Úplné znění zákona č. 32/1996 Sb.
Zákon o soudech a soudcích (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
Platný
Vyhlášené úplné znění
Verze znění:
29.02.1996
Obsah
HLAVA PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 8a
HLAVA DRUHÁ
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17 a 18
§ 19
§ 20 až 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
HLAVA TŘETÍ
Oddíl první
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
Oddíl druhý
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
HLAVA ČTVRTÁ
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
HLAVA PÁTÁ
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
HLAVA ŠESTÁ
§ 61
§ 62
§ 63
HLAVA SEDMÁ
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
Čl. XII
Čl. II
Zobrazeno prvních 200 z celkem 368 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
32
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje úplné znění zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se změnami a doplňky provedenými zákonem č. 264/1992 Sb., zákonem České národní rady č. 17/1993 Sb., zákonem č. 292/1993 Sb. a zákonem č. 239/1995 Sb.
ZÁKON
o soudech a soudcích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
SOUSTAVA SOUDŮ A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ČINNOSTI
(1) Soudnictví vykonávají nezávislé soudy České republiky.
(2) Soudy České republiky jsou: Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), vrchní soudy, krajské soudy, okresní soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.
(3) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
(4) Působnost okresních soudů mohou v případech stanovených zvláštním zákonem vykonávat i soudy jinak označené.
zrušen
Úkolem soudů je zejména
a) rozhodovat o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob a státu, pokud zákon nestanoví jinak,
b) rozhodovat o vině obžalovaného a ukládat zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,
c) přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, nestanoví-li zákon jinak,
d) přezkoumávat zákonnost rozhodnutí jiných orgánů, pokud tak zákon stanoví.
(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákony o řízení před soudy stanoví, ve kterých věcech se zúčastňují na rozhodování přísedící a ve kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce.
(2) Soudci a přísedící jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce.
(3) Kde tento zákon mluví o soudci, rozumí se tím i přísedící, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině zákonem. Jsou povinni vykládat právní předpisy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jsou povinni rozhodovat nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
(2) Zákon poskytuje soudcům ochranu před neoprávněnými zásahy do jejich činnosti.
(3) Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným zajištěním.
(1) Na orgány státní správy soudů se lze obracet se stížnostmi na postup soudu, jen jde-li o průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení před soudem.
(2) Anonymní podání se nevyřizují.
(3) Podrobnosti o stížnostech na postup soudů a o jejich vyřizování stanoví zvláštní zákony.
(1) Všichni jsou si před zákonem i před soudem rovni. Každý má právo na ochranu svých práv, svobod a právem chráněných zájmů před soudem, pokud zákon nesvěřuje tuto ochranu jiným orgánům. Soudy rozhodují samy a nezávisle, zda věc, která jim byla předložena k rozhodnutí, patří do jejich pravomoci.
(2) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
(3) Každý může před soudem jednat ve svém mateřském jazyku. Zákon stanoví, kdy náklady spojené s přibráním tlumočníka hradí stát.
(1) Řízení před soudy je zásadně ústní a veřejné. Výjimka může být stanovena jen zákonem.
(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
(3) Předseda senátu rozhoduje o tom, zda je možné v průběhu soudního jednání pořizovat obrazové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy.
Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, není dovoleno vstupovat se zbraní;1) tento zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě.
ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ
Okresní soudy
(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.
(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.
(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce a dvou přísedících.
Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně, pokud zákony o řízení před soudy nestanoví jinak.
Předseda a místopředseda okresního soudu v souladu s rozvrhem práce vykonávají soudnictví náležející okresnímu soudu jako předsedové senátů nebo jako samosoudci. Předseda okresního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává prostřednictvím krajského soudu podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu.
Krajské soudy
(1) Krajský soud se skládá z předsedy a místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.
(2) Krajský soud rozhoduje v senátech; samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.
(3) Senáty krajského soudu se skládají
a) ze soudce a dvou přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.
(1) Krajské soudy rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy. Zákony o řízení před soudy stanoví, kdy krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.
(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o řízení před soudy.
Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející krajskému soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda krajského soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudů dává podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu.
Vrchní soudy
(1) Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu a dalších soudců.
(2) Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců.
Vrchní soudy
a) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy,
b) přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem,
c) rozhodují v dalších zákonem určených případech.
zrušeny
Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vrchnímu soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda vrchního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu. Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu vyjádření před zaujetím stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů (dále jen „stanoviska“) Nejvyšším soudem nebo jeho kolegii.
zrušeny
Nejvyšší soud
Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců.
