Vyhláška Ministra dopravy a spojů č. 42/1962 Sb.
Vyhláška ministra dopravy a spojů o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů
Platný
Účinnost od 25.04.1962
Zobrazeno prvních 200 z celkem 297 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
42
VYHLÁŠKA
ministra dopravy a spojů
ze dne 17. dubna 1962
o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů
Ministr dopravy a spojů stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry a ústředními orgány a s Ústřední radou odborů na základě usnesení Státní mzdové komise ze dne 16. dubna 1962 podle § 1 zákona č. 244/1948 Sb., o státní mzdové politice a podle § 2 vládního nařízení č. 27/1951 Sb., o řízení státní mzdové politiky a zřízení Státní mzdové komise:
Rozsah platnosti
(1) Tato vyhláška upravuje mzdové podmínky pracovníků, kteří řídí silniční motorová vozidla nebo vykonávají práci závozníků motorových vozidel a průvodčích autobusů jako povolání.
(2) Vyhláška se nevztahuje na
a) příslušníky ozbrojených sborů,
b) pracovníky požární ochrany z povolání,
c) řidiče a průvodčí městských kolejových vozidel, trolejbusů, autobusů a autotaxi městské dopravy a komunálních služeb,
d) řidiče traktorů, zaměstnané při provádění mechanizovaných polních prací, v přibližování dřeva v lesním hospodářství a na řidiče pásových traktorů.
Mzdové tarify
(1) Pro odměňování práce v časové a úkolové mzdě platí dále uvedené hodinové mzdové tarify. Řidiče, průvodčí a závozníky lze odměňovat podle dále uvedených měsíčních tarifů, jen pokud je to z hlediska mzdové praxe účelné a administrativně jednodušší. Okruh těchto pracovníků a podmínky používání měsíčních tarifů určuje vedoucí organizace. Při určení základní mzdy v rámci rozpětí se přihlíží k tomu zda jde o řidiče opraváře nebo neopraváře.
| Mzdové tarify | |||
|---|---|---|---|
| hodinové *) | měsíční | ||
| opraváři | neopraváři | v rozpětí | |
| a) řidiči nákladních automobilů o užitečném zatížení | |||
| - do 4,4 tun | 5,75 | 5,20 | 990-1210 |
| - do 10,9 tun | 6,50 | 5,75 | 1120-1360 |
| - od 11,- tun | 7,35 | 6,50 | 1270-1550 |
| b) řidiči kolových traktorů a tahačů o výkonu motoru | |||
| - do 90 k | 5,75 | 5,20 | 990-1210 |
| - do 179 k | 6,50 | 5,75 | 1120-1360 |
| - od 180 k | 7,35 | 6,50 | 1270-1550 |
| c) řidiči autobusů o užitečném zatížení | |||
| - do 4,4 tun | 6,50 | 1120-1360 | |
| - od 4,5 tun | 7,35 | 1270-1550 | |
| d) řidiči osobních a dodávkových automobilů | - | 990-1210 | |
| e) průvodčí autobusů a závozníci přidělení k automobilům všech značek | 5,05 | 870-1070 | |
(2) Řidič-opravář musí být buď vyučen automechanikem nebo musí být zaučen v dílně a prokázat kvalifikační zkouškou, že kromě dovedností, předepsaných pro řidiče-neopraváře, umí samostatně provádět běžné opravy motorového vozidla a pravidelnou kontrolu všech jeho částí, demontovat, opravit a montovat jednotlivé skupiny a podskupiny vozidla a provádět potřebné úpravy dílců a součástí. Neudržuje-li řidič opravář svěřené vozidlo v řádném technickém stavu, může mu být tato jeho kvalifikace odejmuta.
Řidič-neopravář musí umět připravit vozidlo k jízdě, obsluhovat, ošetřovat a mazat jeho části podle příslušných předpisů, včetně odstranění jednoduchých poruch, vyskytujících se na vozidle.
Kromě řízení vozidla musí řidič provádět jeho denní ošetření (řidič-opravář též potřebné běžné opravy) a nakládat a vykládat přepravované zboží na vozidlo a z vozidla, pokud z důvodu bezpečnosti dopravy není jeho účast na nakládání a vykládání výjimečně vyloučena.
(3) Závozník jezdí s řidičem, nakládá a skládá různé hmoty a výrobky podle průvodních dokladů. Musí znát přepravní řád a předpisy, umět nakládat a skládat různé druhy hmot a výrobků a zajistit je proti poškození, ovládat jednoduché zvedací a nakládací zařízení a pomůcky pro nakládání a vykládání, umět přejímat a předávat zboží podle průvodních dokladů a vypomáhat řidiči jednoduchými pracemi při odstraňování poruch.
