Zákon č. 292/1993 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích
Platný
Účinnost od 01.01.1994
Zobrazeno prvních 200 z celkem 573 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
292
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb. a zákona č. 115/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 5 zní:
„(5) Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu.“.
2. V § 2 odst. 7 se vypouštějí slova „v nejširší míře“.
3. V § 2 odst. 10 větě první se vypouštějí slova „v široké míře“.
4. V § 2 odst. 14 se připojuje tato věta: „Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce.“.
5. Nadpis nad § 7 zní: „Součinnost státních orgánů, fyzických a právnických osob“.
6. V § 8 odst. 1 věta první zní: „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů.“.
7. § 8 odst 2 a 3 znějí:
„(2) Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, a v řízení o trestném činu zkrácení daně nebo jiném obdobném činu i údaje získané v daňovém řízení smí v přípravném řízení požadovat se souhlasem soudce státní zástupce. V řízení před soudem může takové údaje požadovat předseda senátu.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.“.
8. V § 10 odst. 2 se slova „musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním řízení závazné“ nahrazují slovy „rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud“.
9. V § 11 odst. 2 větě první se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo h)“.
10. V § 12 odst. 1 se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
11. § 12 odst. 2 zní:
„(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil i pověřené orgány Vojenské policie a v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby.“.
12. V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova „vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud“.
13. V § 12 odst. 4 z věty první se vypouštějí slova „a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud“ a z věty druhé slova „a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud“.
14. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova „a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor“ a slova „a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor“.
15. § 12 odst. 10 zní:
„(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek od zahájení trestního stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů (§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.“.
16. § 12 odst. 11 zní:
„(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.“.
17. V § 13 se vypouštějí slova „vojenské obvodové soudy, vyšší vojenské soudy“.
18. § 14 a 15 se včetně nadpisu nad § 14 vypouštějí.
19. V § 20 se vypouští odstavec 3.
20. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, před slovo „soud“ se vkládá slovo „okresní“ a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.“.
21. § 30 odst. 1 zní:
„(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.“.
22. V § 30 odst. 2 větě první se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
23. § 31 zní:
(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.
(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal.“.
24. V § 32 se slova „proti obviněnému teprve tehdy, bylo-li proti němu vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169)“ nahrazují slovy „teprve tehdy, bylo-li mu sděleno obvinění (§ 160)“.
25. V § 33 odst. 1 odkaz v závorce ve větě páté zní: „(§ 165)“.
26. V § 35 odst. 1 druhá věta zní: „Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem.“.
27. V § 36a odst. 1 písm. b) se slovo „devatenáctý“ nahrazuje slovem „osmnáctý“.
28. V § 36a odst. 2 písm. c) se slovo „devatenáctý“ nahrazuje slovem „osmnáctý“.
29. V § 40 v poslední větě se slova „O zproštění rozhodne“ nahrazují slovy „Povinnosti obhajování zprostí“.
30. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova „a vyhledávacích“.
31. V § 45 odst. 2 větě první se slova „může k výkonu těchto práv poškozenému ustanovit“ nahrazují slovy „ustanoví k výkonu práv poškozenému“.
32. V § 53 odst. 1 větě první se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“ a ve větě druhé se slovo „vyhledávacího“ nahrazuje slovem „policejního“ a vypouštějí se slova „popřípadě též dožádáním vojenského soudu nebo vojenského prokurátora“.
33. V § 53 se vypouští odstavec 3.
34. V § 55 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: „a u obviněného též adresu, kterou uvede pro účely doručování (§ 62, 63),“.
35. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Hrozí-li svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zjevně újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, jméno a příjmení svědka a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu podepsat protokol o výslechu smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li důvody pro oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí se tyto údaje k trestnímu spisu.“.
Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
36. V § 59 odst. 1 větě druhé se za slovo „telegraficky“ vkládá čárka a slovo „telefaxem“.
37. V § 60 odst. 4 písm. a) se slovo „vyhledávacímu“ nahrazuje slovem „policejnímu“.
38. V § 62 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu na adresu, kterou k tomu účelu uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)].“.
