Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)
Platný
Účinnost od 01.07.1984
Zobrazeno prvních 200 z celkem 290 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
35
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 27. března 1984,
kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)
Federální ministerstvo dopravy stanoví podle § 24 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (dále jen „zákon“):
(k § 3b zákona)
Připojením pozemních komunikací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci a zřízením sjezdů ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitosti nesmí být ohrožena dotčená pozemní komunikace a bezpečnost silničního provozu na ní, a to zejména sváděním a odtékáním vod na silniční těleso, jejich technickým provedením nebo umístěním.
(k § 3c zákona)
(1) Orgány státního odborného dozoru jsou povinny zjistit zejména
a) zda způsobem užívání dálnic, silnic a místních komunikací nebo činností na nich, popřípadě činností v jejich okolí a v ochranných silničních pásmech nejsou porušována ustanovení zákona, prováděcích předpisů k němu vydaných a rozhodnutí silničních správních orgánů,
b) zda způsob užívání komunikace, popřípadě jiné činnosti na ní a v jejím okolí nejsou prováděny v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení silničního správního orgánu,
c) zda stavební práce podléhající povolení příslušného stavebního úřadu nejsou prováděny v rozporu s tímto povolením nebo nejsou prováděny způsobem ohrožujícím zájmy, jejichž ochranu státní odborný dozor provádí.
(2) Orgány státního odborného dozoru jsou při plnění svých úkolů oprávněny
a) zakázat jednání osob a zastavit činnost organizací, popřípadě zakázat pokračování v ní, jestliže ohrožují komunikaci nebo bezpečnost provozu na ní,
b) vstupovat na stavby v okolí komunikace, pokud ke vstupu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,1) nahlížet do stavební dokumentace a provádět zápisy do stavebních deníků v případech, kdy nedodržením schválené dokumentace nebo způsobem stavební činnosti jsou ohroženy oprávněné zájmy dotčené komunikace.
(3) K odstranění zjištěného ohrožení může orgán státního odborného dozoru zejména
a) vyzvat ke sjednání nápravy odpovědnou osobu nebo organizaci ústním projednáním, písemným oznámením, záznamem do stavebního deníku nebo zápisem do protokolu s uložením závazné lhůty,
b) ústně, písemným oznámením, záznamem do stavebního deníku nebo zápisem do protokolu zakázat pokračovat v ohrožujícím jednání a činnostech.
(4) Ústřední orgány státní správy ve věcech dopravy republik v rámci vrchního státního odborného dozoru dozírají, jak jsou orgány a organizacemi dodržována ustanovení zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, jak jsou dodržována rozhodnutí příslušných silničních správních orgánů, jak jsou plněny povinnosti správců a uživatelů silnic, místních komunikací a účelových komunikací a jak jsou plněny úkoly pověřenými organizacemi. Zjistí-li závady mohou uložit příslušnému státnímu odbornému dozoru opatření potřebná k jejich odstranění.
(k § 4a zákona)
(1) Silnice podle dopravního významu se rozdělují na
a) silnice I. třídy, které mají význam pro mezinárodní, celostátní nebo republikovou dopravu; označují se čísly od 1 do 99,
b) silnice II. třídy, které mají význam pro dopravu mezi kraji a okresy; označují se čísly od 100 do 999,
c) silnice III. třídy, které mají místní význam pro účelné doplnění silniční sítě; označují se čtyřmístnými až pětimístnými čísly podle čísel nejbližší silnice II. třídy, výjimečně i silnice I. třídy.
(2) Vyžaduje-li to provozní potřeba, mohou být důležité silnice budovány jako rychlostní komunikace přístupné pouze pro rychlou motorovou dopravu.
(k § 4a zákona)
(1) Průjezdním úsekem silnice se rozumí úsek silnice vedoucí v území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění; hranice tohoto území se určí obdobně jako u silničních ochranných pásem (§ 15 odst. 2). Šířkou průjezdního úseku je šířka vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků (zelených pásů a podobně); prochází-li v obci silnice s příkopy (svahy, zdmi, tarasy), je šířka průjezdního úseku určena ohraničením silničního tělesa (§ 8 odst. 1). Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu vozovky druhem nebo materiálem vozovky, popřípadě plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídajícího šířce vozovky s krajnicemi v navazujících úsecích silnice.
