Zákon č. 126/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů
Platný
Zákon
Účinnost od 01.05.2002
Obsah
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
㤠2
„ČÁST DRUHÁ
㤠5
㤠5a
§ 5b
§ 5c
§ 5d
§ 5e
§ 5f
§ 5g
§ 5h
§ 5i
§ 5j
§ 5k
§ 5l
§ 5m
㤠13
㤠15
㤠16a
㤠20b
㤠20c
㤠22
㤠25
㤠25a
„ČÁST SEDMÁ
„ČÁST OSMÁ
§ 26c
§ 26d
§ 26e
§ 26f
§ 26g
§ 26h
㤠38b
§ 38c
§ 38d
§ 38e
§ 38f
§ 38g
§ 38h
㤠41m
Čl. II
Čl. III
Čl. IV
ČÁST TŘETÍ
Čl. VI
㤠5
Čl. VII
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. VIII
ČÁST SEDMÁ
Čl. XI
Zobrazeno prvních 200 z celkem 624 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
126
ZÁKON
ze dne 13. března 2002,
kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Změna zákona o bankách
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 319/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost,1) které
a) přijímají vklady od veřejnosti, a
b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak.
1) Obchodní zákoník.“.
2. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
b) finanční pronájem (finanční leasing),
c) platební styk a zúčtování,
d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,
e) poskytování záruk,
f) otvírání akreditivů,
g) obstarávání inkasa,
h) poskytování investičních služeb,1a)
i) vydávání hypotečních zástavních listů,
j) finanční makléřství,
k) výkon funkce depozitáře,
l) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků),
m) poskytování bankovních informací,
n) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem,
o) pronájem bezpečnostních schránek,
p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až o) a v odstavci 1.
1a) § 8 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
3. V § 1 odstavec 4 zní:
„(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci. To neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž banka vykonává kontrolu.“.
4. V § 1 odst. 5 se slova „a 4“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Pokud zvláštní právní předpis podmiňuje výkon některé činnosti udělením povolení, lze takovou činnost povolit v licenci až poté, kdy bude uděleno povolení podle zvláštního právního předpisu.“.
5. V § 1 odst. 6 se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „licenci“.
6. V § 1 odstavec 7 zní:
„(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.“.
7. § 2 zní:
(1) Bez licence nesmí nikdo
a) přijímat vklady od veřejnosti,
b) vydávat elektronické peněžní prostředky,
pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Elektronickým peněžním prostředkem se rozumí platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem.
(3) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud
a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,
b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo
c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.
(4) Za přijímání vkladů od veřejnosti se nepovažuje soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud budou nabízeny pouze institucionálním investorům.“.
8. V § 3 odst. 1 se slova „, v jejichž základě se tato slova vyskytují,“ nahrazují slovy „od nich odvozená“, slova „obchodním jménu“ se nahrazují slovy „obchodní firmě“ a slova „bylo uděleno povolení působit jako banka“ se nahrazují slovy „byla udělena licence“.
9. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“).“.
10. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Česká národní banka může požadovat
a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky,
b) změnu obchodní firmy pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky.“.
11. Nadpis části druhé zní:
LICENCE“.
12. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. S žádostí o licenci se předkládá návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.
13. V § 4 odst. 2 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licence“.
14. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního či jiného dohledu příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.“.
15. V § 4 odstavec 3 zní:
„(3) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
d) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob, které jsou na základě pracovní nebo jiné smlouvy navrhovány v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“),
e) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky včetně systému řízení rizik,
f) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
g) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance,
h) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu bankovního dohledu,
i) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
j) sídlo budoucí banky musí být na území České republiky.“.
16. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí
a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv,
b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá,
c) vztah dvou nebo více osob, které jsou ovládány stejnou osobou.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
17. § 5 zní:
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu ze země sídla zahraniční banky k záměru založit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván bankovní dohled.
(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí.
(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost podnikání pobočky,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah podnikání pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídící a kontrolní systém pobočky včetně systému řízení rizik,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě.
(5) Náležitosti žádosti podle odstavce 1, jakož i minimální výši poskytnutých finančních zdrojů, stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.
(7) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije na případy uvedené v § 5a.“.
18. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5m, které včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí:
(1) Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční osoba dodržela postup stanovený právem Evropských společenství podle § 5c až 5m. Na tyto pobočky se vztahuje registrační povinnost daňových subjektů podle zvláštního právního předpisu.3) Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o osoby, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, nebo o osoby se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.
(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky nebo osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem ve členských státech Evropské unie.
(4) Pobočky zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nepodléhají tomuto zákonu s výjimkou ustanovení § 11 odst. 5, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, ustanovení týkajících se likvidity banky, provádění měnové politiky, opravného zúčtování bank (§ 20c) a ustanovení § 41m odst. 1 a 2.
(5) Pokud se pobočka zahraniční banky podle odstavce 1 rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka zahraniční banky rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z vkladů se na tyto pobočky vztahují, jen pokud využijí možnosti stanovené v § 41m. Postup podle § 26 lze vůči pobočkám zahraničních bank podle odstavce 1 uplatnit pouze za podmínky, že pobočka nezjedná na výzvu České národní banky nápravu sama a na žádost České národní banky nezjednal nápravu po jeho předchozím informování ani orgán bankovního dohledu země sídla příslušné zahraniční banky, a za podmínky, že protiprávní stav trvá. To neplatí v případě porušení ustanovení § 11 odst. 5, ustanovení o opravném zúčtování bank, v případě porušení právních předpisů upravujících provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), pokud je pobočka účastníkem tohoto systému, v případě porušení ustanovení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, nebo nesnese-li věc odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů. Postup podle § 26 aplikovaný z důvodů, že věc nesnese odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů, musí Česká národní banka bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Komisí Evropských společenství přehodnotit, pokud Komise Evropských společenství tak rozhodne v souladu s § 5k odst. 4.
(7) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky nebo osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky podle odstavce 1, u osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků podle odstavce 1 nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
(1) Banky se sídlem na území členského státu Evropské unie (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční instituce“).
(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.
Banky nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropských společenství a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) platební styk a zúčtování,
e) vydávání a správu platebních prostředků,
f) poskytování záruk,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kurzových a úrokových obchodů,
4. s převoditelnými cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí podniků,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management),
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností.
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do konsolidovaného dohledu vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5 odst. 1 v souladu s předpisy Evropských společenství,
d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
Banka nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky nebo finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců od obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o její kapitálové přiměřenosti, podrobnostmi o pojištění vkladů a předáním potvrzení podle § 5e odst. 2, hostitelskému orgánu dohledu, o čemž informuje i banku nebo finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku nebo finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno hostitelskému orgánu dohledu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka nebo finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka nebo finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou nebo finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení svých právních předpisů, která se na její činnost budou vztahovat.
(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
V případě, že banka nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
(1) Dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační.
(2) Při výkonu své působnosti podle odstavce 1 a v oblasti monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančním trhu na území tohoto státu může hostitelský stát od pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce požadovat stejné informace jako od bank nebo finančních institucí se sídlem na jeho území. Hostitelský stát může od banky nebo oprávněné finanční instituce mající pobočku na jeho území požadovat pravidelné hlášení o jejích podnikatelských činnostech na svém území ve formě statistických údajů.
(1) Pokud příslušný orgán hostitelského státu zjistí, že banka nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu.
(2) Neučiní-li banka nebo oprávněná finanční instituce potřebná opatření, požádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu.
(3) Jestliže přes opatření podle odstavce 2 banka nebo oprávněná finanční instituce setrvává ve stavu porušení právních předpisů uvedených v odstavci 1, může příslušný orgán hostitelského státu po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu přijmout potřebná opatření k ukončení protiprávního stavu, a je-li to nutné, k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na území hostitelského státu.
(4) Nesnese-li věc odkladu, může příslušný orgán hostitelského státu přijmout opatření na ochranu klientů banky. O přijetí takových opatření informuje příslušný orgán domovského státu Komisi Evropských společenství a orgány dohledu dotčených států. Po konzultaci s orgány dohledu dotčených států může Komise Evropských společenství přikázat orgánu hostitelského státu zrušit nebo změnit přijatá opatření.
(5) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky nebo finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
(1) V případě odnětí licence bance nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Komisi Evropských společenství o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.
Banky a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby ve státech Evropské unie při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
3) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
19. V § 6 odst. 1 se slova „Povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „Licence“ a slovo „převoditelné“ se nahrazuje slovem „převoditelná“.
20. V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
21. V § 7a odst. 1 úvodní větě se slova „Povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „Licence“.
22. V § 7a odst. 1 písm. a) a c), § 26 odst. 4, § 34 odst. 2 písm. a) a b), § 35 odst. 1 a 2, § 40 odst. 1 a 2 a § 41 odst. 2 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licence“.
23. V § 7a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „pokud se zrušuje s likvidací,“.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
㤠2
„ČÁST DRUHÁ
㤠5
㤠5a
§ 5b
§ 5c
§ 5d
§ 5e
§ 5f
§ 5g
§ 5h
§ 5i
§ 5j
§ 5k
§ 5l
§ 5m
㤠13
㤠15
㤠16a
㤠20b
㤠20c
㤠22
㤠25
㤠25a
„ČÁST SEDMÁ
„ČÁST OSMÁ
§ 26c
§ 26d
§ 26e
§ 26f
§ 26g
§ 26h
㤠38b
§ 38c
§ 38d
§ 38e
§ 38f
§ 38g
§ 38h
㤠41m
Čl. II
Čl. III
Čl. IV
ČÁST TŘETÍ
Čl. VI
㤠5
Čl. VII
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. VIII
ČÁST SEDMÁ
Čl. XI
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů |
|---|---|
| Typ předpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 12.04.2002 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.05.2002 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Právní oblasti:
Bankovnictví, Peněžnictví
Daně
Finance
Měna
Obchodní právo
Obchodní společnosti
Účetnictví
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0