Vyhláška Ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb.

Vyhláška ministerstva vnitra o pravidlech silničního provozu

Platný Účinnost od 01.01.1967
80
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra
ze dne 20. října 1966
o pravidlech silničního provozu

Část I

Všeobecná ustanovení
§ 1
Základní ustanovení
(1) Silničním provozem se rozumí provoz na pozemních komunikacích*) (dále jen „silnice“). Každý účastník silničního provozu, zejména řidiči motorových a nemotorových vozidel, řidiči tramvají a chodci, je povinen přispět k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, zejména
- chovat se ukázněně a ohleduplně a neohrožovat svým chováním ostatní účastníky silničního provozu ani sebe, ani majetek v socialistickém nebo osobním vlastnictví;
- odvrátit podle svých možností hrozící nebezpečí i tehdy, porušil-li jiný účastník silničního provozu svoje povinnosti;
- přizpůsobit svoje chování okolnostem silničního provozu, které může předvídat, a svým schopnostem;
- dbát dopravních značek a dopravních zařízení; těmito značkami a zařízeními se může silniční provoz upravit způsobem odchylným od pravidel silničního provozu;
- uposlechnout pokynů příslušníků Veřejné bezpečnosti, členů Pomocné stráže veřejné bezpečnosti**), a je-li v této vyhlášce dále stanoveno, i pokynů jiných orgánů nebo osob; tyto pokyny mají přednost před pravidly silničního provozu i před úpravou provedenou dopravními značkami nebo dopravními zařízeními. Příslušník Veřejné bezpečnosti může k zdůraznění pokynu užít zvukového znamení píšťalkou.
(2) Osoba, která pro svůj věk nebo pro tělesnou anebo duševní vadu by mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí se zúčastnit silničního provozu, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo, např. je-li taková osoba doprovázena průvodcem nebo užívá-li nevidomá osoba bílé hole.
§ 2
Řidiči
(1) Řidičem se pro účely této vyhlášky rozumí osoba, která řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj.
(2) Řidičem může být jen osoba tělesně a duševně schopná, která je obeznámena v potřebném rozsahu s ovládáním vozidla a s předpisy o silničním provozu; řidič motorového vozidla nebo tramvaje je povinen mít u sebe příslušný řidičský průkaz*) a doklady předepsané pro provoz vozidla.
(3) Řidič smí předat řízení vozidla jen řidiči, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.
(4) Nemůže-li vozidlo bezpečně ovládat jen řidič (např. při přepravě dlouhého nákladu apod.) nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu (např. při jízdě se zemědělským pracovním strojem po silnici, s vozidlem určeným k čištění, udržování nebo opravování silnice apod.), musí se přibrat potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob nebo jinak zajistit bezpečnost silničního provozu.
§ 3
Povinnosti řidiče
(1) Řidič je povinen zejména
- prohlédnout před jízdou vozidlo, vybavení a výstroj vozidla, i způsob umístění a upevnění nákladu a zjištěné závady odstranit; k jízdě smí užít jen vozidla, jehož celkový stav odpovídá technickým podmínkám provozu vozidel na silnicích**) a které neznečišťuje a nepoškozuje silnici;
- plně se věnovat za jízdy řízení vozidla a dbát zvýšené opatrnosti vůči chodcům, zejména na přechodech, vůči dětem, starým osobám a tělesně postiženým osobám;
- neomezovat bezdůvodně plynulost silničního provozu, nepřekážet v jízdě rychleji jedoucím vozidlům, umožnit jim předjetí a proto také sledovat provoz za vozidlem;
- brát ohled na odůvodněné zájmy jiných účastníků silničního provozu, na řidiče ve výcvikových vozidlech, na zřejmé začátečníky v řízení motorových vozidel a na méně pohotové řidiče;
- neobtěžovat zbytečně ostatní účastníky silničního provozu ani ostatní občany, zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší a rozstřikováním kaluží nebo bláta.
