Nařízení Ministra zahraničního obchodu č. 67/1953 Sb.

Nařízení, jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku

Platný Účinnost od 01.07.1953
Obsah
67.
Nařízení
ministra zahraničního obchodu
ze dne 30. června 1953,
jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku.
§ 1.
Vysvětlivky k celnímu sazebníku vyhlášené v příloze vládního nařízení č. 258/1949 Sb., o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku, ve znění nařízení ministra financí č. 205/1950 Sb. a č. 126/1951 Sb. a nařízení ministra zahraničního obchodu č. 50/1952 Sb. se mění a doplňují. Změny a doplňky jsou obsaženy v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.*)
§ 2.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1953.
Široký v. r.
Dvořák v. r.

ZMĚNY A DOPLŇKY
vysvětlivek k celnímu sazebníku
1. V úvodní vysvětlivce 3 odstavec 3 se slovo „hedvábím“ nahrazuje slovy „přírodním hedvábím“.
2. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 27 se vypouští.
3. Vysvětlivka 1 k saz. čís. 44, jejíž dosavadní znění se označuje jako odstavec 1, doplňuje se novým odstavcem tohoto znění:
(2) Zásilky sušené zeleniny podle poznámky za saz. pol. 44 a) projedná celnice s výhradou, že příležitostně dodatečně dohlédne ve zpracovávajícím podniku na použití zeleniny nebo že učiní opatření, aby takový dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.
4. Vysvětlivka 1 k saz. čís. 71 se doplňuje novým odstavcem 6 tohoto znění:
(6) Jateční koně se projednávají podle poznámky 2 bez ohledu na stáří koně, jestliže bude při jejich projednání předloženo celnici osvědčení ministerstva potravinářského průmyslu, že jsou určeni na porážku. Bez takového osvědčení se koně projednají podle saz. pol. 71 a) nebo 71 b).
5. Ve vysvětlivce 2 odst. 3 k saz. čís. 88, 89 a 90 se slova „jde-li o tuky umělé“ nahrazují slovy „jde-li o tuky chemicky upravené, jež pozůstávají v podstatě z tuků rostlinného původu“.
6. Ve vysvětlivce 3 odst. 3 písm. e) k saz. čís. 88, 89 a 90 se vypouští slovo „umělé“.
7. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 88, 89 a 90 se mění a zní:
4. Druh a množství denaturačních prostředků, jichž lze použít k denaturaci jedlých tuků za tím účelem, aby tyto tuky mohly být projednány sníženou celní sazbou podle poznámky 1 k saz. čís. 90, stanoví v jednotlivých případech celnice nebo ústřední celní správa, přihlížejíc při tom k jejich dalšímu zpracování. Denaturace může být nahrazena příležitostnou kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.
8. Ve vysvětlivce 5 k saz. čís. 88, 89 a 90 se slova „podle poznámky 3“ nahrazují slovy „podle poznámky 2“.
9. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 108 se vypouští.
10. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 109 se vypouští.
11. Vysvětlivky k saz. čís. 134 se mění a znějí:
Saz. čís. 134.
Dříví stavební a užitkové; korek
1.
(1) Jako dříví užitkové, na rozdíl od dříví palivového, se projednává dovážené dříví z lesních těžeb, které se buď přímo upotřebuje, zejména na př. ve stavebnictví, nebo se jako surovina dále zpracovává, zvláště způsoby mechanické nebo i chemické technologie.
(2) Do saz. čís. 134 patří užitkové dříví (k němuž patří i dříví stavební) jinde v sazebníku nejmenované nebo vysvětlivkami do jiných sazebních čísel nezařaděné, není-li opracováno dále než připouští saz. čís. 134.
(3) K evropskému dříví patří:
a) tvrdé:
akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišťálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;
b) měkké:
borové, březové, jalovcové, jedlové, jírovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutovkové, vrbové.
(4) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové, (gumwood), cabriuva, cailcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greehartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), parapotské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.
2.
(1) Podle saz. pol. 134 a) se projednává užitkové (i stavební) dříví evropské, a to jak kulatina, loupaná i neloupaná, též ve vorech (na př. resonanční, dýhárenská, loďařská, pilařská (rozlišuje se podle jakostních tříd), na sloupy, důlní (důlní dříví dlouhé i vzpěry), na tankové dříví, na suchou destilaci atd.), tak i dříví užitkové přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. řezivo (prkna, fošny, latě, hranoly a trámy, hranolky, krajiny a pod.), kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, kořenové dříví pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k puškám atd.).