(2) Správce komunikace udržuje průjezdní úsek silnice v rozsahu odpovídajícím způsobu údržby přilehlé volné trati; údržbu přesahující tento rozsah zajišťuje místní národní výbor.
(k § 4a zákona)
(1) Nově vybudovaná silnice se zařadí do silniční sítě. Místní komunikace nebo účelová komunikace nebo jejich části se zařadí do silniční sítě, jestliže jich je třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména k dosažení její souvislosti nebo k připojení obce na silniční síť.
(2) Silnice nebo její část se vyřadí ze silniční sítě, jestliže jí není třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména v důsledku jiné investiční výstavby nebo změny dopravních poměrů.
(3) Vyřazená silnice nebo její část může být
a) zařazena jako místní komunikace do sítě místních komunikací dotčené obce,
b) převzata v souladu se zvláštními předpisy2) jako účelová komunikace do správy a užívání socialistickou organizací, která ji může využít,
c) využita jako silniční pomocný pozemek pro účely silničního hospodářství,
d) zrušena, nemůže-li být využita žádným ze způsobů uvedených pod písmeny a) až c); v takovém případě musí být podle povahy věci přiměřeným a hospodárným způsobem rekultivována, především pro účely zemědělské výroby.
(4) Spory o tom, zda vyřazená silnice nebo její část náleží do sítě místních komunikací, popřípadě zda komunikace má být zařazena do sítě místních komunikací, rozhoduje okresní národní výbor.
(k § 4b zákona)
(1) Síť místních komunikací pro území obce tvoří obecně přístupné a užívané pozemní komunikace nezařazené do silniční sítě, které
a) jsou na území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění,
b) vzájemně spojují dvě obce, popřípadě části obce a jsou pro toto spojení dopravně významné,
c) spojují obec se železniční stanicí, železniční zastávkou, letištěm nebo přístavem, pokud jako účelové komunikace neslouží převážně provozu nebo správě těchto zařízení,
d) spojují obec se hřbitovem.
(2) Místní národní výbor může zařadit do sítě místních komunikací účelové komunikace; při rozhodování o jejich zařazení do sítě místních komunikací vychází místní národní výbor v souladu s obecně závaznými právními předpisy z účelnosti tohoto zařazení vždy podle místních poměrů, zejména podle toho, do jaké míry je komunikace veřejně užívána a jak je pro toto užívání komunikačně potřebná.
(3) Místní národní výbor vyřadí místní komunikaci nebo její část ze sítě místních komunikací, jestliže jí není třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména v důsledku jiné investiční výstavby nebo změny dopravních poměrů, a nebo ukáže-li se, že slouží převážně jako účelová komunikace.
(4) Vyřazená místní komunikace nebo její část může být
a) převzata jako účelová komunikace do správy a užívání socialistickou organizací, která ji může využít,
b) využita jako silniční pomocný pozemek,
c) zrušena, nemůže-li být využita žádným ze způsobů uvedených pod písmeny a) a b); v takovém případě musí být podle povahy věci přiměřeným a hospodárným způsobem rekultivována, především pro účely zemědělské výroby.
(k § 4b zákona)
(1) Místní komunikace se rozdělují na
a) místní komunikace I. třídy, mezi něž patří hlavní městské komunikace, vyhovující technicky všem druhům dopravy (například komunikace, po nichž je též vedena hromadná veřejná doprava, sběrné, výpadové a jiné zvláště významné městské komunikace),
b) místní komunikace II. třídy, mezi něž patří ostatní městské komunikace a komunikace, pokud vyhovují provozu všech druhů motorových vozidel,
c) místní komunikace III. třídy, mezi něž patří ostatní místní komunikace, pokud jsou alespoň omezeně přístupné provozu motorovými vozidly,
d) místní komunikace IV. třídy, které nejsou ani omezeně přístupné provozu motorovými vozidly (například stezky, pěšiny, samostatné cyklistické stezky, samostatné chodníky, schody a podobně).