(2) Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů před jízdou a během jízdy. Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje, léků, únavou, nevolností, úrazem nebo nemocí. Při důvodném podezření z požití alkoholického nápoje je řidič povinen na výzvu příslušníka Veřejné bezpečnosti podrobit se orientační dechové zkoušce, zda není ovlivněn alkoholem a podle výsledků této zkoušky i lékařskému vyšetření a odběru krve. Lékařskému vyšetření a odběru krve je řidič povinen se podrobit i bez předchozí orientační dechové zkoušky, je-li zřejmé, že požil alkoholický nápoj. Řidiči motorového vozidla, jehož schopnost k řízení je snížena, nebo který odmítne podrobit se orientační dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření anebo bezdůvodně odmítne odběr krve, se zadrží řidičský průkaz a popř. se rozhodne o jeho odnětí***).
(3) Zjistí-li řidič během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1, je povinen závadu odstranit na místě; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do místa, kde lze závadu odstranit. Vždy však je řidič povinen neprodleně učinit taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu.
(4) Řidič motocyklu nesmí za jízdy kouřit. Řidič motocyklu, který není opatřen ochranným štítem, je povinen chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem (např. brýlemi apod.); brýle smí sejmout, jen byla-li by jimi bezpečnost jízdy snížena (např. při sněžení, v dešti apod.). Řidič motocyklu o objemu válců vyšším než 50 cm3 je povinen užívat za jízdy řádně upevněné ochranné přilby; ode dne, který určí ministr vnitra, vztahuje se tato povinnost i na spolujezdce na druhém sedle motocyklu za jízdy mimo obec.
(5) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pasy, a osoby sedící vedle něho jsou povinni za jízdy mimo obec připoutat se těmito pasy.
§ 4
Povinnosti provozovatele vozidla
(1) Provozovatel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu a nesmí přikázat ani dovolit, aby vozidla bylo užito k jízdě, nesplňuje-li vozidlo podmínky stanovené v § 3 odst. 1 a náklad podmínky stanovené v § 34.
(2) Provozovatel motorového vozidla je povinen na výzvu dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti dostavit se s vozidlem k technické prohlídce.
(3) Provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 2. Odpovídá také za to, že vozidlo má potřebný počet dalších osob podle ustanovení § 2 odst. 4.
§ 5
Zvláštní povinnosti řidiče a provozovatele vozidla
(1) Řidič a provozovatel vozidla jsou povinni poskytnout za náhradu*) vozidlo na nezbytnou dobu příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména pro stíhání osoby podezřelé z trestné činnosti, nebo k jízdě na místo dopravní nehody anebo živelní pohromy.
(2) K účelům uvedeným v odstavci 1 se nesmějí vyžadovat vozidla označená značkou CD nebo vozidla, která plní zvláštní naléhavé úkoly.
(3) Nebrání-li tomu vážné důvody, může vyžádané vozidlo řídit řidič, který je k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytl.

Část II

Jízda vozidly
§ 6
Směr a způsob jízdy
(1) Na silnici se jezdí vpravo. Nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, je řidič povinen jet, zejména na nepřehledném nebo jinak nebezpečném místě anebo při pomalé jízdě, při pravém okraji vozovky.
(2) Vlevo smí řidič jet, jen je-li to nutné k předjíždění nebo k objíždění překážky, zejména stojícího vozidla anebo brání-li jízdě vpravo zvláštní okolnosti a neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu.
(3) Vjet na krajnici**) smí řidič motorového vozidla nebo vozka, jen je-li to nezbytně nutné; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.
(4) Je-li řidič povinen podle dalších ustanovení dát přednost v jízdě druhému vozidlu, je povinen tak učinit vždy na takovou vzdálenost a takovým způsobem, aby řidič druhého vozidla nemusel náhle měnit směr jízdy nebo náhle snížit rychlost jízdy.
(5) Řidič motorového vozidla o celkové váze***) vyšší než 3500 kg a řidič traktoru jsou povinni jet ze svahu vždy se zařazeným rychlostním stupněm. Řidiči ostatních motorových vozidel jsou povinni tak učinit, vyžaduje-li to bezpečnost jízdy s ohledem na okolnosti, zejména stavební stav a povahu silnice†).