(2) Železniční pražce, patřící do této sazební položky, jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.
(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134 a), je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (také pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. O připravené sudovině, patřící do saz. čís. 347, viz vysvětlivku 3 k saz. čís. 347.
(4) Surové vlysy (bukové i dubové) sazební položky 134 a), na rozdíl od vlysů patřících do saz. čís. 350, jsou nehoblovaná nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm. Hoblované vlysy, saz. čís. 350.
3. Podle saz. pol. 134 b) se projednává užitkové (i stavební) dříví mimoevropské, nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157, ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou otesaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.
4. Jako korek saz. pol. 134 c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.
5. Dříví saz. čís. 134 impregnované nebo pařené se nepovažuje za dále opracované a projednává se proto podle saz. pol. 134 a) nebo saz. pol. 134 b). Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.).
6.
(1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.
(2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.
(3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356.
(4) Tyčky na hole dále neopracované, saz. čís. 136.
(5) Dříví užitkové (i stavební) a korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.
12. Ve vysvětlivce 5 odst. 8 k saz. čís. 162 se slova „saz. čís. 622“ nahrazují slovy „saz. čís. 598“.
13. V odstavci 4 vysvětlivek k saz. čís. 179 se slova „saz. čís. 622“ nahrazují slovy „saz. čís. 598“.
14. V odstavci 4 oddílu II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se slova „patří v dovozu do saz. čís. 657; ve vývozu viz saz. čís. 658“ nahrazují slovy „patří do saz. čís. 657“.
15. Ve vysvětlivce 1 odstavec 8 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se slova „saz. pol. 256 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 256“ a slova „saz. pol. 250 b)“ se nahrazují slovy „saz. čís. 250“.
16. Ve vysvětlivce 2 odstavec 4 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se vypouští poslední věta.
17. Ve vysvětlivce 3 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se vypouštějí slova na konci „a vysvětlivky k saz. čís. 250“.
18. Ve vysvětlivce 9 odstavec 1 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se v poslední větě vypouštějí slova „podle poznámek za saz. čís. 194, 214, 231, za saz. pol. 253 c)1, 253 c)2, 259 c)2 a 259 c)3“.
19. Ve vysvětlivce 14 odstavec 2 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se vypouštějí slova „;látky záclonové vyrobené na způsob bobinetu a nábytkové síťky z bavlny odměřeně tkané patří však do saz. čís. 196“.
20. Ve vysvětlivce 14 odstavec 3 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se vypouštějí slova „(vyjma látky záclonové a nábytkové sítě, vyrobené na způsob bobinetu)“.
21. Vysvětlivka 15 odstavce 2 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV se doplňuje touto větou: „Krajkové látky záclonové saz. čís. 196.“.
22. Vysvětlivky k saz. čís. 196 se mění a znějí:
Saz. čís. 196.
Krajkové záclony a krajkové nábytkové síťky, odměřeně tkané; krajkové látky záclonové
(1) Sem patří jen výrobky zhotovené na krajkářských stavech pro výrobu záclon, a to: záclony (story, vitrážky a pod. věci) a nábytkové síťky, odměřeně tkané, jakož i neodměřené krajkové látky záclonové. Záclony a nábytkové síťky odměřeně tkané tvoří kusy omezené třásněmi, bordurami, okraji, lemy a pod., vzniklými při tkaní. Tkají se buď odděleně nebo souvisle. Jako záclony se vyclívají též odměřené krajky oltářní.
(2) Krajkové látky záclonové neodměřené (zboží metrové) mají šíři od 150 do 300 cm. Jsou vyrobeny z hrubšího materiálu, mají větší vzorování a musí mít na dvou stranách uzavřené okraje, vzniklé při jejich tkaní.
(3) Síťky nábytkové a krajky oltářní, neodměřené, saz. čís. 197.
(4) Viz 12. a 15. vysvětlivku oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV.
23. Vysvětlivky k saz. čís. 250 se mění a znějí:
Saz. čís. 250.
Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované
(1) Viz 1. až 7., dále 17., 18. a 19. vysvětlivku oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII - XXV.
(2) Při celním projednávání plachetek k filtračním účelům podle poznámky 2 musí být předloženo prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám výrobní podnik - že se plachetek použije jen k účelu uvedenému v této poznámce. Projednávající celnice si vyhradí při celním projednání, že příležitostně dohlédne dodatečně na upotřebení takto projednaných plachetek ve výrobním podniku, nebo že učiní opatření, aby dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.
(3) Tkaniny vyrobené z běleného (degumovaného) hedvábí se vyclívají jako surové.
24. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 253 se vypouští. Dosavadní označení odstavce 1 se škrtá.
25. Vysvětlivky k saz. čís. 256 se mění a znějí:
Saz. čís. 256.
Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenovan
Viz 1. až 7., dále 17., 18. a 19. vysvětlivku oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV.
26. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 257 se mění a zní:
Aksamity a zboží tkané jako aksamit, též aksamitové stuhy
27. Vysvětlivky k saz. čís. 257 se doplňují novým odstavcem tohoto znění:
(3) Jako polohedvábné stuhy aksamitové se projednávají též stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá však z bavlněného nebo vlněného flóru (vlasu), jakož i stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá z hedvábného flóru (vlasu) se spodním útkem z bavlny atd. nevystupujícím na líc, takže mají ráz celohedvábných stuh aksamitových.
28. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 259 se mění a zní:
Stuhové zboží (mimo aksamitové stuhy
29. V odstavci 1 vysvětlivek k saz. čís. 259 se vypouštějí slova „250 a“.
30. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 259 se vypouští.
31. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 259 se označuje jako odstavec 2 a slova v něm „pol. 259 c)1“ se nahrazují slovy „pol. 259 b)“ a slova „pol. 259 c)2“ se nahrazují slovy „pol. 259 c)“.
32. Odstavec 4 vysvětlivek k saz. čís. 259 se označuje jako odstavec 3 a slova v něm „saz. pol. 259 c)“ se nahrazují slovy „saz. pol. 259 b) nebo 259 c)“.
33. Vysvětlivka 6 odstavec 1 k saz. čís. 274 se mění a zní:
6.
(1) Při zařaďování konfekcí složených z látek zatížených různým clem - vyjma podšívek u šatstva, na něž se nepřihlíží - se bere za základ při mužské (chlapecké) konfekci, prádlu a jiných šitých předmětech hlavní součástka, při ženské (dívčí) konfekci a zboží výstrojném (prádle výstrojném) však součástka podrobená nejvyššímu clu.
34. Odstavce 4 a 5 vysvětlivky 6 k saz. čís. 274 se mění a znějí:
(4) Při zařaďování ženské (dívčí) konfekce a zboží výstrojného se nehledí na to, vyskytuje-li se součástka - u ženské (dívčí) konfekce jiná součástka než podšívka, na níž se nehledí - zatížená nejvyšším clem a tvořící základ projednání, ve větším nebo menším rozsahu a bylo-li jí užito na líci nebo na rubu konfekčního kusu.
(5) Za všech okolností zůstanou nepovšimnuty u šatstva podšívky a při veškerém zboží tohoto sazebního čísla zcela nepodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a účelu upotřebení předmětu nemají ráz zvláštní přípravy nebo výzdoby (na př. pouhé lemování na okrajích nebo jednotlivé prýmky a pod.).
35. Vysvětlivky k saz. čís. 278 se doplňují novým odstavcem tohoto znění:
(6) Jako řešetářské zboží se dny z hedvábí se projedná podle pol. 278 c) jen to, které má dna z přírodního hedvábí; řešetářské zboží se dny z umělého hedvábí nebo stříže, saz. pol. 278 b).
36. Ve vysvětlivce 3 odstavec 3 k saz. čís. 281 se (dvakrát) slova v závorkách „(vyjma z hedvábí)“ nahrazují slovy „(vyjma z přírodního hedvábí)“.
37. Ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 281 se slova „propletené hedvábnými stuhami, hedvábnými ženilkami, hedvábnou sparterií a pod.;“ nahrazují slovy „propletené hedvábným zbožím z přírodního hedvábí, jako stuhami, ženilkami, sparterií a pod.;“ a slova „smyčkou nebo pod. z hedvábí, krajek,“ se nahrazují slovy „smyčkou nebo pod. z přírodního hedvábí, krajek,“.
