Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 8/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování
Platný
Účinnost od 29.01.2000
Zobrazeno prvních 200 z celkem 549 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
8
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 13. ledna 2000,
kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 3, § 7 odst. 12, § 8 odst. 8, § 11 odst. 6, § 12 odst. 9 a § 14 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“):
ZÁSADY HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
(K § 5 zákona)
Předmět a zásady
(1) Hodnocení rizik závažné havárie se provádí pro
a) účely oznámení,1)
b) zpracování bezpečnostního programu prevence ,2)
c) zpracování bezpečnostní zprávy.3)
(2) Hodnocení rizik závažné havárie vychází z následujících zásad:
a) určení zdrojů rizik závažné havárie ,
b) stanovení možných následků závažné havárie vně objektu ,
c) hodnocení rizik závažné havárie způsobených jednotlivými zdroji rizik v objektu ,
d) odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie .
HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PRO ÚČELY OZNÁMENÍ
(K § 6 zákona)
Určení zdrojů rizik závažné havárie
Určení zdrojů rizik závažné havárie zahrnuje
a) určení objektů nebo zařízení , v nichž jsou umístěny nebezpečné látky ,
b) zpracování seznamu nebezpečných látek umístěných v jednotlivých objektech nebo zařízeních a přiřazení odpovídajícího číselného kódu ke každé nebezpečné látce podle jejích vlastností, podmínek užívání a typu zařízení , kde je látka užívána, je uvedeno v tabulce I v příloze č. 1.
Stanovení možných následků závažné havárie vně zařízení nebo objektu
(1) Následky závažné havárie vně objektu nebo zařízení jsou určeny počtem možných obětí mezi občany, kteří žijí nebo pracují v okolí zdroje rizika závažné havárie .
(2) Podle číselného kódu nebezpečné látky a jejího projektovaného množství v technologickém zásobníku nebo zařízení se stanoví kódové označení následků závažné havárie s touto nebezpečnou látkou podle tabulky IIa nebo IIb přílohy č. 1.
(3) Největší vzdálenost působení možných následků závažné havárie a zasažená plocha se stanoví podle tabulky III přílohy č. 1.
(4) Souhrnné vyjádření závažnosti možných následků závažné havárie se provádí podle tabulky IV a vzorce uvedeného v příloze č. 1.
Odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie
(1) Pro každý zdroj rizika závažné havárie se stanoví průměrné pravděpodobnostní číslo P na základě číselného kódu nebezpečné látky a prováděné činnosti (výroba nebo skladování) podle tabulky Va nebo Vb přílohy č. 1.
(2) Převod průměrného pravděpodobnostního čísla P na přijatelnou četnost události Fp (počet událostí za rok) se provede podle tabulky VI přílohy č. 1.
(3) Výsledek hodnocení rizika se uvede v oznámení.
PŘIJATELNOST RIZIKA VZNIKU ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
(K § 6 zákona)
(1) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života jedné osoby v důsledku vzniku závažné havárie v okolí objektu nebo zařízení v důsledku závažné havárie je 10-5 pro stávající objekty nebo zařízení a 10-6 pro nové objekty nebo zařízení .
(2) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob v důsledku vzniku závažné havárie je dána vztahem
| Fp = | 10-3 / N2 | pro stávající |
| Fp = | 10-4 / N2 | pro nový |
| kde: | ||
| Fp - | přijatelná četnost, | |
| N - | počet ohrožených osob. |
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍHO PROGRAMU PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
(K § 7 zákona)
Rozsah a způsob písemného zpracování bezpečnostního programu prevence (dále jen „program“) je uveden v příloze č. 2.
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY
(K § 8 zákona)
Rozsah zpracování bezpečnostní zprávy je uveden v příloze č. 3.
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ VNITŘNÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU
(K § 11 zákona)
Vnitřní havarijní plán obsahuje
a) způsob zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku havárie,
b) způsob zvládání možných havárií,
c) opatření zajišťující vhodný monitoring následků a sanaci místa havárie.
Vnitřní havarijní plán je průběžně aktualizován a prověřován praktickými cvičeními. O výsledku různých typů praktických cvičení je vedena dokumentace a v jejím rámci písemné zápisy s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. Dokumentace je součástí vnitřního havarijního plánu.