(6) Řidič motorového vozidla smí užívat sněhových řetězů, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou vrstvou. Dopravní značkou „Jiný příkaz“ (č. 54) s nápisem „Sněhové řetězy“ se může stanovit povinné užívání sněhových řetězů; tato povinnost neplatí pro motorová vozidla opatřená pneumatikami s protismykovými hroty.
§ 7
Směr a způsob jízdy ve zvláštních případech
(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku smí řidič jet vpravo nebo vlevo; přitom je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti a brát ohled zejména na osoby, které jsou na ostrůvku. Je-li ostrůvek umístěn uprostřed vozovky s provozem v obou směrech, je řidič povinen jet podél ostrůvku vpravo.
(2) Na tramvajové koleje smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla v podélném směru vjet, jen je-li to nutné a nedonutí-li tím řidiče tramvaje snížit rychlost jízdy.
(3) Zvýšený tramvajový pás smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla přejíždět jen v příčném směru, a to na místě k tomu přizpůsobeném.
§ 8
Jízda v jízdních pruzích
(1) Na silnici s vozovkou o třech jízdních pruzích se jezdí v pravém jízdním pruhu; vnitřní jízdní pruh slouží k předjíždění v obou směrech.
(2) Na silnicích s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy
a) se jezdí v pravém jízdním pruhu;
b) vyžaduje-li to hustota silničního provozu, smějí řidiči motorových vozidel jet v těchto pruzích souběžně; přitom nesmějí vjet na jízdní pruhy určené pro jízdu v protisměru;
c) při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého je řidič povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom je povinen dát znamení o změně směru jízdy (§ 21).
(3) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech nebo více kolech v jízdním proudu za sebou.
§ 9
Rychlost jízdy
(1) Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit okolnostem, zejména stavebnímu stavu a povaze silnice, vzdálenosti, na kterou má rozhled a situaci vzniklé v silničním provozu. Řidič je povinen včas snížit rychlost jízdy, popř. zastavit, vyžadují-li to okolnosti, které může předvídat.
(2) V obci v době od 5 do 23 hodin smí jet řidič motorového vozidla rychlostí nejvýše 50 km za hodinu. Začátek obce je označen dopravní značkou „Místní tabule“ (č. 71) a konec obce dopravní značkou „Konec omezené rychlosti“ (č. 37b) s číslicí „50“.
(3) V obci v době od 23 do 5 hodin není rychlost jízdy omezena; to však neplatí pro řidiče motorového vozidla o celkové váze vyšší než 3500 kg a řidiče motocyklu, kteří smějí jet rychlostí nejvýše 80 km za hodinu. Je-li však v obci dopravní značkou „Omezená rychlost“ (č. 37a) stanovena rychlost jízdy nižší než 50 km za hodinu, nesmí řidiči tuto rychlost překročit ani v době od 23 do 5 hodin.
(4) Mimo obec smí jet řidič motorového vozidla o celkové váze vyšší než 3500 kg a řidič motocyklu rychlostí nejvýše 80 km za hodinu; toto ustanovení neplatí pro ty autobusy, v nichž se nesmějí přepravovat stojící osoby.
§ 10
Vzdálenost mezi vozidly
(1) Řidič je povinen zachovávat, zejména s ohledem na rychlost jízdy, stavební stav a povahu silnice, takovou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popř. zastavit, sníží-li náhle řidič jedoucí před ním rychlost jízdy nebo náhle zastaví.
(2) Řidič nesmí bez naléhavého důvodu náhle snížit rychlost jízdy nebo náhle zastavit, ohrozil-li by v jízdě vozidla jedoucí za ním.
(3) Za tramvají, která zastavila v zastávce bez nástupního ostrůvku, jsou ostatní řidiči povinni zastavit; jsou-li v zastávce dvě tramvaje, jsou povinni zastavit za druhou tramvají. V jízdě smějí řidiči pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již nastupující nebo vystupující cestující.
(4) Řidič, který nehodlá předjet tramvaj nebo tak nemůže učinit pro rozměry svého vozidla, je povinen jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby nebránil v předjíždění jinému vozidlu.
§ 11
Vyhýbání
Protijedoucí řidiči se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře. Nemohou-li se řidiči bezpečně vyhnout, je povinen dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu řidič, na jehož straně jízdy je zúžena vozovka nebo překážka. Musí-li jeden z řidičů couvat, je povinen tak učinit ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné.
