Настанови Державної будівельної комісії та Міністерства фінансів No 69 / 1966 Coll.
Методичні вказівки Державної будівельної комісії та Міністерства фінансів щодо підготовки проекту Плану державного впровадження та Державного бюджету за 1967 рік
Чинний
Зміст
HLAVA PRVNÍ
Článek 1
Článek 2
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
Článek 8
HLAVA DRUHÁ
Článek 9
Část I
Článek 10
Článek 11
Článek 12
Část II
Článek 13
Článek 14
Článek 15
Článek 16
Článek 17
Článek 18
Článek 19
Článek 20
Článek 21
Článek 22
Článek 23
Článek 24
Článek 25
Část III
Článek 26
Článek 27
Článek 28
Část IV
Článek 29
Článek 30
Část V
Článek 31
Část VI
Článek 32
Část VII
Článek 33
Článek 34
Článek 35
Článek 36
Článek 37
Článek 38
Článek 39
Článek 40
Článek 41
Část VIII
Článek 42
Část IX
Článek 43
Článek 44
Článek 45
Článek 46
Část X
Článek 47
Článek 48
Článek 49
Článek 50
Část XI
Článek 51
Část XII
Článek 52
Část XIII
Článek 53
Část XIV
Článek 54
Část XV
Článek 55
Článek 56
Článek 57
Článek 58
Článek 59
Článek 60
Článek 61
Článek 62
Část XVI
Článek 63
Článek 64
Článek 65
Článek 66
Článek 67
Článek 68
Článek 69
Článek 70
Článek 71
Článek 72
Část XVII
Článek 73
Článek 74
Článek 75
Část XVIII
Článek 76
Článek 77
Článek 78
Část XIX
Článek 79
Článek 80
Článek 81
Článek 82
Článek 83
Článek 84
Článek 85
Část XX
Článek 86
HLAVA III
Článek 87
Část I
Článek 88
Část II
Článek 89
Článek 90
Článek 91
Článek 92
Článek 93
Článek 94
Článek 95
Část III
Článek 96
Článek 97
Článek 98
Článek 99
Článek 100
Článek 101
Článek 102
HLAVA ČTVRTÁ
Článek 103
Článek 104
Článek 105
Zobrazeno prvních 200 z celkem 1495 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
69
METODICKÉ POKYNY
Státní plánovací komise a ministerstva financí
ze dne 10. srpna 1966
pro vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967
Státní plánovací komise a ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 1 a 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. a § 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidlo o státním rozpočtu a o hospodaření rozpočtovými prostředky:
ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ
(1) Podle těchto metodických pokynů vypracují návrh státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 (dále jen „návrh plánu“ - „návrh rozpočtu“) ústřední orgány. Národní výbory se při vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu řídí zvláštními metodickými pokyny.*)
(2) Ústředními orgány se v těchto metodických pokynech rozumějí
a) ministerstva a ostatní ústřední orgány, jimž státní plán a státní rozpočet přímo ukládají úkoly nebo vymezují prostředky (přitom ústředním orgánem jednotných zemědělských družstev se rozumí ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství),
b) Ústřední rada družstev, Ústřední svaz výrobních družstev a Ústřední svaz spotřebních družstev jako ústřední orgány družstev,
c) Ústřední výbor Národní fronty jako ústřední orgán příslušných plánujících společenských organizací a Ústřední rada odborů,
d) Slovenská národní rada a její orgány.
(1) Základem pro vypracování návrhu plánu a návrhu rozpočtu jsou směrné úkoly na rok 1967 stanovené vládou v rámci základních směrů a cílů rozvoje národního hospodářství do roku 1970, včetně doplňujících usnesení vlády a dále zejména všestranná analýza výchozího stavu ekonomiky, výsledky průzkumu trhu a výsledky jednání mezi odběrateli a dodavateli. Při vypracování návrhu plánu a rozpočtu se vychází z rámcových podmínek hospodaření podniků platných od 1. ledna 1967.
(2) V rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny vypracuje se též výhled na rok 1968, popřípadě na rok 1969.
(3) Součástí návrhu plánu a rozpočtu jsou komentáře a rozbory zdůvodňující návrh v jeho jednotlivých částech a v celé komplexnosti.
