpokládá, že daná kogenerační jednotka má minimálně kapacitu potřebnou k tomu, aby dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu biopaliva. Úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné objemu skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně používající totéž palivo jako kogenerační jednotka.
16. V případech, kdy v procesu výroby biopaliva vzniká současně jeden nebo několik dalších produktů (dále jen „druhotný produkt“), se emise skleníkových plynů rozdělí mezi biopalivo nebo jeho meziprodukty a druhotné produkty v poměru odpovídajícím jejich energetickému obsahu (u druhotných produktů jiných než elektrická energie stanovenému jako spodní výhřevnost).
17. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 16 se takto dělené emise počítají jako: eec + el + podíly ep, etd a eee, které vznikají během kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Pokud v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu byly k druhotným produktům přiřazeny emise skleníkových plynů, použije se pro tento účel místo uvedených celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený meziproduktu vyráběného biopaliva v posledním z těchto výrobních kroků.
Pro účely tohoto výpočtu se zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 15, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.
Pro účely tohoto výpočtu se zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 15, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.
18. Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování a sklizně biomasy (eec), ze zpracování (ep), z dopravy a distribuce (etd), úspory emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny (eee) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (el) se použije energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části D.
C. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro biopaliva
1. Dílčí standardní hodnoty pro pěstování: „eec“
| Způsob výroby biopaliva | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 12 |
| 2. | Ethanol z pšenice | 23 |
| 3. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii | 20 |
| 4. | Ethanol z cukrové třtiny | 14 |
| 5. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 6. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc. amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 7. | Bionafta z řepkového semene | 29 |
| 8. | Bionafta ze slunečnice | 18 |
| 9. | Bionafta ze sojových bobů | 19 |
| 10. | Bionafta z palmového oleje | 14 |
| 11. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 0 |
| 12. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 30 |
| 13. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 18 |
| 14. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje | 15 |
| 15. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 30 |
| 16. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn | 0 |
| 17. | Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn | 0 |
| 18. | Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn | 0 |
| 19. | Ethanol z pšeničné slámy | 3 |
| 20. | Ethanol z odpadního dřeva | 1 |
| 21. | Ethanol z pěstovaných dřevin | 6 |
| 22. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 1 |
| 23. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin | 4 |
| 24. | DME z odpadního dřeva | 1 |
| 25. | DME z pěstovaných dřevin | 5 |
| 26. | Methanol z odpadního dřeva | 1 |
| 27. | Methanol z pěstovaných dřevin | 5 |
| 28. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
2. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep - eee“
| Způsob výroby biopaliva | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 26 |
| 2. | Ethanol z pšenice (procesní | 45 |
| 3. | Ethanol z pšenice (lignit jako procesní | 45 |
| 4. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní | 30 |
| 5. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní | 19 |
| 6. | Ethanol z pšenice (sláma jako procesní | 1 |
| 7. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní | 21 |
| 8. | Ethanol z cukrové třtiny | 1 |
| 9. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 10. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc.amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 11. | Bionafta z řepkového semene | 22 |
| 12. | Bionafta ze slunečnice | 22 |
| 13. | Bionafta ze sojových bobů | 26 |
| 14. | Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) | 49 |
| 15. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 18 |
| 16. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 13 |
| 17. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 13 |
| 18. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 13 |
| 19. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) | 42 |
| 20. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 9 |
| 21. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 5 |
| 22. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn | 20 |
| 23. | Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn | 11 |
