Закон No 171/1993 Сб.
Закон о внесении изменений и дополнений в Гражданский кодекс
Действующий
Действует с 01.09.1993
171
Закон
20 мая 1993 года
Внесение изменений и дополнений в Гражданский кодекс
Парламент принял решение по этому закону Чешской Республики:
Закон No 99 / 1963 Coll., Гражданский кодекс с поправками, внесенными Законом No 36 / 1967 Coll., Закон No 158 / 1969 Coll., Закон No 49 / 1973 Coll., Закон No 20 / 1975 Coll., Закон No 133 / 1982 Coll., Закон No 180 / 1990 Coll., Закон No 328 / 1991 Coll., Закон No 519 / 1991 Coll., Закон No 263 / 1992 Coll. и Закон No 24 / 1993 Coll., изменены следующим образом:
Статья 11 (1) гласит следующее:
"1) Судебное разбирательство проводится в том суде, который обладает по существу и местной юрисдикцией. Для определения материальной и местной юрисдикции обстоятельства, которые присутствуют на момент открытия процедуры, остаются применимыми до конца процедуры.
2. В пункте 24 после первого предложения вставляется следующее предложение: "Избранным представителем участника может быть только физическое лицо, если в соответствии с пунктом 26 представительства нет. "В третьем предложении слово "участник" вставляется после слов "может иметь".
3. В пункте 26 (1) слова "или кооператив" исключаются.
4. в статье 36b (1) пункты (a), (b), (e) и (g) исключаются.
5 После раздела 38a вставлен следующий раздел 38a:
В специальном законе указывается, в каких простых случаях они могут принимать решения отдельно и в каких других случаях высшие судебные должностные лица могут действовать отдельно. Этот специальный закон также предусматривает квалификацию и другие условия для выполнения должности старшего судебного должностного лица.
6. Статья 42 (1) гласит следующее:
"1) Представление может осуществляться в письменной, устной или телеграмме. Устное заявление может быть подано в Протокол, если заявление касается инициирования процедуры выдачи разрешения на брак, определения и отказа в отцовстве, усыновления и процедуры, которые также могут быть инициированы по его собственному ходатайству, а также для приведения в исполнение решений в этих разбирательствах.
7. В пункте 42 после пункта 2: вставлен следующий пункт 3:
"3) Представление, содержащее предложение по существу, сделанное телеграфными средствами, должно быть завершено в письменной форме не позднее чем через три дня, если письменное представление сделано по факсу, оно должно быть завершено в тот же срок путем представления его оригинала. Такие представления, если они не завершены в установленный срок, не принимаются во внимание судом. Если это предусмотрено судом, сторона должна представить ему оригинал и другие материалы, представленные по факсу.
Пункт 3 становится пунктом 4.
8. В пункте 48 после пункта 1: вставляется следующий пункт 2.
2) Если юридическое лицо не сдает документ, адресованный ему или ей в повторной попытке вручения по адресу его зарегистрированного офиса, указанному в коммерческом или ином реестре, и другой адрес не известен суду, то третий день после возвращения непоставленной партии в суд считается днем вручения, даже если адресат не знал об этом.
Пункты 2 и 3 становятся пунктами 3 и 4.
9.В первом предложении пункта 51 запятая вставляется после того, как слово "телеграфно" или "по телефону" заменяется словами "по телефону или по телефаксу".
10.
1) Председатель Палаты может наложить постановление в размере до 50 000 чешских крон на тех, кто грубо затрудняет процедуру, в частности, неявка в суд без серьезных причин или неподчинение постановлению суда, или кто сделал грубо оскорбительное представление или кто не выполнил обязательства, изложенные в пунктах 294 и 295".
11. в пункте 79 (1) "(пункт 42 (3))" заменить "(пункт 42 (4))";
Статья 79 (1) гласит следующее:
"1) Процедура начинается по предложению. В дополнение к общим требованиям (пункт 42 (4)) заявление должно включать имя, род занятий и место жительства участников (торговое или деловое имя и зарегистрированный офис юридического лица) и, при необходимости, их представителей, указание соответствующих фактов, указание доказательств, на которые ссылается заявитель, и указание того, что заявитель ищет. В вопросах, вытекающих из коммерческих отношений, заявление также должно содержать идентификационный номер юридического лица или любую другую информацию, необходимую для его идентификации, и указание на то, зарегистрирован ли кто-либо из участников. Это предложение, касающееся двусторонних правовых отношений между заявителем и ответчиком (пункт 90), называется иском.
13. V § 87 se vypouští písmeno d).
14. V § 104 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
15. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který zní:
(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Vysloví-li soud, že není příslušný, současně rozhodne, kterému věcně příslušnému soudu bude věc postoupena; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.
(2) Pokud o věcné příslušnosti mezi soudem nižšího stupně a soudem vyššího stupně nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud vyššího stupně, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením nesouhlasí, vrátí ji usnesením soudu nižšího stupně. Usnesením soudu vyššího stupně je soud nižšího stupně vázán.
(3) Pokud o věcné příslušnosti mezi krajským soudem a krajským soudem zřízeným k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí o věcné příslušnosti svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.“.
16. V § 114 odst. 2 písm. a) věta druhá zní: „Může též odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává.“.
17. § 120 zní:
(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
(2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření otcovství, v řízení o osvojení, v řízení ve věcech obchodního rejstříku a v řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
(3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.
(4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.“.
18. V § 153 odst. 1 se slovo „skutečného“ nahrazuje slovy „zjištěného skutkového“.
19. Za § 153 se vkládají nové § 153a a 153b, které znějí:
(1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.
(2) Rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět.“.
20. V § 156 odst. 2 v první větě se slova „na dobu tří dnů“ nahrazují slovy „na dobu deseti kalendářních dnů“.
21. § 157 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.“.
22. V § 158 odst. 2 se na konci první věty připojují slova „, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku“ a dále se vkládá druhá věta, která zní: „Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.“.
23. V § 168 odst. 2 se za slovo „odvolání“ vkládají slova „nebo dovolání“.
24. V § 172 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „nepřesahující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs, nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu“.
25. V § 178 odst. 2 věta první zní: „O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny s poměry.“.
26. § 200d se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.“.
27. V § 200f se slova „do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy“ nahrazují slovy „do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo zastupitelstev územních samosprávných celků“.
28. V § 202 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném právním posouzení věci.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
29. V § 205 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.
30. V § 207 odst. 2 se ve větě první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.“.
31. V § 214 se odstavec 2 doplňuje o písmeno h), které zní:
„h) odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání.“.
32. V § 220 odst. 2 se slova „skutečný stav“ nahrazují slovy „skutkový stav“.
33. § 221 zní:
(1) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, soud je zruší. Učiní tak zejména, jestliže:
a) ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další důkazy (§ 120), které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 2),
b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen,
c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,
d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem.
(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí, vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo postoupí věc věcně příslušnému soudu nebo řízení zastaví, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.“.
34. V § 228 odst. 2 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.
35. V § 239 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208)“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
36. V § 241 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.
37. V § 268 odst. 1 písm. g) se doplňuje věta za středníkem takto: „bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;“.
38. V § 336i větě druhé se za slova „právní moci“ vkládají slova „a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání“.
Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1993.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Закон No 171/1993 Сб., вносящий изменения и дополнения в Гражданский кодекс |
|---|---|
| Тип акта | - |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 22.06.1993 |
|---|---|
| Действует с | 01.09.1993 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0