Soustava ukazatelů
(1) Návrh plánu a rozpočtu se vypracuje v soustavě ukazatelů obsažených ve vzorech formulářů,*) v seznamech a v rozpočtové skladbě, které jsou součástí těchto metodických pokynů. Vybrané ukazatele této soustavy budou navrženy vládě jako závazné úkoly a závazné limity. Seznam předpokládaných závazných úkolů a závazných limitů je součástí těchto metodických pokynů.
Kromě toho budou vládě navrženy k projednání i orientační ukazatele, které jsou určeny těmito metodickými pokyny nebo budou vymezeny v průběhu prací na návrhu státního plánu a státního rozpočtu.
(2) Organickou součástí návrhu plánu a rozpočtu jsou i ukazatele, které umožňují posoudit a aktivně ovlivňovat vytváření žádoucích oblastních proporcí, zejména pokud jde o rozvoj hospodářství na Slovensku. Způsob a rozsah vypracování a předložení návrhu plánu a rozpočtu v průřezu za Slovensko je stanoven článkem 7.
(3) Pokud není stanoveno jinak, uvádějí se údaje
a) za rok 1966 (skutečnost) v cenách a podle metodiky roku 1966 a v organizaci k 1. lednu 1967; pokud nebudou v době vypracování návrhu plánu a rozpočtu známy konečné údaje za rok 1966, uvede se očekávaná skutečnost;
b) za rok 1967
aa) v cenách, podle metodiky roku 1966 a v organizaci k 1. lednu 1967,
bb) v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967; ve vztahu k zahraničnímu obchodu se cenami roku 1967 rozumějí předací ceny zahraničního obchodu franko československé hranice;
c) za rok 1968, popřípadě 1969, v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967.
Spolu s návrhem plánu a rozpočtu se předloží propočty vlivů cenových a metodických změn, pokud nejsou přímo předepsány jednotlivými vzory formulářů. V případě, že budou provedeny organizační změny k 1. lednu 1967, uvede se jejich vliv v komentáři.
Postup při vypracování a předkládání návrhu plánu a rozpočtu
(1) Základní plánující jednotkou je podnik nebo jiná jemu na roveň postavená organizace.
(2) Orgány bezprostředně nadřízené podnikům a rozpočtové organizace předloží návrh plánu nebo rozpočtu svému nadřízenému orgánu za všechny své podřízené jednotky a za svou vlastní činnost. V případech a v rozsahu stanoveném v příslušných částech těchto metodických pokynů předloží své návrhy rovněž orgánům Slovenské národní rady a krajským národním výborům.
(3) Současně s předložením návrhu plánu svým nadřízeným orgánům předloží výrobní hospodářské jednotky základní informaci o návrhu plánu (čl. 10-12) v jednom vyhotovení též Státní plánovací komisi, která výsledky zpracování podkladů poskytne příslušným odvětvovým a odborným ústředním orgánům.
(4) Podniky projednají s příslušnou pobočkou Státní banky československé (výrobní hospodářské jednotky s příslušným oborovým odborem banky) návrhy plánů v rozsahu zdůvodňujícím potřebu úvěru a devizových prostředků od banky; zejména projednají ty části plánu, pro jejichž realizaci prostředky od banky potřebují, nebo v jejichž oblasti je kontrola použití celospolečenských finančních prostředků uložena bance. V komentáři uvedou případné neshody, jejich důvody a vyčíslí důsledky.
(1) Ústřední orgány řídí práce na návrhu plánu a rozpočtu za hospodářství, které je jim podřízeno, a vypracují komplexní návrh. Přitom spolupracují se Státní plánovací komisí, s ministerstvem financí a s ostatními odbornými orgány vlády, s orgány Slovenské národní rady, s ústředními orgány dodavatelů a odběratelů a s krajskými národními výbory.
(2) Ústřední orgány za hospodářství jimi řízené předloží své návrhy Státní plánovací komisi, ministerstvu financí a dalším orgánům ve lhůtách stanovených směrnicí Státní plánovací komise a ministerstva financí ze dne 14. června 1966, o postupu a lhůtách při vypracování státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 (čj. 102 100/66 - SM/3; čj. 11/23500/66).