(4) Průvodčí autobusů odbavuje cestující, zavazadla a autobusové zboží, vybírá jízdné, poplatky a náhrady stanovené tarifem, ukládá zavazadla a autobusové zboží do vyhrazeného prostoru, doprovází cestující za jízdy v autobusu nebo přívěsu a odpovídá za jejich bezpečnost. Udržuje vozidlo v čistotě. Musí znát přepravní řád, jízdní řád, tarifní ustanovení o stanovení jízdného, poplatků a náhrad, umět bezpečně uložit zavazadla ve vozidle nebo prostorách pro ně vyhrazených a vypomáhat řidiči jednoduchými pracemi při odstraňování poruch.
(5) Řidičům speciálních silničních motorových vozidel se určí mzdový tarif podle skupiny užitečného zatížení nákladních automobilů, do níž náleží podvozek (chassis) speciálního vozidla. Autojeřáby, autobagry a dumpry se nepovažují za speciální silniční motorová vozidla ve smyslu této vyhlášky.
Tažná vozidla pro návěsy (tahače) se posuzují jako traktory a zařazují se podle výkonu motoru v koních.
Řidičům automobilů s karosérií typu Station-vagón se určí mzdový tarif pro řidiče osobních automobilů nebo pro řidiče dodávkových automobilů, a to podle provozního použití automobilů, které převažuje.
(6) Práce na běžných opravách a plánované údržbě motorových vozidel a přívěsů, odměňuje se příslušným mzdovým tarifem řidiče nebo závozníka. Za práce při ošetřování motorových vozidel a přívěsů (denní obsluha, čištění, mytí a mazání) lze stanovit paušální odměnu.
Pracovní příplatky řidičů
(1) Za zvláštní namáhavost, náročnost a obtížnost se poskytuje řidičům dále uvedených speciálních silničních motorových vozidel a silničních motorových vozidel s přívěsy za každou odpracovanou hodinu při přepravním výkonu, při němž bylo použito speciálního zařízení vozidla nebo přívěsu, příplatek, který činí
| a) u automobilů s návěsem do 10 tun užitečného zatížení, s jednonápravovým klanicovým přívěsem do 18 m délky nákladu, s jednonápravovým přívěsem přes 1 tunu užitečného zatížení, s jedním dvounápravovým přívěsem do 10 tun užitečného zatížení (s výjimkou autobusů) a traktoru s nejméně dvěma dvounápravovými přívěsy nebo soupravou dvou klanicových přívěsů do 18 m délky nákladu, u montážních automobilů s hydraulicky výsuvnou pracovní plošinou, u automobilů s cisternou (včetně fekálních, kropicích a mycích automobilů), asanačních a posypových automobilů a automobilů s pluhem, nákladních automobilů automobilové pošty se speciální skříňovou karosérií pro třídění poštovních zásilek za jízdy a pohřebních automobilů | Kčs 0,60, |
| b) u automobilů s návěsem přes 10 tun užitečného zatížení, s jednonápravovým klanicovým přívěsem přes 18 m délky nákladu, s jedním dvounápravovým přívěsem přes 10 tun užitečného zatížení (s výjimkou autobusů), se dvěma dvounápravovými přívěsy do 10 tun užitečného zatížení, u traktorů se soupravou dvou klanicových přívěsů přes 18 m délky nákladu, u sklápěcích automobilů bez závozníka, sklápěcích souprav, čisticích automobilů „Kuka“, samosběrných a zametacích automobilů a speciálních automobilů na přepravu uhlí | Kčs 0,90, |
c) u automobilů a tahačů s přívěsnými Trayllery a Cullemayery nebo dvěma dvounápravovými přívěsy přes 10 tun užitečného zatížení Kčs 1,20. V rámci těchto sazeb lze řidičům stanovit tyto příplatky též pevnou sazbou za každý km jízdy.
(2) Řidičům autobusů se vyplácí za jízdu s přívěsem příplatek ve výši Kčs 0,07 za každý kilometr jízdy.
(3) Řidiči, který současně vykonává práci výběrčího, inkasuje tržby nebo provádí výkup, pokud není za tuto činnost jinak odměňován, náleží příplatek ve výši Kčs 0,70 za každou odpracovanou hodinu přepravního výkonu, při němž tato činnost je vykonávána. Příplatek je možno určit pevnou sazbou za jednotlivý výkon, která však nesmí překročit výši uvedenou v předchozí větě.
