Zákon č. 88 / 1950 Zb.

Správne právo

Platný Účinnosť od 01.08.1950
88.
Správne právo
z 12. júla 1950
Národné zhromaždenie Československej republiky rozhodlo o tomto zákone:
General Part.

HLAVA I.

Počiatočné ustanovenie.
§ 1.
Účel zákona.
Administratívny trestný zákon chráni demokratickú ľudovú republiku, jej socialistickú výstavbu, záujmy pracujúcich ľudí a jednotlivcov a vzdeláva ich, aby dodržiavali pravidlá socialistického spolunažívania.
§ 2.
Vzťah k trestnému právu súdu.
Podľa tohto zákona sa trestné stíhajú iba činy, ktoré nie sú trestné podľa trestného práva.
§ 3.
Rozsah pôsobnosti zákona.
(1) Trestné činy sú trestné činy spáchané na území Československej republiky.
(2) Trestné činy spáchané v zahraničí, ktorými československý občan porušil svoje záväzky mimo územia štátu, sú však tiež trestné.
(3) Trest za trestný čin sa posudzuje v súlade so zákonom platným v čase spáchania trestného činu; podľa neskoršieho zákona sa posudzuje len vtedy, ak je pre páchateľa výhodnejší.

HLAVA II.

Trestná zodpovednosť.
§ 4.
Vinný.
(1) Ak sa od páchateľa nevyžaduje úmysel spáchať trestný čin, je zodpovedný za trestný čin, pokiaľ to spoločnosť nevyžaduje.
(2) Ak sa vyžaduje úmysel spáchať trestný čin, je páchateľ zodpovedný za výsledok stanovený v zákone, ktorý ho chcel spôsobiť alebo vedel, že by ho mohol spôsobiť, a ak áno, bol spokojný.
§ 5.
Zodpovednosť právnických osôb.
Právnická osoba je zodpovedná za trestný čin tých fyzických osôb, ktoré konali pre ňu alebo mali za ňu konať.
§ 6.
Skús.
(1) Akt schopný dosiahnuť výsledok stanovený zákonom a určený páchateľom je pokusom, ak k tomuto výsledku nedôjde.
(2) Pokus je rovnako trestný ako samotný trestný čin.
(3) Pokusy nie sú trestné, ak sa páchateľ dobrovoľne zriekne výsledku zákona.
§ 7.
Pokyny a pomoc.
(1) Ten, kto úmyselne, dokonca márne vedie niekoho k priestupku, bude potrestaný, akoby bol páchateľom.
(2) Ktokoľvek úmyselne pomáha niekomu spáchať trestný čin alebo sa ho pokúsi spáchať, bude potrestaný, akoby bol páchateľom sám. Najmä poskytovanie prostriedkov, odstránenie prekážok, poradenstvo, potvrdenie uznesení alebo prísľub prispieť po porušení. Ale ak nie je pokus o spáchanie trestného činu, na ktorý sa žiada o pomoc, neexistuje žiadny pomocník.
(3) Ustanovenia odseku 2 sa vzťahujú aj na tých, ktorí úmyselne uľahčujú spáchanie trestného činu tým, že nevydávajú príkaz alebo nevykonávajú dohľad, hoci sú povinní tak urobiť.
(4) Induktory a pomocníci nie sú zodpovední za žiadny trestný čin, ak dobrovoľne bránia priestupku.
§ 8.
Pohotovosť.
(1) Priestupok nie je akt, ktorým niekto odvracia nebezpečenstvo priamo pre neho alebo pre niekoho iného, pokiaľ nedošlo k výrazne väčšej ujme ako ten, ktorý hrozil, a nebezpečenstvo sa nemohlo odvrátiť inak.
(2) Nie je núdzovou situáciou, ako sa uvádza v odseku 1, ak bol ten, kto bol v nebezpečenstve, povinný ju znášať.
§ 9.
Vek.
Ten, kto v čase trestného činu nedokončil 15. rok, nie je zodpovedný.
§ 10.
Šialenstvo.
(1) Každý, kto nemohol rozpoznať svoju nezákonnosť alebo kontrolovať svoje činy v čase trestného činu alebo kto nemohol byť za takýto trestný čin zodpovedný.
(2) Zhoršené vedomie spôsobené požitím alkoholického nápoja alebo iného narkotického lieku nevylučuje trestnú zodpovednosť za trestný čin spáchaný v tomto štáte.