(3) Ústřední orgány předloží
a) Státní plánovací komisi návrh plánu (bez finančního plánu, plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací) ve třech vyhotoveních, návrh rozpočtu včetně finančního plánu ve dvou vyhotoveních, návrh plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací v jednom vyhotovení;
b) ministerstvu financí návrh rozpočtu včetně finančního plánu ve dvou vyhotoveních, návrh ostatních částí plánu v jednom vyhotovení (bez plánu kádrů);
c) Státní komisi pro techniku ve třech vyhotoveních
aa) návrh plánu rozvoje vědy a techniky na souhrnném formuláři obsahujícím údaje státního prováděcího plánu a státního rozpočtu, který se za neinvestiční finanční prostředky vypracuje podle hlavy třetí článku 88 odst. 14,
bb) návrh plánu projektových prací;
d) Státní bance československé všechny části návrhu plánu, včetně finančního (mimo zvláštní části plánu a plánu kádrů) v jednom vyhotovení;
e) návrh plánu a rozpočtu v průřezu za Slovensko též příslušným orgánům Slovenské národní rady, a to podle článku 7.
(4) Ministerstva hornictví a těžkého průmyslu předloží návrh plánu takto:
a) ministerstvo hornictví celkový návrh plánu bez údajů za Ústřední správu uranového průmyslu; rozsah podkladů za palivový průmysl, rudné doly a magnezitové závody a za Ústřední geologický úřad dohodne ministerstvo hornictví se Státní plánovací komisí;
b) ministerstvo těžkého průmyslu celkový návrh plánu a odděleně návrh plánu za odvětví strojírenství (MTP - 1) a odděleně za odvětví hutnictví (MTP - 2).
Podrobnosti o rozsahu ukazatelů dohodnou uvedená ministerstva se Státní plánovací komisí.
(5) Ústřední orgány předloží návrhy příslušných částí plánu vyjadřujících vztah k ministerstvu hornictví a k ministerstvu těžkého průmyslu v členění podle odstavce 4.
(6) V pokynech k jednotlivým částem plánu a rozpočtu se uvádějí případné další podrobnosti o způsobu předkládání návrhu plánu a rozpočtu.
(7) Státní komise pro techniku předloží
a) Státní plánovací komisi návrh plánu rozvoje vědy a techniky ve třech vyhotoveních a návrh plánu projektových prací v jednom vyhotovení;
b) ministerstvu financí a Státní bance československé návrh plánu rozvoje vědy a techniky a návrh plánu projektových prací po jednom vyhotovení;
c) ministerstvu zahraničního obchodu příslušné údaje návrhu plánu rozvoje vědy a techniky týkající se zahraničního obchodu;
d) kromě toho předloží ministerstvu financí a Státní plánovací komisi návrh finančního zabezpečení neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky podle jednotlivých ústředních orgánů, a to způsobem a formou dohodnutou s ministerstvem financí.
(1) Při vypracování návrhu plánu a rozpočtu národních výborů příslušné odvětvové ústřední orgány zejména:
a) poskytnou krajským národním výborům potřebné podklady (ekonomické rozbory apod.) a odbornou pomoc,
b) vyjádří se k návrhům předkládaným krajskými národními výbory, a to z hlediska celostátní koncepce rozvoje odvětví, efektivnosti vynakládaných prostředků apod.,
c) budou koordinovat technický rozvoj odvětví řízených národními výbory.
(2) Příslušné odvětvové ústřední orgány dohodnou s jednotlivými krajskými národními výbory a s Národním výborem hl. m. Prahy rozsah údajů, které jim krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy předloží současně s předložením svých návrhů plánů a rozpočtů; dohoda bude uzavřena nejpozději dva měsíce před termínem předložení návrhu plánu a rozpočtu krajskými národními výbory (Národním výborem hl. m. Prahy).
Způsob a postup plánování rozvoje hospodářství na Slovensku
(1) Návrh plánu a rozpočtu za hospodářství na Slovensku se vypracuje takto:
a) návrh plánu kromě některých částí uvedených v písmenu b) tohoto odstavce se vypracuje metodou územního průřezu, tzn., že příslušné ukazatele zahrnují i činnost závodů na Slovensku, podřízených podnikům v českých krajích, ale nezahrnují činnost závodů v českých krajích, podřízených podnikům na Slovensku;
b) návrh finančního plánu a rozpočtu, návrh ekonomického členění a struktury průmyslové produkce se vypracuje za organizačně ucelené jednotky (podniky a jim na roveň postavené organizace), a to bez ohledu na to, zda jsou řízeny výrobními hospodářskými jednotkami se sídlem v českých krajích nebo na Slovensku;
c) podrobnější způsob a rozsah ukazatelů pro vypracování průřezu za Slovensko je blíže vymezen v jednotlivých částech těchto metodických pokynů a ve vzorech formulářů;
d) případné odchylky od stanoveného způsobu a postupu vypracování návrhu plánu v územním průřezu za Slovensko dohodnou příslušné ústřední orgány se Slovenskou plánovací komisí, popřípadě s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance.