38. Ve vysvětlivce 4 odstavec 1 k saz. čís. 282 se slova „provlečenými hedvábnými nitkami nebo hedvábnými sparteriemi.“ nahrazují slovy „provlečenými nitkami z přírodního hedvábí nebo sparteriemi z přírodního hedvábí.“.
39. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 285 se mění a zní:
6. Při celním projednávání barytovaných kartonů podle poznámky musí být předloženo prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám výrobní podnik - že se v něm barytované kartony zpracují na fotografický papír. Celnice si při celním projednávání vyhradí, že příležitostně dodatečně dohlédne ve výrobním podniku na zpracování nebo použití dovezeného zboží, nebo že učiní opatření, aby takový dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.
40. Za vysvětlivku 3 odstavec 11 k saz. čís. 287 se vkládá nový odstavec tohoto znění:
(12) Papír k výrobě papírových pytlů, papírové příze, kabelů a umělých vrstvených hmot může být též barvený. Při jeho celním projednávání musí být předloženo prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám výrobní podnik - že se papír zpracuje v jeho podniku k povolenému účelu. Celnice si vyhradí při celním projednání, že příležitostně dohlédne dodatečně ve výrobním podniku na zpracování nebo použití dovezeného papíru, nebo že učiní opatření, aby takový dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.
41. Odstavec 15 vysvětlivek k saz. čís. 290 se mění a zní:
(15) O projednávání barytovaného papíru k výrobě fotografických papírů podle poznámky platí obdobně ustanovení 6. vysvětlivky k saz. čís. 285.
42. Vysvětlivka 3 k saz. čís. 292 se mění a zní:
3. O projednávání želatinového papíru k výrobě fotografických papírů citlivých podle poznámky platí obdobně ustanovení 6. vysvětlivky k saz. čís. 285.
43. Ve vysvětlivce 1 odstavec 2 k saz. čís. 293 se slova „s proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol. 300 b),“ nahrazují slovy „s ozdobně proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol. 300 b); s hlavicí, v níž jsou vyraženy pouze otvory nutné k připevnění blan na válce rozmnožovacích přístrojů, saz. pol. 300 a).“
44. Za vysvětlivku 4 k saz. čís. 296 se vkládá nová vysvětlivka tohoto znění:
5. O projednávání papíru k výrobě papírové příze, kabelů a umělých vrstvených hmot podle poznámky platí obdobně ustanovení 6. vysvětlivky k saz. čís. 285.
45. Odstavec 1 vysvětlivek k saz. čís. 318 se mění a zní:
(1) Sem patří všecko zboží z kaučuku spojené s velmi jemnými hmotami, vyjma zboží saz. čís. 309 a obuv z kaučuku, na př. pružné pásy a pružné podvazky spojené s hedvábným zbožím z přírodního hedvábí, pláště do deště a pláště do prachu s límci z aksamitu zcela nebo zčásti z přírodního hedvábí nebo s kápěmi z tkanin zcela nebo zčásti z přírodního hedvábí, loutky kaučukové s šatečkami zcela nebo zčásti z přírodního hedvábí, s šatečkami krajkovými a pod.
46. Ve vysvětlivce 2 odstavec 1 k saz. čís. 320 se slova v závorce „povlečené hedvábím nebo prýmky).“ nahrazují slovy „povlečené přírodním hedvábím nebo prýmky).“.
47. Ve vysvětlivce 5 odstavec 4 k saz. čís. 339 se v poslední větě slova „okrasné stehy a výšivky z hedvábí“ nahrazují slovy „okrasné stehy a výšivky z přírodního hedvábí“.
48. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 340 se mění a zní:
(2) Pouhé olemování kožešinou zůstává u obuvi z kůže nebo u obuvi ze zboží textilního s koží bez povšimnutí. Rovněž se nepřihlíží k tomu, zda obuv z kůže je uvnitř vyložena kožešinou. O střevících z kožešiny spojených s koží viz vysvětlivky k saz. čís. 346.