(2) Vyžaduje-li to provozní potřeba, mohou být důležité místní komunikace budovány jako rychlostní komunikace přístupné pouze pro rychlou motorovou dopravu.
(k § 5 zákona)
(1) Silniční pozemek tvoří těleso dálnic, silnic a místních komunikací a silniční pomocné pozemky. Těleso dálnic, silnic a místních komunikací je ohraničeno zvýšenou obrubou chodníků, případně zelených pásů, vnějšími hranami silničních nebo záchytných příkopů a rigolů, svahů silničních násypů a zářezů nebo vnějšími hranami paty opěrných zdí a tarasů nebo vnějšími hranami koruny obkladních a zárubních zdí, popřípadě vnějšími hranami zářezů nad těmito zdmi.
(2) Součástmi3) dálnic, silnic a místních komunikací jsou zejména mosty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolomy, vozovky, propustky, tunely, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, silniční svahy, silniční pomocné pozemky, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, zábradlí, odrazníky, přívody, svodidla, pružidla, směrové sloupky, staničníky a mezníky, zásněžky, silniční zeleň, odpočívky, odstavné pruhy a plochy pro zastávky hromadné veřejné dopravy, dopravní značky a zařízení (s výjimkou světelných znamení sloužících k řízení dopravy a stanovišť dopravních orgánů), zásobníky a skládky údržbových hmot, ochranné zelené pásy, dopravní ostrůvky a hlásky. Součástmi dálnic, silnic a místních komunikací jsou také jejich přivaděče a větve křižovatek a protihlukové zdi a protihlukové valy vyvolané výstavbou komunikace a pokud jsou umístěny na silničním pozemku.
(3) Součástmi místních komunikací jsou též přilehlé chodníky, veřejná parkoviště a obratiště, zařízení pro zabezpečení a zajištění přechodů pro chodce, podchody a přechodové lávky.
(4) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, jsou součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace.
(5) O součástech průjezdních úseků silnic v městech a v obcích platí ustanovení odstavců 2 až 4; součástmi průjezdních úseků, s výjimkou na mostech, však nejsou přilehlé chodníky, zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce a stromoví, i když jsou na tělese průjezdních úseků.
(6) Součástmi dálnic, silnic a místních komunikací nejsou zejména hráze vodních nádrží, rybníků a břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá, vodohospodářské objekty pod mosty, propusti, podchody či jiná zařízení budovaná při provádění melioračních úprav, přejezdy na sousední nemovitosti , označníky zastávek, zastávky a čekárny hromadné veřejné dopravy, autobusová nádraží, úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 metru od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejové pásy městské, popřípadě železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 metru od vnější hrany kolejnice, zvláštní tělesa drah, trolejová vedení, nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, veřejná osvětlení, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení, čerpací stanice pohonných hmot a meliorační zařízení.
(7) Dopravní značky a zařízení s výjimkou světelných signalizačních zařízení sloužící k řízení dopravy zřizují a udržují správci komunikací. Dopravní značky na přejezdech zřizuje drážní podnik, který je odevzdává do údržby správci komunikací a případné změny je povinen správci komunikací ohlásit. O druhu, úpravě a umístění dopravních značek a zařízení platí zvláštní předpisy.4)
(k § 6 zákona)
Uživatelé nesmí dálnice, silnice nebo místní komunikace znečisťovat a poškozovat; zejména je zakázáno
a) znečisťovat nebo jinak poškozovat dopravní značení,
b) přejíždět silniční příkopy,
c) rozjíždět dočasné skládky na silničním tělese při provádění údržby,
d) používat sněhové řetězy v úsecích, kde není vozovka dostatečně pokryta sněhovou vrstvou,
e) používat s výjimkou ozbrojených sil a ozbrojených sborů pásová vozidla a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi,
f) vjíždět na vozovku s neočistěnými vozidly,
g) otáčet potahy a zemědělské stroje na vozovce, krajnici a příkopech při provádění polních prací,
h) poškozovat součásti komunikací, směrové sloupky, zásněžky, zábradlí, silniční zeleň a jiné vybavení a zařízení komunikace,
i) zasahovat do odtokových poměrů na silničním tělese i v jeho okolí,
j) zasahovat do rozhledových poměrů,
k) hnát dobytek po dálnici, silnici a místní komunikaci budované jako rychlostní komunikace nebo přes ni a její součásti,
l) používat strojů a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace,
m) vypouštět splašky na komunikaci a znečisťovat ji přepravovanými materiály a předměty.