(2) Podniky na Slovensku a podniky se sídlem v českých krajích za závody na Slovensku předloží své návrhy plánů v rozsahu vymezeném v odstavci 1 kromě nadřízeným orgánům též příslušnému pověřenectvu Slovenské národní rady a v odvětvích, ve kterých nepůsobí tyto orgány, přímo Slovenské plánovací komisi (s výjimkou zvláštních částí plánů).
(3) Výrobní hospodářské jednotky předloží své návrhy plánů (včetně finančního) za podniky se sídlem na Slovensku (ukazatele prováděcího plánu podle odst. 1 písm. a) i za závody) též Slovenské plánovací komisi; návrh finančního plánu s komentářem kromě toho též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance; v odvětvích, ve kterých působí pověřenectva Slovenské národní rady, předloží výrobní hospodářské jednotky uvedené návrhy i těmto orgánům. Výrobní hospodářské jednotky předloží uvedené návrhy orgánům Slovenské národní rady v rozsahu, ve kterém je podle těchto metodických pokynů odvětvové ústřední orgány předloží orgánům Slovenské národní rady a dále v rozsahu uvedeném přímo v příslušných vzorech formulářů. Rozpočtové a příspěvkové organizace postupují obdobně.
(4) Ústředně řízené organizace výzkumné a vývojové základny, výrobní hospodářské jednotky a ostatní organizace předloží návrh plánu rozvoje vědy a techniky za činnost všech svých pracovišť umístěných na Slovensku v jednom vyhotovení též Slovenské komisi pro techniku.
(5) Pověřenectva (komise) Slovenské národní rady předloží návrh plánu a rozpočtu příslušným ústředním orgánům a Slovenské plánovací komisi, návrh finančního plánu a rozpočtu též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance, a to v plném rozsahu ukazatelů za organizace, za které vystupují jako nositelé plánu; za ostatní organizace příslušného odvětví jen v rozsahu ukazatelů dohodnutém se Slovenskou plánovací komisí a s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance.
(6) Odvětvové ústřední orgány vypracují návrh plánu v rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny též za hospodářství na Slovensku a předloží jej současně s návrhem za ČSSR jednak orgánům uvedeným v čl. 5, jednak Slovenské plánovací komisi; návrh plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací v jednom vyhotovení též Slovenské komisi pro techniku a návrhy rozpočtu za rozpočtové organizace na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance.
(7) Slovenská plánovací komise předloží návrh plánu rozvoje hospodářství na Slovensku a pověřenectvo Slovenské národní rady pro finance návrh finančního plánu a rozpočtu (včetně návrhu rozpočtu krajských národních výborů na Slovensku) po projednání v předsednictvu Slovenské národní rady Státní plánovací komisi a ministerstvu financí. Slovenská komise pro techniku předloží příslušné části plánu též Státní komisi pro techniku. Tyto návrhy jsou předmětem společného jednání příslušných ústředních orgánů a orgánů Slovenské národní rady.
(8) Návrhy plánů a rozpočtů předkládané Státní plánovací komisí, ministerstvem financí a Státní komisí pro techniku vládě obsahují též návrhy závazných úkolů a závazných limitů, popřípadě též orientační ukazatele rozvoje hospodářství na Slovensku.
Účast pracujících
Jednotlivé stupně řízení projednávají návrhy plánu rozvoje jimi řízeného hospodářství v etapách přípravy i schvalování s příslušnými odborovými orgány. Seznamují je s jednotlivými problémy a projednávají s nimi jejich stanoviska a společný postup při řešení důležitých otázek.
