Čo je Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z.?

Dekrét Ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z. z. o vytvorení a ochrane zdravých životných podmienok — Vyhláška ministerstva zdravotníctva o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok.

Kedy nadobudol Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z. účinnosti?

Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z. nadobudol účinnosť 01.07.1966.

Je Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z. stále platný?

Áno, Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z. je stále platný a účinný.

Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z. - Vyhláška ministerstva zdravotníctva o vy...

45

Uznesenie

Ministerstvo zdravotníctva

z 13. júna 1966,

o vytvorení a ochrane zdravých životných podmienok

Ministerstvo zdravotníctva po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi zabezpečí vykonávanie § 4 ods. 3 a 4, § 7, 9, 16, § 70 ods. 1, § 71 ods. 2 a § 78 ods. 1 zákona č. 20 / 1966 Z. z. o starostlivosti o zdravie ľudí (ďalej len "zákon"):

Část první

§ 1

Predbežné ustanovenia

Predmetom starostlivosti o vytvorenie a ochranu zdravých podmienok a zdravých životných a pracovných podmienok (ďalej len "zdravé životné podmienky") je:

a) zdravotný stav ovzdušia, vody, pôdy a iných environmentálnych aspektov, najmä obytných, rekreačných a kúpeľných oblastí, obytných a iných budov, verejných miest a okolitých zariadení, ako aj zariadení osobnej dopravy, fyzických zariadení a zariadení poskytujúcich služby obyvateľstvu (starostlivosť o všeobecnú a komunálnu hygienu);

(b) zdravá výživa obyvateľstva (starostlivosť o hygienu výživy) a spokojnosť populácie so zdravými jedincami normálneho používania (starostlivosť o hygienu predmetov bežného používania);

(c) zdravý vývoj detí a dospievajúcich, najmä pokiaľ ide o vzdelávacie prostredie a spôsob vzdelávania (starostlivosť o hygienu detí a mládež);

(d) priaznivé pracovné prostredie a práca na zdraví pracovníkov (zdravotná starostlivosť o hygienu práce).

Část druhá

Hlava první

Všeobecná a komunálna hygiena

Oddíl 1

Vytvorenie a ochrana zdravého ovzdušia

§ 2

(1) Ovzdušie v životnom prostredí musí spĺňať hygienické požiadavky a musí byť chránené pred znečistením prachom, popolom, dymom, plynmi, výparmi a zápachmi a prípadne inými škodlivými látkami (ďalej len "znečisťujúce látky").

(2) Základné hygienické požiadavky a maximálne prípustné koncentrácie najvážnejších znečisťujúcich látok v ovzduší stanovuje hlavný hygienik Československej socialistickej republiky. *) Ďalšie hygienické požiadavky a prípustné hodnoty iných znečisťujúcich látok sa určujú v jednotlivých prípadoch za miestnych podmienok podľa okresnej a okresnej hygieny.

§ 3

(1) Plánovanie, projektovanie, výstavba a prestavba zariadení sa musia vykonávať takým spôsobom, aby bolo možné pri ich prevádzke dodržiavať hygienické požiadavky a hodnoty stanovené v článku 2; toto ustanovenie sa vzťahuje aj na plánovanie, projektovanie, výrobu a konverziu zariadení vrátane dopravných prostriedkov.

(2) V prípade zariadení a zariadení, ktoré sú už v prevádzke, by sa mali dôsledne prijať všetky opatrenia na zníženie množstva znečisťujúcich látok vo vzduchu aspoň na stanovené hodnoty.

(3) Pri všetkých ostatných činnostiach je každý povinný zabezpečiť, aby vzduch nebol nepriaznivo ovplyvnený, a na tento účel prijať všetky potrebné opatrenia.

§ 4

V kúpeľných, klimatických a rekreačných oblastiach a okolo zdravotníckych, vzdelávacích a fyzických zariadení sa musí vytvoriť zdravý vzduch a jeho ochrane sa musí venovať osobitná pozornosť; musia sa vyhnúť akýmkoľvek novým zdrojom znečistenia. Všetky existujúce zdroje znečistenia ovzdušia sa musia rýchlo odstrániť.

§ 5

(1) V okolí zariadení a zariadení, pre ktoré opatrenia uvedené v článkoch 3 a 4 nie sú dostatočné na zabránenie znečisťovaniu ovzdušia a okolo budov a miest, ktorých ovzdušie sa má chrániť, sú zriadené zóny sanitárnej ochrany. Tieto zóny musia byť určené a vybavené podľa intenzity znečisťujúcich látok alebo povahy chráneného záujmu, aby mohli spĺňať účely, na ktoré sú zriadené.

(2) Územie, na ktorom by sa mali zriadiť zóny ochrany zdravia, charakter a rozsah týchto zón a spôsob, akým sa používajú, určí orgán priestorového plánovania na návrh zdravotníckeho úradu.

(3) Zóny sanitárnej ochrany okolo rastlín a zariadení, ktoré sú zdrojom znečistenia ovzdušia, zriadia ich prevádzkovatelia; Zóny sanitárnej ochrany pre predmety a miesta vyžadujúce osobitnú ochranu z hľadiska čistoty ovzdušia zriadia národné výbory.

Oddíl 2

Vytvorenie a ochrana zdravej vody

§ 6

Musí sa zabezpečiť dostatočné množstvo vody, ktorá spĺňa hygienické požiadavky, na ľudské, živočíšne a určité poľnohospodárske účely; voda musí mať špecifikovanú kvalitu a musí byť chránená pred znečistením. Na tento účel musia byť chránené pred znečistením vodných zdrojov určených na tieto účely, ako aj zariadení, ktorými sa voda odoberá, odoberá, upravuje a distribuuje.

§ 7

(1) Na pitie sa môže používať len pitná voda alebo minerálna stolová voda, na výrobu a prípravu potravín, liekov a kozmetických výrobkov vrátane čistenia nádob a zariadení používaných na tieto účely. Orgány zdravotníckych služieb môžu výnimočne v odôvodnených prípadoch povoliť používanie vody, ktorá z lekárskeho hľadiska chýba z označenia pitnej vody.

(2) Vzhľad, chuť a iné fyzikálne a chemické vlastnosti pitnej vody sú stanovené vo vnútroštátnom technickom predpise. *) Minerálna stolová voda a prírodná liečivá voda určená na pitie alebo inhaláciu majú rovnaké mikrobiologické vlastnosti ako pitná voda.

§ 8

(1) Na umývanie a kúpanie v umelých zariadeniach, na kŕmenie a ošetrovanie zvierat v ubytovacích zariadeniach a na chov možno použiť užitočnú vodu, pokiaľ nie je možná pitná voda.

(2) Charakteristiku úžitkovej vody a možnosť jej využitia na každý účel posúdi orgán sanitárnej služby, ktorý tiež špecifikuje, kedy by sa komerčná voda na výrobné a prevádzkové účely mala používať. vlastnosti vody určenej na kŕmenie a ošetrenie zvierat určí ministerstvo poľnohospodárstva a lesného hospodárstva.

§ 9

Sanitárne služby môžu zakázať používanie vody na rekreáciu a fyzické účely v prírodnom prostredí, ak je voda natoľko postihnutá, že by mohla spôsobiť choroby, najmä prenosné choroby.

§ 10

Na iné výrobné a prevádzkové účely ako tie, ktoré sú uvedené v oddieloch 7 až 9, sa môže použiť akákoľvek voda (prevádzková voda), pokiaľ neovplyvňuje životné prostredie a pracovné prostredie alebo zdravie výrobkov.

§ 13

Rozvod pitnej vody, úžitkovej vody a prevádzkovej vody nesmie byť prepojený a nastavuje sa tak, aby sa jednotlivé druhy vody nemohli zamieňať.

§ 14

Organizácie dodávajúce pitnú a produktívnu vodu na hromadné dodávky sú povinné zabezpečiť jej zdravie a na tento účel nepretržite monitorovať jej kvalitu prostredníctvom fyzikálnych, chemických a mikrobiologických testov. Podobné povinnosti majú organizácie, ktoré prijímajú pitnú a úžitkovú vodu z vlastných zdrojov, ak by ich výrobky mohli ohroziť zdravie obyvateľstva v dôsledku používania zlej vody.

Oddíl 3

Tvorba a ochrana zdravia pôdy

§ 15

(1) Pôda na miestach, kde môže ovplyvniť životné podmienky, musí spĺňať hygienické požiadavky a musí byť chránená pred škodlivými látkami, najmä toxickými látkami, pred zárodkami prenosných chorôb u ľudí a zvierat a pred cudzími chorobami.

(2) Hygienická ochrana pôdy sa musí vykonávať najmä v blízkosti vodných zdrojov, miest bývania, rastlín a zariadení a v okolitých oblastiach a na miestach na fyzické, rekreačné a kúpeľné účely.

§ 16

V záujme hygieny pôdy, najmä:

(a) miesta a zariadenia na zber kvapalného a tuhého odpadu a spôsob, akým sa zneškodňujú, likvidujú a používajú takým spôsobom, aby sa pôda nepreťažila z hľadiska biologickej, chemickej alebo fyzikálnej a aby sa neznížila jej samočistiaca schopnosť; degradovaná pôda sa musí relamovať;

b) upraviť pomery podzemnej a povrchovej vody tak, aby sa zaručil vývoj priaznivých podmienok vody v pôde;

(c) zriadiť vhodné miesta na zakopanie mŕtvych zvierat a ich častí;

(d) zaviesť a implementovať vhodné konštrukčné a technické úpravy s cieľom zabrániť znečisteniu pôdnych vrstiev;

(e) účinne upraviť mikrobiologické a biologické pôdne podmienky;

(f) stanoviť a dodržiavať podmienky na realizáciu zavlažovania s cieľom zabezpečiť, aby pôda nebola príliš biologicky naložená a ponorená.

Oddíl 4

Vytvorenie a ochrana zdravotného stavu území a osád

§ 17

Hnoj *) - vrátane občianskej výstavby - sa musí plánovať, nachádzať, organizovať a stavať tak, aby prostredie malo priaznivý vplyv na rozvoj fyzickej a duševnej kapacity obyvateľstva a neohrozovalo ich zdravie; musí sa tiež prevádzkovať v celku a v jednotlivých častiach.

§ 18

Na zabezpečenie zdravého stavu územia a osád je potrebné, aby

a) územie bolo organizované v súlade s hygienickými požiadavkami na ochranu ovzdušia, vody a pôdy pred znečistením takým spôsobom, aby vytváralo a nenarušilo ich priaznivé klimatické a biologické podmienky a aby sa zabezpečili harmonické podmienky na splnenie potrieb bývania, práce, kultúry, fyzického zdravia, obnovy a ošetrenia;

(b) výrobné a dopravné oblasti, zariadenia a zariadenia boli umiestnené, organizované a vybavené s cieľom zabezpečiť ochranu miest na bývanie, rekreačných oblastí, liečebných oblastí a kúpeľov a umožniť ich požadovaný rozvoj;

(c) obytné priestory, ich časti a príslušenstvo, ako aj výrobné zariadenia mimo obytných priestorov sa nachádzajú v zdravom, priaznivom a biologickom prostredí a v zdravom prostredí; ich usporiadanie, vybavenie a spôsob inštalácie nesmú brániť vetraniu a oznamovaniu, musia ich chrániť pred hlukom, otrasmi a inými vonkajšími škodlivými účinkami a musia umožňovať primerané a účinné riešenia problémov dopravy;

d) rozdelenie územnej výstavby sa uskutočnilo tak, aby sa vytvorila samostatná výroba a obytné obvody a strediská a zelené ochranné pásy.

Oddíl 5

Vytvorenie a ochrana zdravých podmienok pri poskytovaní služieb obyvateľstvu

§ 19

Služby pre obyvateľstvo sa musia poskytovať v zdravom prostredí a za hygienických podmienok. Príslušné ustanovenia predpisov o zdravotných podmienkach sa vystavia v priestoroch na viditeľnom mieste.