Rozsah zpracování vnitřního havarijního plánu je uveden v příloze č. 4.
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO STANOVENÍ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PRO VYPRACOVÁNÍ VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU
(K § 12 zákona)
Rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 5.
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ INFORMACE URČENÉ VEŘEJNOSTI A POSTUP PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ
(K § 14 zákona)
Rozsah a způsob zpracování informace určené veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování je uveden v příloze č. 6.
ZPŮSOB PŘEDLOŽENÍ DOKUMENTACE
Program, bezpečnostní zpráva, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování se předkládají v jednom originálním výtisku a současně textové části v elektronické podobě.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. ledna 2000.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Postup hodnocení rizik závažné havárie pro účely oznámení
1. Podle tabulky I se přiřadí číselný kód na základě obecné charakteristiky nebezpečné látky (skupenství, tlak par, hořlavost, výbušnost a toxicita) a její přítomnosti v zařízení (výrobním, skladovacím, přepravním včetně potrubí).
TABULKA I: PŘIŘAZENÍ ČÍSELNÝCH KÓDŮ NEBEZPEČNÝM LÁTKÁM
| Typ Látky | Popis Látky | Zařízení / přeprava | Číselný kód |
|---|---|---|---|
| Hořlavá kapalina | Tlak par < 0,03 MPa při 20 °C | Sklad - zapuštěné zásobníky | 1 |
| Potrubí | 2 | ||
| Ostatní | 3 | ||
| Tlak par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Sklad - zapuštěné zásobníky | 4 | |
| Potrubí | 5 | ||
| Ostatní | 6 | ||
| Hořlavý plyn | Zkapalněný tlakem | Nadzemní sklad, želez./silnice | 7 |
| Potrubí | 8 | ||
| Ostatní | 9 | ||
| Zkapalněný chladem | Sklad - zapuštěné zásobníky | 10 | |
| Ostatní | 11 | ||
| Pod tlakem | Potrubí | 12 | |
| Sklad tlak. lahví do 100 kg | 13 | ||
| Výbušniny | V celku (zapříčiňují jednotlivé exploze) | 14 | |
| V baleních (např. munice) | 15 | ||
| Toxická kapalina1) | Zdraví škodlivá | Sklad - zapuštěné zásobníky | 16 |
| Ostatní | 17 | ||
| Toxická | Sklad - zapuštěné zásobníky | 18 | |
| Železnice/silnice - přeprava | 19 | ||
| Vodní přeprava | 20 | ||
| Ostatní | 21 | ||
| Vysoce toxická | Sklad - zapuštěné zásobníky | 22 | |
| Železnice/silnice - přeprava | 23 | ||
| Vodní přeprava | 24 | ||
| Ostatní | 25 | ||
| Toxický plyn1) | Zkapalněný tlakem: zdraví škodlivý | 26 | |
| toxický | 27 | ||
| vysoce toxický | 28 | ||
| Zkapal. chlazením: zdraví škodlivý | 29 | ||
| toxický | 30 | ||
| vysoce toxický | 31 | ||
| V potrubí: vysoce toxický | 32 | ||
| vysoce toxický pod tlakem > 2,5 MPa | 33 | ||
| Spaliny (toxické zplodiny) | Spalování: - pesticidů | 34 | |
| - dusíkatých hnojiv | 35 | ||
| - kyseliny sírové | 36 | ||
| - chloroplastů | 37 |
2. Podle tabulky IIa a tabulky IIb se provede přiřazení kódových označení následků závažné havárie objektu nebo zařízení s nebezpečnou látkou v závislosti na jejím číselném kódu a projektovaném množství v zařízení . Přitom tabulka IIa platí pro výrobní, skladové a transportní zařízení mimo potrubí, tabulka IIb pak platí speciálně pro transport nebezpečných látek v potrubích.