STÁTNÍ PROVÁDĚCÍ PLÁN
Společné ustanovení
Plánovacími akty ve smyslu § 115 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., jsou jen závazně stanovené úkoly dodávek surovin, materiálů a výrobků ve hmotných jednotkách a jejich rozpisy na nižší stupeň řízení, a to za předpokladu, že se současně stanoví a rozpisují závazné limity na odběr surovin, materiálů a výrobků.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŘÍPRAVĚ NÁVRHU PLÁNU
Základní informaci o návrhu plánu vypracují oborové podniky a trusty, popřípadě jiné hospodářské organizace přímo řízené ministerstvy hornictví, těžkého průmyslu, chemického průmyslu, stavebnictví, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy (za organizace železniční, letecké a vodní dopravy, průmyslové a stavební organizace), zemědělství a lesního hospodářství (pouze za průmyslové a stavební organizace), zdravotnictví (pouze za průmyslové organizace) a školství (pouze za průmyslové organizace), Ústřední správou energetiky a Ústřední správou vodního hospodářství (pouze za stavební organizace).
Organizace uvedené v čl. 10 vypracují základní informaci odděleně podle odvětví, která u nich přicházejí v úvahu, a to za odvětví:
průmyslu (za průmyslovou činnost podniků včetně stavebních prací průmyslových podniků),
stavebnictví (výkony stavebních organizací),
oběhu (výkony odbytových, zásobovacích, popřípadě obchodních organizací),
dopravy (výkony železniční, silniční, letecké a vodní dopravy; nikoliv však závodové dopravy).
Pro předložení základní informace (formulář 01-01) ke strojnímu zpracování ve Státní plánovací komisi platí termín, stanovený hospodářským organizacím pro předložení návrhu plánu (31. leden 1967).
PRŮMYSLOVÁ PRODUKCE, DODÁVKY A JEJICH UŽITÍ
Plánování celkového objemu produkce
(1) Celkový objem průmyslové produkce se v návrhu plánu vyjadřuje hodnotovými ukazateli, tj. pomocí ukazatelů hrubé výroby a výroby zboží, které mají podkladový charakter; sestavují se podnikovou metodou, to znamená, že objem výroby na všech nadpodnikových stupních je součtem objemu výroby jednotlivých podniků; výjimkou je návrh plánu průmyslové produkce za Slovensko, kde se tyto ukazatele sestavují metodou územního průřezu.
(2) Plán průmyslové produkce výrobních hospodářských jednotek a ústředních orgánů zahrnuje produkci všech podřízených průmyslových podniků; u ministerstev stavebnictví a dopravy též produkci průmyslových provozů a dílen neprůmyslových organizací.
Plánování dodávek a jejich užití
Celkový objem dodávek
(1) Celkový objem dodávek zahrnuje celkové dodávky (odbyt) podniků a organizací, a to jak dodávky z výrobních podniků, tak i dodávky odbytových organizací, a to včetně dodávek obchodního zboží nakoupeného z jiných podniků.
Ukazatel objemu dodávek na všech stupních řízení obsahuje tedy tu část celkové realizace vyrobeného zboží (včetně zboží vedlejších závodů, provozů a dílen neprůmyslových organizací) a prodeje obchodního zboží, která zůstane po odečtení odbytově nerealizovaných složek výroby zboží.
(2) V objemu dodávek za ministerstvo hornictví budou vyloučeny duplicity, to znamená, že do objemu dodávek se zahrnou dodávky pevných paliv realizované přes Uhlozbyt a za ostatní podniky jen objem dodávek, které se realizují podniky přímo, tedy mimo Uhlozbyt.
(3) Celkový objem dodávek se člení podle základních odběratelských oblastí, tj. na dodávky pro vnitřní obchod, pro vývoz, pro investiční výstavbu (týká se pouze strojů a zařízení včetně montáží, nářadí a inventáře) a pro ostatní účely (pro výrobní nebo jinou spotřebu).
(4) Dodávky pro vnitřní obchod a pro vývoz zahrnují veškeré dodávky, ať jsou výsledkem průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, nebo činností tzv. svobodných povolání (např. tržní produkce výtvarníků) apod.
(5) Návrh plánu dodávek se vypracuje podnikovou metodou, to znamená, že celkové objemy dodávek na všech nadpodnikových stupních řízení jsou součtem celkových objemů dodávek jednotlivých podniků.
(6) Ukazatele podle odstavců 1 a 3 se vypracují na úrovni výrobních hospodářských jednotek též za podniky na Slovensku (podnikovou metodou).
