Co je Nařízení vlády č. 55/2025 Sb.?

Nařízení vlády č. 55/2025 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Soutok — Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Soutok.

Kdy nabyl Nařízení vlády č. 55/2025 Sb. účinnosti?

Nařízení vlády č. 55/2025 Sb. nabyl účinnosti 01.07.2025.

Je Nařízení vlády č. 55/2025 Sb. stále platný?

Ano, Nařízení vlády č. 55/2025 Sb. je stále platný a účinný.

Nařízení vlády č. 55/2025 Sb.

Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Soutok

Platný Účinnost od 01.07.2025

Obsah

§ 1 § 2 § 3 § 4 § 5 § 6

Zobrazeno prvních 200 z celkem 1135 ustanovení tohoto předpisu. Zobrazit celý předpis →

Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 15. ledna 2025

o Chráněné krajinné oblasti Soutok

Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 a § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:

§ 1

Chráněná krajinná oblast Soutok

K zajištění ochrany přírody a krajiny se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Soutok.

§ 2

Poslání a předměty ochrany chráněné krajinné oblasti

(1) Posláním chráněné krajinné oblasti je

a) zachování a zlepšování přírodních, kulturních a historických hodnot a přírodních funkcí krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního způsobu využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů a

b) zachování rozmanitosti složek a jevů neživé přírody a ekosystémové a druhové pestrosti, zejména zachování a zlepšení stavu nivních tvarů reliéfu vznikajícího činností vodních toků, vodního režimu podzemních a povrchových vod zajišťujícího existenci nivních a jiných vodních a na vodu vázaných společenstev, včetně vzácných druhů rostlin, hub a živočichů, povrchových rozlivů v nivách vodních toků za povodní mimo zastavěná území a zastavitelné plochy sídel a zachování a obnova příznivého stavu předmětů ochrany Evropsky významné lokality Niva Dyje, Evropsky významné lokality Soutok-Podluží, Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko a Ptačí oblasti Lednické rybníky.

(2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti jsou

a) člověkem utvářená krajina harmonicky propojující kulturní památky z různých historických období s přírodními lokalitami a cíleně vnesenou vegetací,

b) kulturní krajina s typickým krajinným rázem daným zejména charakterem říční nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků s rozsáhlým komplexem lužních lesů nížinného typu,

c) mozaika lučních, mokřadních a vodních ekosystémů s vysokou koncentrací kulturních památek a národních kulturních památek spojených s krajinnými kompozičními úpravami, zejména v krajinné památkové zóně Lednicko-valtický areál a v areálech slovanských hradišť,

d) přírodní funkce krajiny, zejména její ekologická stabilita a odolnost, migrační prostupnost, přirozený vodní režim s rozlivy, retence vody v krajině, dynamika říčních procesů vodních koryt a údolních niv,

e) přirozená koryta vodních toků, periodicky průtočná nebo odstavená říční ramena a tůně a jiné mokřady, a na ně vázaná vodní a mokřadní společenstva,

f) lesní společenstva nížinných lužních lesů s vysokou biologickou hodnotou a druhovou pestrostí, tvrdé luhy s dubem letním s významným výskytem senescentních stromů a tlejícího dřeva, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy, podmáčené olšiny a panonské dubohabřiny, a na ně vázaná biota se vzácnými druhy rostlin, hub a živočichů,

g) nelesní travinná společenstva, kontinentální nivní louky, mezofilní ovsíkové louky a specifická stepní vegetace na výše položených lokalitách, a na ně vázaná biota,

h) dřeviny rostoucí mimo les, zejména solitéry a skupiny starých stromů na nivních loukách, a

i) přírodní stanoviště a stanoviště druhů, která jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Evropsky významné lokality Niva Dyje.

§ 3

Vymezení chráněné krajinné oblasti

(1) Chráněná krajinná oblast se nachází na území Jihomoravského kraje.

(2) Vyznačení hranice chráněné krajinné oblasti na podkladě kopie katastrální mapy je uvedeno v příloze k tomuto nařízení a včetně elektronické podoby je uloženo v ústředním seznamu ochrany přírody¹).

§ 4

Členění chráněné krajinné oblasti

(1) Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody.

(2) V I. zóně převažují území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, vysokou biologickou rozmanitostí nebo vysokou ekologickou stabilitou krajiny, zčásti chráněné nebo navrhované k ochraně v některé z kategorií maloplošných zvláště chráněných území, zejména přirozeně meandrující úseky vodních toků, stará říční ramena, podmáčená luční stanoviště, zachovalé porosty lužních lesů s vysokým podílem původních dřevin, s pestrou druhovou, prostorovou a věkovou skladbou a s vysokým podílem senescentních stromů, přirozené a přírodě blízké luční ekosystémy s výskytem senescentních stromů a vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, specifická stepní vegetace na výše položených lokalitách a další stanoviště významná z hlediska biologické rozmanitosti.

(3) Ve II. zóně převažují území hospodářsky využívaných lesních, lučních a vodních ekosystémů s vyšším podílem přírodě blízkých společenstev, místně zachovalými přírodními hodnotami, starými porosty, porosty s výskytem senescentních stromů nebo zvláště chráněných druhů, ostatní přírodně hodnotné plochy, které jsou hospodářsky využívány přírodě šetrným způsobem, včetně některých zvláště chráněných území v kategorii přírodní památka, a které většinou navazují na území I. zóny ochrany přírody, a plochy hodnotné z hlediska krajinného rázu, zejména dochované historické objekty, drobné stavby Lednicko-valtického areálu s udržovaným okolím a louky s výskytem jednotlivých starých dominantních stromů.

(4) Ve III. zóně převažují lidskou činností značně pozměněné a intenzivně obhospodařované ekosystémy, včetně pravidelně udržovaných částí zámeckého areálu v Lednici a intenzivně obdělávané zemědělské půdy využívané převážně jako orná půda, mimo zastavěná území a nezahrnuté do jiných zón ochrany přírody.

(5) IV. zónu tvoří zbývající zastavěná území nebo zastavitelné plochy, dopravní liniové stavby, dálnice a železnice nezahrnuté do jiných zón ochrany přírody.

§ 5

Bližší ochranné podmínky

(1) Na celém území chráněné krajinné oblasti lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) zasahovat mimo zastavěné území do přirozené retenční schopnosti údolní nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků, pokud tím může být způsobena změna vodního režimu, zejména provádět zemní práce, změny terénu nebo těžební, jim podobné a s nimi související práce; souhlas se nevyžaduje k

1. terénním úpravám prováděným na základě povolení podle stavebního zákona,

2. úkonům souvisejícím s údržbou, provozem nebo opravami vodárenských objektů sloužících k výrobě pitné vody, nebo

3. činnostem prováděným správci vodních toků nebo vlastníky vodních děl podle vodního zákona, včetně činností prováděných v souvislosti s ochranou před povodněmi,

b) upravovat nebo měnit koryta vodních toků, zejména na nich vytvářet příčné překážky, stupně a prahy, nebo přemisťovat sediment, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení nebo jiný úkon podle vodního nebo stavebního zákona,

c) provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové nebo podzemní vody nebo záměrně měnit hladinu povrchových vod mimo zastavěná území nebo zastavitelné plochy, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení nebo jiný úkon podle vodního nebo stavebního zákona nebo o manipulace s vodní hladinou podle schváleného manipulačního řádu,

d) odstraňovat břehové porosty a plovoucí nebo ponořenou vegetaci rybníků a dalších vodních nádrží,

e) odbahňovat rybníky a další vodní nádrže, ukládat vytěžené sedimenty, těžit nerosty, provádět geologické práce, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,

f) chovat nebo vypouštět kachny divoké,

g) vysazovat ryby mimo rybářské revíry a vodní nádrže sloužící k chovu ryb,

h) obnovovat nebo udržovat prvky odvodnění, s výjimkou povolených objektů sloužících k manipulaci s vodní hladinou podle schváleného manipulačního řádu,

i) pořádat a organizovat akce s účastí větší než 500 účastníků mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

j) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, vodácké nebo běžecké trasy a jiné obdobné tratě, trasy a stezky mimo pozemní komunikace,

k) umisťovat informační, reklamní nebo propagační zařízení mimo zastavěná území nebo zastavitelné plochy,

l) umisťovat mimo uzavřené objekty veřejné osvětlení a jiné světelné zdroje, jejichž světelný tok směřuje nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje, pokud se nejedná o dočasná přenosná osvětlení vyžadovaná jinými právními předpisy, nebo

m) provádět leteckou aplikaci biocidů a hnojiv.

(2) Na území I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními,

b) provozovat bezpilotní systémy, kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob a jejich zdraví, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody,

c) rozorávat travní porosty na všech druzích pozemků, provádět jejich obnovu a přísev,

d) mulčovat travní porosty mimo údržbu tělesa pozemních komunikací, nebo

e) provádět nahodilou těžbu u dubů, jilmů, lip, hrušní a jabloní v porostech nad 80 let věku a domácích druhů topolů a vrb v porostech nad 40 let věku, není-li nezbytná z důvodu bezprostřední ochrany životů nebo zdraví osob nebo bezprostřední ochrany majetku.

(3) Na území I. zóny chráněné krajinné oblasti lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět úmyslné těžby dříví, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově.

(4) Na území II. zóny chráněné krajinné oblasti lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody umístit až 60 % ročního objemu úmyslných těžeb dříví do porostu, pokud již nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově nebo nebyly umístěny na základě dohody s orgánem ochrany přírody v průběhu platnosti lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy.

(5) Na území III. zóny chráněné krajinné oblasti lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) vysazovat plantáže původních dřevin na pozemcích, které nejsou určeny pro plnění funkce lesa, nebo

b) rozorávat trvalé travní porosty mimo zastavěná území nebo zastavitelné plochy.

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Hladík v. r.

Příloha

Vymezení Chráněné krajinné oblasti Soutok v mapě parcel

A.1 Klad mapových listů

Příloha

Vymezení Chráněné krajinné oblasti Soutok v mapě parcel

A.2 Klad mapových listů

Příloha

Vymezení Chráněné krajinné oblasti Soutok v mapě parcel

A.3 Klad mapových listů

B. Legenda k mapovým listům

	území chráněné krajinné oblasti
	hranice katastrálního území
	hranice listu mapového kladu – přehledka
	hranice listu mapového kladu – jednotlivé mapové listy