49. Odstavec 1 vysvětlivek k saz. čís. 341 se mění a zní:
(1) Sem patří kožené rukavice, též pouze přistřižené, též lemované, povlečené nebo podšité kožešinou, nebo spojené s textilním zbožím (na př. tamburované nebo vyšité nitmi), anebo spojené s jinými obyčejnými i jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
50. Vysvětlivky k saz. čís. 346 se mění a znějí:
Saz. čís. 346.
Kožešiny konfekcionované
1.
(1) Jako konfekcionované kožešiny saz. čís. 346 se projednávají kožichy (bundy, ovčí kožichy a jiné kožichy), kazajky, čepice, boa, peleriny, rukávníky, rukavice, střevíce, boty, nánožníky a podobné součástky oděvu z kožešiny, dále všechny kožešiny podšité, garnované nebo vypravené různými přídavky a pokrývky z kožešin.
(2) Konfekcionované kožešiny mohou být podšity nebo povlečeny textilními hmotami. Jsou-li však konfekcionované kožešiny z obyčejných kožešin podšity nebo povlečeny hedvábným zbožím sazební třídy XXV z přírodního hedvábí, patří do saz. pol. 346 b). Zboží kožešinou pouze vystrojené se projednává podle své jinaké sazební povahy.
(3) Za zboží kožešinou pouze vystrojené se považuje zboží lemované, t. j. opatřené úzkým jednoduchým pruhem z kožešiny o šířce do 10 cm, jakož i šatstvo s našitými kožešinovými límci nebo manžetami.
(4) Obyčejné pro upotřebení nutné přídavky z přírodního hedvábí nebo z jiných hmot zůstávají při projednávání konfekcionované kožešiny bez povšimnutí, jako na př. lemování knoflíkových dírek, knoflíky, kličky, háčky, stahovací šňůrky, řetízky, přezky; též kaučukové a kožené součástky u střevíců z kožešiny atd.
2.
(1) Ke konfekcionovaným kožešinám patří dále všechny kožešiny pro určitý účel přizpůsobené nebo přikrojené, též nešité, zvláště pruhy přistřižené pro lemování, obsázky z kožešin, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel (též nalepené na textiliích) a podšívky z kožešin, dále ohony z kožešin, které byly seřazeny na šňůrách atd. a nabyly tak povahy metrového zboží nebo jsou-li tak upraveny k použití jako boa a pod. Podle saz. čís. 346 se projednávají konečně i pokrývky z kožešin, též nepodšité a pokrývky ze surových koží pštrosích a z koží jiných ptáků, vyjma pokrývky z koží kozích, srnčích a ovčích, zařazené podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla.
(2) Zboží patřící ke konfekcionovaným kožešinám se projednává podle saz. čís. 346 též ve stavu polohotovém (na př. pruhy na rukávníky, jemné kožešiny astrachánské atd. sešité do podoby kožichu); rovněž tak se projednávají kožešiny šité vůbec (na př. sešité kusy, pytle (sukně), tabule z kožešin do podoby čtverce nebo do podoby špičky (rotundy); z toho jsou vyňaty kožešiny sešité z koží obyčejných, viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 345). Jsou-li takové nehotové konfekcionované kožešiny spojeny s textiliemi a s jinými hmotami, projednávají se podle ustanovení 1. vysvětlivky.
(3) O švech vzniklých vyspravením a o sešitých pokrývkách, viz také vysvětlivky 1 a 2 k saz. čís. 345.
(4) Klobouky a čepice, obsazené, obroubené atd. kožešinami, jež nemají povahu kožešnického zboží, patří k ozdobným kloboukům saz. čís. 269.
(5) Obuv z kožešiny spojená s textiliemi, též s kůží nebo kaučukem a podešve z kůže, lepenky a pod. povlečené kožešinou se projednávají podle saz. čís. 346. K pouhému lemování kožešinou u obuvi kožené, kaučukové nebo u obuvi z textilního zboží spojené s kůží nebo kaučukem (saz. čís. 340 nebo 311) se nepřihlíží.
3.
(1) Přírodní kožešiny z peří nalepené na textilních látkách a zboží z přírodních kožešin z peří se vždy projednávají podle saz. pol. 346 b).
(2) Stejně se projednávají umělé kožešiny ze srsti nalepené na tkaninách.