(1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. V senátech složených z předsedy senátu a čtyř soudců rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vrchních soudů.
(2) zrušen
(1) Nejvyšší soud zajišťuje zákonnost rozhodování soudů tím, že
a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
b) rozhoduje v jiných zákonem určených případech.
(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva. Rozhoduje též v dalších zákonem určených případech.
(3) Nejvyšší soud sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska.
(1) Jestliže některá právní otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může předseda Nejvyššího soudu navrhnout kolegiu nebo plénu zaujetí stanoviska [§ 28 odst. 1 písm. b)].
(2) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření předsedů vrchních soudů i představitelů jiných správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob.
(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu.
(1) Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a obchodní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií. Předseda Nejvyššího soudu může se souhlasem pléna sloučit některá kolegia, je-li to vzhledem k náplni jejich činnosti vhodné.
(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií. Na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhují kolegiím zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.
(3) Před zaujetím stanoviska si kolegium může vyžádat vyjádření předsedů vrchních soudů i představitelů správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob.
(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedy a ostatních soudců Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.
(2) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná. Zasedání pléna se mohou zúčastnit předsedové vrchních soudů. Na zasedání pléna je možno přizvat i další osoby.
(3) Plénum Nejvyššího soudu zejména
a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu,
b) zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě.
(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející Nejvyššímu soudu jako předseda senátu nebo soudce. Při respektování soudcovské nezávislosti dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu a o dodržování zásad soudcovské etiky. Na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanovisek k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.
(2) Předseda Nejvyššího soudu svolává plénum tohoto soudu, určuje program jeho jednání a řídí je.
(3) zrušen
(4) Místopředseda Nejvyššího soudu zastupuje předsedu způsobem stanoveným v jednacím řádu. V souladu s rozvrhem práce vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu jako předseda senátu nebo soudce.
Sídla a obvody soudů
(1) Sídlem Nejvyššího soudu je Brno.
(2) Obvod vrchního soudu se sídlem v Praze se shoduje s obvody krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Městského soudu v Praze. Obvod vrchního soudu se sídlem v Olomouci se shoduje s obvody krajských soudů v Brně a Ostravě.
(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zvláštní zákon.
(4) Zvláštním zákonem může být
a) zřízen okresní nebo krajský soud pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika okresních nebo krajských soudů a určen jejich název,
b) určeno, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud.
(5) Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „Ministerstvo spravedlnosti“) může obecně závazným právním předpisem zřídit v obvodu okresního nebo krajského soudu jeho pobočku.
USTANOVOVÁNÍ SOUDCŮ A PŘÍSEDÍCÍCH
Obecná ustanovení
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
(2) Soudce mimo splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku.
(3) Zvláštní zákon může stanovit další podmínky a postup při přezkoumávání předpokladů a morálních vlastností, potřebných pro funkci soudce.
(4) zrušen
(5) Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška, notářská zkouška, prokurátorská zkouška, arbitrážní zkouška, závěrečné hodnocení čekatelské praxe a jiné obdobné závěrečné zkoušky vykonané před účinností tohoto zákona mají stejné účinky jako odborná justiční zkouška podle tohoto zákona. Ministr spravedlnosti může uznat advokátní zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona.
Funkční období soudce a přísedícího
(1) Soudci jsou jmenováni bez časového omezení.
(2) Přísedící jsou voleni na dobu čtyř let.
(3) Způsobilost vykonávat funkci soudce nebo přísedícího začíná dnem složení slibu po ustanovení.
zrušen
Slib
(1) Po svém ustanovení skládají soudci a přísedící tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.". Odmítnutí složení slibu má za následek ztrátu funkce.
(2) Složení slibu se neopakuje, jestliže byl přísedící zvolen znovu.
(3) Slib skládají
a) zrušeno
b) soudci ostatních soudů do rukou ministra spravedlnosti,
c) přísedící okresních a krajských soudů do rukou předsedy toho soudu, k němuž byli zvoleni.
Ustanovení soudců a přísedících
(1) Soudce jmenuje prezident republiky.
(2) Volbu přísedících soudů upraví zvláštní zákon.
Jmenování soudních funkcionářů
(1) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu jmenuje ze soudců prezident republiky.