| 24. | Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn | 11 |
| 25. | Ethanol z pšeničné slámy | 7 |
| 26. | Ethanol ze dřeva | 17 |
| 27. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 0 |
| 28. | DME ze dřeva | 0 |
| 29. | Methanol ze dřeva | 0 |
| 30. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
3. Dílčí standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“
| Způsob výroby biopaliva | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 2 |
| 2. | Ethanol z pšenice | 2 |
| 3. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii | 2 |
| 4. | Ethanol z cukrové třtiny | 9 |
| 5. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 6. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc.amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 7. | Bionafta z řepkového semene | 1 |
| 8. | Bionafta ze slunečnice | 1 |
| 9. | Bionafta ze sojových bobů | 13 |
| 10. | Bionafta z palmového oleje | 5 |
| 11. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 1 |
| 12. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 1 |
| 13. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 1 |
| 14. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje | 5 |
| 15. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 1 |
| 16. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn | 3 |
| 17. | Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn | 5 |
| 18. | Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn | 4 |
| 19. | Ethanol z pšeničné slámy | 2 |
| 20. | Ethanol z odpadního dřeva | 4 |
| 21. | Ethanol z pěstovaných dřevin | 2 |
| 22. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 3 |
| 23. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin | 2 |
| 24. | DME z odpadního dřeva | 4 |
| 25. | DME z pěstovaných dřevin | 2 |
| 26. | Methanol z odpadního dřeva | 4 |
| 27. | Methanol z pěstovaných dřevin | 2 |
| 28. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
D. Energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot
| Energetický obsah pohonných hmot | Energetický obsah (spodní výhřevnost) [MJ/kg] | Energetický obsah (spodní výhřevnost) [MJ/l] | |
|---|---|---|---|
| 1. | Ethanol | 27 | 21 |
| 2. | Ethyl-terc.butylether (ETBE)* | 36 | 27 |
| 3. | Methanol | 20 | 16 |
| 4. | Methyl-terc.butylether (MTBE)** | 35 | 26 |
| 5. | Dimethylether (DME) | 28 | 19 |
| 6. | Terc.amylethylether (TAEE)*** | 38 | 29 |
| 7. | Butanol | 33 | 27 |
| 8. | Bionafta | 37 | 33 |
| 9. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou | 44 | 34 |
| 10. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej | 44 | 34 |
| 11. | Čistý rostlinný olej | 37 | 34 |
| 12. | Bioplyn | 50 | — |
| 13. | Benzin | 43 | 32 |
| 14. | Motorová nafta | 43 | 36 |
*při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů, **při 22 % podílu z obnovitelných zdrojů, ***při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 351/2012 Sb.
Vysoce biologicky rozmanité travní porosty podle § 2 odst. 4 písm. c)
Vysvětlivky:
V závorce za označením biotopu je uveden jeho kód podle Katalogu biotopů České republiky vydaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Chytrý, M. et al., 2010), následován za lomítkem kódem typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích), ke kterému je biotop přiřazen.
A. Za travní porosty dle § 2 odst. 4 písm. c) bodu 1 se považují plochy s výskytem následujících přírodních biotopů:
1. Alpínské trávníky (A1)
1.1. Vyfoukávané alpínské trávníky (A1.1/6150)
1.2. Zapojené alpínské trávníky (A1.2/6150)
2. Alpínská a subalpínská keříčková vegetace (A2)
2.1. Alpínská vřesoviště (A2.1/4060)
2.2. Subalpínská brusnicová vegetace (A2.2/4060)
3. Sněhová výležiska (A3/6150)
4. Subalpínská vysokobylinná vegetace (A4)
4.1. Subalpínské vysokostébelné trávníky (A4.1/6430)
4.2. Subalpínské vysokobylinné nivy (A4.2/6430)
4.3. Subalpínské kapradinové nivy (A4.3/6430)
5. Skalní vegetace sudetských karů (A5/8220)
6. Acidofilní vegetace alpínských skal a drolin (A6/8110, 8220)
7. Kosodřevina (A7/4070)
8. Subalpínské listnaté křoviny (A8)
8.1. Subalpínské křoviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) (A8.1/4080)
8.2. Vysoké subalpínské listnaté křoviny (A8.2/4080)
9. Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy (T2.2/6230)
10. Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) (T3.1/6190)
11. Pěchavové trávníky (T3.2/6190)
12. Vegetace efemér a sukulentů (T6)
12.1. Acidofilní vegetace efemér a sukulentů (T6.1/8230)
12.2. Bazifilní vegetace efemér a sukulentů (T6.2/6110)
13. Brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3/4030)
B. Za travní porosty dle § 2 odst. 4 písm. c) bodu 2 se považují plochy s výskytem následujících přírodních biotopů:
1. Louky a pastviny (T1)
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv |
|---|---|
| Typ předpisu | Nařízení |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 22.10.2012 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.11.2012 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0