(k § 7 zákona)
(1) Provoz na dálnicích, silnicích a místních komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka zejména
a) při provádění prací na komunikacích,
b) při zvláštním užívání komunikace,
c) při živelní pohromě,
d) k zajištění bezpečnostních opatření,
e) vyžaduje-li to nezbytně stav komunikace a její ochrana.
(2) Silniční správní orgán je povinen pečovat, aby uzavírka byla omezena vždy na nejkratší možnou dobu. Při dlouhodobých uzavírkách dálnic, silnic a místních komunikací je třeba dbát toho, aby objížďka byla co nejvýhodnější a aby odpovídala požadavkům plynulé a bezpečné dopravy, a to i s ohledem na ochranu životního prostředí.
(3) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce vydává
a) u dálnic – federální ministerstvo dopravy,
b) u silnic I. třídy – krajský národní výbor,
c) v ostatních případech silniční správní orgán, kterému podle § 3 zákona přísluší výkon státní správy ve věcech dotčené komunikace; týká-li se uzavírka nebo objížďka více územních obvodů, vydává rozhodnutí ten silniční správní orgán, jehož území se uzavírka převážně dotýká, a to v dohodě s ostatními příslušnými silničními správními orgány.
(4) Žádost o povolení uzavírky dálnice nebo silnice I. třídy musí obsahovat
a) přesné označení místa uzavírky podle staničení dálnice nebo silnice I. třídy,
b) dobu trvání uzavírky s případným možným přerušením ve dnech pracovního volna a o nedělích,
c) důvod uzavírky s uvedením rozsahu prací,
d) návrh trasy objížďky, včetně grafické přílohy a údajů týkajících se zvýšené spotřeby pohonných hmot v důsledku uzavírky,
e) harmonogram prací ve dvojím vyhotovení, pokud je uzavírka požadována na delší dobu než tři dny; jedno vyhotovení se postupuje příslušnému dopravnímu inspektorátu. Harmonogram musí obsahovat množství a časový průběh jednotlivých druhů prací, počty a nasazení pracovníků (směnnost), druhy, počty a nasazení rozhodujících mechanismů, včetně vozidel, konkrétní rozpis zabezpečeného materiálového pokrytí a případné další skutečnosti,
f) prohlášení žadatele o tom, že dodavatel je připraven na provedení prací v předpokládaném rozsahu a požadované době z hlediska zabezpečení dostatečným počtem pracovníků, mechanizačních prostředků a materiálů,
g) jméno pracovníka odpovědného za organizaci a zabezpečení prací, které budou prováděny pod ochranou uzavírky, adresu a číslo telefonu jeho pracoviště i bydliště,
h) stanovisko správce komunikace.
(5) Při žádosti o povolení uzavírky, popřípadě při rozhodnutí o objížďce silnice II. a III. třídy a místních komunikací se postupuje podle odstavce 4 s přihlédnutím k místním potřebám a podmínkám.
(6) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce se vydává v dohodě s příslušným dopravním inspektorátem a po projednání
a) s dotčenými národními výbory,
b) s příslušnou vojenskou správou,
c) s provozovatelem hromadné veřejné dopravy, jde-li o komunikaci, na níž je tato doprava pravidelně provozována, popřípadě s jinými velkými provozovateli silniční dopravy, jichž se uzavírka obzvláště dotýká.
(7) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce musí být ihned oznámeno okresní inspekci požární ochrany a záchranné službě. Uzavírka i objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Na označení uzavírky je nutno uvést též dobu jejího trvání, pokud přesahuje tři dny. Jde-li o uzavírku silnic určených k přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, oznámí příslušný národní výbor svoje rozhodnutí všem krajským národním výborům a ústředním orgánům státní správy ve věcech dopravy republik.
(8) Označení uzavírky a objížďky zabezpečuje žadatel na svůj náklad a odpovídá za stav tohoto označení po dobu uzavírky a objížďky.