§ 20

(1) V priestoroch, kde sú organizované kultúrne podniky, najmä divadelné, filmové, hudobné alebo športové predstavenia, sa musí zabezpečiť nielen nepretržitá ventilácia, ale aj dostatočná výmena vzduchu pred každým vystúpením. V stálych zariadeniach určených na výkony s väčším počtom výkonných umelcov by sa malo zabezpečiť, aby verejné zdravotnícke zariadenia boli oddelené od verejných zdravotníckych zariadení.

(2) Ak zvieratá spolupracujú v kultúrnych podnikoch, musí sa im poskytnúť dostatočný priestor, ktorý sa dá vetrať a čistiť takým spôsobom, aby nebolo možné porušiť zdravotné podmienky v iných oblastiach alebo v blízkosti zariadenia.

(3) V opačnom prípade musia byť požiadavky ustanovené v odseku 19 splnené aj pri organizovaní kultúrnych podnikov.

§ 21

Od organizácií osobnej dopravy sa vyžaduje, aby vytvorili technické a organizačné podmienky, ako aj materiálne podmienky vrátane zostavenia grafiky osobnej dopravy s cieľom zlepšiť kultúru hygieny a cestovania.

§ 22

Pri poskytovaní služieb obyvateľstvu je fajčenie povolené len v priestoroch špeciálne vyhradených na tento účel. Toto ustanovenie sa nevzťahuje na verejné stravovacie zariadenia (okrem tých, ktoré sú určené pre nefajčiarov); v týchto zariadeniach - ak to priestorové usporiadanie umožňuje - musí byť aspoň jedna miestnosť vyhradená tam, kde fajčenie nie je povolené, aspoň počas obvyklého času na podávanie hlavných jedál.

Oddíl 6

Spolupráca medzi zdravotníckymi orgánmi pri riadení obecnej a všeobecnej hygienickej starostlivosti

§ 23

(1) Inštitúcie a organizácie sú povinné požiadať o záväzné stanovisko podľa ustanovení § 4 ods. 2 a 3 zákona

1. okresný hygienik

a) návrhy územných plánov urovnaní, ktorých schválenie je podmienené okresnými národnými výbormi;

b) investičných úloh a projektovej dokumentácie prvého stupňa pre všetky typy budov a predkladania budov do služieb (používanie);

(c) zriadenie zón ochrany zdravia;

(d) možnosť využívania vodných zdrojov na zásobovanie pitnou a úžitkovou vodou;

e) na používanie rybníkov na rekreačné účely;

2. regionálna hygiena

a) návrhy územných plánov území území, ktorých schválenie je podmienené regionálnymi národnými výbormi alebo vládou;

(b) návrh regionálnych materiálov a modelových projektov všetkých druhov;

(c) návrhy na výrobu stavebných prvkov a materiálov, ktoré sa majú použiť v regionálnom meradle;

(d) návrhy iných opatrení, pre ktoré je inak úlohou krajského hygenistu vykonať záväzné hodnotenie, ale o tejto záležitosti sa rokuje v regionálnych orgánoch, alebo ak si ho sám regionálny hygienista vyhradzuje;

3. hlavný hygienik Èeskoslovenskej socialistickej republiky

(a) návrhy na vnútroštátnu typológiu a vzorové stavebné projekty každého druhu;

(b) návrh vnútroštátnych a odvetvových technických noriem, ktorými sa ustanovujú pravidlá územného plánovania, projektovania bytových a jednotlivých budov a ich vybavenia a vybavenia, a návrh vnútroštátnych a sektorových technických noriem, ktorými sa ustanovujú charakteristiky stavebných materiálov a konštrukcií;

(c) návrhy na zavedenie výroby stavebných prvkov a materiálov, ktoré sa majú používať vo vnútroštátnom meradle, pre ktoré sa nevydávajú technické normy.

(2) Opatrenia, ktoré sa majú prediskutovať s orgánmi zdravotníckych služieb podľa ustanovení oddielu 4 ods. 4 zákona, sú najmä opatrenia na zmenu využívania pôdy, výstavby, zariadenia alebo vodných zdrojov.

(3) Orgány zdravotníckych služieb môžu poskytnúť pozitívne záväzné posúdenie uvedenia zariadení a zariadení do trvalej prevádzky len po vykonaní úprav a opatrení na zabezpečenie zdravých životných podmienok požadovaných alebo schválených v predchádzajúcom konaní a preskúmaní ich účinnosti.

(4) Územní a prípadne oblastní zdravotnícki lekári so skupinou zdravotníckych pracovníkov monitorujú plnenie úloh v starostlivosti o zdravie bývania, budov, zariadení a verejne prístupných miest a pri zabezpečovaní zdravých podmienok v zariadeniach poskytujúcich služby obyvateľstvu.

Hlava druhá

Starostlivosť o hygienu

§ 24

(1) Potraviny (potraviny vrátane potravinových materiálov, nápoje vrátane pitnej vody a minerálnych vôd a aróm) musia byť bezpečné a musia mať požadovanú biologickú hodnotu. nesmú byť mikrobiologicky alebo inak narušené, nesmú vyvolávať rezistenciu, byť neznámeho alebo podozrivého pôvodu a nesmú spĺňať požiadavky ustanovené v ďalších ustanoveniach tohto dekrétu, prípadne iné požiadavky ustanovené hlavným hygienikom Československej socialistickej republiky. Ak sú hygienické a prípadne iné zdravotné požiadavky na jedlé potraviny stanovené v technických normách (napr. jodizácia soli), musia byť tieto normy splnené.

(2) Výnimky z stanovených zdravotných požiadaviek môžu byť povolené len so súhlasom zdravotníckych orgánov a len ak existujú osobitné výnimočné dôvody.

(3) Pro výrobu a další oběh poživatin, které jsou upraveny za účelem zvláštního způsobu výživy nebo určitého výživného účinku (dietetické poživatiny), mohou orgány hygienické služby stanovit podle jejich povahy zvýšené hygienické požadavky.

§ 25

(1) K výrobě a k úpravě poživatin smí se používat cizorodých látek (např. barviv, konzervačních, aromatických a jiných přísad) jen toho druhu, v takovém množství a za takových podmínek, které stanoví nebo schválí hlavní hygienik Československé socialistické republiky.

(2) Dovážené poživatiny musí vyhovovat hygienickým podmínkám stanoveným v Československé socialistické republice.

(3) Při přepravě poživatin musí být používáno zpravidla jen zvláštních k tomu určených dopravních a paletizačních prostředků.

§ 26

(1) Pracovníci přicházející do přímého styku s poživatinami určenými pro širší okruh spotřebitelů nebo s předměty bezprostředně sloužícími k přímému styku s těmito poživatinami musí aktivně přispívat k vytváření a ochraně zdravých podmínek při zajišťování výživy obyvatelstva, a za tím účelem osvojovat si potřebné znalosti.*)

(2) Pracovníci organizací zabývajících se nákupem, úchovou (konzervováním), zpracováním nebo balením hub nebo jiných přírodních plodin, pokud s těmito plodinami přímo zacházejí, a osoby prodávající spotřebitelům takové plodiny na místech k tomu určených jsou povinni prokázat základní znalosti takových plodin před zkušební komisí, kterou jmenuje a odvolává krajský hygienik. Organizace zabývající se úchovou, zpracováním nebo balením takových plodin jsou povinny podle povahy činnosti zaměstnávat potřebný počet znalců těchto plodin. Ministerstvo zdravotnictví určí, na které přírodní plodiny - kromě hub - se vztahují tato ustanovení.

§ 27

K zajištění správné výživy obyvatelstva je třeba, nejen aby byly dodržovány požadavky stanovené v § 24 až 26, ale též, aby se poživatiny dostávaly obyvatelstvu ve vhodném množství a ve správném poměru. Za tím účelem zdravotnické orgány vytyčují podle výsledků vědeckého bádání a výzkumu zásady správné výživy pro jednotlivé skupiny obyvatelstva, zejména podle věku, činnosti a zdravotního stavu. Orgány a organizace, které mohou ovlivnit skladbu výživy obyvatelstva, jsou povinny dbát těchto zásad při výrobě a dovozu poživatin, při jejich uvádění na spotřebitelský trh a při provozu společného stravování; jsou proto také povinny projednávat návrhy spotřebitelských plánů s okresním, popřípadě krajským hygienikem.