Pracovní příplatky závozníků a průvodčích autobusů
(1) Za nakládání a vykládání těžkých nákladů náleží závozníkům příplatek, který činí za jednu hodinu tohoto výkonu:
| a) při ručním nakládání a vykládání nákladu o kusové váze větší než 60 kg na jednoho pracovníka | Kčs 0,65, |
| b) při nakládání, vykládání a přemísťování stěhovacích svršků, při nakládání, vykládání a přemísťování nadměrně těžkých a rozměrově objemných nákladů přepravovaných na speciálních podvozcích (Trayllery a Cullemayery) a při nakládání, vykládání a přemísťování zvlášť těžkých předmětů, jako např. velkých strojů, strojních zařízení (součástí strojů) a těžkých nedobytných pokladen, jejichž nakládka vyžaduje speciální znalosti a dovednosti a předpokládá provedení zvláštních přípravných a dokončujících prací | Kčs 1,35. |
(2) Závozníku pověřenému inkasováním a vyúčtováním tržeb nebo provádějícímu výkup, náleží příplatek ve výši Kčs 0,70 za každou odpracovanou hodinu přepravního výkonu, při němž je tato činnost vykonávána. Příplatek je možno určit pevnou sazbou, která však nesmí překročit výši uvedenou v předchozí větě.
(3) Průvodčím autobusů, obsluhujícím zároveň motorový vůz a přívěs, náleží příplatek ve výši Kčs 0,70 za každou odpracovanou hodinu takového výkonu.
Příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí
(1) Řidičům a závozníkům přísluší za každou hodinu odpracovanou ve ztíženém pracovním prostředí příplatek.
(2) Příplatky jsou odstupňovány podle obtížnosti práce a zdraví škodlivých podmínek a činí za každou skutečně odpracovanou hodinu
| ve skupině A | Kčs 0,40, |
| ve skupině B | Kčs 0,80, |
| ve skupině C | Kčs 1,30. |
(3) Seznam prací, za které se poskytují příplatky, je uveden v příloze č. 1. Seznam prací mohou jednotliví ministři a vedoucí ústředních orgánů rozšířit pro obor své působnosti o další práce po projednání se sekretariátem Státní mzdové komise.
(4) Příplatky se poskytují podle směrnic vydaných příslušným ministerstvem na podkladě zásad stanovených Státní mzdovou komisí.
Příplatek za práci v nočních směnách
Řidičům silničních motorových vozidel, závozníkům a průvodčím autobusů přísluší příplatek za práci v nočních směnách podle předpisů vydaných příslušným ministrem nebo vedoucím ústředního orgánu na podkladě zásad stanovených Státní mzdovou komisí.
Odměňování práce v úkolové a časové mzdě
(1) Úkolové mzdy má být v automobilové dopravě používáno pouze:
a) lze-li předem spolehlivě stanovit postup a množství vykonané práce a tím i výkonovou normu,
b) lze-li vykonanou práci kontrolovat podle množství a jakosti a není-li nebezpečí zvyšování výkonu na úkor kvality a bezpečnosti práce,
c) je-li to ekonomicky účelné, zejména jsou-li náklady na stanovení normy a kontrolu vykonávané práce vyváženy výhodami spojenými s použitím úkolové mzdy.
(2) Úkolové mzdy nesmí být používáno tam, kde by její uplatnění mohlo vážně ohrozit život nebo zdraví dělníků.
(3) Práce v úkolové mzdě se odměňuje úkolovou sazbou, která se vypočte ze mzdového tarifu a výkonové normy.
Úkolový řád a výkonové normy pro odměňování řidičů a závozníků za práci v úkolové mzdě vydá ministr dopravy a spojů.
(4) V ostatních případech, kde nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, je třeba dát přednost odměňování časovou mzdou s prémií.
Prémiování
(1) Za dosažení lepších pracovních výsledků mohou být řidičům silničních motorových vozidel, závozníkům a průvodčím autobusů poskytovány prémie podle podnikových prémiových řádů. Podnikové prémiové řády vydává ředitel podniku na základě výnosu příslušného resortního ministra nebo vedoucího ústředního orgánu a v souladu se zásadami schválenými Státní mzdovou komisí.
(2) Za hospodárný provoz motorového vozidla mohou být řidičům silničních motorových vozidel poskytovány prémie podle prémiového řádu uvedeného v příloze č. 3.
Výkonnostní odměny
(1) Řidičům silničních motorových vozidel, závozníkům a průvodčím autobusů odměňovaným časovou mzdou mohou být za iniciativní a úspěšné plnění úkolů poskytovány výkonnostní odměny.
(2) Výši výkonnostní odměny určuje těmto pracovníkům nadřízený vedoucí pracovník, přičemž musí dbát, aby byl dodržen správný poměr k výdělkům řidičů silničních motorových vozidel, závozníků a průvodčích autobusů, odměňovaných jinými formami mzdy.