(9) Má-li být uzavírka nebo objížďka časově nebo místně rozšířena, je nutno podat novou žádost a vydat nové rozhodnutí.
(10) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů, havárií energetických, plynárenských či teplárenských zařízení a podobně) musí být příslušná část komunikace neprodleně uzavřena a označena alespoň provizorním způsobem.
(k § 8 zákona)
(1) Ke zvláštnímu užívání dálnic, silnic a místních komunikací je třeba povolení příslušného silničního správního orgánu. Toto povolení podléhá správnímu poplatku podle zvláštních předpisů.5) Takovým užíváním je zejména
a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,6)
b) umísťování zařízení nebo předmětů na dálnici, silnici a místní komunikaci, zejména prodejních, reklamních nebo zábavních,
c) umísťování, skládání a nakládání předmětů, zařízení nebo materiálu na dálnici, silnici a místní komunikaci nesloužících k údržbě a opravám těchto komunikací, nemají-li být neprodleně odstraněny,
d) pořádání akcí, umísťování věcí a zařízení (například hospodářských, kulturních, zábavních, skladů, prodejen, užívání tlampačů, nevhodných světelných zdrojů) v blízkosti dálnice nebo silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, popřípadě provozním ruchem jimi vyvolaným mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
e) hnaní stáda dobytka po silnici a místní komunikaci,
f) vláčení kmenů nebo jiných předmětů, jimiž by mohla být silnice nebo místní komunikace poškozena,
g) zřizování, provádění plánované opravy a údržby nadzemních a podzemních vedení všeho druhu.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 písmeno a) uděluje povolení v dohodě s příslušným dopravním inspektorátem,
a) jde-li pouze o dopravu po dálnici, federální ministerstvo dopravy,
b) jde-li o dopravu po silnicích přesahující územní obvod jednoho okresu nebo jde-li o mezikrajovou dopravu, krajský národní výbor, v jehož územním obvodu tato doprava začíná,
c) v ostatních případech silniční správní orgán, jemuž podle ustanovení § 3 zákona náleží správa dotčené komunikace.
Dopravce je však povinen vyžádat si souhlas k přepravě, dotýká-li se povolovaná přeprava
a) železnice, od příslušného drážního orgánu,
b) dálnice, od federálního ministerstva dopravy,
c) trolejového vedení městské kolejové, popřípadě trolejbusové dráhy, od správce tohoto zařízení.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 písmeno a) musí být podána zpravidla čtyři týdny předem, a pokud se nejedná o zvlášť mimořádné přepravy, musí obsahovat
a) účel, rozsah a dobu dopravy, zda se bude opakovat a podobně,
b) návrh dopravní trasy,
c) druh, typ, popřípadě poznávací značku vozidel, jichž má být použito,
d) údaje o hmotnosti, počtu, zatížení, rozvoru náprav, o počtu, rozměrech, huštění a typu pneumatik jednotlivých náprav, o nejmenším poloměru otáčení vozidla nebo soupravy a tomu odpovídajícímu nejmenšímu vnějšímu poloměru otáčení,
e) obrysový nákres vozidla nebo soupravy s vyznačením všech rozměrů a umístění nákladu.
(4) V povolení podle odstavce 1 písmeno a) může být nařízena zejména trasa, způsob a doba povolené dopravy, rychlost jízdy, opatření k zajištění ostatního provozu, vozovek, mostů nebo železničních přejezdů; povolení musí mít řidič u sebe.
(5) Přepravy vozidel a nákladů o celkové hmotnosti vyšší než 60 tun nebo nadměrných rozměrů lze povolit jen výjimečně, pokud žadatel prokáže, že není technicky reálné snížit hmotnost přepravy ani použít jiného způsobu přepravy, a že zatížitelnost mostů a únosnost vozovek ověřená statickým posouzením umožní realizaci přepravy; bez těchto podkladů není příslušný silniční správní orgán oprávněn povolení vystavit. V případě nezbytnosti přepravy přesahující územní obvod jednoho kraje povolí příslušný krajský národní výbor přepravu podle podkladů předávaných ústředními orgány státní správy ve věcech dopravy republik podle § 3 odst. 3 písm. f) zákona. Těmito podklady se rozumí nejvhodnější trasy (jednou ročně aktualizované) znázorněné v krajských silničních mapách (únosnost mostů, úrovňové železniční přejezdy, podjezdné výšky), pasport silnic a mostů těchto tras, údaje o intenzitě dopravy a metodika postupu pro posuzování únosnosti mostů. Realizaci přepravy je třeba projednat s příslušným silničním správním orgánem v dostatečném předstihu tak, aby žadatel zajistil prověření a zabezpečení stanovené trasy oprávněnými organizacemi.