39. V § 62 odst. 2 se za slovo „orgán“ připojují tato slova: „nebo orgán obce“.
40. V § 62 odst. 4 věta první zní: „Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout.“.
41. V § 63 odst. 1 písm. c) se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
42. § 63 odst. 2 a 3 znějí:
„(2) Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje.
(3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se
a) obviněnému obžaloba, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,
b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo vyšetřovatel z důležitých důvodů nařídí.“.
43. V § 64 odst. 2 se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
44. V § 65 odst. 1 větě poslední se slovo „vyhledávacího“ nahrazuje slovem „policejního“.
45. § 65 odst. 2 zní:
„(2) V přípravném řízení může státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel vyšetřovatel nebo policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy.“.
46. V § 65 odst. 3 poslední větě se slova „usnesení o vznesení obvinění (§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169)“ nahrazují slovy „záznamu o sdělení obvinění (§ 160 odst. 1)“.
47. V § 66 odst. 1 se slovo „vyhledávacímu“ nahrazuje slovem „policejnímu“, slovo „vyhledávacím“ se nahrazuje slovem „policejním“ a slova „2000 Kčs“ se nahrazují slovy „50 000 Kč“.
48. V § 68 věta první zní: „Vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo sděleno obvinění (§ 160).“.
49. V § 69 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný.“.
50. § 71 zní:
(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.
(2) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba v přípravném řízení přesáhla šest měsíců a propuštěním obviněného na svobodu by mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, na návrh státního zástupce může o dalším trvání vazby do jednoho roku rozhodnout soudce a nad tuto lhůtu, nejvýše však do dvou let, může rozhodnout senát.
(3) Vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném řízení nesmí trvat déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může o dalším trvání vazby na nezbytně nutnou dobu rozhodnout nejvyšší soud.
(4) Prodloužit vazbu podle odstavců 2 a 3 lze jen tak, aby vykonaná vazba a lhůta, o níž je trvání vazby prodlouženo, nepřesáhla tři roky, a u zvlášť závažných trestných činů1) čtyři roky.
(5) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 3 podává v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení nejvyšší státní zástupce.
(6) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 je nutno doručit soudu nejpozději 15 dnů před skončením příslušné lhůty. Pokud návrh není uvedeným způsobem předložen, musí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději den po uplynutí lhůty, na níž bylo trvání vazby omezeno.
(7) Za podmínek uvedených v odstavci 3 je nejvyšší státní zástupce povinen podat návrh na prodloužení vazby způsobem uvedeným v odstavci 6 i tehdy, jestliže v době kratší než 15 dnů před skončením vazební lhůty podá obžalobu.
(8) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 2 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.
(9) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.“.
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
„1) § 41 odst. 2 trestního zákona.“.
51. V § 72 odst. 1 větě první se za slovo „trvají“ připojují tato slova: „nebo zda se nezměnily“.
52. V § 73 odst. 1 písm. a) se slova „vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu“ nahrazují slovy „nebo vyšetřovateli“.
53. V § 73a odst. 1 se slova „obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo soudce ji přijme (odstavec 2)“ nahrazují slovy „přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil“.
54. V § 73a odst. 2 se slova „Kčs do 1 000 000 Kčs“ nahrazují slovy „Kč výše“.
55. V § 73a odst. 3 písm. a) se slova „vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu“ nahrazují slovy „nebo vyšetřovatele“.
56. V § 73a se vypouští odstavec 5.
57. § 74 včetně nadpisu zní:
Stížnost proti rozhodnutí o vazbě
(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, 72, 73, 73a), s výjimkou rozhodnutí o jejím prodloužení (§ 71 odst. 2, 5), je přípustná stížnost.
(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby (§ 72, 73, 73a) a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a). Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.“.
58. V § 74a odst. 3 se vypouštějí slova „a 74“ a připojuje se tato věta: „Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.“.
59. V § 75 se z nadpisu vypouštějí slova „nebo vyhledávacím orgánem“ a ve větě první slova „nebo vyhledávací orgán“.
60. V § 76 odst. 1 věta první zní: „Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67), vyšetřovatel v naléhavých případech zadržet, i když jí dosud nebylo sděleno obvinění (§ 160 odst. 1).“.
61. § 76 odst. 2, 3 a 4 znějí:
„(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
(3) Vyšetřovatel, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.
(4) Vyšetřovatel, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu se záznamem o sdělení obvinění (§ 160) a další důkazní materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí vyšetřovatel podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.“.
62. V § 76 odst. 5 se slova „ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169),“ nahrazují slovy „jí ještě nebylo sděleno obvinění (§ 160).“.
63. V § 76 odst. 6 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“.
64. V § 77 odst. 1 poslední věta zní: „K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál.“.
65. V § 77 odst. 2 větě první se slova „ji propustit“ nahrazují slovy „rozhodnout o jejím propuštění“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do vazby je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na svobodu.“.
66. V § 78 odst. 1 větě první se slovo „vyhledávacímu“ nahrazuje slovem „policejnímu“.
67. V § 78 odst. 3 se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
68. V § 79 odst. 1 větě první se slovo „vyhledávacího“ nahrazuje slovem „policejního“ a ve větě druhé se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
69. V § 79 odst. 3 se slovo „vyhledávacím“ nahrazuje slovem „policejním“.
70. V § 80 odst. 1 poslední větě se vypouští slovo „soudu“ a na konci odstavce se připojují tyto věty: „Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí.“.
71. V § 80 odst. 3 větě první se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
72. V § 81 odst. 4 větě první se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.
73. Název oddílu čtvrtého zní:
Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup do obydlí, jiných prostor a pozemků“.
74. § 82 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:
Důvody domovní prohlídky a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků
(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné.“.
75. V § 83 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo vyhledávací orgán“.
76. § 83a včetně nadpisu zní:
Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků
(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemku je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán. Vyšetřovatel nebo policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemku, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání.
(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemku provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.
(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo policejní orgán provést prohlídku jiných prostor a pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán, který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávněn.“.
77. § 83b odst. 1 zní:
„(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem vyšetřovatel nebo policejní orgán.“.
78. V § 83b odst. 4 větě první se vypouštějí slova „vyhledávací orgán anebo“.
79. § 83c včetně nadpisu zní:
Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek
(1) Vyšetřovatel nebo policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.
(2) Stejně tak může na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v případě, že byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k předvedení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody osoby tam se zdržující.
(3) Po vstupu na místa shora uvedená nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí nebo k předvedení osoby.“.
80. § 84 včetně nadpisu zní:
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.“.
81. Nadpis § 85 zní: „Výkon prohlídek a vstupů do obydlí, jiných prostor a pozemků“.
82. § 85 odst. 5 zní:
„(5) Při vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků se užije ustanovení odstavce 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibrat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejího života nebo zdraví.“.
83. V § 85a odst. 1 se za slovo „prostor“ vkládají tato slova: „a pozemku“.
84. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který včetně nadpisu zní:
Provádění důkazu v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku
Ustanovení § 83, 83a, 84, 85 a 85a se užije i tehdy, jestliže na místech v těchto ustanoveních uvedených je třeba provést rekonstrukci, rekognici nebo vyšetřovací pokus, z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k němu nedal souhlas.“.
85. § 86 včetně nadpisu zní:
Zadržení zásilek
(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, aby je pošta nebo podnik provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu.
(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz státního zástupce, vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Nedojde-li poště nebo podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů souhlas soudce podle odstavce 1, nesmí pošta nebo podnik dopravu zásilek dále zdržovat.“.
86. § 87 odst. 1 zní:
„(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 smí otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán.“.
87. § 88 včetně nadpisu nad ním zní:
„Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jim budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné.
(2) Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších šesti měsíců. O vydání příkazu o délce doby provádění odposlechu a záznamu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech a záznam prováděn. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí policejní orgán.
(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin neuvedený v odstavci 1, pokud s tím účastník odposlouchávané stanice souhlasí.
(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila. Ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je současně i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice.
(5) Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.“.
88. § 89 odst. 1 zní:
„(1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 10.12.1993 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1994 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0