HLAVA III.

Tresty.

Oddíl 1.

Spoločné ustanovenia o ukladaní sankcií.
§ 11.
Druhy trestov.
(1) Hlavné sankcie sú:
a) vo väzení,
b) verejné odsúdenie;
(c) fajn.
(2) Ostatné tresty sú:
a) prepadnutie aktív;
b) zákaz konania;
(c) povolenie na pobyt;
d) prepadnutie prípadu;
e) zverejnenie zistenia.
(3) V osobitnom oddiele sa uvádza, ktoré hlavné sankcie sa ukladajú za jednotlivé trestné činy. Ak sa k hlavnému trestu môže uložiť vedľajší trest, § 21 až 25 stanovuje.
§ 12.
Miera trestu.
Pri meraní trestu sa zohľadní stupeň rizika pre spoločnosť priestupku, najmä pokiaľ ide o spôsob spáchania trestného činu, jeho dôsledky, rozsah zavinenia, zodpovedná osoba, možnosť nápravy a okolnosti zhoršenia aj zmiernenia.
§ 13.
Zhoršujúce okolnosti.
Priťažujúca okolnosť je, že páchateľ
a) spáchal trestný čin s nízkymi motívmi,
b) porušil svoje osobitné povinnosti;
(c) opakovanie alebo pokračovanie trestného činu počas dlhšieho obdobia; alebo
d) viedol k priestupku iného, najmä maloletého.
§ 14.
Zmiernenie okolností.
Poľahčujúca okolnosť je, že páchateľ
(a) spáchal trestný čin v stave zníženej duševnej pohody, ak si ho nespôsobil sám, najmä alkoholom;
b) konať v silnej duševnej tiesni;
(c) spáchal trestný čin v blízkom veku maloletej osoby;
d) spáchal trestný čin pod tlakom podriadenosti alebo závislosti; alebo
e) sa zaviazal napraviť škodlivé následky trestného činu.
§ 15.
Trest vo viacerých trestných činoch.
Ak má byť niekto potrestaný súčasne za niekoľko trestných činov, uloží sa jeden trest podľa právneho ustanovenia, ktoré sa vzťahuje na najzávažnejšie z nich; ostatné trestné činy sa zohľadnia ako priťažujúce okolnosti. Poskytovanie sekundárneho trestu sa použije aj vtedy, ak sa vzťahuje len na jeden z trestných činov.
§ 16.
Upustenie od trestu.
(1) Ak záujmy pracujúcich ľudí nevyžadujú potrestanie páchateľa, ktorý inak vedie riadny život pracujúcej osoby, národný výbor môže rozhodnúť len o vine a zdržať sa trestu.
(2) Národný výbor môže udeliť zrieknutie sa trestu pod podmienkou, že si páchateľ plní určité povinnosti na jeho nápravu za predpokladu, že nahradí škodu spôsobenú trestným činom. Ak páchateľ nesplní uložené podmienky, vnútroštátny výbor mu uloží trest.

Oddíl 2.