(6) Na základě plnění podmínek uložených při řízení o povolení nadměrných přeprav povolujícím orgánem oznámí dopravce příslušnému stavebnímu úřadu nutnost provedení nezbytných úprav na pozemních komunikacích, které provede svým nákladem. V oznámení se uvede doba, místo, účel, rozsah a jednoduchý technický popis úprav. Dotýkají-li se nezbytné úpravy vodních toků, postupuje dopravce podle zvláštních předpisů.7) Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, která souvisí s nezbytnými úpravami, se řídí zvláštními předpisy.8)
(k § 9 zákona)
(1) Sjízdnost dálnic, silnic a místních komunikací je takový stav těchto komunikací, který umožňuje bezpečnou jízdu motorových i nemotorových vozidel přizpůsobenou dopravně technickému stavu a stavebnímu stavu těchto komunikací, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které může řidič předvídat.
(2) Závady ve sjízdnosti dálnic, silnic a místních komunikací jsou takové změny ve sjízdnosti těchto komunikací, způsobené vnějšími vlivy, které nemůže řidič předvídat ani při jízdě přizpůsobené stavebnímu stavu komunikace, povětrnostním podmínkám, vlastnostem vozidla a nákladu, vlastním schopnostem a jiným zjevným okolnostem. Závadami ve sjízdnosti jsou zejména
a) ojedinělé výtluky, výmoly a hrboly v jinak bezvadném povrchu souvislého úseku vozovky, nevhodně uložený udržovací materiál, spadlé stromy a kameny, poškozené dopravní značky a jiné překážky, není-li na ně předepsaným způsobem upozorněno,
b) znečistění vozovky, poškození vozovky a jiné závady způsobené uživateli komunikace nebo provozovateli činností v okolí dálnic, silnic a místních komunikací,
c) ojedinělá místa s náledím vzniklým námrazou, mrznutím stékající vody na vozovku z okolí nebo vod stojících na vozovce v důsledku špatné funkce zařízení k odvodnění komunikace.
(3) Závadami ve sjízdnosti nejsou úseky nebo části a součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na nichž se neprovádí zimní údržba v celé délce a zabezpečují se jen předem stanovená dopravně důležitá místa (například křižovatky, velká stoupání, ostré zatáčky, autobusové zastávky a podobně).
(4) Schůdnost přechodů pro chodce na místních komunikacích a na průjezdních úsecích silnic městy a obcemi a místních komunikací určených výhradně pro chodce je takový stav těchto komunikací, který umožňuje bezpečnou chůzi přizpůsobenou jejich stavebnímu stavu, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které může chodec předvídat.
(5) Závadami ve schůdnosti chodníků, místních komunikací určených výhradně pro chodce a přechodů pro chodce na průjezdních úsecích silnic v území zastavěném jsou závady obdobné závadám ve sjízdnosti, pokud tyto závady neumožňují bezpečnou chůzi ani při zvýšené opatrnosti chodců.
(6) Povětrnostními podmínkami, které mohou podstatně zhoršit nebo i přerušit sjízdnost, případně schůdnost komunikace jsou zejména
a) vánice a intenzívní dlouhodobé sněžení,
b) vichřice a mimořádné vodní srážky,
c) povodně a přívalové vody při intenzívních a dlouhodobých vodních srážkách,
d) vznik souvislé námrazy při poklesu teploty a vyšší vlhkosti vzduchu,
e) mlhy a oblevy,
f) mrznoucí déšť a mrholení.
(k § 9a zákona)
(1) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení a povrch, podélné nebo příčné vlny, četné výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, mostů a propustků a vybavení komunikace z hlediska bezpečnosti dopravy (dopravní značky a zařízení, bezpečnostní a ochranná zařízení a podobně).
