Nařízení vlády č. 258/1949 Sb.
Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku
Platný
Účinnost od 01.01.1950
Zobrazeno prvních 200 z celkem 7960 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
258.
Vládní nařízení
ze dne 12. července 1949
o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb.:
Vysvětlivky k celnímu sazebníku, platné pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravují a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.*)
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950; provede je ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.
VYSVĚTLIVKY
k celnímu sazebníku pro československé celní území.
Úvodní vysvětlivky.
1. (1) Vysvětlivky k celnímu sazebníku doplňují a vykládají celní sazebník.
(2) Je-li zboží jmenováno v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu nebo obsahuje-li celní sazebník nebo vysvětlivky k němu směrnice pro jeho zařadění, zařadí se podle oněch ustanovení. Jinak platí o zařadění zboží ustanovení § 6 celního zákona a § 7 prováděcího nařízení k němu.
2. (1) Tato ustanovení obsahují též směrnice pro zařadění zboží spojeného s jinými hmotami.
(2) Jsou-li v celním sazebníku výslovně stanoveny zvláštní celní sazby na nějaké zboží nespojené s jinými hmotami, nesmí se těchto celních sazeb použít ani tenkrát, je-li takové zboží spojeno třeba jen s podružnými součástmi, uvedenými v § 7, odst. 4, písm. g) prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Zboží takto spojené se projednává jako zboží spojené s jinými hmotami, nepřipouštějí-li vysvětlivky výjimek u jednotlivých sazebních čísel, jako je tomu na př. u saz. pol. 356a) pro hřebíky a šrouby nutné ke spojování nebo upevňování jednotlivých částí celku.
(3) Zboží se zpravidla zařaďuje podle stavu, v jakém došlo k celnímu oddělení ONV. Části spojené pevně v celek se zařadí jako celek a nelze je u celního oddělení ONV rozdělovat, aby jednotlivé části byly projednány zvlášť podle různých sazebních čísel nebo položek. Výjimka je dovolena jenom tam, kde to stanoví vysvětlivky, jako na př. oddělené projednávání součástí z drahých kovů pevně spojených se stroji nebo přístroji saz. tř. XL.
(4) Doveze-li se v jednom nákladovém kuse zboží rozložené v několik částí, jež by sestaveny tvořily pevně spojený celek patřící do určitého sazebního čísla, zařadí se zboží do sazebního čísla (položky), do něhož by patřilo, kdyby bylo dovezeno v celku, na př. hotové střelné zbraně ruční, které se dovezou v jednom nákladovém kuse, rozložené v hlaveň a pažbu. Na zařadění nemá vlivu okolnost, že chybí některá pro celek nepodstatná součástka. Avšak předměty, jež jsou sice určeny k tomu, aby tvořily pevně spojený celek, ale nejsou ve všeobecném celním sazebníku jako celek výslovně jmenovány, na př. bronzové sochy s mramorovým podstavcem, které se dovezou rozloženě v jednom nákladovém kuse, lze projednat odděleně.
3. (1) Zboží složené se projednává podle hlavní součásti se zřetelem na povahu ostatních hmot, s nimiž je hlavní součást spojena. Tyto hmoty jsou rozčleněny do tří skupin ve všeobecné poznámce k celnímu sazebníku dovoznímu.
(2) Spojení zboží se strunami střevovými se posuzuje stejně jako spojení s koží.
(3) Výšivky na jiných látkách než na textilním zboží, jež jsou zcela nebo částečně provedeny zlacenými nebo stříbřenými dráty leonskými nebo hedvábím, se projednávají jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
4. (1) O projednávání předmětů vystrojených drahými kovy viz ustanovení posledního odstavce všeobecné poznámky k celnímu sazebníku dovoznímu.
(2) U slunečníků a deštníků saz. pol. 272b) vystrojených drahými kovy a z nichž se vybírá clo podle kusu, mohou být též celé rukojetí z drahých kovů; rovněž tak mohou být u postrojů saz. pol. 338c) kování, přezky, kroužky, třmeny a jiné součástky celé ze stříbra a u saz. pol. 575a) a 575b) obruby očních skel, divadelních kukátek a pod. celé z drahých kovů.