Odměna za pohotovostní službu
(1) Nařídí-li vedení podniku (závodu), aby určití pracovníci byli v době jejich pracovního volna připraveni na pracovišti, pro případ okamžité pracovní potřeby k zajištění dopravního provozu (pohotovost na pracovišti), přísluší jim za každou celou hodinu pracovní pohotovosti 50 % příslušného mzdového tarifu a přesčasového příplatku uvedeného v § 11, odst. 3.
(2) Nařídí-li vedení podniku (závodu) určitým pracovníkům, aby i mimo pracovní dobu byli připraveni, že budou povoláni na svá pracoviště k odstranění poruch v dopravě nebo k provedení jiných nárazových prací (pohotovost mimo pracoviště), poskytne se jim za dobu trvání pohotovosti odměna ve výši Kčs 5,- za jeden kalendářní pracovní den, nebo Kčs 10,- za jeden kalendářní den pracovního klidu.
(3) Dojde-li v době nařízené pohotovosti podle odstavce 1 k pracovnímu výkonu, náleží pracovníku za tento výkon, místo odměny za pohotovost, odměna podle platných předpisů.
(4) Nastoupí-li pracovník během pracovní pohotovosti, nařízené podle odstavce 2, na výzvu do práce, přísluší mu odměna za pohotovost vedle odměny za pracovní výkon.
(5) Doba pohotovosti mimo pracoviště se nezapočítává do pracovní doby.
Odměna za práci přes čas a ve dnech pracovního klidu
(1) Prací přes čas je práce nařízená vedoucím podniku (závodu) a konaná nad výměru zákonem stanovené pravidelné pracovní doby. Při posuzování, zda jde o práci přes čas, se do odpracovaného času započítává i doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovat, za kterou mu však náleží náhrada mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění.
(2) Vedoucí podniku (závodu) odpovídá za to, že práce přes čas je nezbytně nutná a že je zajištěna kontrola výsledků nařízené práce i kontrola odpracované doby.
(3) Za nařízenou práci přes čas, náleží zaměstnanci vedle mzdy příplatek, a to
a) ve výši 25 % mzdového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas,
b) ve výši 50 % mzdového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas v noci (v době mezi 22-6 hod.),
c) ve výši 50 % mzdového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas v neděli nebo jiný obvyklý den pracovního klidu v týdnu,
d) ve výši 33 % mzdového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas v pravidelné turnusové práci denní a noční a v neděli nebo jiný obvyklý den pracovního klidu v týdnu.
(4) O náhradě výdělku za dny pracovního klidu, jakož i o odměně za práci v těchto dnech, platí zvláštní předpisy.*)
Náhrada mzdy při časových ztrátách (prostojích)
(1) Za časové ztráty se považují zejména ztráty, které jsou způsobeny chybnými pracovními podklady, nedostatkem nebo nepřipraveností materiálu, čekáním na příjem, odevzdání nebo potvrzení přepravních dokladů, čekáním na nakládacích a vykládacích místech, přerušením přepravního výkonu z technických, provozních nebo dopravních důvodů, nebo pro poruchu nakládacích nebo vykládacích zařízení, nedostatkem nutného pracovního místa apod. Za časové ztráty se nepovažuje přerušení práce, k němuž sice došlo z těchto příčin, které však nečiní více než 15 minut za směnu. Trvá-li přerušení práce ve svém úhrnu za jednu směnu déle než 15 minut, považuje se i prvních 15 minut za časovou ztrátu.
(2) Za časové ztráty nelze zásadně považovat prostoje v důsledku nepříznivého počasí.
(3) Po dobu přerušení práce má být pracovníku přidělena náhradní práce. Za tuto dobu mu přísluší mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jemu přiznaného mzdového tarifu.
(4) Nemůže-li pracovník pokračovat v práci z důvodů jím nezaviněných a nemůže-li mu být přidělena náhradní práce, přísluší mu náhrada mzdy ve výši mzdového tarifu. Pokud však pracovník dosáhl v předchozím zúčtovacím období nižšího průměrného výdělku, než činí jeho mzdový tarif, přísluší mu náhrada mzdy, odpovídající průměrnému hodinovému výdělku, dosaženému v předchozím zúčtovacím období.
(5) Nemůže-li pracovník pokračovat ve své práci z důvodů jím zaviněných, nepřísluší mu náhrada mzdy. Je-li mu přidělena náhradní práce, přísluší mu mzda podle vykonávané práce.
(6) Náhrada mzdy podle odstavce 4 nepřísluší pracovníku, který bezdůvodně odmítne konat náhradní práci, nebo který bez prodlení neoznámí svému nadřízenému okolnosti, pro které nemůže v práci pokračovat.