Dodávky pro vnitřní obchod
(1) Objem dodávek pro vnitřní obchod zahrnuje veškeré dodávky z vlastní výroby i dodávky obchodního zboží určené pro prodej v maloobchodní, popřípadě velkoobchodní síti ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev, stejně jako dodávky určené pro prodej obyvatelstvu prováděný podniky a organizacemi vlastního a dalších ústředních orgánů.
(2) Dodávky pro vnitřní obchod zahrnuje do svého plánu organizace (výrobní hospodářská jednotka, odbytová organizace apod.), která plánuje dodávky daného oboru pro vnitřní obchod v bezprostředním styku s organizacemi, které příslušné prodeje realizují.
(3) Dodávky z dovozu určené pro vnitřní obchod zahrnuje do svého celkového objemu dodávek organizace, která tyto dodávky pro vnitřní obchod bezprostředně realizuje.
Dodávky pro vývoz
Objem dodávek pro vývoz zahrnuje zboží a práce průmyslové výrobní povahy dodávané podnikům zahraničního obchodu, popřípadě přímo do zahraničí a určené přímo k vývozu do zahraničí nebo na sklady podniku zahraničního obchodu, popřípadě výroby (pokud toto zboží je vyfakturováno podniku zahraničního obchodu). Dále sem patří i dodávky pro podnik zahraničního obchodu Tuzex, popřípadě pro další organizace prodávající za cizozemská platidla. Nepatří sem dodávky zboží vyváženého v rámci výměnných akcí vnitřního obchodu apod.
Dodávky pro investiční výstavbu
(1) Do objemu dodávek pro investiční výstavbu se zahrnují dodávky strojů a zařízení určené pro investiční výstavbu včetně montáží, nářadí a inventáře a včetně dodávek pro vlastní organizaci, jakož i náklady na dopravné a skladovací výlohy (u generálních a finálních dodavatelů), pokud jsou hrazeny z investičních prostředků.
(2) Dodávky investičního charakteru, které se realizují prostřednictvím odbytových organizací, zahrnou do ukazatele objemu dodávek pro investiční výstavbu až příslušné odbytové organizace. Výrobní podniky dodávající odbytovým organizacím zahrnou tyto dodávky ve svém plánu do objemu dodávek pro ostatní odběratele.
Struktura produkce, dodávek a jejich užití
(1) Struktura produkce, dodávek a jejich užití se vyjadřuje jednak v hodnotových ukazatelích, jednak ve hmotných jednotkách.
(2) Hodnotové ukazatele struktury produkce, dodávek a jejich užití se zpracovávají podle jednotlivých oborů „Jednotné klasifikace zemědělské, lesní a průmyslové produkce.“
(3) Hmotné ukazatele jsou uvedeny v Seznamu hmotných ukazatelů zemědělské, lesní a průmyslové produkce, který je přílohou těchto metodických pokynů.
(4) Do výroby v hmotných jednotkách se zahrnuje veškerá výroba bez ohledu na to, zda jde o výrobu určenou k odbytu nebo pro vlastní potřebu.
(5) Struktura produkce se vypracuje též v průřezu za Slovensko, a to v rozsahu vymezeném ve formulářové části metodických pokynů.
Plánování dodávek z dovozu ze socialistických zemí
(1) Návrh plánu veškerých dodávek z dovozu ze socialistických zemí předloží ústřední orgány nadřízené dovozním odběratelům a doloží je propočtem, v němž zdůvodní rovněž potřebu obchodního zboží (pro odbytové organizace a pro kompletaci vývozních a tuzemských investičních celků) a potřebu ostatního dovozu strojů (pro údržbu a opravy již dříve dovezených strojů, pro kompletaci strojírenské výroby apod.). V propočtu užití zdůvodňují i potřebu strojů a zařízení pro fond vědy a techniky. (Za dovozního odběratele se považují rovněž odbytové, obchodní nebo jiné organizace, které dovážené zboží dále prodávají na vlastní účet tuzemským odběratelům. Za dovozního odběratele se nepovažují ty organizace, které dosud prováděly pouhé přerozdělení dovozních prostředků. Dočasně platí výjimka pro některé hutní materiály a suroviny a dále pro knihy, noviny a časopisy, a to ve smyslu usnesení vlády č. 223/1966).