(3) Jiné zboží se pokládá za vystrojené drahými kovy jen tenkrát, je-li výstroj v poměru k velikosti předmětu, jakož i k váze a objemu jen nepatrný. Za výstroj se pokládají sponky, malé monogramy, ozdůbky na rozích u tobolek a pouzder na doutníky, vykládané výzdoby na vějířích, orámování nebo jednotlivé výzdoby, růžice a pod. u kartáčů na vlasy a jiných kartáčů, monogramy a jednotlivé kroužky na holích, klíčové štítky, malá držátka a kování na rozích skřínek, kování u střenek nožů a vidliček, úzké obruby u sklenic a misek, malá víčka u lahviček a pod. Příbory se střenkami z drahých kovů, toaletní kartáče zcela stříbrem pokryté a pod. se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.
(4) Předměty vystrojené platinou se projednávají jako předměty vystrojené zlatem.
(5) Zboží vystrojené drahými kovy podléhá puncovní kontrole. Viz příslušná ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. čís. 560, 562, 564—568.
5. (1) Pro projednávání hraček (též her) zařaděných do saz. tříd XXVIII—XXX, XXXII, XXXIV až XXXIX platí tato všeobecná ustanovení:
(2) Přídavky, jež spojují jednotlivé součástky hraček, jako: dráty, klouby (závěsy), svorky, motouzy, přediva, šňůrky, kousky látek, papírové proužky a pod., jakož i nepatrné přídavky z jemných nebo velmi jemných hmot nemají vlivu na zařadění. Vyňaty jsou dřevěné hračky saz. pol. 355a), které s takovými přídavky, nebo jsou-li spojeny s obyčejnými hmotami, patří do saz. pol. 355b).
(3) Podle hořejšího ustanovení zůstanou tudíž nepovšimnuty na př.: úzké proužky a nepatrné přídavky hedvábí nebo krajek, jednotlivé kousky leonských drátů nebo přediv, jednotlivé umělé květiny u oblečených loutek nebo u loutkového nábytku, proužky krajek u záclon loutkových světniček; stužky zdobící sošky zvířat; niti, šňůrky a stužky, jež pohánějí mechanické hračky; jednoduché ověsné šňůry z textilních nití se střapečky na dětských trubkách, napínací šňůry na dětských bubnech, šňůry, jimiž jsou podloženy jednotlivé hlasy u skleněných nebo kovových harmonik; malá železná nebo kovová kolečka u zvířat na prkénkách, jednotlivé součástky ze železa nebo z jiných obecných kovů, též ornamentované nebo niklované, jako na př. dvířka z mosazných, měděných a jiných plechů u železných krbů, rolničky z niklovaného mosazného plechu u zvířat z kožešiny, olověná kolečka u mechanických plechových hraček; proužky z kůže nebo voskovaného plátna, jež jsou nalepeny jako napodobenina postroje na koníčcích; ohony a hřívy z přediv nebo kožešinových proužků u menších sošek zvířat; předlohy na papíře, též sešité, které jsou přiloženy k stavebnicím, mosaice a podobným skládacím hrám, jakož i obrázky nalepené na bedničkách s hračkami.
(4) Dětské kuchyňské nádobí a stolní náčiní na hraní z rozličných hmot se projednává jako hračky podle povahy hmoty. Ke skleněným hračkám patří hračky jak z dutého, tak i z masivního skla, jako hrací kuličky, kuželníkové koule a pod.
(5) Rovněž se projednávají jako hračky a nikoliv jako nástroje a přístroje saz. třídy XLIV dětské trubky, bubínky, housličky a pod., nepřesně pracované hračky optické (jako kaleidoskopy, kouzelné svítilny [stínové hry], kinematografy, dalekohledy, stereoskopy, mikroskopy zvětšující jen zcela nepatrně a pod.) a malé napodobeniny strojů a přístrojů, jež jsou jen pouhými hračkami, též zařízené na mechanický pohon parou, horkým vzduchem a pod., jako na př. malé parní stroje a pod. Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické, dále modely strojů a přístrojů, jež nejsou hračkami, projednávají se naproti tomu podle saz. třídy XLIV, elektrické hračky podle saz. čís. 543.
(6) O projednávání očních skel jako hraček viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575a).
(7) Dechové a tahací harmoniky se vždy projednávají podle saz. čís. 581.
(8) Dřevěné hračky zcela polepené papírem (papírem s obrázky atd.) se projednávají jako hračky saz. čís. 299.
(9) Hračky z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva, hračky z korku, kosti, rohu, mořské pěny, lávy, celuloidu a jiných umělých surovin řezbářských, z jantaru, slonoviny, perleti, želvoviny, pak hračky z hliníku, slitin hliníku a slitin hliníku podobných, hračky zcela nebo částečně z drahých kovů, zcela nebo částečně z pravých či nepravých korálů nebo i nepravých perel a hračky z polodrahokamů projednávají se stejně jako zboží z těchto hmot; rovněž tak se projednávají ozdoby na vánoční stromek.
(10) Zploštěné dráty z obecných kovů v přadénkách na výzdobu vánočního stromku, jež jsou pouze cementovány, stříbřeny či stříbrem plátovány nebo zlaceny či zlatem plátovány, se projednávají podle saz. čís. 498 nebo 499, barvené zploštěné dráty stejné povahy, k témuž účelu a v téže úpravě, podle saz. čís. 523.
(11) Ozdoby na vánoční stromek pouze z leonského zboží, též spojené s jinými hmotami, se projednávají podle saz. čís. 524, nepozbyly-li tímto spojením povahy leonského zboží. Ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené s nepravými, t. j. nezlacenými ani nestříbřenými, leonskými dráty nebo takovými předivy se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s jemnými hmotami. Avšak ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené se stříbřenými nebo zlacenými leonskými dráty nebo předivy nebo s výrobky z nich, jakož i s pracemi z nepravých leonských drátů nebo přediv se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s velmi jemnými hmotami.
(12) O zařadění loutek rozhoduje zpravidla povaha těla (trupu); k loutkovým hlavičkám, údům, povlakům z textilních látek nebo šatstvu se při zařaďování loutek přihlíží jako ke spojení.
(13) Hlavičky a údy loutkové z papíroviny, kamenné lepenky nebo podobných hmot, surové, nemalované, nelakované, se neprojednávají jako hračky, nýbrž podle saz. pol. 300a).
(14) Jiné součástky hraček se projednávají jako hračky podle hmoty, z níž jsou vyrobeny. Z tohoto pravidla jsou vyňaty surové součástky železných hraček (pouze lité, lisované atd.), které se vzhledem k poznámce za saz. čís. 480 projednávají podle své povahy jako výslovně nejmenované zboží příslušných čísel saz. třídy XXXVIII (t. j. saz. čís. 445, 466, 481, 482 a 483).
(15) Hračky ze součástek patřících do různých sazebních čísel, jež se dovážejí upravené v papírových krabicích a pod., se zařaďují se zřením k zásadě o projednávání zboží složeného z různých hmot vždy jako celek, a to podle součástek, jež převládají a patří do jednoho sazebního čísla. Nejsou-li tyto součástky zatíženy nejvyšším clem, přihlíží se při zařadění k případným jemným nebo velmi jemným hmotám u ostatních součástek jako ke spojení.
(16) Obsahují-li takové papírové krabice a pod. toliko několik málo přistřiženych kousků tkanin, začatých šitých prací, výšivek, jednotlivých umělých květin, přízí a pod. nebo jsou-li připojeny náprstky, jehly, jehelníčky atd., projednají se tyto soubory jako složené hračky podle povahy papírové krabice a pod.; podléhají-li však některé součástky v krabici obsažené (vyjma součástky z textilií) vyššímu clu než sama krabice, projednají se takové soubory podle součástky podléhající nejvyššímu clu, při čemž se přihlíží k ostatním součástkám jako ke spojení.
(17) O tom, jak se projednávají loutkové šaty a klobouky z textilu, viz vysvětlivky k saz. čís. 274, loutkové klobouky jiné, vysvětlivky k saz. čís. 267 až 269, loutkové deštníky a slunečníky, vysvětlivky k saz. čís. 272.
(18) K pracím vlásenkářským (velmi jemné hmoty), k nimž se přihlíží při projednávání loutek a loutkových hlaviček, patří nejen výrobky z vlasů, nýbrž i výrobky z jejich napodobenin (z vláken rostlinných, příze, hedvábí, zvířecích chlupů atd.) bez zřetele na to, jak jsou na loutkové hlavičky připevněny. Chuchvalce takových látek nebo kousky kožešin nalepené na loutkové hlavičky nelze však pokládat za práci vlásenkářskou. Rovněž nejsou prací vlásenkářskou u loutkových hlaviček brvy a řasy z vlasů nebo chlupů.
DOVOZ.
I. Zboží osadnické.
Saz. čís. 1.
Kakaové boby a slupky.
(1) Do saz. pol. 1a) patří surové (nepražené) kakaové boby a slupky, též jejich zlomky, nepražené kakaové klíčky a stonky a nepražené plody kakaovníku, též naložené ve slané vodě (v sudech a pod.).
(2) Do saz. pol. 1b) patří kakaové boby a slupky, pražené, nikoli však mleté, též kakaové boby při pražení rozpadlé, jež nebyly mlety.
(3) Pražené kakaové boby jsou boby barvy temně hnědé, s význačnou aromatickou vůní a mastnou kakaovou chutí, které lze snadno v prstech rozdrtiti, při čemž se slupka lehce odlupuje; trpkost charakterisující surové boby je u pražených bobů zcela nepatrná.
(4) Pražené kakaové boby a slupky, mleté, viz kakaová hmota, saz. čís. 127; kakaový prášek, saz. čís. 126.
Saz. čís. 2.
Káva.
(1) Sem patří též mletá káva, rovněž i kávové slupky, t. j. vnější dužnaté oplodí, jakož i vnitřní kávové oplodí (pergamenové, semenné slupky, t. j. tenké, lehce se odlupující blanky). Kávové slupky na zvláštní povolení ministerstva financí po účelné denaturaci, saz. čís. 653.
(2) Nepražená káva koffeinu zbavená se projednává jako surová. Slabě pražená káva se projednává podle saz. pol. 2b).
(3) Náhražky, které obsahují pravou kávu nebo při jejichž výrobě bylo použito kávy nebo částí kávovníkového plodu, a přípravky z čerstvého nebo sušeného dužnatého obalu kávových zrnek a z listí kávovníku (káva sakka, sultánská) se projednávají podle saz. pol. 2b), kávové poživatiny, na př. kávová trest’, též v prášku, kávové konservy s kondensovaným mlékem, saz. čís. 132, po příp. 131.
(4) Kávové náhražky, které neobsahují pravé kávy, saz. čís. 124.
Saz. čís. 3.
Čaj.
(1) Podle saz. čís. 3 se projednává pravý čaj (sušené stočené listy čajovníku čínského Thea chinensis a jeho odrůd), vyskytující se v obchodě pod názvem čaj čínský, ruský, indický, ceylonský a j., dále maté (čaj paraguayský či brazilský), čaj cihlový (placky z hrubých listů a větviček čajovníku s přísadou krve a tuku), čajové tablety ze slisovaného, rozmělněného čaje, též s přísadou cukru, dále čajové náhražky, t. j. napodobeniny pravého čaje a prostředky k jeho padělání (na př. ze sušených listů některého druhu borůvek), jakož i bylinný čaj z léčivých bylin, též s přísadou jiných látek, obsahuje-li pravý čaj, maté a pod.
(2) Jiný čaj, saz. čís. 62 a saz. čís. 630.
II. Koření.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě II.
(1) Mleté koření, napodobeniny koření a náhražky koření (zbytky po destilaci etherických olejů z koření nebo výrobky z rozmanitých rostlinných prášků a pod. s přísadou etherických olejů z koření) se projednávají jako příslušné koření.
(2) Balením pro drobný prodej se rozumí váha jednotlivého balení nejvýše 0˙5 kg.
(3) Koření v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak koření kandované, pokud není v saz. třídě II zatíženo vyšším clem, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Saz. čís. 4.
Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor.
(1) Sem patří též t zv. pepř kayenský, pak směsi pepře kayenského s jiným kořením, jež se nazývají v obchodě curry powder, dále podobně vyhlížející náhražky pepře, na př. pepř ethiopský (habešský) či egyptský.
(2) Pepř, nové koření (piment, všehochuť, jamajský pepř) a zázvor (oddenek zázvorový, radix zingiberis) se v obchodě vyskytují pod často se měnícími názvy, které se nezřídka přenášejí též na podobně vyhlížející náhražky, na př názvu nového koření se nesprávně užívá pro amom či rajská zrna, patřící do saz. čís 8. Podle saz. čís. 4 se projednávají též semena papriky.
(3) Lusky paprikové, čerstvé (zelené, žluté nebo červené), hodící se za zeleninu, saz. pol. 43a)
(4) Kubebový pepř (kubeby), saz. čís. 152.
Saz. čís. 5.
Skořice.
(1) Sem patří pravá skořice (ceylonská, Canella vera, Cinnamomum ceylanicum), kassiová skořice (čínská, Cinnamomum Cassia), dřevnatá skořice (malabarská, Cassia lignea) a skořicový květ (flores cassiae, flores cinnamomi), t. j. skořicové stonky květní nebo číšky s nevyvinutým pestíkem.
(2) Bílá skořice (Canella alba) a černá skořice (hřebíčková, Cassia caryophyllata), saz. čís. 62.
Saz. čís. 6.
Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané.
(1) Jako hřebíček se projednávají též pestíky, stopky nebo stonky hřebíčkovce.
(2) Japonský anýz, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 62.
Saz. čís. 8.
Kardamomy, šafrán, vanilka.
(1) Sem patří též: saflor (světlice barvířská, planý šafrán, též divoký šafrán), t. j. sušené květní koruny zvláštní vůně, jež obsahují žluté a červené barvivo (nebudiž zaměňován s nerostným saflorem či cafrou, t. j. nečistými kysličníky kobaltu); dále rajská zrna (guinejská jádra, t. j. druh semen kardamomu) a vanilin (t. j. vonná látka vanilky, též syntheticky vyrobená).
(2) Vanilka a vanilin, též s cukrem a pod. rozetřené, a vanilkové lusky ve skleněných trubičkách ve staniolu atd. se projednávají podle saz. čís. 8, při čemž se váha těchto obalů započítává do čisté váhy. Vanilin se projednává vždy jako mletá vanilka.
(3) Nápoje a potraviny, vanilkou pouze kořeněné, saz. třídy XIII a XIV.
III. Jižní ovoce.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě III.
Jižní ovoce v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak jižní ovoce kandované, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a podobně neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Saz. čís. 9.
Fíky.
(1) Jako čerstvé fíky se projednávají též čerstvé fíky naložené ve slané vodě (v sudech a pod.). Fíky jen částečně pražené, měkké, které je třeba k výrobě kávových náhražek dopražit, se však projednávají jako fíky sušené.
(2) Fikidindy (indické fíky) se projednávají jako jiné jižní ovoce, výslovně nejmenované, saz. čís. 18.
(3) Jako fíky v krabicích, bedničkách nebo košíčcích se projednávají též fíky v jiném malém balení, obvyklém v maloobchodě.
(4) Fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry a pod., saz. čís. 130.
(5) Pražené fíky, též mleté, saz. čís. 124.
Saz. čís. 10.
Vinné bobule a hrozny, sušené; korintky.
(1) Sem patří též sušené hrozny malaga.
(2) Korintky, na rozdíl od velkých hrozinek (cibéb), jsou malé hrozinky bez pecek, tmavé barvy; nutno je lišit od sultánek, které jsou rovněž malé hrozinky bez pecek, avšak barvy světle žlutohnědé.
(3) Vinné hrozny čerstvé, saz. čís. 35.
Saz. čís. 11.
Citrony, cedráty; mango.
(1) Kromě citronů (limonů) patří sem též odrůda citronu zvaná Adamovo jablko (židovské, Citrus medica var. ethrog Harms), jakož i plody rostlinného druhu pompel (Citrus pompelmos Risso) a plody jeho kulturních forem, vyskytující se v obchodě pod názvem shaddock, pummelo, pomelo a grape fruit.
(2) Cedráty jsou velké, 1 až 3 kg těžké plody citroníku Citrus medica var. macrocarpa Risso, s kůrou velmi tlustou, často bez semen.
(3) Mango jsou peckovité plody stromu Mangifera indica, tvaru kulovitého, vejčitého nebo ledvinkovitého, barvy žluté, dosahující váhy až 1 kg. Dužina jejich je šťavnatá, žlutá až oranžová, chuti meruňkové. Pecka s papírovitě tenkými stěnami obsahuje semeno, ledvinkového tvaru a velikosti žaludu.
Saz. čís. 12.
Pomeranče (též mandarinky).
(1) Pomeranče jsou zralé plody pomerančovníku (Citrus aurantium sinensis), kulovité, slabě zploštělé až vejčité, o průměru 5 až 8 i více cm, s kůrou zpravidla dosti silnou, s hustými plochými bradavičkami, s dužinou sladkou, často i nakyslou, rozdělenou v 8 až 12 dílů (pouzder).
(2) Mandarinky (plody druhu Citrus nobilis) jsou malé zploštělé, nejvýše 6 cm v průměru, s kůrou tenkou, vždy snadno se slupující, s dužinou sladkou, aromatickou, rozdělenou zpravidla v 9 až 10 úzkých pouzder.
(3) Sem patří též chinois (malé trpké pomeranče).
Saz. čís. 13.
Citrony, cedráty a pomeranče, naložené ve slané vodě; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo naložená ve slané vodě.
(1) Všechno toto zboží je v sudech nebo větších nádobách; v malém balení však (na př. v lahvích, krabicích atd.), saz. čís. 131, po příp. 132.
(2) Sem patří též kůra pomerančová, curaçaová, cedrátová a citronová, čerstvá nebo sušená.
Saz. čís. 14.
Datle, pistacie, banány.
(1) Sem patří též t. zv. syrské (pimperské) ořechy, t. j. bledě zelená jádra s červenavou blankou, jež mají sladkou, mandlím podobnou chuť; rovněž sušené banány, též rozkrájené, jakož i banánová moučka bez jiných přísad. Banánová moučka s přísadou kakaového prášku, saz. čís. 127, s jinými přísadami, saz. čís. 130.
(2) U čerstvých banánů ve vějířovitých trsech se odečte 30% od vyclívané váhy.
Saz. čís. 15.
Ananas.
(1) Sem patří ananas čerstvý, jakož i ananas loupaný, celý nebo rozkrájený, zavařený pouze za účelem konservování ve vodě bez jiných přísad, v sudech a pod. velkých obalech. V zaletovaných plechovkách a pod., jako neprodyšně uzavřené poživatiny, saz. čís. 131.
(2) Ananas zavařený pouze ve vodě bez jiných přísad, též v zaletovaných plechovkách, není však vyloučen z projednávání podle saz. čís. 15, dováží-li se k dalšímu průmyslovému zpracování pod úředním dozorem.
Saz. čís. 16.
Mandle.
(1) Do saz. pol. 16a) patří též mandle praskavé.
(2) Mandlově otruby (též mandlové slupky), jakož i tuhé zbytky po lisování mandlí, saz. čís. 653; mandlové otruby navoněné, saz. čís. 633.
Saz. čís. 17.
Piniová jádra; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy.
(1) Jako piniová jádra (pignoli) se projednávají též limbová jádra (limbové oříšky), jakož i piniové nebo limbové šišky s jádry. Piniové nebo limbové šišky prázdné (bez jader), saz. čís. 133.
(2) Svatojanský chléb (karoba), též mletý, saz. čís. 17, židovské karoby, saz. čís. 62. Nazaroly jsou červené, nakyslé plody keře Crataegus azarolus, velikosti malé třešně, příjemné chuti; obsahují několik semének.
(3) Jako kaštany se projednávají jen jedlé kaštany (maroni). Kaštanová moučka a kaštany pražené nebo s cukrem atd. připravené, saz. čís. 130. Nejedlé (koňské) kaštany a jejich slupky, saz. čís. 159.
(4) Jako podobné jedlé ořechy cizokrajné se projednávají ořechy para (brazilské kaštany), ořechy podzemnicové (arachidové, burské oříšky, plody Arachis hypogaea L.), palmové ořechy, vodní ořechy (vodní kaštany, semena kotvice splývavé, Trapa natans L.), mořské ořechy kokosové (indické nebo maledivské), ořechy pekanové atd., všechny tyto ořechy, jakož i ořechy kokosové mohou být čerstvé nebo suché, též sušené i rozdrobené. Jsou-li určeny k výrobě oleje, projednají se podle saz. čís 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných ořechů k jinému účelu než právě uvedenému je zakázáno. Tyto ořechy nepoživatelné, avšak způsobilé k výrobě oleje, saz. čís. 47; tytéž, určené jako surovina soustružnická a řezbářská, saz. čís. 137. Jmenované ořechy pražené, jako kávové náhražky, saz. čís. 124.
(5) Sem patří též šáchor jedlý.
(6) Muškátové ořechy, saz. čís. 6 a 7, syrské (pimperské) ořechy, saz. čís. 14.
(7) Olivy čerstvé, sušené nebo solené, saz. čís. 17, naložené v oleji, saz. čís. 130, v krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Saz. čís. 18.
Granátová jablka a jiné jižní ovoce výslovně nejmenované.
(1) Granátová jablka (plody granátovce čili marhaníku obecného, Punica granatum L.) mohou být též sušená nebo nezralá.
(2) Slupky granátových jablek, čerstvé i sušené, saz. čís. 62.
(3) Jižním ovocem výslovně nejmenovaným je ovoce pěstované a dozrávající zpravidla v krajích se subtropickými nebo tropickými podnebními podmínkami. Patří sem na př. anony (plody lahevníku Anona), fikidindy (indické fíky, plody kaktusu Opuntia ficus indica), jujuby, kvajava (guayava), mišpule japonská, tomel japonský (kaki, plod tomelu japonského, Diospyros kaki L.) a jiné.
(4) Jižní ovoce výslovně nejmenované může být čerstvé, sušené nebo v jiné jednoduché úpravě zaručující pouze zachování jakosti po dobu dopravy.
IV. Cukr.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě IV.
(1) Do této saz. třídy patří všechny cukry náležející do skupiny glycidů (uhlohydrátů); sem patří též pálený cukr a melasa.
(2) Prosté vodné roztoky zboží saz. čís. 19 až 21 se projednávají jako dotčené zboží samo.
(3) Navrhuje-li strana, aby cukr byl projednán podle saz. čís. 20 nebo 21, vyžádá si celní orgán před projednáním zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(4) Umělý med, saz. čís. 80.
(5) Umělá sladidla, viz vysvětlivky k saz. čís. 630.
(6) Alkoholické cukry, na př. mannit a sorbit, saz. čís. 622.
(7) Lihoviny a potraviny obsahující cukr, saz. třídy XIII a XIV.
Saz. čís. 19.
Cukr řepový a ostatní cukry stejného druhu (cukr třtinový), bez zřetele na stupeň čistoty, mimo melasu.
(1) Do tohoto saz. čísla patří cukr zvaný chemicky sacharosa, bez zřetele na stupeň čistoty, tudíž surový i rafinovaný cukr řepový a třtinový, dále všechny cukry téhož chemického složení, na př. cukr javorový a pod. Sem patří též cukr invertní, t. j. hydrolysou sacharosy získaná směs glukosy a fruktosy.
(2) Pálený cukr, saz. čís. 20; melasa, saz. čís. 21.
Saz. čís. 20.
Cukr jiného druhu (škrobový [hroznový], ovocný, mléčný a pod.); pálený cukr.
1. (1) Podle saz. čís. 20 se projednávají všechny druhy cukru nepatřící do saz. čís. 19. Jsou to zejména:
a) cukr sladový (maltosa), též obsahuje-li v sušině nejvýše 8% sacharosy,
b) cukr škrobový (hroznový, glukosa, dextrosa), ovocný (fruktosa, levulosa), mléčný (laktosa) a podobné cukry, a to i tenkrát, obsahují-li v sušině nejvýše 3% sacharosy nebo cukru invertního.
(2) Sem patří též pálený cukr (karamel, cukrový kulér barvivý). Je to výrobek připravený pálením cukru, který se vyznačuje hořkou chutí, neobsahuje v sušině více než 56% cukru (vyjádřeného jako sacharosa), je prost cizích barviv a má tak značnou barvivost, že jeden jeho váhový díl rozpuštěn v 5000 dílech vody dává ještě zřetelně zbarvený roztok.
(3) Do saz. čís. 20 patří též dextriny, jež obsahují v sušině více než 30% redukujícího cukru, vyjádřeného jako dextrosa. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 614.
2. (1) Cukr sladový obsahující v sušině více než 8% sacharosy a ostatní cukry saz. čís. 20, vyjma cukr pálený, jež obsahují v sušině více než 3% sacharosy nebo cukru invertního, projednávají se podle saz. čís. 19.
(2) Sladové výtažky, saz. čís. 132 příp. 630.
(3) Pivní kulér sladový, viz vysvětlivky k saz. čís. 107.
(4) Glukosa chemicky čistá, též její roztoky, saz. čís. 630.
Saz. čís. 21.
Melasa.
(1) Melasa je syrob neschopný krystalisace, zbývající po výrobě cukru.
(2) Jako melasa se projednává syrob zbývající po výrobě sacharosy, tmavě zbarvený, jenž obsahuje v sušině (100° Ballingových) méně než 74% cukru všech druhů a více než 8% popela; sem patří též krmivo pro dobytek s přísadou melasy, nejde-li o zboží saz. čís. 630.
V. Tabák.
Saz. čís. 22.
Tabák a všeliké tabákové výrobky.
1. (1) Tabákem jsou podle § 383 c. a m. ř. nejen listy a odpadky tabákové rostliny, nýbrž všechny rostlinné látky vůbec, jež slouží jako náhražky pravého tabáku obyčejné spotřebě kuřácké buď samy nebo smíšeny s tabákem nebo s jinými látkami. Toto ustanovení se však týká — vedle tabákových rostlin — jenom oněch rostlinných látek, o nichž to bylo stanoveno zvláštní vyhláškou.
(2) Sem tudíž patří: tabák surový, t. j. nezpracované tabákové listy, žíly, lodyhy, květy a odpadky, tabákové výrobky, t. j. doutníky, cigarety, tabákový výtažek, tabáky kuřlavé i žvýkací a šňupavé a vůbec výrobky, jež obsahují jenom tabák nebo tabák jako přísadu, zejména papír z tabákových lodyh a žil, opium s tabákem, prášek na zuby s tabákovým práškem.
2. Podle saz. čís. 22, avšak bez vybrání licenčního poplatku, se projednávají též doutníky a cigarety (ke kouření) bez příměsi tabáku, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, jemuž je třeba zaslat zboží k přezkoušení, že tabák neobsahují. Léčivé doutníky a cigarety jako: doutníky napuštěné jodem, doutníky a cigarety blínové a durmanové, cigarety proti záduše, cigarety konopné, též indické zvané, se projednávají podle saz. čís. 630, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, že neobsahují tabák; bude-li však v nich tabák zjištěn, projednají se podle saz. čís 22 a vybere se též licenční poplatek.
3. Semena tabáková, saz. čís. 52 a 53.
4. Celní derelikty se odvádějí nejbližší tabákové továrně k dalšímu zužitkování čas od času podle množství a podle místních poměrů jednotlivých celních oddělení ONV.
VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: obilí (saz. čís. 23—29), slad (saz. čís. 30), luštěniny (saz. čís. 31 a 32), mouka a mlýnské výrobky (saz. čís. 33), rýže (saz. čís. 34).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
(1) Obilí mleté, mačkané, opíchané, šrotované, loupané, trhané, saz. čís. 33; obilí sladované, saz. čís. 30; obilí pražené, též mleté, saz. čís. 124; obilní zápara jako obilí k tomu použité.
(2) Směsi obilí různě zařazeného nebo obilí s luštěninami (směsky) nebo s jinými semeny se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.
(3) Jako obilí, luštěniny atd. se projednávají též taková plevelová semena, v nichž se tyto plodiny vyskytují v množství nikoli nepatrném.
(4) Stranám je však dovoleno u obilí, luštěnin, semen, které obsahují nečistoty, jakož i u směsí různých druhů obilí, které jsou smíšeny buď navzájem nebo s luštěninami nebo s jinými semeny, oddělit před projednáním nečistoty, po případě různě zařazené části směsi a pak teprve projednat části směsi, které byly získány skutečným oddělením.
(5) Strychninové obilí (obilí napuštěné strychninem k hubení myší), saz. čís. 630.
Saz. čís. 23.
Pšenice, špalda.
(1) Špaldou se rozumějí ve smyslu celního sazebníku druhy pšenice jako samopše, dvouzrnka, jednozrnka, které se vyznačují tím, že se při mlácení pluchy neoddělují od zrna, takže vymlácená zrna zůstávají pluchami obalena; též zrna, která byla dalším zpracováním ve mlýně zbavena pluch, patří do saz. čís. 23; viz vysvětlivky k saz. čís. 25.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 258/1949 Sb., o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 21.12.1949 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1950 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0