(7) Za čekání v autobusové dopravě, nařízené schváleným rozvrhem práce (turnusem), mezi ukončením jednoho a započetím příštího spoje, obdrží řidič (průvodčí) autobusu náhradu ve výši 50 % mzdového tarifu za takto vykázané hodiny čekání. Doba placeného čekání se nezapočítává do pracovní doby. Podrobnosti stanoví příslušné ministerstvo nebo ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem Odborového svazu.
(8) Za přerušení práce v důsledku dělené směny, přísluší pracovníku příplatek ve výši Kčs 10,- za jednu dělenou směnu; co se považuje za dělenou směnu, je stanoveno v příloze č. 2.
Všeobecná a závěrečná ustanovení
(1) S obsahem této vyhlášky a jejích příloh musí být předem seznámeni všichni pracovníci, na něž se vyhláška vztahuje. Podnik je povinen seznámit každého pracovníka předem s formou mzdy, výkonovou normou (úkolovou sazbou), ukazateli, podmínkami a výší prémie a příplatků.
(2) Prováděcí směrnice k této vyhlášce vydá pro obor své působnosti příslušný ministr nebo vedoucí ústředního orgánu v dohodě s ministrem dopravy a spojů.
Pro stanovení pracovní doby pracovníků silniční motorové dopravy platí směrnice pro úpravu pracovní doby pracovníků v silniční motorové dopravě (příloha č. 2).
(3) Tato vyhláška nabývá v oboru působnosti jednotlivých ministerstev a ústředních orgánů účinnosti dnem, který stanoví příslušný ministr nebo vedoucí ústředního orgánu.
(4) Dnem zavedení úpravy mzdových podmínek pro řidiče a závozníky silničních motorových vozidel a průvodčí autobusů podle této vyhlášky pozbývá platnosti vyhláška č. 210/1958 Ú.l., o úpravě mzdových podmínek řidičů silničních motorových vozidel, závozníků a průvodčích autobusů ve znění vyhlášky č. 19/1960 Sb.*)
Ministr:
dr. Vlasák v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 42/1962 Sb.
SEZNAM PŘÍPLATKŮ
za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí
| Příklady prací | Druhy škodlivin, příp. zhodnocení míry rizika | Příplatková skupina | ||
|---|---|---|---|---|
| Ruční přesun (nakládání, překládání, skládání) | ||||
| 1. volně ložených: | ||||
| a) | štěrkopísek | Ø | ||
| b) | uhlí, koks, suchá stavební suť, suchá škvára, popel, popílek, portlandský cement, antuka, vápenec, škvárobetonová směs, skelná, strusková a čedičová vlna, ostřice, kysličník hlinitý (bauxit), kyzové výpražky, drcený korund, suchý a sypký (prašný) kaolin, hlinka, jíl a zemité pigmenty, asfalt, křemičitany, slída, grafit, sádra, síran amonný, superfosfát, pyrity, železné piliny, rudy, koncentráty rud, olovo v houskách, síran hořečnatodraselný, krystalovaná soda, chlorid sodný (sůl), sůl draselná, louh sodný, korek, olejnatá semena, kukuřice, obilí, krmné moučky, krmné šroty, patáty, pokrutiny (řepkové, slunečnicové, bavlníkové a řepné), sušené brambory, rybí moučka, škrobová moučka, bavlníkové semeno, soja, koudel, konopí, sušené řepné řízky, surové nasolené kůže z tuzemska a evropských zemí | Kolísavá prašnost neagresivních nebo méně agresivních prachů | A | |
| c) | struskový cement, nehašené vápno, slínek, pálené šamotové suroviny, struska, čisté křemičité písky, umělé omítky, výpalkové uhlí, dusíkatá hnojiva (ledky), fosfáty, kalcinovaná soda, potaš, naftalen, mastek, apatit, karbid, manganové kaly, prašná manganová ruda, feronikl, chromová ruda, magnezit, hlušiny a flotované rudy, síra, surový lupek, šamotové tvárnice, magnezitové tvárnice, ferrosilicium, dolomit, asbest (v deskách a kusech), žluklá kopra, krevní moučka, střeva, staré hadry, surové kůže z mimoevropských států, brusný písek | Kolísavá prašnost agresivních a leptavých prachů, možnost infekce | B | |
| d) | mletý křemenec (moučka), mleté dinasové směsi, asbest (mletý a drcený), křemičité moučky, kyselé strusky, pálený lupek, kaštanový výtažek, zvířecí chlupy, kosti, rohovina | Kolísavá prašnost vysoce agresivních prachů, infekce | C | |
| 2. balených v jutových pytlích nebo v jiném jednoduchém balení, při kterém je pracující významně obtěžován prašností: *) | ||||
| a) | na substráty uvedené v odst. 1 se snižují příplatky o jeden stupeň | Nižší prašnost než při vykládání volně ložených | ||
| b) | pazdeří, tabák, paprika | Kolísavá prašnost neagresivních nebo méně agresivních prachů | A | |
| c) | saze | Přímý styk se sazemi, prach v kolísavých koncentracích | B | |
| d) | ricinové boby | Přímý styk s ricinovými boby, prach ze semen, častý vznik specifického astmatu | C | |
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 42/1962 Sb.
SMĚRNICE
o úpravě pracovní doby pracovníků v silniční motorové dopravě
Úprava pracovní doby pro řidiče musí vyhovovat všem zákonným předpisům o ochraně práce a zdraví pracujících při respektování všech požadavků na přepravu kladených, zejména co do operativnosti a kvality přepravy, snížení přesčasové práce a ochrany socialistického vlastnictví.
I. Všeobecné zásady pro úpravu pracovní doby
1. Na základě plánované provozní doby stanoví vedoucí organizace (provozu) společně s odborovou organizací pracovní a směnové plány a vyhlásí je po dohodě se zaměstnanci. Plánovaná provozní doba řidičů má odpovídat pravidelné pracovní době, stanovené příslušnými předpisy, připadající podle počtu pracovních dnů na kalendářní měsíc. V pracovních a směnových plánech může být stanovena pro jednotlivé dny různá pracovní doba.
2. Začátek a konec denní pracovní doby stanoví vedoucí v dohodě s odborovou organizací v pracovních a směnových plánech. Je-li ve výjimečných případech, z nutných provozních důvodů, na krátkou dobu třeba změnit stanovený rozvrh práce, je vedoucí organizace oprávněn, se souhlasem odborové organizace, tuto změnu provést. K lepšímu přizpůsobení pracovní doby přepravním potřebám a k zajištění většího rozsahu osobního volna pro řidiče, mají být vypracovány pracovní a směnové plány, které mají v největší míře předvídat potřebu nepravidelných začátků pracovní doby (směny), jakož i dělené směny.
3. O nepravidelný začátek směny jde tehdy, jestliže se nejméně o 1 hodinu odchyluje od všeobecného počátku pracovní doby. Dělená směna je taková směna, v jejímž rámci je zajištěn pracujícím souvislý volný čas trvající nejméně 3 hodiny nepřetržitě v místě bydliště pracovníka, nebo sídla jeho podniku (závodu).
4. Hodiny, které v rámci kalendářního měsíce přesahují pravidelnou pracovní dobu stanovenou příslušnými předpisy, jsou hodinami práce přes čas. Při zjištění, zda jde o práci přes čas, započítává se do odpracované doby též doba, po kterou řidič nepracoval pro překážky v práci, pokud mu za tuto dobu přísluší náhrada mzdy, nebo peněžité dávky nemocenského pojištění zaměstnanců.
II. Zásady pro stanovení pracovních a směnových plánů
1. Pracovní a směnové plány pro řidiče silničních motorových vozidel se stanoví na základě pravidelné pracovní doby, stanovené příslušnými předpisy, připadající podle počtu pracovních dnů na kalendářní měsíc. Pracovní a směnové plány mají být sestavovány pro co možná nejdelší časové období, nejméně na jeden týden dopředu.
2. Není-li pro některé dny takové určení pracovního plánu z provozních důvodů možné, musí být nástup do práce (počátek směny) řidiči oznámen zpravidla nejméně 12 hodin předem. Rovněž, je-li nutné z provozních důvodů dodatečně měnit začátek pracovní doby, stanovený v pracovním plánu pro určitý den, je nutno řidiči tuto změnu oznámit nejpozději 12 hodin před začátkem směny.
3. Mezi dvěma plnými pracovními směnami (oddíl IV, bod 1) je třeba řidiči poskytnout, a v plánu stanovit, nejméně 12 hodin, u turnusových zaměstnanců výjimečně 10 hodin odpočinku. Doba odpočinku musí být stanovena tak, aby poskytovala možnost spánku, proto musí být stanovena zpravidla v noci a jen výjimečně ve dne. Je-li doba odpočinku poskytnuta na pracovní cestě, musí být možnost spánku zajištěna v místnosti (v ubytovně), nebo výjimečně ve vozidle, je-li vybaveno zařízením pro spánek řidiče.
4. Bylo-li trvání pracovní směny výjimečně prodlouženo nad 8 hodin (oddíl IV, bod 2), musí doba nepřerušeného odpočinku po této směně trvat 12 hodin. Mezi dvěma pracovními směnami, kratšími jak 8 hodin, může být doba odpočinku výjimečně krácena až na 8 hodin.
5. Pracovní a směnové plány musí určit způsob nástupu do práce, délku trvání a časové rozložení pracovních směn, pracovní přestávky a dny pracovního volna. Pracovní a směnové plány musí v nejvyšší možné míře zajišťovat rovnoměrné rozložení práce na jednotlivé řidiče a délky jednotlivých pracovních směn na jednotlivé týdny v měsíci a uvnitř týdnů na jednotlivé dny.
III. Pracovní směna, pracovní doba a pracovní přestávky
1. Pracovní směna se skládá z pracovní doby a ze zákonné přestávky.
2. Pracovní doba zahrnuje dobu trvání přepravního výkonu a dobu strávenou ostatními výkony.
3. Doba přepravního výkonu zahrnuje
a) dobu provozní a technické přípravy a zakončení práce,
b) dobu jízdy vozidla, včetně doby nakládání a vykládání vozidla,
c) dobu strávenou opravami vozidla na cestě.
4. Ostatními výkony se rozumí
a) účast na opravě vozidla v dílně,
b) vyúčtování tržby (prodaných jízdenek apod.),
c) pravidelné provozní školení (poučování) dopravních zaměstnanců,
d) udržování vozidel v zahřátém stavu.
a) doba po kterou řidič, popřípadě též závozník, žádnou práci nevykonává, ale musí být v pohotovosti k pracovnímu výkonu. Takový případ nastane, když osádka vozidla
- je s vozidlem připravena k odjezdu, ale jízdní příkaz nemohl být dosud z provozních nebo organizačních důvodů vydán,
- po provedení jízdního příkazu čeká na další pracovní příkaz,
- s vozidlem musí čekat u odesilatele nebo příjemce zboží na odbavení,
- je s vozidlem připravena k naložení nebo vyložení nákladu, avšak potřební nakladači nebo vykladači nejsou dosud k dispozici,
- je připravena k práci, ale řidič nemůže převzít vozidlo z důvodů, které se netýkají jeho osoby (nevčasné provedení technické prohlídky nebo - při vícesměnné práci - zpožděný návrat vozidla z předchozí směny atd.),
dále sem patří
- nařízená pohotovost řidiče (kromě pohotovosti mimo pracoviště),
- střežení vozidla a nákladu;
b) odpočinek po pěti hodinách nepřetržitého řízení vozidla;
c) poruchy na trati (technická závada vozidla, nesjízdnost silnic, čekání na posyp, mimořádné povětrnostní vlivy, čekání na doprovod při dopravě těžkých a rozměrných nákladů, čekání nařízené při vyšetřování dopravní nehody).
6. Zákonnou přestávkou se rozumí přestávka na svačinu v rozsahu 15 minut za směnu.
7. Jako doba čekání podle bodu 5 se neposuzuje doba, se kterou může řidič mimo plánovanou pracovní dobu, určenou směnovým plánem, po odstavení vozidla volně disponovat, aniž má povinnost k práci.
8. Ministr dopravy a spojů může stanovit časové limity pro některé pracovní výkony a přestávky uvedené v bodě 3 až 5.
IV. Trvání pracovní směny
1. Pracovní směna nemá zásadně trvat déle než 8 hodin. Odchylky jsou přípustné
a) na pracovištích, kde je zaveden při 46 hodinové pracovní době pětidenní pracovní týden,
b) při živelních pohromách,
c) při dojezdech do cílového místa,
d) při žádoucí mimořádně odůvodněné nárazové a časově omezené přepravě, kterou nelze normálním způsobem v zákonné pracovní době zajistit, po předběžné dohodě se závodním výborem ROH, a to vždy nejdéle v jednom kalendářním dnu o 2 hodiny.
2. Doba vlastního řízení vozidla (jedním řidičem) nesmí zpravidla překročit 7 hodin v jednom kalendářním dnu (v jedné směně); výjimečně může být prodloužena z důvodů dokončení přepravního výkonu (jízdy do cílového místa), avšak maximálně na 9 hodin, byla-li před další jízdou poskytnuta odpovídající přestávka.
3. Je-li při přepravním výkonu v nákladní a autobusové dopravě v tuzemsku i v zahraničí použito k řízení vozidla 2 řidičů, nesmí úhrn hodin řízení vozidla v průběhu 24 hodin, připadající na každého řidiče, překročit 9 hodin. V takových přepravách může být doba odpočinku (oddíl II, bod 3 a 4) snížena na 10 nepřetržitých hodin.
4. Nepřetržité řízení vozidla bez jakékoliv přestávky je přípustné v trvání nejvýše 5 hodin. Další řízení vozidla smí z důvodů bezpečnosti jízdy následovat nejdříve po poskytnutí přestávky v trvání 30 minut.
5. Přestávku na svačinu v trvání 15 minut (oddíl III, bod 6) je třeba řidiči poskytnout nejdéle po 5 hodinách práce, nebyla-li mu do té doby práce přerušena z jiných důvodů na dobu nejméně 15 minut (čekání na práci, přestávka v řízení vozidla po pěti hodinách).
V. Dny pracovního volna
Řidiči je třeba zabezpečit v rámci kalendářního týdne souvislé volno v rozsahu nejméně 32 hodin, přičemž jednou za 3 týdny musí toto volno připadnout na neděli.
VI. Odchylky, platné pro řidiče osobních automobilů, řidiče sanitních automobilů a řidiče autobusů
1. Pracovní doba řidiče osobního automobilu je celá doba směny (oddíl III), resp. dělené směny, pokud byla strávena v místě (obci) pracoviště.
2. Pracovní dobou řidiče osobního automobilu ve směně, kterou strávil na pracovní cestě, je pouze doba pracovního výkonu, který sestává
a) z denního ošetření vozidla,
b) z oprav vozidla na trati,
c) z jízdy vozidlem,
d) ze zákonných přestávek během jízdy (oddíl III, bod 5b) a 6).
3. Ostatní přestávky se řidiči osobního automobilu na pracovní cestě do pracovní doby nezapočítávají. Pracovní směna při pracovní cestě, ve které byla řidiči osobního automobilu poskytnuta nezapočitatelná pracovní přestávka, se posuzuje vždy jako dělená směna, i když doba přestávky (nebo součet více přestávek během směny) nedosáhla tří hodin.
4. Řidič osobního automobilu, který na pracovních cestách při setrvání na místě přechodného pobytu podle pracovního plánu není v určitém dnu využit k pracovnímu výkonu buď vůbec, nebo ne po celou zákonem stanovenou pracovní dobu, je odměňován za hodiny odpovídající zákonné pracovní době, připadající na tento den. Jestliže však jeho výkon dosáhne nebo převýší tuto zákonnou pracovní dobu, je odměňován pouze za hodiny strávené pracovním výkonem.
5. Odchylek platných pro řidiče osobních automobilů je možno též použít pro stanovení pracovní doby řidičů autobusů, které jsou v majetku podniků nebo Revolučního odborového hnutí.
6. Ustanovení o pracovní době (oddíl III a IV) řidičů sanitních automobilů upraví v prováděcích předpisech ministr zdravotnictví s ministrem dopravy a spojů a příslušným odborovým svazem a pokud se týče řidičů autobusů veřejné dopravy ministr dopravy a spojů v dohodě s odborovým svazem s přihlédnutím k zvláštním provozním podmínkám a povaze přepravní práce těchto řidičů.
VII. Povinnost vedoucích organizačních jednotek a závěrečná ustanovení
1. Vedoucí organizačních jednotek jsou povinni řádnou organizací práce pečovat o to, aby řidiči silničních motorových vozidel měli dostatečný volný čas k odpočinku a k obnovení fyzických i duševních sil, jakož i k uspokojení osobních zájmů, aby přesčasové hodiny poklesly pod zákonem přípustný rozsah*) a aby byly dále omezovány a postupně zcela odstraněny.
Dále musí vytvářet takové předpoklady, aby silniční dopravní prostředky byly vybavovány vhodnými mechanizačními prostředky, zajišťujícími bezpečnost práce a odstraňování její namáhavosti a zlepšovat ostatní podmínky, zejména zřizováním nocležen, sociálního zařízení apod.
2. Práce přes čas je přípustná jen se souhlasem závodního výboru Revolučního odborového hnutí.
3. Vedoucí organizačních jednotek odpovídají za to, že povolená práce přes čas řidičů nepřekročí v žádném případě zákonem stanovenou hranici. Za tím účelem musí vedoucí organizace práci přes čas řidiči pro jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku, se souhlasem odborové organizace, plánovat a takto stanovené čtvrtletní limity počtu přesčasových hodin řidičů důsledně dodržovat.
4. V případě nesplnění či porušení těchto směrnic, je třeba závady projednávat za účasti odborové organizace a za nedodržení zásady o zákonem stanovené hranici pro práci přes čas vyvozovat vůči odpovědnému pracovníku sankce podle platných předpisů.
5. Uvedené směrnice platí obdobně též pro úpravu pracovní doby závozníků a průvodčích autobusů.
Příloha č. 3
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 42/1962 Sb.
VÝNOS
ministra dopravy a spojů
ze dne 17. dubna 1962,
kterým se vydává řád pro prémiování řidičů a některých jiných pracovníků za hospodárný provoz silničních vozidel pro motorovou dopravu
Za účelem hmotného zainteresování pracovníků na zhospodárnění provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu (dále jen „vozidla“) se přiznávají řidičům silničních motorových vozidel (dále jen „řidiči“) prémie:
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra dopravy a spojů č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 25.04.1962 |
|---|---|
| Účinnost od | 25.04.1962 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0