Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 16/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze
Platný
Účinnost od 11.04.2000
Zobrazeno prvních 200 z celkem 1657 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
16
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 26. ledna 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 odst. 7 a § 17 odst. 6 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech:
1. V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(2) Odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje odběr dílčích vzorků pro účely sestavení souhrnného a konečného vzorku, odběr dílčích vzorků pro účely stanovení pracovní přesnosti míchacího zařízení a pro účely posouzení homogenity doplňkových látek a aminokyselin v premixech a krmivech s použitím premixů (dále jen „homogenita“) a způsob označování a uchovávání konečných, případně dílčích vzorků včetně vyhotovení protokolu o jejich odběru. Toto ustanovení se nevztahuje na odběr vzorků pro stanovení reziduí pesticidů a přítomnosti mikroorganismů, který se provádí podle zvláštního právního předpisu.1a)
1a) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.“.
2. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka vypouští a doplňují se slova „nebo pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení.“.
3. V § 2 se na začátek odstavce 6 vkládá nová věta, která zní: „Za vzorkovanou partii se považuje množství krmiva, doplňkové látky nebo premixu, které vykazuje jednotnost svým vnějším uspořádáním, označením a místním uložením.“.
4. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Při odběru dílčích vzorků pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se odebírá 10 dílčích vzorků z posuzovaného obsahu míchacího zařízení způsobem uvedeným v příloze č. 16.“.
5. V § 3 odst. 2 se za slova „s použitím premixu“ vkládají slova „nebo pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení“.
6. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Při odběru vzorků pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení tvoří dílčí vzorek odebraný z míchacího zařízení vždy jeden souhrnný vzorek, který je považován současně i za vzorek konečný.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
7. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Ze souhrnného vzorku se přímo nebo po redukci vyhotoví nejméně tři konečné vzorky, které tvoří množství souhrnného vzorku určené pro zkoušení; minimální hmotnost konečného vzorku je uvedena v příloze č. 5 ve sloupci 2.“.
8. V § 4 odst. 2 se za slova „s použitím premixu“ vkládají slova „a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení“.
9. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:
„(4) Vzorky určené k laboratornímu zkoušení se neprodleně doručí spolu s protokolem o odběru vzorku do příslušné laboratoře.4)
4) § 17 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.“.
10. V § 5 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nevztahuje na dílčí vzorky odebrané pro posouzení homogenity a pracovní přesnosti míchacích zařízení.
(5) Při odběru dílčích vzorků pro posouzení homogenity nebo pracovní přesnosti míchacích zařízení se dílčí vzorky, které jsou i konečnými vzorky, uchovávají v čistých, suchých, vlhkost nepropouštějících, vzduchotěsně uzavíratelných obalech. Obaly se vzorky se uzavřou a označí vždy těmito údaji:
a) názvem vzorkovaného krmiva, doplňkové látky, premixu nebo u vzorků pro posouzení pracovní přesnosti ověřovaným typem míchacího zařízení,
b) obchodním jménem a sídlem právnické osoby nebo jménem a příjmením fyzické osoby, která je výrobcem krmiva, doplňkové látky a premixu, u vzorků pro posouzení pracovní přesnosti obchodním jménem a sídlem právnické osoby nebo jménem a příjmením fyzické osoby, která je majitelem míchacího zařízení,
c) jménem a příjmením fyzické osoby, která prováděla odběr vzorků.
(6) Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů určených pro zkoušení fotolabilních látek se musí konečné vzorky uchovávat v obalech, které zabrání přístupu světla.“.
11. V § 6 odstavec 1 zní:
„(1) O každém odběru konečného vzorku krmiva, doplňkové látky a premixu se vyhotoví protokol, který umožní přesnou identifikaci každé vzorkované partie tak, aby nemohlo dojít k záměně vzorků. Protokol o odběru vzorku se připojí ke každému konečnému vzorku. Pro účely posouzení homogenity nebo pracovní přesnosti míchacích zařízení se o odběru všech vzorků pořizuje pouze jeden protokol.“.
12. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud není metoda pro zkoušení daného znaku uvedena v přílohách č. 7 až 14 a kontrola tohoto znaku je nezbytná, lze použít jinou vhodnou metodu, která odpovídá dosažené úrovni vědeckého a technického poznání. Obecné podmínky pro použití zkušební metody jsou uvedeny v příloze č. 15.“.
13. V § 9 odstavec 1 zní:
„(1) Zkušební vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů se po skončení zkoušek uchovávají způsoby uvedenými v příloze č. 8.“.
14. V § 10 odstavec 3 zní:
„(3) Koncentrace roztoků se vyjadřuje buď v hmotnostních nebo objemových procentech, nebo se vyjadřuje jako koncentrace látková (mol/l) nebo hmotnostní (mg/l, mg/ml).“.
15. § 11 zní:
(1) Výsledkem chemické zkoušky krmiva, doplňkové látky nebo premixu je průměrná hodnota získaná nejméně ze dvou analýz provedených na dvou navážkách vzorku, pokud se výsledek analýz neodchyluje o větší hodnotu, než je hodnota meze opakovatelnosti /r/ (dále jen „opakovatelnost“), uvedená v přílohách č. 9 a 10.
(2) Opakovatelnost je hodnota, o které lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude nižší nebo rovna absolutní hodnotě rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získaných za podmínek opakovatelnosti. Podmínky opakovatelnosti jsou podmínky, kdy se nezávislé výsledky zkoušek získají stejnou metodou, na identickém materiálu, v téže laboratoři, týmž pracovníkem, za použití téhož vybavení, během krátkého časového rozmezí.
(3) Není-li hodnota opakovatelnosti uvedena, vypočítá se postupem uvedeným v bodě 8 přílohy č. 15.
(4) Výsledek chemické zkoušky se vyjadřuje v jednotkách uvedených v přílohách č. 9 až 14. Při stanovení původní vlhkosti krmiva, doplňkové látky nebo premixu se výsledky přepočítávají na původní sušinu.
(5) Není-li u metody uvedeno jinak, vyjadřují se výsledky po zaokrouhlení takto:
pro vyjádření obsahu v jednotkách mg/kg:
| pro obsah do 9,99 mg/kg | s přesností na 0,01 mg/kg |
| pro obsah od 10,0 do 99,9 mg/kg | s přesností na 0,1 mg/kg |
| pro obsah od 100 do 999 mg/kg | s přesností na 1 mg/kg |
| pro obsah od 1000 do 9999 mg/kg | s přesností na 10 mg/kg |
| pro obsah od 10000 do 99999 mg/kg | s přesností na 100 mg/kg |
| pro obsah nad 100 000 mg/kg | s přesností na 1000 mg/kg |
pro vyjádření obsahu v jednotkách g/kg:
| pro obsah do 9,99 g/kg | s přesností na 0,01 g/kg |
| pro obsah od 10 g/kg do 99,9 g/kg | s přesností na 0,1 g/kg |
| pro obsah nad 100 g/kg | s přesností na 1 g/kg. |
(6) Mez reprodukovatelnosti /R/ (dále jen „reprodukovatelnost“) je hodnota, o níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude nižší nebo rovna absolutní hodnotě rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získaných za podmínek reprodukovatelnosti. Podmínky reprodukovatelnosti jsou podmínky, kdy se nezávislé výsledky zkoušek získají stejnou metodou, na indentickém materiálu v různých laboratořích, různými pracovníky, používajících různá vybavení. Reprodukovatelnost nezahrnuje chybu odběru vzorku.
(7) Hodnoty reprodukovatelnosti pro jednotlivé metody zkoušení jsou uvedeny v přílohách č. 9, 10 a 17. Není-li hodnota reprodukovatelnosti stanovena, vypočítá se postupem uvedeným v bodě 8 přílohy č. 15.“.
16. § 12 zní:
Zkoušení homogenity2) doplňkových látek a aminokyselin v partii premixu nebo krmiv s použitím premixů se provádí pomocí doplňkové látky nebo přidané aminokyseliny. Při posuzování pracovní přesnosti míchacího2) zařízení se používá doplňková látka, která při laboratorním zkoušení vykazuje nejnižší hodnotu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pro ověřovaný obsah.“.