(3) O tom, které kůže patří k obyčejným a které k jemným, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
(4) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.
(5) Zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské z koží se srstí, saz. čís. 338 a 339.
(6) Hračky povlečené kožešinou, saz. čís. 342.
(7) Rukavice kožené lemované, povlečené nebo podšité kožešinou, saz. čís. 341.
51. Ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 347 se slova „(viz 3. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 134)“ nahrazují slovy „(viz vysvětlivku 2 odst. 3 k saz. čís. 134)“.
52. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 394 se vypouští.
53. Ve vysvětlivce 1 odst. 2 k saz. čís. 424 se slova „vyjma loutkové hlavičky;“ nahrazují slovy „také hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), u nichž se pro celní zařadění nepřihlíží k brvám z vlasů nebo chlupů;“.
54. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 424 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto odstavcem:
(3) O projednávání hraček viz též všeobecná ustanovení úvodních vysvětlivek.
55. V nadpise vysvětlivek k saz. čís. 428 se vypouštějí slova „k metalurgickému zpracování“ a čárka před nimi.
56. Ve vysvětlivce 2 odst. 1 k saz. čís. 428 se slova „jako na př. třísky od vrtačky“ nahrazují slovy „jako na př. piliny, obrus, okuje, třísky od vrtačky“ a slova na konci odstavce „nebo při výrobě elektrické oceli“ se nahrazují slovy „nebo při výrobě elektrické oceli, anebo kterých lze použít jen v chemické výrobě, na př. k zpracování odpadků bílého plechu k výrobě chloridu cíničitého, použití železných pilin k výrobě zápalného zboží a pod.“.
57. Vysvětlivky 4 a 5 k saz. čís. 428 se mění a znějí:
4.
(1) Kontrolní předpisy, podle nichž lze staré železo atd., kterého lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může být projednáno pro železárny, ocelárny nebo jiné podniky podle saz. čís. 428, jsou tyto:
(2) Návrh na celní řízení musí obsahovat prohlášení vedení podniku a závodní rady, že se dováženého starého železa atd. použije jen k metalurgickému zpracování nebo v chemické výrobě, a že podnik každé jiné použití nebo odeslání jinému podniku ohlásí projednávající celnici k dalšímu opatření, zejména k dodatečnému vyměření cla. Celnice projedná zboží podle návrhu a vyhradí si, že příležitostně dohlédne (na př. nahlédnutím do podnikových zápisů a porovnáním se zásobami), jak se ho používá, anebo že zařídí, aby takto dohlédla jiná celnice nebo národní výbor.
5.
(1) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.
(2) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.
58. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 434 se vypouští.
59. Vysvětlivka 1 odst. 4 k saz. čís. 471 se mění a zní:
(4) Podmínky, za jakých se projednávají pera pro továrny na výrobu motorových vozidel za sníženou sazbu podle poznámky k saz. pol. 471 b), stanoví ústřední celní správa.
60. Vysvětlivka 2 odst. 1 k saz. čís. 480 se doplňuje touto větou: „Malá množství papírových roznětek (amorces) a pod., patřící k dováženým hračkám, se projednávají zároveň s hračkami.“.
61. Ve vysvětlivce 2 odst. 3 k saz. čís. 488 se vypouštějí slova „starého přelámaného“. Slova „strana požaduje“ se nahrazují slovy „se navrhuje“.
62. Vysvětlivka 2 odst. 4 k saz. čís. 488 se doplňuje touto další větou: „Bližší podmínky tohoto dozoru stanoví celnice podle všeobecných směrnic ústřední celní správy“.
63. Vysvětlivka 9 odst. 10 k saz. čís. 488 se vypouští.
64. Vysvětlivka 7 odst. 2 k saz. čís. 526 se mění a zní:
(2) O cisternách a tancích připevněných na podvozcích železničních vozů nebo vestavěných do nákladních železných vozů viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 555; o cisternách a tancích vestavěných do lodí viz 1. odst. vysvětlivek k saz. čís. 559; jsou-li však cisterny a tanky připevněny na silničních vozidlech nebo podvozcích, vyclívají se s nimi podle saz. čís. 526.

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceNařízení Ministra zahraničního obchodu č. 67/1953 Sb., jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení31.07.1953
Účinnost od01.07.1953
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení