Zákon č. 42 / 1980 Zb.
Zákon o zahraničných hospodárskych vzťahoch
Platný
Účinnosť od 01.07.1980
42
Zákon
z 10. apríla 1980,
o hospodárskych vzťahoch so zahraničnými krajinami
Spolkové zhromaždenie Československej socialistickej republiky rozhodlo o tomto zákone:
Predbežné ustanovenia
Ústredné orgány navzájom spolupracujú pri výkone svojich právomocí podľa tohto zákona s cieľom zabezpečiť vykonávanie štátnej hospodárskej politiky a chrániť obchodné politické záujmy Československej socialistickej republiky v súlade so záväzkami vyplývajúcimi z medzinárodných právnych vzťahov Československej socialistickej republiky.
Na účely tohto aktu:
a) Československé osoby sú právnické osoby so sídlom a fyzickými osobami s bydliskom na území Československej socialistickej republiky; zahraničné osoby sú iné právnické a fyzické osoby;
(b) služba je výkonnosť podniku, ktorého predmetom je hospodárska činnosť poskytovaná za odmenu; táto služba nie je činnosťou poskytovanou na základe pracovného vzťahu;
Zahraničné podniky
(1) Podnik zahraničného obchodu je právnická osoba zriadená na vykonávanie zahraničnej obchodnej činnosti, ktorá je zodpovedná za porušenie svojich záväzkov a iných záväzkov vlastným majetkom.
(2) Podnik zahraničného obchodu nie je zodpovedný za záväzky štátu alebo iných právnych subjektov a štát a iné právne subjekty nie sú zodpovedné za záväzky podniku zahraničného obchodu; Týmto nie je dotknutá zodpovednosť vyplývajúca v súlade s príslušnými ustanoveniami.
(3) Podniky zahraničného obchodu zriaďuje spolkové ministerstvo zahraničného obchodu po porade s príslušným národným výborom. Pri určovaní nezahraničného obchodu ako súčasti hlavnej obchodnej činnosti zahraničného obchodu sa spolkové ministerstvo zahraničného obchodu usiluje o schválenie príslušným orgánom štátnej správy tejto časti obchodnej činnosti, ak si to vyžadujú osobitné ustanovenia. Akt o založení podniku zahraničného obchodu obsahuje najmä jeho meno, sídlo, identifikačné číslo osoby, dátum založenia, vymedzenie základného predmetu podnikania a výšku kapitálu. Založenie zahraničného obchodného podniku sa zapíše do obchodného registra. Oprávnenosť podniku zahraničného obchodu získať práva a zaviazať sa nadobudnúť práva vzniká v deň registrácie v obchodnom registri. Žiadosť o zápis podniku do obchodného registra predkladá spolkové ministerstvo zahraničného obchodu, ktoré k takému návrhu pripojí.
a) akt o založení spoločnosti;
(b) súhlas príslušného orgánu štátnej správy s predmetom podnikania, ak si osobitné ustanovenie vyžaduje takéto schválenie.
(4) Spolkové ministerstvo zahraničného obchodu koná ako hospodársky riadiaci orgán vo vzťahu k podniku zahraničného obchodu za podmienok a v rozsahu stanovenom zákonom a v tomto rozsahu kontroluje hospodársku a sociálnu činnosť podniku.
(1) Štát vytvára podmienky pre obchodnú činnosť podniku v zahraničnom obchode a upravuje túto činnosť najmä právnymi predpismi.
(2) Činnosť a územná pôsobnosť podniku sa môžu obmedziť alebo zasiahnuť za podmienok a spôsobom ustanoveným zákonom.
(1) Vedúcim spoločnosti pre zahraničný obchod je generálny riaditeľ, ktorý je jediným vedúcim podniku a je zaň zodpovedný a jeho výsledky zodpovedá spolkovému ministerstvu zahraničného obchodu; koná ako štatutárny orgán v mene podniku. Minister zahraničného obchodu vymenúva a odvoláva generálneho riaditeľa. Generálny riaditeľ vymenuje a stiahne svojich zástupcov, ktorí sú štatutárnymi orgánmi spoločnosti zahraničného obchodu. Generálny riaditeľ a jeho zástupcovia sa zapíšu do obchodného registra ako štatutárne orgány zahraničného obchodu. Oprávnenosť konať v mene zahraničného obchodu získa generálny riaditeľ a jeho zástupca v deň vymenovania. Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom nasledujúcim po jeho uverejnení v Úradnom vestníku Európskej únie.
(2) Vnútorná organizácia zahraničného obchodu a organizácia vnútorného riadenia patrí do výlučnej právomoci podniku. Vnútorná organizácia podniku zahraničného obchodu sa riadi pravidlami organizácie a prípadne inými organizačnými predpismi podniku. Slovo "podnik" alebo "organizácia" sa nepoužíva pri určovaní vnútornej organizačnej jednotky zahraničného obchodu. Podnik zahraničného obchodu môže určiť, ktoré vnútorné organizačné jednotky sa zapíšu do obchodného registra ako delené závody. Vedúci štiepneho závodu sa zapíše do obchodného registra a je oprávnený vykonať všetky právne akty týkajúce sa štiepneho závodu v mene podniku.
(3) Podnik zahraničného obchodu zabezpečí, aby jeho aktíva boli plne, účinne a ekonomicky využívané a chránené. Spolkové ministerstvo zahraničného obchodu po dohode s Federálnym ministerstvom financií a Štátnou bankou zmení a doplní podrobnosti o správe majetku zahraničných obchodných podnikov československým všeobecným právom.
(4) Podnik zahraničného obchodu vedie predpísané účty, zostavuje ročnú účtovnú závierku a poskytuje ich príslušným orgánom štátu. Preskúmanie ročnej účtovnej závierky podniku zahraničného obchodu vykonáva odborník alebo prípadne expertná skupina určená spolkovým ministerstvom zahraničného obchodu alebo overovateľom (audítorom). Náklady na preskúmanie znáša podnik.
(5) Podniky zahraničného obchodu spolupracujú vo svojich hospodárskych a sociálnych činnostiach s príslušnými národnými výbormi a zúčastňujú sa na komplexnom hospodárskom a sociálnom rozvoji svojich územných oblastí spôsobom a za podmienok ustanovených zákonom. Takisto úzko spolupracuje s príslušným národným výborom pri vykonávaní opatrení na ochranu životného prostredia.
(1) Federálne ministerstvo zahraničného obchodu sa rozhodne zrušiť, rozdeliť, zlúčiť a zlúčiť podniky zahraničného obchodu a zmeniť predmet ich podnikania; Prvá a druhá veta odseku 3 sa uplatňujú mutatis mutandis. Opatrenie uvedené v predchádzajúcej vete vyjadruje príslušný odborový orgán. Federálne ministerstvo zahraničného obchodu môže tiež zmeniť svoj názov, sídlo a kapitál. Rozdeľujúci podnik zaniká a jeho aktíva a pasíva a práva sa v rozsahu stanovenom Federálnym ministerstvom zahraničného obchodu prevedú na novozaložené podniky alebo prípadne nadobúdajúce podniky zahraničného obchodu. Zlúčený podnik prestane existovať a jeho aktíva, práva a povinnosti sa prevedú na prijímajúci zahraničný obchodný podnik. Keď sa spoločnosti zlúčia, existujúce zahraničné obchodné podniky prestanú existovať a ich aktíva, práva a povinnosti sa prevedú na novozaložený zahraničný obchodný podnik.
(2) Zrušenie, rozdelenie, zlúčenie alebo zlúčenie zahraničného obchodného podniku alebo zmena jeho kapitálu nesmú poškodiť veriteľov zahraničného obchodného podniku. Zrušenie, rozdelenie, zlúčenie alebo zlúčenie podnikov zahraničného obchodu alebo zmena ich kapitálu nadobúda účinnosť dňom registrácie v registri spoločnosti. Žiadosť o registráciu podáva spolkové ministerstvo zahraničného obchodu.
(3) V prípade, že neexistuje rozhodnutie o prevode pohľadávky na rozdelený zahraničný obchodný podnik, veriteľ si môže uplatniť nárok voči ktorémukoľvek z podnikov vyplývajúcich z rozdelenia zahraničného obchodného podniku a je spoločne a nerozdielne zodpovedný.
(4) Po zrušení zahraničného obchodu spolkové ministerstvo zahraničného obchodu rozhodne o prevode práv a povinností zrušeného zahraničného obchodu na inú československú právnickú osobu alebo o vykonaní jeho likvidácie. Na rozhodnutie o prevode práv a povinností zrušeného zahraničného obchodu na inú československú právnickú osobu ako zahraničný obchodný podnik je potrebný predchádzajúci súhlas nadobúdateľa.
(1) Účelom likvidácie aktív (ďalej len "likvidácia") podniku je vyrovnať aktíva spoločnosti, ktorá sa likviduje.
(2) Spoločnosť prestane existovať po likvidácii vypustením spoločnosti z obchodného registra.
(1) Podnik navrhuje registráciu svojho likvidátora a likvidátora alebo likvidátorov (ďalej len "likvidátor"), ktorých vymenoval do obchodného registra. Počas obdobia likvidácie používa svoj názov s pridaním "v likvidácii."
(2) Dátumom registrácie likvidátora je deň, keď orgány spoločnosti zaniknú. Likvidátor je oprávnený konať v mene podniku vo veciach týkajúcich sa likvidácie.
(1) V deň začatia likvidácie podnik zostaví účty a zašle ich likvidátorovi a príslušným orgánom.
(2) Likvidátor do 30 dní od svojej registrácie vypracuje počiatočnú súvahu k dátumu začiatku likvidácie a zašle ju spolkovému ministerstvu zahraničného obchodu spolu s plánom likvidácie, likvidačným rozpočtom a súpisom mimoriadnych súpisov hospodárskych zdrojov vykonaných k dátumu začatia likvidácie.
(3) Likvidátor musí najmä:
a) sústrediť peniaze na jednu československú peňažnú inštitúciu;
b) dokončiť normálne záležitosti;
c) vyrovnanie daní a poplatkov;
d) vyrovnanie záväzkov a dlhov;
e) speňažiť alebo inak predať majetok podniku najhospodárnejším a najrýchlejším spôsobom podľa rozhodnutia spolkového ministerstva zahraničného obchodu;
f) predkladá štvrťročné a výročné správy o priebehu likvidácie spolkovému ministerstvu zahraničného obchodu, ktoré sú podporené štvrťročnou a ročnou účtovnou závierkou.
(1) Likvidátor vypracuje účty na konci likvidácie a predloží ich na schválenie spolkovému ministerstvu zahraničného obchodu spolu so záverečnou správou o celom priebehu likvidácie.
(2) Likvidátor po overení a schválení účtov spolkovým ministerstvom zahraničného obchodu a po splnení daňových povinností
(a) disponovať konečným zostatkom likvidácie podľa rozhodnutia spolkového ministerstva zahraničného obchodu;
(b) zabezpečiť bezpečné uchovávanie spisového materiálu a účtovných dokladov;
c) oznámi Súdu prvého stupňa ukončenie likvidácie žiadosti o zrušenie záväzku z registra spoločností.
Likvidácia podniku v nadmernom zadlžení sa riadi osobitnými pravidlami. 9d)
Cudzie obchodné organizácie
(1) Minister zahraničného obchodu Československej socialistickej republiky založil a zrušil špeciálne organizácie zahraničného obchodu s cieľom zabezpečiť rozvoj a vykonávanie činností zahraničného obchodu, najmä s cieľom sústrediť určité odborné činnosti.
(2) Všeobecné pravidlá o štátnych organizáciách sa uplatňujú mutatis mutandis na zakladanie, prevod, zlúčenie, distribúciu a zrušenie účelových zahraničných obchodných organizácií.
Obchodné a priemyselné Komory
Československá obchodná komora
(1) K podpoře rozvoje československých hospodářských styků se zahraničím vyvíjí činnost Československá obchodní a průmyslová komora.
(2) Československá obchodní a průmyslová komora je právnickou osobou sdružující československé osoby, které provádějí zahraničně hospodářskou činnost nebo s ní související výrobní a jinou hospodářskou činnost.
(3) Sídlem Československé obchodní a průmyslové komory je Praha. Její oblastní orgány mohou působit v různých oblastech Československé federativní republiky podle zájmů svých členů.
Československá obchodní a průmyslová komora při výkonu své působnosti rovněž
a) poskytuje odborné konzultace a jinou pomoc svým členům;
b) šíří znalosti o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se hospodářských styků se zahraničím a v souvislosti s tím vydává a rozšiřuje informativní a odborné publikace;
c) vydává osvědčení týkající se skutečností důležitých v právních vztazích vznikajících při uskutečňování mezinárodního obchodu; tato osvědčení mají povahu veřejných listin.
(1) Nejvyšším orgánem Československé obchodní a průmyslové komory je valná hromada členů, která zejména přijímá stanovy Československé obchodní a průmyslové komory a stanoví hlavní směry její činnosti a výši členských příspěvků.
(2) Valná hromada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.
(3) V době mezi zasedáními valné hromady řídí Československou obchodní a průmyslovou komoru představenstvo volené valnou hromadou na dobu pěti let.
(4) Jménem Československé obchodní a průmyslové komory jednají jako statutární orgán předseda, jednotliví místopředsedové nebo generální tajemník, kteří jsou voleni valnou hromadou.
Podrobnosti o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory, členství, právech a povinnostech členů, o jejím hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které na návrh federálního ministerstva zahraničního obchodu schvaluje vláda Československé socialistické republiky.
ROZHODČÍ SOUD ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY
(1) Rozhodčí soud působí při Československé obchodní a průmyslové komoře jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.
(2) V čele rozhodčího soudu je předsednictvo volené představenstvem Československé obchodní a průmyslové komory na dobu tří let. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.
(3) Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu.
Organizační uspořádání rozhodčího soudu a řízení před ním upravuje řád rozhodčího soudu, který na návrh předsednictva rozhodčího soudu vyhlašuje federální ministerstvo zahraničního obchodu ve Sbírce zákonů.
SPECIÁLNÍ A SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY
(1) Československé osoby se mohou dohodnout na zřízení speciální obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví.
(2) Československé osoby se mohou dohodnout se zahraničními osobami na zřízení smíšené obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků ve vztahu k určitému státu nebo několika státům.
(3) Speciální a smíšené obchodní komory se mohou zřizovat pouze se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(4) Podrobnosti o činnosti speciálních a smíšených obchodních komor podle odstavce 1 a 2, členství, právech a povinnostech členů, o jejich hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které schvaluje federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může k rozvoji hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví nebo ve vztahu k určitému státu nebo několika státům zřídit speciální nebo smíšenou obchodní komoru.
(2) Rozhodnutí o zřízení speciální nebo smíšené obchodní komory obsahuje zejména její název, sídlo, předmět činnosti a den zřízení.
(3) Organizaci speciálních a smíšených obchodních komor zřízených podle odstavce 1 upravuje statut, který vydává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
Speciální a smíšené obchodní komory se zapisují do podnikového rejstříku.
NEOBCHODNÍ VÝVOZ A DOVOZ
OCHRANA OBCHODNĚ POLITICKÝCH ZÁJMŮ
ŘÍZENÍ ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKY
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
a) navrhuje vládě Československé socialistické republiky zásady jednotné zahraniční obchodní politiky;
b) provádí jednotnou zahraniční obchodní politiku ve styku s příslušnými orgány jiných států;
c) řídí a kontroluje provádění jednotné zahraniční obchodní politiky v souvislosti s činnostmi upravenými tímto zákonem a i v ostatních oblastech hospodářských styků se zahraničím; k tomu účelu vydává předpisy a činí potřebná opatření.
(1) Podniky zahraničního obchodu zřízené podle dosavadních předpisů se považují za podniky zahraničního obchodu podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění nebo povolení k zahraničně hospodářské činnosti, k neobchodním vývozům a dovozům a ke zřízení organizačních složek československých právnických osob v zahraničí udělená podle dosavadních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1980.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1) § 14 hospodářského zákoníku.
2) Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.
3) § 636 zákoníku mezinárodního obchodu.
4) § 521 zákoníku mezinárodního obchodu.
5) § 2 písm. a) a b) zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři.
6) Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
7) Zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé.
8) Zákon ČNR č. 118/1975 Sb. a zákon SNR č. 133/1975 Sb., o advokacii.
9) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9a) § 600 až 624 zákoníku mezinárodního obchodu.
9b) Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
9c) § 26a a násl. hospodářského zákoníku.
9d) § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
10) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12) Např. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 312/1953 Ú. l., o zřízení Strojexportu, podniku zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 74/1971 Sb., o zřízení Omnie, podniku zahraničního obchodu.
Prihláste sa pre poznámky, obľúbené a upozornenia
Informácie o predpise
| Citácia | Zákon č. 42 / 1980 Zb. o hospodárskych vzťahoch so zahraničnými vecami |
|---|---|
| Typ predpisu | - |
| Autor | - |
| Zbierka | Zbierka zákonov |
| Dátum vyhlásenia | 24.04.1980 |
|---|---|
| Účinnosť od | 01.07.1980 |
| Účinnosť do | - |
| Stav | Platný |
Znenie predpisu má informatívny charakter.
Komentáre 0