17. V příloze č. 2 nadpis tabulky včetně vysvětlivky na konci přílohy zní:
„Minimální počty dílčích vzorků*)
Materiály se rozumí krmiva, doplňkové látky a premixy.
*) Nevztahuje se na vzorkovanou partii, pokud počet obalů nebo hmotnost nebo objem je nižší, než je uvedeno v tabulce.“.
18. V příloze č. 2 bodě 1. se slova „Pevná krmiva“ nahrazují slovy „Pevné materiály“.
19. V příloze č. 2 bodě 2. se slova „Pevná krmiva balená do obalů:“ nahrazují slovy „Pevné materiály balené do obalů:“.
20. V příloze č. 2 bodě 3. se slova „Tekutá a polotekutá krmiva:“ nahrazují slovy „Tekuté a polotekuté materiály:“.
21. V příloze č. 3 nadpis tabulky včetně vysvětlivky na konci přílohy zní:
„Minimální hmotnost souhrnného vzorku*)
*) Nevztahuje se na vzorkovanou partii, pokud počet obalů nebo hmotnost nebo objem je nižší, než je uvedeno v tabulce.“.
22. Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Minimální hmotnost konečného vzorku*)
| Druh a rozsah partie | Minimální hmotnost konečného vzorku |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná krmiva | 0,5 kg |
| 2. Tekutá a polotekutá krmiva | 0,5 l |
| 3. Doplňkové látky | 0,05 kg |
| 4. Premixy | 0,25 kg. |
*) Nevztahuje se na vzorkovanou partii, pokud počet obalů nebo hmotnost nebo objem je nižší, než je uvedeno v tabulce.“.
23. Nadpis přílohy č. 6 zní:
„Postup odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů“.
24. V příloze č. 6 bodě 1. první věta zní: „Dílčí vzorky s výjimkou dílčích vzorků pro stanovení přítomnosti a obsahu nežádoucích látek, zakázaných látek a produktů, jakož i dílčích vzorků pro stanovení homogenity a posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení se odebírají nahodile tak, aby zahrnovaly celou vzorkovanou partii.“.
25. V příloze č. 6 se za bod 4. doplňují body 5. a 6., které znějí:
„5. Dílčí vzorky pro posouzení homogenity partie se odebírají z nahodile vybraných obalů nebo u volně ložených krmiv z nahodile vybraných míst, které jsou rovnoměrně rozloženy po celé vzorkované partii. Počet odebíraných dílčích vzorků z partie je uveden v příloze č. 14.
6. Dílčí vzorky pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se odebírají tak, aby jejich odběr byl rovnoměrně rozmístěn po celé ploše prostoru míchacího zařízení nebo při vzorkování mimo míchací prostor byl rovnoměrně rozložen podle počtu vzorkovaných obalů nebo vzorkované hmotnosti.“.
26. V příloze č. 7 bodě 1. 2. se na konci druhého odstavce doplňuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na konečné vzorky pro posouzení obsahu nežádoucích látek, homogenity a pracovní přesnosti míchacího zařízení.“.
27. V příloze č. 7 se za bod 1. 5. doplňují body 1. 6. a 1. 7., které znějí:
„1. 6. Konečné vzorky pro posouzení obsahu nežádoucích látek se předem smyslově posoudí, provedou se případné fyzikální a speciální zkoušky a konečný vzorek se jako celek upravuje tak, aby částice propadly drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, a poté se dokonale promíchá tak, aby navážky požadované pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a reprezentovaly konečný vzorek. Z takto upraveného vzorku se připravují navážky pro jednotlivé zkoušky.
1. 7. Konečné vzorky pro posouzení homogenity a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se nejprve jako celek upravují tak, aby částice propadly drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, a poté se dokonale promíchají tak, aby navážky pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a reprezentovaly konečný vzorek. Z takto upravených vzorků se připravují navážky pro jednotlivé zkoušky.“.
28. Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 222 /1996 Sb.
Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam postupů chemického zkoušení krmiv
| Název postupu | Označení postupu | |
| 1. | Vlhkost, těkavé látky | |
| 1.1. | Stanovení obsahu vlhkosti v krmivech | -A- |
| 1.2. | Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích | -A- |
| 1.3. | Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech | -A- |
| 1.4. | Stanovení obsahu vlhkosti | -B- |
| 1.5. | Stanovení obsahu vlhkosti v olejích a tucích | -B- |
| 2. | Dusíkaté sloučeniny | |
| 2.1. | Stanovení obsahu dusíkatých látek | -A- -B- |
| 2.2. | Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové | -A- -B- |
| 2.3. | Stanovení obsahu bílkovin | -A- -B- |
| 2.4. | Stanovení obsahu aminokyselin | -B- |
| 2.5. | Stanovení obsahu močoviny | -A- -B- |
| 2.6. | Stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách | -A- -B- |
| 2.7. | Stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek | -A- -B- |
| 2.8. | Stanovení aktivity ureázy v sóji a jejích produktech | -A- -B- |
| 2.9. | Ureázový test | -A- |
| 2.10. | Stanovení obsahu biuretu | -A- |
| 2.11. | Stanovení obsahu hydroxyanalogu methioninu | -A- |
| 2.12. | Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu | -B- |
| 2.13. | Stanovení aktivity pepsinu | -B- |
| 2.14. | Stanovení obsahu methioninu | -A- |
| 2.15. | Stanovení obsahu tryptofanu | -A- -B- |
| 3. | Tuk | |
| 3.1. | Stanovení obsahu tuku | -A- |
| 3.2. | Stanovení obsahu tuku v olejnatých semenech | -A- |
| 3.3. | Stanovení čísla kyselosti tuku | -A- |
| 3.4. | Stanovení obsahu lecitinu | -A- |
| 3.5. | Stanovení obsahu nerozpustných nečistot v tucích a olejích | -A- |
| 3.6. | Stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek v tucích a olejích | -A- |
| 3.7. | Stanovení peroxidového čísla | -A- |
| 3.8. | Stanovení obsahu oleje a tuku | -B- |
| 4. | Polysacharidy | |
| 4.1. | Stanovení obsahu vlákniny | -A- -B- |
| 5. | Bezdusíkaté látky výtažkové | |
| 5.1. | Stanovení obsahu škrobu | -A- -B- |
| 5.2. | Stanovení obsahu škrobu - pankreatický postup | -B- |
| 5.3. | Stanovení obsahu cukrů | -A- -B- |
| 5.4. | Stanovení obsahu laktosy | -A- -B- |
| 5.5. | Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových výpočtem | -A- |
| 5.6. | Stanovení obsahu cukrů polarizací | -A- -B- |
| 5.7. | Stanovení obsahu redukujících látek v cukru a melase | -A- |
| 6. | Popel | |
| 6.1. | Stanovení obsahu popele | -A- -B- |
| 6.2. | Stanovení obsahu popele v tucích | -A- |
| 6.3. | Stanovení obsahu nerozpustného podílu popele v kyselině | |
| chlorovodíkové | -A- -B- | |
| 6.4. | Stanovení obsahu popele nerozpustného v kyselině chlorovodíkové | -B- |
| 7. | Makroprvky | |
| 7.1. | Stanovení obsahu fosforu | -A- -B- |
| 7.2. | Stanovení obsahu vápníku | -A- -B- |
| 7.3. | Stanovení obsahu hořčíku | -A- -B- |
| 7.4. | Stanovení obsahu draslíku | -A- -B- |
| 7.5. | Stanovení obsahu sodíku | -A- -B- |
| 7.6. | Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů | -A- -B- |
| 7.7. | Stanovení obsahu celkových uhličitanů | -A- -B- |
| 7.8. | Stanovení obsahu oxidů křemíku, hliníku, vápníku a hořčíku (ve vápencích) | -A- |
| 7.9. | Stanovení celkového obsahu síry | -A- -B- |
| 7.10. | Stanovení obsahu vápníku | -B- |
| 8. | Mikroprvky | |
| 8.1. | Stanovení obsahů mědi, železa, manganu a zinku | -A- |
| 8.2. | Stanovení obsahu vápníku, mědi, železa, hořčíku, manganu, draslíku, sodíku a zinku | -B- |
| 8.3. | Stanovení obsahu železa, mědi, manganu a zinku | -B- |
| 9. | Kyselost | |
| 9.1. | Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu | -A- |
| 9.2. | Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích | -A- |
| 10. | Nežádoucí látky | |
| 10.1. | Stanovení obsahu kyanovodíku | -B- |
| 10.2. | Stanovení obsahu hořčičného oleje vyjádřeného jako allylisothiokyanát | -B- |
| 10.3. | Stanovení obsahu theobrominu | -B- |
| 10.4. | Stanovení obsahu glukosinolátů v řepce | -A- -B- |
| 10.5. | Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazolidonu | -A- -B- |
| 10.6. | Stanovení obsahu kyseliny erukové | -A- |
| 10.7. | Stanovení obsahu olova a kadmia | -A- |
| 10.8. | Stanovení obsahu ricinových slupek | -A- -B- |
| 10.9. | Stanovení obsahu fluoru | -B- |
| 10.10. | Stanovení obsahu rezidují organochlorových a organofosfátových pesticidů | -B- |
| 10.11. | Stanovení obsahu hexachlorbenzenu | -B- |
| 10.12. | Stanovení obsahu dusitanů | -B- |
| 10.13. | Stanovení obsahu rtuti | -A- |
| 10.14. | Stanovení obsahu aflatoxinu B1 | -B- |
| 10.15. | Stanovení obsahu arsenu | -B- |
| 10.16. | Stanovení obsahu gossypolu | -B- |
| 10.17. | Stanovení obsahu theobrominu | -A- |
| 11. | Zkoušení siláží | |
| 11.1. | Zkoušení jakosti siláží | -A- -B- |
1. Vlhkost, těkavé látky
1.1. Stanovení obsahu vlhkosti v krmivech
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti v krmivech, premixech a doplňkových látkách. Postup je použitelný pro stanovení obsahu vlhkosti ve všech druzích krmiv, premixů a doplňkových látek s vyjímkou mléka a mléčných výrobků a olejnatých semen.
Obsah vlhkosti se stanoví vážkově jako úbytek po vysušení vzorku při (103 ± 2) °C, u vlhkých nebo zvlášť vyjmenovaných krmiv po předsušení při 50 až 60 °C za předepsaných podmínek. Ve zvláštních případech se stanoví obsah vlhkosti vysušením za sníženého tlaku při 80 °C.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí pro všechny obsahy vlhkosti překročit 0,2 %.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu vlhkosti:
| do 15 % | 0,3 % |
| nad 15 % | 5 % relat. |
1.2. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích
Účel, rozsah a princip
Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích.
Obsah vlhkosti a těkavých látek se odpaří sušením při (103 ± 2) °C a úbytek hmotnosti se stanoví vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vlhkosti:
| do 2 % | 10 % relat. |
| nad 2 % | 0,2 % abs. |
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
1.3. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech
Účel, rozsah a princip
Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek se provádí buď z materiálu tak, jak byl získán (čistá semena a nečistoty) nebo, pokud je to požadováno, ze samotných čistých semen sušením při teplotě (103±2) °C v sušárně při atmosférickém tlaku do konstantní hmotnosti, vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí pro všechny obsahy vlhkosti překročit 0,2 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
1.4. Stanovení obsahu vlhkosti
Účel, rozsah princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu vlhkosti v krmivech. Kromě použití pro mléčné produkty je vhodná pro většinu krmiv, minerálních surovin, krmných směsí s převážně minerální složkou a vybraných olejnatých semen a plodů. Stanovení obsahu vlhkosti olejnatých semen a plodů se řídí ustanoveními jiných právních předpisů.
Obsah vlhkosti se stanoví vážkově jako úbytek hmotnosti po vysušení vzorku krmiva za předepsaných podmínek. V případě vyššího obsahu vlhkosti krmiva je nutné předsoušení.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí pro všechny obsahy vlhkosti překročit 0,2 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
1.5. Stanovení obsahu vlhkosti v olejích a tucích
Účel, rozsah princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu vody a těkavých látek v živočišných a rostlinných tucích a olejích.
Vzorek je sušen do konstantní hmotnosti při 103 °C. Úbytek hmotnosti je zjištěn vážením.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí pro všechny obsahy vlhkosti překročit 0,05 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2. Dusíkaté sloučeniny
2.1. Stanovení obsahu dusíkatých látek
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek v krmivech podle Kjeldahla. Postup stanovení obsahu dusíkatých látek je použitelný pro všechny obsahy ve všech druzích krmiv. Za podmínek postupu se nestanoví dusík v dusičnanech, dusitanech, popř. azo nebo hydrazosloučeninách.
Po mineralizaci vzorku horkou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru se vytěsnění amoniak hydroxidem sodným. Dusíkaté látky se stanoví titračně alkalimetricky (acidimetricky).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek:
| do 200 g/kg | 2 g/kg |
| od 201 g/kg do 400 g/kg | 1 %relat. |
| nad 400 g/kg | 4 g/kg |
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek:
| do 160 g/kg | 4 g/kg |
| od 160 do 320 g/kg | 2,5 % relat. |
| nad 320 g/kg | 8 g/kg. |
2.2. Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové v krmivech. Postup stanovení je použitelný pro všechny obsahy a všechny druhy krmiv, s výjimkou krmiv s aditivním obsahem močoviny a krmiv minerálních.
Obsah dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu v kyselině chlorovodíkové se stanoví po 48 hodinové inkubaci vzorku s pepsinem při 40 °C metodou podle Kjeldahla.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové:
| do 200 g/kg | 4 g/kg |
| od 201 do 400 g/kg | 2 % relat. |
| nad 400 g/kg | 8 g/kg |
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit hodnotu 2 % relat.
2.3. Stanovení obsahu bílkovin
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu bílkovin v krmivech a je použitelný pro všechna krmiva organického původu.
Obsah bílkovin se stanoví metodou podle Barnsteina po jeho oddělení od dusíkatých látek nebílkovinného původu vysrážením mědnatou solí.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.4. Stanovení obsahu aminokyselin
Účel, rozsah princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu volných i veškerých aminokyselin v krmivech na analyzátoru aminokyselin. Metoda neumožňuje rozlišit D a L formu ani soli aminokyselin.
Volné aminokyseliny se extrahují zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Celkový obsah aminokyselin se stanoví v oxidovaném nebo neoxidovaném vzorku po kyselé hydrolýze separací na ionexové koloně a následné reakci s ninhydrinovým činidlem fotometricky při 570 nm. Po oxidaci vzorku se stanovují aminokyseliny cystein a methionin, bez oxidace se stanovuje tyrosin a ostatní aminokyseliny (glycin, alanin, serin, threonin, valin, isoleucin, leucin, lysin, arginin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, fenylalanin, histidin a prolin) se mohou stanovovat v oxidovaném i neoxidovaném vzorku.
Opakovatelnost
Hodnoty opakovatelnosti pro různé aminokyseliny a různá krmiva jsou součástí úplného znění metody.
Reprodukovatelnost
Hodnoty reprodukovatelnosti pro různé aminokyseliny a různá krmiva jsou součástí úplného znění metody.
2.5. Stanovení obsahu močoviny
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu močoviny v krmivech s aditivním obsahem této látky.
Močovina se stanoví, po vyčeření vodního výluhu vzorku Carresovými činidly, reakcí s p-dimethylaminobenzaldehydem spektofotometricky při vlnové délce 420 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu močoviny:
| od 2 do 20 g/kg | 2 g/kg |
| od 20 do 100 g/kg | 10 % relat. |
| od 100 do 200 g/kg | 10 g/kg |
| nad 200 g/kg | 5 % relat. |
2.6. Stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách. Je použitelný pro obsahy amoniaku vyjádřené jako NH3 do hodnoty 2 500 mg/kg.
Amoniak ze vzorku se extrahuje do vodního výluhu, vytěsnění se oxidem hořečnatým a stanoví se titračně alkalimetricky (acidimetricky).
Opakovatelnost
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 16/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 11.02.2000 |
|---|---|
| Účinnost od | 11.04.2000 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0