§ 12
Předjíždění
(1) Jedoucí motorové nebo nemotorové vozidlo se předjíždí vlevo. Řidič smí předjíždět, jen
- má-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, kterou potřebuje k bezpečnému předjetí;
- nedonutí-li protijedoucího řidiče snížit rychlost jízdy ani neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu;
- není-li sám předjížděn; to neplatí na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy, jsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny a je-li předjížděn v jiném jízdním pruhu, než v kterém sám hodlá předjíždět;
- bude-li se moci bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet.
(2) Úmysl předjet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Při předjíždění je řidič povinen dodržovat dostatečný boční odstup od předjížděného vozidla. Před vozidlo nebo vozidla, která předjel, se řidič smí zařadit teprve tehdy, nedonutí-li jejich řidiče snížit rychlost jízdy.
(3) Předjížděný řidič je povinen uhnout co nejvíce k pravému okraji vozovky a nesmí zvyšovat rychlost jízdy.
(4) Vozidlo odbočující vlevo, vyjíždějící ze silnice vlevo, otáčející nebo zajíždějící k levému okraji jednosměrné silnice, se smí předjíždět jen vpravo, a to jen není-li již pochybnosti o směru jeho jízdy; přitom nedává předjíždějící řidič znamení o změně směru jízdy.
(5) Tramvaj se předjíždí vpravo; přitom nedává předjíždějící řidič znamení o změně směru jízdy.
(6) Na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy
a) smí řidič, který hodlá ihned nebo brzy po předjetí opět předjíždět další vozidlo nebo vozidla, zůstat v jízdním pruhu, který zaujal, pokud tím nepřekáží v jízdě rychleji jedoucím vozidlům;
b) se za předjíždění nepovažuje, jedou-li řidiči v jednom jízdním pruhu rychleji než řidiči v druhém jízdním pruhu, vyžaduje-li hustota silničního provozu, aby řidiči motorových vozidel jeli v jízdních pruzích souběžně [§ 8 odst. 2 písm. b)].
(7) Předjíždění je zakázáno:
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména v nepřehledné zatáčce a v těsné blízkosti před ní nebo před nepřehledným vrcholem stoupání silnice; v těchto případech se však smí předjíždět na jednosměrné silnici nebo na silnici s provozem v obou směrech, je-li na vozovce vyznačena podélná čára souvislá a předjíždějící vozidlo ani jeho náklad ji nepřesáhne;
b) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz však neplatí, přijíždí-li řidič ke křižovatce po hlavní silnici, nebo jde-li o předjíždění vpravo a není-li již pochybnosti o směru jízdy předjížděného vozidla (odst. 4) anebo jde-li o předjíždění tramvaje;
c) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním;
d) v tunelu a v těsné blízkosti před ním;
e) dává-li řidič jedoucí vpředu znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjíždět vpravo podle odst. 4, popřípadě nelze-li předjet v dalším volném, na vozovce vyznačeném jízdním pruhu v témže směru jízdy;
f) mělo-li by se předjet vozidlo, které samo předjíždí jiné vozidlo, nelze-li předjet v dalším volném, na vozovce vyznačeném jízdním pruhu v témže směru jízdy.
g) překročila-li by se nejvyšší dovolená rychlost jízdy stanovená touto vyhláškou nebo místní úpravou.
(8) Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou „Zákaz předjíždění“ (č. 38a), nesmí řidič předjíždět motorové vozidlo s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku. Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ (č. 39a), nesmí řidič nákladního automobilu o celkové váze vyšší než 3500 kg předjíždět motorové vozidlo s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku.
§ 13
Odbočování
(1) Při odbočování je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti. Na křižovatce s provozem řízeným příslušníkem Veřejné bezpečnosti, orgánem vojenské pořádkové služby nebo světelnými znameními (dále jen „křižovatka s řízeným provozem“) je odbočující řidič motorového nebo nemotorového vozidla povinen dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky.