(2) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu a předsedy senátů vrchních soudů jmenují předsedové příslušného soudu ze soudců tohoto soudu.
(3) Předsedy a místopředsedy vrchních a krajských soudů, jakož i předsedy a místopředsedy okresních soudů jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců jmenovaných pro soudy České republiky.
(4) Předsedy senátů krajských a okresních soudů jmenuje předseda příslušného krajského soudu ze soudců krajského soudu a okresních soudů.
Přidělování soudců k výkonu funkce k určitému soudu a přeložení soudce
(1) Soudce přiděluje k výkonu funkce k určitému soudu ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu (§ 34 odst. 1). Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek ztrátu funkce, nelze-li soudce přidělit s jeho souhlasem k jinému soudu.
(2) Ministr spravedlnosti může přeložit soudce na jiný soud téhož stupně nebo na vyšší soud jen s jeho souhlasem.
(3) Na soud nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit soudce jen na jeho žádost.
(4) Nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit postupem podle odstavců 2 a 3, může ministr spravedlnosti po vyjádření předsedy soudu, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, přeložit soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti na jiný soud, dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo změně obvodů soudů.
(5) Podle odstavce 4 lze soudce soudu dotčeného zákonnou změnou podle odstavce 4 přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího anebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž je soudce k výkonu funkce přidělen. Přeložit soudce podle odstavce 4 lze pouze do šesti měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.
(6) Základní plat náležející soudci podle zvláštního zákona,2) který byl přeložen k výkonu funkce k jinému soudu podle odstavce 4, mu zůstává zachován.
(7) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 4 lze podat podle zvláštních předpisů3) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.
(8) Bez souhlasu nebo bez žádosti může být soudce přeložen na jiný soud téhož stupně nebo na nižší soud též pravomocným rozhodnutím kárného soudu.
(9) Přidělit nebo přeložit soudce k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu může ministr spravedlnosti jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Souhlas předsedy Nejvyššího soudu se vyžaduje též k přeložení soudce tohoto soudu k nižšímu soudu (odstavec 3).
Dočasné přidělení soudce
(1) Pro řádný chod soudnictví je možno soudce dočasně přidělit
a) k výkonu soudcovské činnosti k soudu vyššího stupně,
b) k výkonu soudcovské činnosti u okresního soudu v obvodu krajského soudu, jde-li o soudce krajského soudu,
c) k výkonu soudcovské činnosti u jiného okresního soudu v obvodu krajského soudu, jde-li o soudce okresního soudu.
Dočasně lze přidělit soudce k jinému soudu pouze s jeho souhlasem.
(2) Se souhlasem soudce je možno soudce dočasně přidělit
a) k využití zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti,
b) soudce okresního nebo krajského soudu k výkonu soudcovské činnosti k okresnímu soudu mimo obvod krajského soudu nebo k jinému krajskému soudu,
c) soudce vrchního soudu k výkonu soudcovské činnosti k jinému vrchnímu soudu.
(3) Doba dočasného přidělení soudce nesmí přesahovat jeden rok v období tří roků s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a).
(1) O dočasném přidělení rozhoduje
a) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudců k Ministerstvu spravedlnosti nebo k Nejvyššímu soudu,
b) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení k okresnímu soudu mimo obvod krajského soudu nebo k jinému krajskému anebo k vrchnímu soudu,
c) zrušeno
d) zrušeno
e) zrušeno
f) předseda krajského soudu v ostatních případech.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), s výjimkou přidělení k Ministerstvu spravedlnosti, je třeba k přidělení soudce souhlasu vedoucího orgánu, k němuž má být soudce dočasně přidělen.
zrušen
ZÁNIK FUNKCE SOUDCE A FUNKCE PŘÍSEDÍCÍHO
Odvolání z funkce soudce
Obsah
HLAVA PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 8a
HLAVA DRUHÁ
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17 a 18
§ 19
§ 20 až 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
HLAVA TŘETÍ
Oddíl první
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
Oddíl druhý
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
HLAVA ČTVRTÁ
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
HLAVA PÁTÁ
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
HLAVA ŠESTÁ
§ 61
§ 62
§ 63
HLAVA SEDMÁ
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
Čl. XII
Čl. II
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Úplné znění zákona č. 32/1996 Sb., Zákon o soudech a soudcích (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhlášené úplné znění |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 29.02.1996 |
|---|---|
| Účinnost od | - |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0