Zachraňujem a vykonávam individuálne tresty.
§ 17.
Odstúpenie.
Ak sa v článku 12 ods. 3 neustanovuje inak, trest odňatia slobody sa vykoná v súdnej alebo správnej väznici.
§ 18.
Verejné pokarhanie.
Verejné pokarhanie sa vykoná tak, aby sa zistenie, ktorému bol tento trest uložený, verejne zverejnilo alebo inak vyhlásilo.
§ 19.
Fajn.
(1) Při ukládání pokuty přihlédne národní výbor v mezích trestní sazby též k osobním a majetkovým poměrům pachatele.
(2) Národní výbor může vyslovit, že za nedobytnou pokutu uloženou pachateli ručí též majitel soukromého podniku nebo osoba odpovědná za vedení soukromého podniku, při jehož provozu byl přestupek spáchán, jestliže zanedbáním povinné péče pachateli umožnili nebo usnadnili spáchání přestupku.
(3) Pokuty připadají státu.
§ 20.
Náhradní trest za nedobytnou pokutu.
(1) V prípade nedodržania pokuty vnútroštátny výbor stanoví alternatívny trest odňatia slobody, ktorý však neprekročí hornú hranicu trestu uloženého na trestný čin.
(2) Ak sa uloží pokuta spolu s trestom odňatia slobody, náhradný trest spolu s trestom odňatia slobody nesmie prekročiť hornú hranicu trestného trestu uloženého na trestný čin.
(3) Ukládá-li se pokuta spolu s trestem odnětí svobody, který má být vykonán v táboře nucené práce, nesmí náhradní trest spolu s trestem odnětí svobody převyšovat dvě léta.
§ 21.
Zisk šťastia.
(1) Pri trestaní za závažný trestný čin môže národný výbor vyhlásiť prepadnutie majetku páchateľa, ak páchateľ úmyselne prejavil zjavné nepriateľstvo voči demokratickému poriadku ľudu svojím trestným činom.
(2) Slovo o prepadnutí postihuje buď celé bohatstvo páchateľa, alebo jeho časť, ktorú určil národný výbor. Stane sa majiteľom strateného majetku.
(3) Rozsudok o prepadnutí majetku sa nevzťahuje na položky, ktoré páchateľ alebo osoby, o ktoré sa stará, potrebujú uspokojiť základné životné potreby.
§ 22.
Žiadna aktivita.
(1) Ak sa páchateľ dopustil porušenia činnosti alebo povolania, možno zakázať takúto činnosť alebo povolanie.
(2) Zákaz stanovený v odseku 1 je stanovený na tri roky; obdobie odňatia slobody sa nepočíta.
§ 23.
Žiadna rezidencia.
Vyžadují-li to zájmy pracujícího lidu, zakáže, po případě určí národní výbor pachateli, který se dopustil závažného přestupku, ohrožujícího budovatelské úsilí pracujícího lidu, pobyt v určitém místě.
§ 24.
Uveřejnění nálezu.
Vyžaduje-li to povaha věci, nařídí národní výbor uveřejnění nálezu na náklad pachatele. Národní výbor též určí způsob a podmínky tohoto uveřejnění.
§ 25.
Propadnutí věci.
(1) Za propadlou lze prohlásit věc,
a) které bylo užito k spáchání přestupku,
b) která byla k spáchání přestupku určena,
c) kterou pachatel získal přestupkem nebo jako odměnu za něj,
d) kterou pachatel nabyl za věc získanou přestupkem, nebo
e) kterou pachatel nabyl za věc získanou jako odměnu za spáchání přestupku.
(2) Za propadlou lze prohlásit jen věc náležející pachateli.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 26.
Zabrání věci.
(1) Nebyla-li věc uvedená v § 25 odst. 1 prohlášena za propadlou, může národní výbor vyslovit, že se věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, jehož nelze stíhat,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání bylo upuštěno, nebo
c) ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku anebo mravnost.
(2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.

Oddíl 3.

Zvláštní ustanovení o trestání mladistvých.
§ 27.
Mladiství.
(1) Při trestání osob, které v době spáchání přestupku dovršily patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok (mladiství), přihlédne národní výbor k zvláštní péči, kterou lidově demokratická republika věnuje mládeži.
(2) Účelem trestu u mladistvého je především vychovat ho v řádného pracujícího občana, a to se zřetelem k jeho osobním vlastnostem, k jeho rodinné výchově a k prostředí, z něhož pochází.
§ 28.
Vyloučení některých trestů.
Mladistvému nelze uložit tyto tresty:
a) veřejné pokárání,
b) propadnutí jmění,
c) zákaz činnosti,
d) zákaz pobytu,
e) uveřejnění nálezu.
§ 29.
Upuštění od potrestání.
(1) Národní výbor upustí od potrestání mladistvého (§ 16) vždy, lze-li očekávat, že to přispěje k jeho výchově účinněji než potrestání.
(2) Upustí-li národní výbor od potrestání mladistvého, dá mu vždy vhodné poučení.
§ 30.
Ukládání a výkon trestů.
(1) Horní hranice trestních sazeb se u mladistvých snižují na polovinu.
(2) Jako trest budiž mladistvému uložena zpravidla pokuta. Odnětí svobody budiž uloženo jen tehdy, nelze-li očekávat, že by se pokutou dosáhlo polepšení mladistvého.
(3) Mladistvému nelze za nedobytnou pokutu uložit náhradní trest odnětí svobody.
(4) Trest odnětí svobody se u mladistvých vykonává v samostatných ústavech pro mladistvé nebo ve zvláštních odděleních soudních věznic.

HLAVA IV.

Zánik trestnosti.
§ 31.
Promlčení trestního stíhání.
(1) Trestnost přestupku zaniká uplynutím jednoho roku od jeho spáchání, u přestupků proti finančnímu hospodářství, uvedených v §§ 61 až 70, uplynutím dvou let.
(2) Promlčení trestního stíhání se přerušuje, učiní-li národní výbor, soud nebo prokurátor opatření směřující k stíhání pachatele pro čin, o jehož promlčení jde. Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
§ 32.
Promlčení výkonu trestu.
(1) Uložený trest nesmí být vykonán, jestliže uplynuly dva roky ode dne, kdy nález nabyl právní moci. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se pachatel zdržuje v cizině.
(2) Promlčení výkonu trestu se přerušuje, učiní-li národní výbor opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde. Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST.

HLAVA I.

Ochrana hospodářství.
§ 33.
Obecné ustanovení.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší výstavbu hospodářské soustavy, zejména hospodářské podnikání státu nebo lidových družstev, bude potrestán, není-li dále stanoven jiný trest, pokutou do 20.000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo odnětím svobody až na tři měsíce.

Oddíl 1.

Ochrana hospodářské soustavy.
§ 34.
Přestupky proti zestátnění.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší zestátnění podniku, hospodářského objektu nebo jiné majetkové hodnoty, které podléhají zestátnění, bude potrestán pokutou do 125.000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 35.
Ochrana národního majetku.
(1) Kdo neoprávněně odejme národní majetek účelu, jemuž má sloužit, zejména kdo podle své povinnosti tento majetek neoznámí nebo neodevzdá anebo znemožní oprávněným orgánům s ním nakládat, bude potrestán pokutou do 125.000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo takto nakládá s majetkem lidových družstev nebo s majetkem v národní správě.
§ 35a
Rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví
Kdo rozkrádá nebo úmyslně poškozuje majetek, který je v socialistickém vlastnictví, a jde o čin malého významu, bude potrestán pokutou do 5.000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
§ 36.
Přestupky v oboru pozemkových úprav.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší provádění pozemkových reforem nebo technickohospodářských úprav pozemků, bude potrestán pokutou do 20.000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
§ 37.

Prihláste sa pre poznámky, obľúbené a upozornenia

Hodnotenie:

Komentáre 0

Pre písanie komentárov sa prosím prihláste.

Informácie o predpise

CitáciaZákon č. 88 / 1950 Z. z., Trestný správny zákon
Typ predpisu-
Autor-
ZbierkaZbierka zákonov
Dátum vyhlásenia18.07.1950
Účinnosť od01.08.1950
Účinnosť do-
Stav Platný
Znenie predpisu má informatívny charakter.
Obľúbené
História prehliadania