(2) Úmysl odbočit je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Při přepravě dlouhého nákladu je řidič povinen podle potřeby zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(3) Při odbočování vpravo je řidič povinen jet co nejblíže při pravém okraji vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla. Musí-li řidič před odbočováním vpravo zajet k středu vozovky, popř. až do její levé poloviny, je povinen tak učinit včas a s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním; přitom dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo (§ 21).
(4) Tramvaj, která při odbočování vpravo křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé straně a dává znamení o změně směru jízdy (§ 21), má přednost v jízdě.
(5) Před odbočováním vlevo je řidič povinen zajet co nejblíže k středu vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla vzhledem k šířce vozovky; na jednosměrné silnici zajíždí až k levému okraji vozovky. Řidič odbočující vlevo je povinen dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, míjejí se vlevo.
(6) Povinnost dát přednost v jízdě všem protijedoucím vozidlům (odst. 5) neplatí, přijíždějí-li tato vozidla po vedlejší silnici a řidič odbočující vlevo po hlavní silnici.
§ 14
Řazení před křižovatkou
(1) Při provozu ve dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy se zařadí řidič jedoucí přímo a řidič odbočující vpravo do pravého a řidič odbočující vlevo do levého jízdního pruhu. Není-li na křižovatce možno odbočit vlevo nebo je-li to místní úpravou zakázáno, řadí se řidič jedoucí přímo do levého a řidič odbočující vpravo do pravého jízdního pruhu.
(2) Při provozu ve třech jízdních pruzích v jednom směru jízdy se zařadí řidič odbočující vpravo do pravého, řidič jedoucí přímo do středního a řidič odbočující vlevo do levého jízdního pruhu.
(3) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jízdnímu pruhu, do kterého se před křižovatkou zařadil.
§ 15
Přednost v jízdě na křižovatce
(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší silnici je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici. Vedlejší silnicí je silnice označená dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ (č. 22a) nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 23) anebo „Kruhový objezd“ (č. 50); hlavní silnicí je silnice označená dopravní značkou „Křižovatka s vedlejší silnicí“ (č. 4) nebo „Hlavní silnice“ (č. 56a).
(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava.
(3) Při odbočování vlevo platí ustanovení § 13 odst. 5 a 6.
(4) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat za křižovatkou v jízdě, takže by byl nucen zastavit v křižovatce a znemožňoval by tím provoz v příčném směru.
(5) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 23) je řidič povinen zastavit před příčnou čarou souvislou (č. 6a) nebo před příčnou čarou souvislou s nápisem STOP (č. 6b); kde této čáry není, zastaví na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.
(6) Ustanovení odstavců 1, 2 a 5 neplatí na křižovatce s řízeným provozem.
§ 16
Vjíždění na silnici a vyjíždění z ní
(1) Při vjíždění na silnici
- z polní nebo lesní cesty,
- z míst ležících mimo silnici (např. dům, dvůr, pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, autobusové nádraží, konečná zastávka tramvaje apod.),
je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po silnici.
(2) Při vyjíždění ze silnice na polní nebo lesní cestu anebo na místa uvedená v odstavci 1 platí ustanovení o odbočování (§ 13). Řidič vyjíždějící ze silnice vlevo je povinen před dáním znamení o změně směru jízdy se přesvědčit, není-li předjížděn vlevo; je-li již předjížděn, je povinen dát přednost v jízdě předjíždějícímu vozidlu.
(3) Nemá-li řidič při vjíždění nebo při vyjíždění náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné vjetí nebo vyjetí pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(4) Vozidla a pracovní stroje vjíždějící na silnici se musí předem očistit, aby neznečišťovaly silnici. Dojde-li přesto k znečištění, je povinen silnici neprodleně očistit řidič nebo organizace, jejíž pracovník závadu způsobil; není-li to neprodleně možné, jsou povinni znečištěnou silnici označit na dobu nezbytně nutnou jako překážku silničního provozu (§ 28 odst. 3).
§ 17
Otáčení a couvání
(1) Při otáčení a couvání je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti; nemá-li náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(2) Při otáčení mimo křižovatku je řidič povinen tam, kde motorová a nemotorová vozidla jedoucí za ním mohou vzhledem k šířce vozovky bezpečně projet po jeho pravé straně, zajet co nejblíže k středu vozovky a dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Úmysl otáčet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Nemůže-li řidič tímto způsobem otočit, je povinen zajet k pravému okraji vozovky a dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v obou směrech; přitom nedává znamení o změně směru jízdy.
(3) Při otáčení na křižovatce platí ustanovení o odbočování (§ 13) a ustanovení o přednosti v jízdě na křižovatce (§ 15).
(4) Při couvání je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům; to platí i tehdy, musí-li couvat při otáčení.
(5) Otáčení a couvání je zakázáno:
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti nebo před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním;
b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti a na křižovatce, kde je místní úpravou zakázáno odbočování vlevo;
c) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti;
d) v tunelu a v jeho těsné blízkosti;
e) na jednosměrné silnici; smí se však couvat, je-li to nezbytně nutné (např. k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní apod.).
§ 18
Zastavení a stání
(1) Zastavením se pro účely tohoto ustanovení rozumí uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení věcí; uvedení vozidla do klidu nad tuto dobu je stáním.
(2) Řidič smí zastavit a stát jen na místě, kde nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména provoz tramvají. Zastavit a stát smí řidič jen v jednom proudu vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji silnice; na jednosměrné silnici smí zastavit a stát vpravo i vlevo. Vždy však musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh. Jízdním pruhem se pro účely tohoto ustanovení rozumí část vozovky široká nejméně 3 m.
(3) Řidič je povinen zastavit a stát rovnoběžně s okrajem silnice; neohrozí-li bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, smí v obci zastavit a stát i kolmo nebo šikmo k okraji silnice. Vodorovnými dopravními značkami se může zastavení a stání upravit odchylně, např. uprostřed silnice, zcela nebo zčásti na chodníku apod. Při zastavení a stání je řidič povinen dbát, aby neznemožňoval ostatním řidičům odjetí a aby co nejlépe využil místa.
(4) Zařazuje-li se řidič, který zastavil nebo stál, do proudu jedoucích vozidel, je povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím týmž směrem; přitom nedává znamení o změně směru jízdy. Řidiči těchto vozidel jsou však v obci povinni umožnit řidiči autobusu veřejné hromadné dopravy osob nebo řidiči trolejbusu odjetí ze zastávky, a to snížením rychlosti jízdy, popř. zastavením; přitom je řidič autobusu nebo trolejbusu povinen dbát zvýšené opatrnosti, dát znamení o změně směru jízdy (§ 21) a nesmí donutit řidiče jedoucí týmž směrem k náhlému zastavení.
(5) Zastavení a stání je zakázáno:
a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti;
b) před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním;
c) na mostě;
d) na přechodu pro chodce;
e) na křižovatce, u ostrůvku, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 10 m před těmito místy a za nimi;
f) ve vzdálenosti kratší než 30 m před zastávkou autobusu, trolejbusu nebo tramvaje bez nástupního ostrůvku a 10 m za zastávkou;
g) na železničním přejezdu a ve vzdálenosti kratší než 30 m před ním a za ním;
h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo dopravní značku nebo světelné zařízení;
ch) před vjezdem na polní nebo lesní cestu anebo na místa uvedená v § 16 odst. 1;
i) na vyhrazeném parkovišti;
j) na vnitřních jízdních pruzích; smí se však zastavit v druhém proudu vedle stojících vozidel, zůstane-li volný alespoň jeden jízdní pruh pro každý směr jízdy; přitom je řidič povinen umožnit odjetí z řady stojících vozidel;
k) u podélné čáry souvislé, nezůstal-li by mezi vozidlem a touto čarou volný alespoň jeden jízdní pruh;
l) nezůstal-li by mezi vozidlem a tramvajovými kolejemi volný alespoň jeden jízdní pruh; tento zákaz neplatí v době od 19 do 5 hodin.
(6) Na silnicích označených dopravní značkou „Silnice I. třídy“ (č. 72a, 72b) je mimo obec zakázáno stání bez naléhavého důvodu; na ostatních silnicích (s výjimkou polních a lesních cest) platí tento zákaz za snížené viditelnosti. V obcích je stání zakázáno na silnicích, jimiž probíhá vnější nebo vnitřní okruh (§ 38 odst. 3). Tento zákaz neplatí, stojí-li vozidlo na odstavném pruhu.
(7) Musí-li řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem, z naléhavého důvodu stát na silnici mimo obec, je povinen, vyžadují-li to okolnosti, zejména na nepřehledném místě nebo za snížené viditelnosti, umístit jej ve vzdálenosti nejméně 50 m za vozidlem.
(8) Kde je umístěna dopravní značka „Střídavé stání“ (č. 48), platí zákaz stání na straně s číslicí I ve dnech s lichým datem a na straně s číslicí II ve dnech se sudým datem. Doba pro střídání se stanoví na dobu od 19 do 21 hodin.
(9) Otvírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něj, se smí, jen není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob.
§ 19
Opuštění vozidla
Dříve, než se řidič vzdálí od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, je povinen učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba.
Železniční přejezdy
§ 20
(1) Před železničním přejezdem je řidič povinen počínat si zvlášť opatrně a přesvědčit se, zda může na něj vjet.
(2) Vjíždět na železniční přejezd je zakázáno,
a) je-li dáváno znamení „Stůj!“ jedním nebo dvěma červenými střídavě kmitajícími světly výstražného světelného zařízení;
b) dává-li pracovník dráhy znamení „Stůj!“ kroužením červeným nebo žlutým praporkem, anebo za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem.
c) je-li dávána zvuková výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku;
d) začínají-li se již sklápět závory (celé nebo poloviční) anebo jsou-li již sklopeny;
e) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo železniční vozidlo anebo je-li již slyšet jeho pískání, houkání apod.;
f) není-li na druhé straně železničního přejezdu dostatek místa k bezpečné jízdě.
(3) Řidiči se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, v kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu ve více jízdních pruzích, smějí řidiči přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu. Řidič, který je za okolností uvedených v odstavci 2 na železničním přejezdu, je povinen jej okamžitě opustit.
(4) Řidič autobusu s cestujícími, řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložné ploše více než šest osob a řidič traktoru s nákladním přívěsem, na jehož ložné ploše se přepravují osoby, je povinen zastavit před železničním přejezdem na takovém místě, odkud má na železniční trať náležitý rozhled. Řidiči ostatních vozidel jsou povinni již od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu.
(5) Řidič motorového vozidla nesmí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň nebo jet bez zařazeného rychlostního stupně.
(6) Ustanovení této vyhlášky platná pro železniční přejezdy se vztahují též na železniční přejezdy označené dopravní značkou „Vlečkový přejezd“ (č. 21) s výjimkou ustanovení odstavce 4 a § 12 odst. 7 písm. c).
§ 20a
Na železniční přejezd, na němž pomalu kmitající bílé světlo uvědomuje účastníky silničního provozu, že se k železničnímu přejezdu neblíží vlak nebo železniční vozidlo,*) se nevztahují ustanovení § 20 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), d), e) a odst. 4; řidič je povinen již od vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.
§ 21
Znamení o změně směru jízdy
(1) Znamení o změně směru jízdy je řidič povinen dát kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky vždy tehdy, mění-li směr jízdy nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu.
(2) Znamení je řidič povinen dát včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním.
(3) Znamení dává řidič ukazatelem směru jízdy. Při poruše tohoto zařízení nebo není-li vozidlo, vzhledem k své povaze, jím vybaveno, dává řidič za normální viditelnosti znamení upažením. Není-li znamení dávané ukazatelem směru jízdy nebo upažením dostatečně viditelné (např. pro šířku nákladu apod.), musí se znamení dát jiným zřetelným způsobem, např. způsobilou a náležitě poučenou osobou apod. Jinak je řidič povinen dát přednost v jízdě i vozidlům jedoucím za ním.
(4) Za snížené viditelnosti smí řidič nebo jiná osoba dávat znamení upažením, jen jede-li po silnici dostatečně osvětlené veřejným osvětlením. Jinak je řidič povinen dát přednost v jízdě i vozidlům jedoucím za ním.

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceVyhláška Ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení07.11.1966
Účinnost od01.01.1967
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení