Zákon č. 38/1994 Sb.
Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
Platný
Účinnost od 01.04.1994
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
ČÁST DRUHÁ
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 12a
§ 12b
§ 13
ČÁST TŘETÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 19a
§ 19b
§ 20
§ 21
§ 22
HLAVA DRUHÁ
§ 22a
§ 22b
§ 22c
§ 22d
§ 22e
§ 22f
§ 22g
§ 22h
§ 22i
§ 22j
ČÁST ČTVRTÁ
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 23e
§ 24
ČÁST PÁTÁ
§ 25
§ 27a
ČÁST OSMÁ
§ 30
§ 30a
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
Zobrazeno prvních 200 z celkem 547 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
38
ZÁKON
ze dne 15. února 1994
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Rozsah působnosti zákona a vymezení základních pojmů
(1) Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem (dále jen „obchod s vojenským materiálem “) a působnost orgánů státní správy v této oblasti.
(2) Výkon státní správy v oblasti obchodu s vojenským materiálem musí být v souladu s mezinárodními závazky České republiky a jejími zahraničně politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.
(1) Obchodem s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) vývoz vojenského materiálu z území České republiky do jiného než členského státu, kterým je
1. propuštění zboží do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a
2. zpětný vývoz na základě prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu,
b) dovoz vojenského materiálu na území České republiky z jiného než členského státu, kterým je propuštění zboží do celního režimu volného oběhu včetně zpětného dovozu, aktivního zušlechťovacího styku, konečného užití, dočasného použití, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma.
c) nákup vojenského materiálu od zahraniční osoby, prodej vojenského materiálu zahraniční osobě1), jakož i plnění dalších závazků vůči zahraniční osobě a přijímání dalších plnění od zahraniční osoby, jejichž předmětem je vojenský materiál, pokud jde o obchod s vojenským materiálem ve vztahu k jiným než členským státům,
d) transfer vojenského materiálu v rámci členských států.
(2) Obchodem s vojenským materiálem se rozumí rovněž
a) zprostředkování činností uvedených v odstavci 1,
b) nákup vojenského materiálu v zahraničí a jeho následný prodej do jiného než členského státu.
(3) Za obchod s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona považuje také písemný projev vůle směřující k uzavření smluv, které upravují vztahy podle odstavců 1 a 2.
(4) S výjimkou ustanovení obsahujících výslovnou úpravu týkající se členských států Evropské unie se pro účely tohoto zákona členským státem rozumí v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru7) členský stát Evropské unie, Island a Norsko.
(1) Tento zákon se nevztahuje na
a) vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České republiky při působení ozbrojených sil České republiky, bezpečnostních sborů1a) nebo základních složek integrovaného záchranného systému České republiky1b) podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, včetně zpětného dovozu,
b) dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky v souvislosti s působením ozbrojených nebo záchranných složek jiných států, Organizace spojených národů a dalších mezinárodních organizací na území České republiky podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, včetně zpětného vývozu,
c) vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České republiky za účelem poskytování humanitární nebo rozvojové pomoci anebo zapojení do mezinárodních humanitárních záchranných operací, včetně zpětného dovozu, nebo daru představiteli jiného státu, rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených,
d) dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky za účelem přijímání humanitární pomoci, včetně zpětného vývozu, rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených.
(2) Tento zákon se dále nevztahuje na poskytování informací, vysílání a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby, úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu v rámci studijních programů akreditovaných podle zvláštního právního předpisu1c), které jsou uskutečňovány vojenskou vysokou školou.
Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být
a) zbraně hromadného ničení , kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně1d),
b) zboží, na které se vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů nebo vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, zakazujících použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a nařizujících jejich zničení1e) a zakazujících nebo omezujících použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mohou mít nerozlišující účinky1f), pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(1) Vojenským materiálem pro účely tohoto zákona jsou
a) výrobky, jejich součásti a náhradní díly, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech, nebo jsou hromadně v těchto složkách užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,
b) stroje, zařízení, investiční celky, technologie, programové vybavení, technická dokumentace nebo návody vyrobené, upravené, vybavené, zkonstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, zejména pro vývoj, výrobu, kontrolu a zkoušení dalších výrobků, jejich součástí a náhradních dílů uvedených v písmenu a).
(2) Vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí i služby poskytované v souvislosti s vojenským materiálem uvedeným v odstavci 1, zejména provádění oprav, úprav, jakož i poskytování informací, vysílání a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby, úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu.
(3) Seznam vojenského materiálu podle předcházejících odstavců stanoví prováděcí předpis na základě Společného seznamu vojenského materiálu Evropské unie.
POVOLOVÁNÍ OBCHODU S VOJENSKÝM MATERIÁLEM
(1) Obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „právnická osoba“) nebo podnikající fyzická osoba v případech stanovených tímto zákonem (dále jen „fyzická osoba“) na základě povolení; povolení se nevyžaduje v případě, že obchod s vojenským materiálem provádí Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra za podmínek stanovených v § 12a a 12b.
(2) Povolení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) na základě závazných stanovisek dotčených orgánů, kterými jsou
a) Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky, dodržování závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích,
b) Ministerstvo vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,
c) Ministerstvo obrany z hlediska zabezpečování obrany České republiky.
(3) Závazné stanovisko vydá dotčený orgán uvedený v odstavci 2 ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; závazné stanovisko musí obsahovat souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu s vydáním povolení.
Podmínky pro vydání povolení
(1) Povolení může být vydáno právnické osobě za podmínky, že
a) základní kapitál právnické osoby není více než z 49 % tvořen vklady pocházejícími od zahraničních osob, s výjimkou vkladů od zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm v některém z členských států Evropské unie,
b) členové jejího statutárního, kontrolního nebo jiného voleného orgánu, prokuristé, je-li prokura udělena, a v případě veřejných vysokých škol rektor, nebo osoba jím pověřená jednáním ve věcech upravených tímto zákonem,
1. dosáhli věku 21 let,
2. jsou občany členského státu Evropské unie,
3. mají trvalý pobyt na území členského státu Evropské unie,
4. jsou plně svéprávní,
5. splňují předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu2),
6. splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního zákona2a),
c) obchod s vojenským materiálem bude prováděn právnickou osobou vlastním jménem a na vlastní účet,
d) finanční zajištění obchodu s vojenským materiálem právnickou osobou je dostatečné vzhledem k jeho předpokládanému rozsahu.
(2) Podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) musí být splněny i u zakladatelů, zřizovatelů, popřípadě zakládajících členů právnické osoby, jsou-li fyzickými osobami a právnická osoba není dosud zapsána v obchodním rejstříku.
(3) Povolení může být vydáno fyzické osobě, která je občanem České republiky, má trvalý pobyt na území České republiky a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 1, 4, 5 a 6 a odstavci 1 písm. c) a d).
Za citlivou činnost podle zvláštního zákona2a) se považuje
a) výkon funkce člena statutárního, kontrolního nebo jiného voleného orgánu právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem , s výjimkou veřejné vysoké školy,
b) výkon funkce prokuristy u právnické nebo fyzické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem ,
c) výkon funkce rektora veřejné vysoké školy, která provádí obchod s vojenským materiálem , nebo plnění úkolů osoby pověřené rektorem jednáním ve věcech upravených tímto zákonem,
d) provádění obchodu s vojenským materiálem fyzickou osobou, která je držitelem povolení.
Žádost o vydání povolení
(1) V žádosti o vydání povolení (dále jen „žádost o povolení“) se uvede
a) obchodní firma nebo název a adresa sídla právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa podnikání, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo v případě, že žadatelem o povolení je fyzická osoba,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo členů statutárního orgánu právnické osoby a prokuristy, je-li prokura udělena, s uvedením způsobu, jakým jednají jejím jménem, jakož i jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo členů kontrolního nebo jiného voleného orgánu právnické osoby a rektora veřejné vysoké školy nebo osoby jím pověřené jednáním ve věcech upravených tímto zákonem; u občanů jiného členského státu Evropské unie se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a další údaje, které jsou způsobilé danou osobu jednoznačně identifikovat,
c) identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,
d) předmět podnikání,
e) specifikace vojenského materiálu ve smyslu § 5 odst. 3 tohoto zákona s teritoriálním zaměřením obchodu.
(2) Žádost o povolení musí být doložena
a) smlouvou nebo listinou o zřízení nebo založení právnické osoby notářským zápisem nebo smlouvou nebo listinou s úředně ověřenými podpisy zakladatelů či zřizovatelů, pokud právnická osoba není dosud zapsána v obchodním rejstříku,
b) příslušnými doklady v případě, že se údaje uvedené v žádosti liší od údajů zapsaných v obchodním nebo jiném obdobném rejstříku,
c) osvědčením o splnění předpokladů pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu3),
d) dokladem o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon citlivé činnosti nebo osvědčením fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nebo vyšším, vydanými podle zvláštního zákona2a), u členů statutárního, kontrolního nebo jiného voleného orgánu právnické osoby, prokuristů, je-li prokura udělena, rektora veřejné vysoké školy, nebo osoby jím pověřené jednáním ve věcech upravených tímto zákonem a fyzické osoby, která žádá o povolení.
(3) Žádost o povolení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“).
(1) Rozhodnutí o vydání povolení obsahuje
a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání, trvalý pobyt a rodné číslo u fyzické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) vymezení vojenského materiálu, který je předmětem obchodu,
c) teritoriální zaměření obchodu s vojenským materiálem ,
d) další podmínky pro provádění obchodu s vojenským materiálem stanovené právnické osobě v souladu s § 1 odst. 2 tohoto zákona,
e) číslo povolení, datum jeho vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.
(2) Osoba, které bylo vydáno povolení, je povinna písemně oznámit a doložit ministerstvu změnu každého údaje obsaženého v žádosti o vydání povolení nebo dokladech připojených k žádosti; to neplatí, pokud jde o změny údajů, které jsou vedeny v informačních systémech veřejné správy a ke kterým má ministerstvo v souvislosti s výkonem působnosti podle tohoto zákona přístup. Oznámení o změně se činí písemně s využitím elektronického formuláře, a to do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(3) Držitel povolení provádějící transfer vojenského materiálu z jiného členského státu Evropské unie na území České republiky je povinen informovat ministerstvo o uskutečnění takovéhoto transferu do 30 dnů ode dne jeho uskutečnění. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře.
(1) Ministerstvo nevydá povolení v případě, že nebudou splněny podmínky pro jeho vydání stanovené v § 7 až 9, nebo v případě, že by vydáním povolení došlo k ohrožení zahraničně politických nebo obchodních zájmů České republiky nebo veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
(2) Povolení se nevydá po dobu tří let po ukončení insolvenčního řízení nebo od vydání předchozího rozhodnutí, jímž nebylo vydáno povolení provádět obchod s vojenským materiálem , anebo od zániku povolení podle § 13 odst. 1 písm. c).
(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení. Proti tomuto rozhodnutí není možno podat rozklad.
(2) Obchodovat s vojenským materiálem lze v souladu s vydaným povolením, nejdříve od zápisu tohoto předmětu činnosti do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku.
(1) Obchod s vojenským materiálem spočívající v jeho nákupu nebo dovozu může provádět jménem České republiky Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, a to v rozsahu zabezpečení plnění svých úkolů.
(2) Ministerstvo vydá Ministerstvu obrany nebo Ministerstvu vnitra namísto licence licenční potvrzení po předložení
a) návrhu na vydání licenčního potvrzení, který obsahuje
1. označení organizační složky státu, její název a sídlo,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osob oprávněných za Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra jednat,
3. označení uzavřené smlouvy, která je podmínkou provádění obchodu,
4. název státu, ze kterého má být vojenský materiál dovezen,
5. název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu, jeho množství, evidenční nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,
6. číslo, popřípadě položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku3a),
7. smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,
8. předpokládanou dobu, v níž bude možné obchod podle uzavřené smlouvy uskutečnit,
9. další údaje mající vztah ke konkrétnímu obchodu s vojenským materiálem ,
b) uzavřené smlouvy k obchodu s vojenským materiálem ,
c) dokladu o konečném užití vojenského materiálu podle § 15 odst. 5.
(3) Žádost o licenční potvrzení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.
(4) Licenční potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a). Licenční potvrzení nenahrazuje povinnost jiných subjektů než Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra provádět obchod s vojenským materiálem na základě povolení nebo licence podle tohoto zákona.
(5) Licenční potvrzení podle odstavce 2 zaniká uplynutím doby, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden, uvedené v licenčním potvrzení. Pokud licenční potvrzení zaniklo, je Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany povinno je vrátit ministerstvu do 15 dnů.
(6) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra jsou povinny informovat ministerstvo o využívání licenčního potvrzení vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o vydání licenčního potvrzení a vydaném licenčním potvrzení týkajícím se obchodů zrealizovaných na základě tohoto licenčního potvrzení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Obchod s vojenským materiálem spočívající v oprávněních neuvedených v § 12a může provádět jménem České republiky a v souladu s jejími zahraničněpolitickými a bezpečnostními zájmy Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí vlády a za podmínek vládou stanovených.
(2) Ministerstvo na základě usnesení vlády podle odstavce 1 vydá Ministerstvu obrany nebo Ministerstvu vnitra namísto licence licenční potvrzení po předložení
a) žádosti o vydání licenčního potvrzení, která obsahuje
1. označení organizační složky státu, její název a sídlo,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osob oprávněných za Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra jednat,
3. název státu, se kterým je obchod s vojenským materiálem prováděn,
4. název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu, jeho množství a výrobní čísla, pokud byla přidělena,
5. číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku3a),
6. smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,
7. dobu, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden, a
8. další údaje mající vztah ke konkrétnímu obchodu s vojenským materiálem ,
b) uzavřené smlouvy k obchodu s vojenským materiálem a
c) dokladu o konečném užití vojenského materiálu podle § 15 odst. 5.
(3) Žádost o licenční potvrzení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.
(4) Licenční potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a). Licenční potvrzení nenahrazuje povinnost jiných subjektů než Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra provádět obchod s vojenským materiálem na základě povolení nebo licence podle tohoto zákona.
(5) Licenční potvrzení podle odstavce 2 zaniká usnesením vlády nebo uplynutím doby, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden, uvedené v licenčním potvrzení. Pokud licenční potvrzení zaniklo, je Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany povinno je vrátit ministerstvu do 15 dnů.
(6) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra je povinno informovat ministerstvo o využívání licenčního potvrzení vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o vydání licenčního potvrzení a vydaném licenčním potvrzení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto licenčního potvrzení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik povolení
(1) Povolení zaniká
a) výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku, u fyzické osoby její smrtí,
b) rozhodnutím o úpadku právnické nebo fyzické osoby,
c) rozhodnutím ministerstva o zrušení povolení, jestliže
1. povolení bylo uděleno na základě nesprávných nebo neúplných údajů,
2. právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat předpoklady pro udělení povolení,
3. zahraničně politické, obchodní a bezpečnostní zájmy České republiky to vyžadují,
4. držitel povolení porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie, nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem,
d) oznámením právnické nebo fyzické osoby o ukončení výkonu povolované činnosti.
(2) Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nebo úmrtí fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.
PODMÍNKY UDĚLOVÁNÍ LICENCE A JEJÍ UŽÍVÁNÍ
LICENCE PRO PROVÁDĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU S VOJENSKÝM MATERIÁLEM
Licence
(1) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení podle tohoto zákona, je oprávněna určitý obchod s vojenským materiálem provádět jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v licenci.
(2) O udělení licence požádá právnická osoba pro každou smlouvu, jejímž předmětem je obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 2 odst. 2; obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 3 lze provádět i bez licence.
Žádost o udělení licence
(1) Žádost o udělení licence předkládá ministerstvu právnická osoba, které bylo povoleno provádět obchod s vojenským materiálem (dále jen „žadatel“).
(2) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 se předkládá po písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera, učiněném za účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a množstvím vojenského materiálu. V případě vstupu žadatele do mezinárodní veřejné soutěže může žadatel předložit žádost o udělení licence již po vyhlášení veřejné soutěže nebo po vyzvání k předložení nabídky v rámci veřejné soutěže.
(3) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,
b) identifikační číslo žadatele,
c) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, popřípadě tuzemského smluvního partnera,
d) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem ,
e) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku3a),
f) název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu a jeho množství, u významného vojenského materiálu podle § 20 dále evidenční nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,
g) navrhovanou dobu platnosti licence,
h) název státu,
1. ze kterého má být vojenský materiál dovezen v případě jeho dovozu pro konečného uživatele na území České republiky,
2. ze kterého má být vojenský materiál dovezen, a dále název státu, na jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu, v případě jeho dovozu na území České republiky a následného vývozu, nebo
3. na jehož území se nachází konečný uživatel v případě vývozu vojenského materiálu,
4. ve kterém má být vojenský materiál nakoupen, a dále název státu, na jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu v případě, že tento nebude dovezen na území České republiky,
i) účel zahraničního obchodu s vojenským materiálem s uvedením informace, zda se jedná o obchod ve smyslu § 2 odst. 2,
j) nabídkovou nebo smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,
k) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele,
l) geografický název a souřadnice místa uložení vojenského materiálu omezeného mezinárodní smlouvou na území České republiky před vývozem nebo po dovozu, je-li předmětem smlouvy vojenský materiál významný ve smyslu § 20 odst. 4.
(4) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí být doložena
a) návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou s tím, že tyto doklady musí obsahovat přesnou specifikaci vojenského materiálu včetně uvedení jeho množství,
b) dokladem o konečném užití; v případě, že se jedná o vojenský materiál dovezený na základě licence k transferu podle hlavy druhé, k němuž se váže vývozní omezení, prohlášením žadatele, že dodržel podmínky uvedené ve vývozním omezení, a příslušným dokladem souhlasu odpovědného orgánu členského státu původu vojenského materiálu,
c) dalšími údaji identifikujícími vojenský materiál, pokud je to nezbytné pro řádné posouzení žádosti.
(5) Doklad o konečném užití podle odstavce 4 písm. b) nesmí být starší než 12 měsíců a musí obsahovat
a) název státu, na jehož území se nachází místo konečného užití vojenského materiálu,
b) název orgánu, který jej vydal,
c) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,
d) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele,
e) přesný popis vojenského materiálu, zejména jeho množství, charakteristiku a hodnotu,
f) datum vydání,
g) antireexportní doložku,
h) jméno, popřípadě jména, příjmení a razítko a podpis pověřeného zástupce orgánu, který doklad vydal,
i) informace o konečném užití vojenského materiálu.
(6) Žádost o udělení licence se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.
(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení licence ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení na základě závazných stanovisek
a) Ministerstva zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky v mezinárodních organizacích,
b) Ministerstva vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
ČÁST DRUHÁ
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 12a
§ 12b
§ 13
ČÁST TŘETÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 19a
§ 19b
§ 20
§ 21
§ 22
HLAVA DRUHÁ
§ 22a
§ 22b
§ 22c
§ 22d
§ 22e
§ 22f
§ 22g
§ 22h
§ 22i
§ 22j
ČÁST ČTVRTÁ
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 23e
§ 24
ČÁST PÁTÁ
§ 25
§ 27a
ČÁST OSMÁ
§ 30
§ 30a
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 21.03.1994 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.04.1994 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0