§ 28

(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých potravinářských objektů (závodů, skladů, prodejen a zařízení, včetně zařízení společného stravování) a při schvalování celostátních typových podkladů a vzorových projektů staveb takových objektů je nutno vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek

1. okresního nebo podle povahy věci krajského hygienika

a) k uvedení potravinářských závodů a zařízení do provozu,

b) ke změnám v provozu, pokud si to okresní (krajský) hygienik vyhradí,

2. hlavního hygienika Československé socialistické republiky

a) k návrhům státních a oborových technických norem poživatin a metodik zkoušení a posuzování jejich zdravotní nezávadnosti, které se odchylují od základních směrnic stanovených hlavním hygienikem Československé socialistické republiky,

b) k novým druhům strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení k výrobě poživatin a k zavádění nových technologických postupů ve výrobě poživatin, pokud to hlavní hygienik Československé socialistické republiky stanoví.

(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna opatření při zacházení s poživatinami, která by mohla mít vliv na jejich zdravotní nezávadnost, popř. biologickou hodnotu, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.

(3) Územní, popřípadě závodní obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnických obvodech sledují, jak jsou plněny hygienické požadavky v potravinářských obchodech a v zařízeních společného stravování.

Hlava třetí

PÉČE O HYGIENU PŘEDMĚTU BĚŽNÉHO UŽÍVÁNÍ

§ 29

(1) Předměty, které při běžném užívání přicházejí do přímého nebo nepřímého styku s lidským organismem nebo s poživatinami (dále jen „předměty běžného užívání“), musí být zdravotně nezávadné a musí mít takové vlastnosti a složení, aby při obvyklém způsobu používání nemohly poškodit zdraví spotřebitelů nebo být zdrojem jejich obtěžování, popřípadě znehodnotit poživatiny.

Hlava čtvrtá

PÉČE O HYGIENU DĚTÍ A DOROSTU

§ 31

Zdravé životní podmínky pro veškerou činnost a výchovu dětí a dorostu musí být vytvářeny a chráněny tak, aby zabezpečovaly jejich zdravý vývoj.

§ 32

(1) Aby bylo dosaženo cíle vytyčeného v § 31, je nutno v péči o děti a dorost důsledně dodržovat především ostatní ustanovení této vyhlášky, a to s ohledem na zvláštnosti a potřeby různých věkových skupin dětí a dorostu i zvláštnosti jejich výchovného a vzdělávacího procesu. Na to musí dbát orgány a organizace nejen při provozu a užívání zařízení pro kolektivy dětí a dorostu, ale již při plánování, projektování, výstavbě, přestavbě a zřizování takových zařízení. Jsou-li hygienické požadavky na věci a činnosti zabezpečující zdravý vývoj dětí a dorostu promítnuty do technických norem, je nutno především dodržovat ustanovení těchto norem.

(2) Provoz zařízení pro děti a dorost a výchovně vzdělávací proces musí odpovídat tělesnému a duševnímu vývoji, schopnostem, zdravotnímu stavu a potřebám dětí a dorostu. Režim dne, za jehož stanovení je odpovědný vedoucí zařízení, musí být upraven tak, aby bylo zajištěno racionální střídání práce i odpočinku a střídání různých druhů činností a aby byla zachována dostatečná doba pobytu na čerstvém vzduchu i doba spánku. Součástí denního režimu se musí stát tělesná výchova.

(3) Ustanovení § 29 se vztahuje v plném rozsahu na výchovné, výukové, pracovní a tělovýchovné pomůcky a hračky.

§ 33

Osoby činné v zařízeních pro děti a dorost, zejména výchovní pracovníci, musí být po zdravotní stránce schopni řádně vychovávat děti a dorost a musí mít takové zdravotní znalosti, aby mohli provádět zdravotní výchovu svěřeného kolektivu.*)

§ 34

(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých objektů určených pro činnost a výchovu dětí a dorostu je nutno vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je třeba si vyžádat závazný posudek

2. hlavního hygienika Československé socialistické republiky k návrhům

a) typových projektů a projektových norem a k návrhům státních a oborových technických norem vybavení zařízení pro děti a dorost,

b) státních a oborových technických norem výchovných, výukových, pracovních a tělovýchovných pomůcek a hraček všeho druhu.