TABULKA IIa: KÓDOVÉ OZNAČENÍ ÚČINKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PODLE MNOŽSTVÍ LÁTKY V UDÁLOSTI (MIMO POTRUBÍ)
| Číselný kód | Množství (t) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0.2-1 | 1-5 | 5-10 | 10-50 | 50-200 | 200-1000 | 1000-5000 | 5000-10000 | > 10000 | |
| 1 | - | - | - | - | - | A I | B I | B I | C I |
| 3 | - | - | - | A I | B I | C I | D II | X | X |
| 4 | - | - | - | - | - | B I | C II | C II | D II |
| 6 | - | - | - | B II | C II | D II | E II | X | X |
| 7 | - | A I | B I | C I | D I | E I | X | X | X |
| 9 | - | B II | C III | C III | D III | E III | X | X | X |
| 10 | - | - | - | - | - | B I | C II | C II | D II |
| 11 | - | - | - | B II | C II | D II | E II | X | X |
| 13 | - | - | C III | C II | C I | C I | X | X | X |
| 14 | A I | B I | B I | C I | C I | D I | X | X | X |
| 15 | B III | B III | C III | C I | C I | D I | X | X | X |
| 16 | - | - | - | - | - | A II | A II | B II | C III |
| 17 | - | - | - | A III | A II | B II | C II | C II | C II |
| 18 | - | - | A II | B III | C III | E III | F III | G III | G III |
| 19 | B II | C II | D III | E III | X | X | X | X | X |
| 20 | C II | D II | E III | F III | G III | H III | X | X | X |
| 21 | B II | C II | D III | E III | F III | G III | G III | X | X |
| 22 | A II | B II | C III | E III | F III | G III | G III | H III | H III |
| 23 | C II | D III | E III | F III | X | X | X | X | X |
| 24 | D III | E III | F III | g iii | H III | H III | X | X | X |
| 25 | C III | D III | E III | F III | G III | H III | H III | X | X |
| 26 | - | - | A II | A I | B II | B I | C III | C II | X |
| 27 | C II | D III | E III | E III | F III | F III | G III | X | X |
| 28 | E III | F III | G III | H III | H III | X | X | X | X |
| 29 | - | - | - | A II | A II | B II | B II | B II | C II |
| 30 | B II | C II | D III | E III | E III | E III | F III | G III | X |
| 31 | E III | F III | G III | H III | H III | X | X | X | X |
| 34 | - | - | - | B II | D III | E III | E III | X | X |
| 35 | - | A II | A II | C III | E III | F III | F III | X | X |
| 36 | - | - | B II | A II | C III | D III | D III | X | X |
| 37 | - | - | - | A II | C III | D III | D III | X | X |
Symbol (X) znamená v praxi nereálnou kombinaci látka/množství, symbol (-) znamená zanedbatelný účinek
TAB. IIb: KÓDOVÉ OZNAČENÍ ÚČINKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PODLE MNOŽSTVÍ LÁTKY V UDÁLOSTI (PRO POTRUBÍ)
| Kódové číslo | Typ látky | Popis látky | Průměr potrubí [m] | Kódové označení |
|---|---|---|---|---|
| 2 | Hořlavá kapalina | Tlak par při 20 °C < 0,03 MPa | > 0,2 | A I |
| 5 | Tlak par při 20 °C ≥ 0,03 MPa | 0,2 - 0,4 | A I | |
| > 0,4 | B II | |||
| 8 | Hořlavý plyn | Zkapalněný tlakem | < 0,1 | C I |
| 0,1 - 0,2 | D I | |||
| > 0,2 | E I | |||
| 12 | Hořlavý plyn | Pod tlakem | 0,2 - 1 | A I |
| > 1 | B I | |||
| 32 | Toxický plyn | Toxický | < 0,1 | F III |
| 0,1 - 0,2 | G III | |||
| 33 | Toxický pod tlakem > 2,5 MPa | < 0,02 | D III | |
| 0,02 - 0,04 | E III | |||
| 0,04 - 0,1 | F III |
3. Podle tabulky III se kódovému označení následků závažné havárie přiřadí poloměr zóny ohrožení (největší vzdálenost účinků havárie) R (kategorie vzdálenosti A až H) a zasažená plocha S (podle kategorie závažné události: I - požár, II - výbuch, III - toxický rozptyl)
TABULKA III: POLOMĚR ZÓNY OHROŽENÍ A PLOCHA ZASAŽENÁ NÁSLEDKY ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
| Vzdálenost účinků havárie R[m] | Zasažená plocha S [ha] | |||
|---|---|---|---|---|