(2) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný sklon a šířka vozovky, směrové oblouky, podélné sklony a zakružovací poloměry nivelety, druh vozovky a podobně) a začlenění komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška a podobně).
(k § 10 zákona)
(1) Vlastníci, správci nebo uživatelé nemovitostí a provozovatelé všech výrobních, stavebních, hospodářských a jiných činností nesmí dálnice, silnice a místní komunikace a provoz na nich ohrožovat zejména při
a) těžbě dřeva a hospodaření v lesích,
b) provozu pil a skládek dřeva,
c) těžbě kamene, štěrku, písku a hlíny,
d) podzemních pracích,
e) stavební činnosti všeho druhu,
f) zemědělské činnosti,
g) úpravách vodních toků a jejich údržbě,
h) úpravách odtokových poměrů.
(2) Bez předchozího souhlasu silničního správního orgánu je zakázána jakákoliv stavební činnost, která by mohla dálnice, silnice a místní komunikace nebo provoz na nich ohrozit nebo která by provedením a umístěním staveb bránila potřebné modernizaci dotčeného úseku komunikace, ztěžovala provádění strojní údržby nebo zhoršovala podmínky bezpečného a plynulého provozu na komunikacích.
(3) Vlastníci, správci nebo uživatelé zemědělských a lesních pozemků jsou povinni vlastním nákladem provádět opatření k zamezení sesuvu a splavení půdy na komunikaci a do silničních odvodňovacích zařízení9) kromě případů způsobených přírodními vlivy.
(4) Na silniční pozemek dálnic, silnic a místních komunikací nesmí být vyvedeny žádné odvodňovací systémy (meliorační, odpadní vody a podobně), které by vyvolávaly podmáčení silničního pozemku.
(5) Při údržbě a úpravách vodních toků jsou povinni jejich správci vlastním nákladem provádět všechna zabezpečovací opatření k zamezení ohrožení a škod na komunikacích účinkem vod.
(6) Provozovatelé lomů, štěrkovišť, pískoven, skládek sypkých hmot a skládek odpadků a silážních objektů, jsou povinni dodržovat podmínky stanovené silničním správním orgánem a vlastním nákladem provádět všechna opatření k zamezení znečisťování komunikací z těchto provozů.
(7) Vozidla provádějící po pozemních komunikacích přepravu sypkých a odpadních materiálů na skládky nebo ze skládek a provozů v blízkosti dálnic, silnic a místních komunikací musí být nakládána i přepravována způsobem, který vyloučí znečistění pozemní komunikace.
(k § 11 zákona)
(1) Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění; uvnitř tohoto území se zřizují ochranná pásma podle zvláštních předpisů.10)
(2) Hranice území zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění vyplývají z územně plánovací dokumentace, jinak určí tuto hranici podle skutečného stavu souvislého zastavění federální ministerstvo dopravy po projednání s okresním národním výborem, pokud jde o dálnice, okresní národní výbor po projednání s krajským národním výborem a místním národním výborem, pokud jde o silnice, a místní národní výbor, pokud jde o místní komunikace. Příslušný silniční správní orgán přitom přihlédne k tomu, zda souvislé zastavění je po obou stranách komunikace stejně daleko či zda se omezuje zcela nebo zčásti jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 metrů nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.
(3) Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti
a) 100 metrů od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace,
b) 50 metrů od osy vozovky silnice I. třídy,
c) 25 metrů od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace,
d) 20 metrů od osy vozovky silnice III. třídy,
e) 15 metrů od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.
U směrově rozdělených silnic a místních komunikací se tyto vzdálenosti měří od osy přilehlé vozovky.
(4) V okolí úrovňového křížení silnic s jinými pozemními komunikacemi a s dráhami jsou hranice silničních ochranných pásem určeny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami rozhledových trojúhelníků.11) Jestliže by však takto určené silniční ochranné pásmo bylo užší než silniční ochranné pásmo určené podle odstavce 3, platí i pro okolí úrovňových křížení ustanovení odstavce 3.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon) |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 18.04.1984 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.07.1984 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0