(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna opatření, která by mohla mít vliv na zdravé životní podmínky pro činnost a výchovu dětí a dorostu, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.

(3) Územní, popřípadě i závodní obvodní lékaři a další lékaři, zejména lékaři pověření péčí o děti a dorost, pokud poskytují služby ve zdravotnickém obvodu, sledují, zda jsou dodržovány požadavky k zabezpečení zdravých životních podmínek pro činnost a výchovu dětí a dorostu, zejména sledují hygienu prostředí ve všech zařízeních pro děti a dorost, režim dne u dětí a dorostu a jejich osobní hygienu.

Hlava pátá

PÉČE O HYGIENU PRÁCE

§ 35

(1) Pracovní a pomocné místnosti, stroje a zařízení, technologie a organizace práce, pracovní prostředí i ostatní pracovní podmínky musí plně odpovídat přirozeným vlastnostem pracovníků a musí je nejen chránit před škodlivými vlivy a před nadměrným a nepřirozeným zatížením lidského organismu, ale pokud možno i aktivně působit na zlepšení jejich zdravotního stavu a podporovat rozvoj jejich tvůrčích schopností.

(2) Podle povahy práce a pracovního zatížení musí být vytvářeny příznivé podmínky pro osobní hygienu pracujících, pro jejich stravování a zásobování nápoji ve vhodných hygienických podmínkách a pro tělesnou výchovu, zejména musí být budována potřebná hygienická a sociální zařízení.

§ 36

(1) Tam, kde nelze zcela vyloučit škodlivé vlivy, je nutno jejich působení snížit na nejmenší možnou míru. V žádném případě však nesmějí být překračovány nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých činitelů stanovené orgány hygienické služby.

(2) Na pracovištích, na nichž dosud dočasně nelze plnit požadavky vytyčené v odstavci 1, smí se pokračovat v práci, jen je-li ochrana zdraví a života pracovníků dostatečně zabezpečena jinak, například

a) ochrannými zařízeními, ochrannými oděvy a jinými osobními ochrannými pracovními prostředky; poskytují je a udržují v provozu a v bezvadném stavu příslušné organizace na svůj náklad podle zvláštních předpisů;

b) organizací práce a vymezením doby, po kterou pracovník smí být vystaven působení škodlivých činitelů nebo nadměrné zátěže, určením podmínek pro jeho práci mimo tuto dobu a stanovením způsobů, jakými lze odstranit následky působení škodlivých vlivů;

c) zvláštními podmínkami pro zotavení v pracovní době i po ní, cvičením, ozařováním, inhalací, vhodnou úpravou a složením stravy a poskytováním ochranných nápojů.

§ 37

Technické normy a návody k používání strojů, přístrojů, nástrojů, jiných zařízení a chemických látek musí obsahovat takové pokyny, aby při použití výrobku k určenému účelu nemohlo být poškozeno zdraví. Stroje, přístroje, nástroje, jiná zařízení a chemické látky, při jejichž používání by mohlo být poškozeno zdraví pracovníků, musí být opatřeny návodem, v němž musí být uvedena opatření k ochraně zdraví.

§ 38

(1) Zdravotní stav pracovníků musí být soustavně sledován ve vztahu k podmínkám práce a ze zjištěných poznatků musí být vyvozovány závěry pro úpravu těchto podmínek a pro posílení zdravotního stavu pracovníků; za tím účelem musí být vytvářeny potřebné materiální a organizační podmínky.

(2) Na pracovištích, na kterých je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví, smějí být činni pouze pracovníci, kteří se podrobili povinným preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám; ve kterých případech jde o taková pracoviště, stanoví zvláštní předpisy nebo orgány hygienické služby.

(3) K provádění povinných preventivních lékařských prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce a o pracovních podmínkách, a zejména o výskytu škodlivin v pracovním procesu.

§ 39

Tam, kde to povaha ohrožení zdraví pracovníků vyžaduje, je nutno vytvářet též podmínky pro zvláštní léčebně preventivní opatření směřující ke zvýšení obranných schopností organismu, jako je například pobyt pracovníků v nočních sanatoriích nebo ve vhodných klimatických podmínkách, a to na náklad organizace. Tato opatření se řídí zvláštními předpisy.

§ 40

Orgány a organizace soustavně plní požadavky stanovené k zabezpečení zdravých podmínek a zdravého způsobu práce, a za tím účelem také

a) soustavně kontrolují stav podmínek a způsob práce a provádějí nebo dávají provádět všechna potřebná měření a šetření vhodnými metodami, zejména jednotnými metodami schválenými orgány hygienické služby,

b) hodnotí výsledky práce organizací a jednotlivců též podle výsledků péče o zdravé pracovní podmínky a vytvářejí soustavně podmínky pro hmotný zájem kolektivů i jednotlivců na provádění této péče,

c) zajišťují, aby pracovníci byli poučováni o povaze a rozsahu působení své práce a pracovního prostředí na zdraví, zajišťují jejich výchovu a vzdělávání tak, aby ovládali potřebný způsob ochrany před působením škodlivých činitelů,

d) zřizují a soustavně udržují zařízení první pomoci pro případ nehody na pracovištích, a to v rozsahu odpovídajícím povaze a stupni ohrožení, a školí pracovníky k obsluze těchto zařízení.

§ 41

(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých závodů, výrobních objektů a pracovišť a při typových projektech a projektových normách staveb závodů a jiných výrobních objektů a pracovišť je nutno si vyžádat závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek hlavního hygienika Československé socialistické republiky

a) k návrhům typů ochranných pracovních prostředků, pokud neslouží výhradně úrazové zábraně,

b) k návrhům státních a oborových technických norem, ve kterých jsou stanoveny požadavky na ochranu zdraví při práci, a těch dalších technických norem, které si hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle plánů normalizačních prací,

c) k návrhům typů strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení a k návrhům na zavedení nových technologických a pracovních postupů, které mají být závazně celostátně zavedeny, pokud si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle plánu technického rozvoje,

d) k dovozu strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení, pokud si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle seznamů dováženého zboží.

(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou zejména opatření při zavedení nebo změně výroby, technologie, pracovního postupu, materiálů nebo netypových ochranných prostředků, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.

§ 42

(1) V určených závodech, pro které nejsou zřízeny závodní zdravotnické obvody, sledují hygienický stav jednotlivých pracovišť a hygienických zařízení územní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu.

(2) V závodech, pro které jsou zřízeny závodní obvody, závodní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu

a) sledují soustavně hygienický stav jednotlivých pracovišť a hygienických zařízení, zejména kontrolují, jak jsou plněna opatření uložená k odstranění nedostatků v péči o hygienu práce orgány hygienické služby,

b) spolupracují s vedením pracovišť a odborovou organizací na závodě při sestavování seznamu pracovišť uvedených v § 38 odst. 2 a pracovníků na nich pracujících,

c) spolupracují s vedením závodu, odborovou organizací na závodě a odbornými pracovníky hygienické služby při zjišťování příčin nemocí z povolání a nemocí spoluzaviněných nepříznivými pracovními podmínkami,

d) provádějí rozbory nemocnosti a sledují zdravotní stav pracujících z hlediska vlivu pracovních podmínek na jejich zdraví,

e) sledují vhodnost pracovního zařazení a pracovních podmínek osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvláštní péči,

f) zúčastní se přípravy plánů na ozdravění pracovišť a jejich kontroly.

(3) Obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnickém obvodu upozorňují vedení závodů a podle okolností též orgány hygienické služby na zjištěné závady a nedostatky.

Hlava šestá

HYGIENICKÝ DOZOR A VYDÁVÁNÍ ZÁVAZNÝCH POKYNŮ

Citácia	Dekrét Ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z. z. o vytvorení a ochrane zdravých životných podmienok
Typ predpisu	-
Autor	-
Zbierka	Zbierka zákonov

Dátum vyhlásenia	29.06.1966
Účinnosť od	01.07.1966
Účinnosť do	-
Stav	Platný

Dekrét ministerstva zdravotníctva č. 45 / 1966 Z.z.

Vyhláška ministerstva zdravotníctva o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok

Obsah