| I (požár) | II (výbuch) | III (tox. rozptyl) | ||
| A | 0 - 25 | 0,2 | 0,1 | 0,02 |
| B | 0 - 50 | 0,8 | 0,4 | 0,1 |
| C | 0 - 100 | 3 | 1,5 | 0,3 |
| D | 0 - 200 | 12 | 6 | 1 |
| E | 0 - 500 | 80 | 40 | 8 |
| F | 0 - 1000 | - | - | 30 |
| G | 0 - 3000 | - | - | 300 |
| H | 0 - 10000 | - | - | 1000 |
4. Souhrnné vyjádření závažnosti následků se provede podle vzorce:
| Kde N = | počet ohrožených osob, |
| S = | zasažené území [ha] (viz tabulka III), |
| h = | hustota zalidnění v zasaženém území(počet osob/ha); pokud nejsou přesnější údaje o skutečné hustotě zalidnění v obcích, použije se odhad dle tabulky IV, |
| fS = | korekční faktor, který se používá v případě, že obydlená plocha tvoří zlomek zasažené plochy; stanovení fs se provede podle vzorce: |
| kde fr = | faktor prstencové části plochy představující obydlenou plochu uvnitř kruhu k celkové ploše kruhu vymezeného poloměrem zóny ohrožení (R viz tabulka II) a vypočítá se: |
| kde Rmax = | vnější poloměr, tj. maximální vzdálenost obydlené plochy od zdroje rizika, |
| Rmin = | je vnitřní poloměr, tj. minimální vzdálenost obydlené plochy od zdroje rizika, |
| R = | poloměr zóny ohrožení (vzdálenost účinků havárie), |
| fα = | faktor představující úhel obydlené plochy zasažený zdrojem rizika a redukovaný úhlem účinků události? se vypočítá: |
| Kde Ө = | 360° pro plochu (I) pozár, |
| 180° pro plochu (II) výbuch mraku par, | |
| 36° pro plochu (III) toxický rozptyl, | |
| α = | úhel vymezený plochou s uvažovanou hustotou zalidnění (obrázek I) |
Při stanovení faktoru fα je třeba se zaměřit na oblast s největší hustotou zalidnění.
TABULKA IV: HUSTOTA ZALIDNĚNÍ
| Popis plochy (oblasti) | Hustota zalidnění [počet osob/ha ] |
|---|---|
| Venkovské osídlení (obec do 2000 obyvatel) | 15 |
| Střediskové sídlo na venkově (obec do 5000 obyvatel) | 25 |
| Vnější obytná část města (obec do 50 000 obyvatel) | 45 |
| Centrální obytná část města (obec do 50 000 obyvatel) | 90 |
| Vnější obytná část města (obec nad 50 000 obyvatel) | 90 |
| Centrální obytná část města (obec nad 50 000 obyvatel) | 180 |
5. Podle tabulky Va a tabulky Vb této přílohy se přiřadí každému jednotlivému zdroji rizika závažné havárie nejdříve průměrné pravděpodobnostní číslo nežádoucí události P podle číselného kódu látky a charakteristiky zařízení . Tabulka Va je určena pro stacionární zařízení a tabulka Vb pro potrubí.
TABULKA Va: PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO STACIONÁRNÍ ZAŘÍZENÍ
| Látky (číselný kód) | Pravděpodobnostní číslo (P) | ||
|---|---|---|---|
| Skladování | Výrobní zařízení | ||
| Hořlavá kapalina | (1-3) | 8 | 7 |
| Hořlavá kapalina | (4-6) | 7 | 6 |
| Hořlavý plyn | (7) | 6 | 5 |
| Hořlavý plyn | (9) | 7 | 6 |
| Hořlavý plyn | (10, 11) | 6 | - |
| Hořlavý plyn | (13) | 4 | - |
| Výbušnina | (14, 15) | 7 | 6 |
| Toxická kapalina | (16 - 25) | 5 | 4 |
| Toxický plyn | (26 - 28) | 6 | 5 |
| Toxický plyn | (29 - 31) | 6 | - |
| Toxický plyn | (33) | 5 | 4 |
| Produkty spalování | (34 - 37) | 3 | - |
TABULKA Vb: PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO POTRUBÍ
| Látky (číselný kód) | Pravděpodobnostní číslo (P) | |
|---|---|---|
| Hořlavá kapalina | (2) | 6 |
| Hořlavá kapalina | (5) | 5 |
| Hořlavý plyn | (8) | 6 |
| Hořlavý plyn | (12) | 6 |
| Toxický plyn | (30) | 6 |
| Toxický plyn | (32,33) | 5 |
6. Pro převod průměrného pravděpodobnostního čísla P na přijatelnou četnost události Fp (počet událostí/rok) platí: P = | log Fp |. Konverze se provede v souladu s údaji podle tabulky VI.
TABULKA VI: KONVERZE PRAVDĚPODOBNOSTNÍHO ČÍSLA (P) NA ČETNOST (FP, UDÁLOST ZA ROK)*
| P | Fp | P | Fp | P | Fp |
|---|---|---|---|---|---|
| 3 | 1.10-3 | 5 | 1.10-5 | 7 | 1.10-7 |
| 4 | 1.10-4 | 6 | 1.10-6 | 8 | 1.10-8 |
*P je absolutní hodnota logaritmu FP (P = | (log FP)|)
Obrázek I
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Rozsah a způsob zpracování programu
1. Celkové cíle a zásady prevence vzniku havárií a zásady omezení jejich možných následků
1.1 Cíle a zásady se stanoví rámcově. Musí však jasně směřovat k zajištění vhodné struktury a systému řízení pro každou z následujících oblastí:
a) organizace a zaměstnanci,
b) stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizik,
c) řízení provozu,
d) řízení změn,
e) havarijní plánování,
f) sledování plnění programu,
g) audit a kontrola.
1.2 Rozsah stanovených cílů a zásad odpovídá charakteru zdrojů rizik závažných havárií a jasně se vyjádří.
1.3 Cíle a zásady prevence závažných havárií a zásady omezení jejich možných následků jsou součást programů bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí nebo jako jejich doplněk.
2. Systém řízení bezpečnosti
2.1 Systém řízení bezpečnosti je součástí celkového řízení objektu nebo zařízení . Předmětem řízení jsou oblasti uvedené v bodě 1.1 písmena a) až g).
2.2 V rámci systému řízení bezpečnosti jsou vytvořeny a zavedeny ukazatele, parametry a kritéria potřebná pro následné hodnocení účinnosti realizovaných opatření.
3. Organizace a zaměstnanci
3.1 Organizace v objektech nebo zařízeních umožní splnění stanovených cílů. Pro dosažení cílů se plánují potřebné zdroje technické, finanční a lidské.
3.2 V rámci organizace jsou na všech úrovních řízení stanoveny úkoly a povinnosti pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií a stanovena odpovědnost jednotlivých osob za plnění úkolů.
3.3 Součástí organizace je i zajištění odpovídajícího řízení lidských zdrojů, tj. výběr pracovníků pro činnosti přímo ovlivňující možnost vzniku závažné havárie , zabezpečení potřebné výchovy a výcviku zaměstnanců objektu nebo zařízení a v případě potřeby i zaměstnanců spolupracujících organizací pracujících na území objektu nebo zařízení .
3.4 Stanoví se činnosti vyžadující zvláštní výcvik a zajistí se výcvik příslušných zaměstnanců.
3.5 V objektech a zařízeních se zajistí účast zaměstnanců při přípravě programu a při jeho zavádění.
4. Hodnocení rizik závažné havárie
4.1 Pro zjištění a hodnocení zdrojů rizik jsou přijaty a zavedeny postupy zajišťující systematické provádění posuzování rizik vyplývajících jak z normálních, tak i mimořádných stavů (situací) a odhad pravděpodobnosti jejich vzniku a závažnost možných následků.
4.2 Stanovení a hodnocení zdrojů rizik se provádí pro
a) objekt nebo zařízení počínaje fází zpracování projektové dokumentace až po likvidaci objektu nebo zařízení ,
b) normální i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského činitele,
c) možnosti vnějšího ohrožení (např. živelní pohromy).
4.3 Rozsah možných škod se vyjadřuje pro
a) ohrožení zdraví a životů osob,
b) ohrožení životního prostředí,
c) ohrožení majetku
4.4 V rámci hodnocení zdrojů rizik jsou zjištěny a stanoveny požadavky na kvalifikaci a výcvik zaměstnanců a organizaci práce.
4.5 Hodnocení zdrojů rizik je dokumentováno včetně uvedení užitých metod a základních přístupů k jejich vyloučení nebo omezení.
5. Řízení provozu objektu nebo zařízení
5.1 V rámci řízení provozu objektu nebo zařízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny postupy zajišťující bezpečné provádění všech, z hlediska bezpečnosti důležitých činností včetně údržby a trvalého nebo přechodného zastavení provozu objektu nebo zařízení .
5.2 Postupy, instrukce a metody pro zajištění bezpečného výkonu činností jsou připravovány ve spolupráci se zaměstnanci, kteří je budou provádět.
5.3 Psané postupy, instrukce a metody se pravidelně aktualizují a zpřístupňují všem zaměstnancům, jejichž činnosti se dotýkají. Dokumentace může v jednotlivých bodech odkázat na související podnikové předpisy.
6. Řízení změn v objektu nebo zařízení
6.1 V rámci systému řízení objektu nebo zařízení řízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny bezpečné postupy pro plánování a provádění změn stávajících objektů , zařízení nebo provozů včetně skladování. Plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu.
6.2 Pozornost se věnuje především změnám v personálním obsazení, technickém řešení, technologických postupech, programovém vybavení a změnám vnějších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií .
6.3 Postupy pro řízení změn jsou využívány i při návrhu a realizaci nových výrobních a skladovacích zařízení a procesů.
7. Havarijní plánování
Pro havarijní plánování se přijmou, zavedou a dokumentují
a) postupy zjišťování předpokládaných havarijních situací vycházejících ze zjištěných zdrojů rizik závažných havárií ,
b) způsoby ověřování a posuzování, zda havarijní plány odpovídají zjištěným havarijním situacím.
8. Sledování plnění programu
8.1 Stanoví se, zavedou se a dokumentují se postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu.
8.2 Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů, porovnávají se se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny.
8.3 Stanoví se, zavedou se a dokumentují postupy pro provádění nápravných opatření.
8.4 V rámci sledování se zavede systém hlášení o nehodách (poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných systémů.
8.5 Stanoví se postupy evidence a vyšetřování nehod, včetně nehod bez následků, a postupy pro provádění nápravných opatření.
9. Kontrola a audit
9.1 Přijmou se a zavedou se postupy pro periodické a systematické prověřování a hodnocení plnění programu a efektivnosti řízení bezpečnosti.
9.2 Výsledky kontrol a další zjištění se dokumentují.
9.3 Výsledky kontrol projedná vedení provozovatele a na jejich základě je případně aktualizován program a z něho vyplývající činnosti.
9.4 Zvláštní formou kontroly je audit, který je prováděn nezávislou organizací. Výsledky auditu slouží jako objektivní ukazatel funkce systému řízení bezpečnosti.
Příloha č. 3
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Rozsah a způsob zpracování bezpečnostní zprávy
1. Bezpečnostní zpráva obsahuje
a) program podle přílohy č. 2,
b) podrobný popis částí objektu nebo zařízení tvořících zdroj rizika závažné havárie , systémů a komponent důležitých pro zajištění bezpečného provozu.
1.1 Popis je zaměřen na
a) části zařízení , které obsahují nebezpečné látky , a jejich umístění,
b) části zařízení , ve kterých probíhají nebezpečné procesy,
c) způsob zajištění bezpečnosti provozu,
d) části zařízení schopné vyvolat vznik závažné havárie .
1.2 Popis návaznosti na ostatní části zařízení nebo objektu tak, aby byly zřejmé vazby a vzájemné ovlivňování.
1.3 Odkazy na další dokumentaci potřebnou pro posouzení zajištění bezpečnosti uvedených v přílohách k bezpečnostní zprávě.
1.4 Výsledky analýzy a hodnocení rizik. Podrobné výpočty a postupy hodnocení jsou poskytnuty správním úřadům na vyžádání.
1.5 Přehled základních disponibilních prostředků umožňujících zmírnit následky závažné havárie . Jedná se zejména o
a) popis technických prostředků instalovaných v objektu nebo zařízení ,
b) organizaci vyrozumění, varování a zásahu,
c) popis mobilizovatelných zdrojů včetně disponibilních vnějších (externích) zdrojů.
2. Bezpečnostní zpráva se člení na
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 27.01.2000 |
|---|---|
| Účinnost od | 29.01.2000 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0