(2) Státní plán vymezí jednotlivým ústředním orgánům veškeré prostředky na dovoz ze socialistických zemí formou závazného limitu, ze kterého bude jako orientační ukazatel vyčleněn objem dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu.
Pro drobné odběratele se stanoví společný limit, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.
(3) Limity na veškerý dovoz včetně strojů a zařízení ze socialistických zemí pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům. Odvětvové ústřední orgány budou pouze v nezbytných případech poskytovat odbornou expertizu o vhodnosti navrhovaných dovozů v zájmu unifikace, typizace, servisu, dovozu náhradních dílů atp.
Plánování dodávek z dovozu z kapitalistických států
Dovoz strojů a zařízení pro investice
(1) Do plánu dovozu strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice se zahrnuje plánovaný objem dovozu.
(2) Prostředky na dovoz strojů a zařízení pro investice z kapitalistických států se nestanoví odběratelským resortům státním plánem. Zajišťují je odběratelské výrobní hospodářské jednotky nákupem potřebných deviz u Státní banky československé podle podmínek Státní banky československé pro prodej deviz na nákup strojů a zařízení z dovozu pro investiční výstavbu.
(3) Státní banka československá spolu s Československou obchodní bankou budou devizové prostředky na dovoz poskytovat formou oprávnění na dovoz, a to v rámci objemu celkového dovozu strojů a zařízení pro investice a limitu plateb za tyto stroje, který jim bude závazně stanoven státním plánem.
(4) Banka bude přidělovat devizové prostředky na dovoz strojů formou návratnou (na vnitřní devizový úvěr) nebo nenávratnou (za soutěžní přirážku). Při návratné formě bude banka poskytovat investorům vnitřní devizový úvěr na nákup strojů a zařízení, u něhož bude zvláštní smlouvou mezi bankou, investory a organizacemi zahraničního obchodu zaručena devizová návratnost a splácení poskytnutého devizového úvěru, včetně devizových nákladů mimo stanovené úkoly státního plánu. Při nenávratné formě získá odběratel oprávnění k dovozu až po soutěžním řízení. Soutěžní řízení bude časově i věcně koordinováno s výběrovým řízením u jednotlivých investičních akcí.
Podrobný postup při zajišťování devizových prostředků na stroje a zařízení pro investice dovážené z kapitalistických států stanoví podmínky Státní banky československé z července 1966 a směrnice ministerstva zahraničního obchodu o provádění dovozu.
(5) Rozhodne-li se investor pro dovoz z kapitalistických států, informuje tuzemského výrobce o tomto záměru (pokud se obdobné zařízení vyrábí v tuzemsku), aby měl možnost předložit konkurenční nabídku (ovšem bez práva veta).
(6) Dovoz strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice, který zajišťují v rámci své obchodní činnosti odbytové organizace (např. Ústřední podnik zemědělské techniky, Technomat, Kancelářské stroje, Laboratorní potřeby), se uskutečňuje na základě dovozního limitu poskytnutého příslušné organizaci nadřízeným ústředním orgánem. V rámci tohoto limitu si odbytová organizace zajišťuje veškeré dodávky z dovozu včetně strojů z kapitalistických států pro investiční výstavbu za podmínek stanovených bankou bez soutěžního řízení.
Dovoz zboží charakteru výrobní spotřeby
(1) Návrh plánu dodávek z dovozu pro výrobní spotřebu vypracují ústřední orgány dovozních odběratelů. Dovozními odběrateli se rozumějí odběratelé ve smyslu odst. 1 článku 19. Kromě prostředků na dovoz surovin, materiálů a výrobků z nich vyrobených se do návrhu plánu zahrnují též prostředky na dovoz obchodního zboží pro odbytové organizace, stroje a zařízení neinvestiční povahy, jako náhradní díly, výrobky pro kompletaci strojírenské výroby, strojírenské výrobky pro údržbu a provoz apod.
(2) Státní plán vymezí prostředky na dovoz z kapitalistických států pro výrobní spotřebu (ve smyslu odstavce 1) jednotlivým ústředním orgánům dovozních odběratelů formou závazného limitu. Pokud jde o dovozního odběratele platí obdobně ustanovení odstavce 1 článku 19.
(3) Pro drobné odběratele se stanoví společný limit na dovoz, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.
(4) Limity na dovoz charakteru výrobní spotřeby z kapitalistických států pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům.
Zvláštní ustanovení pro plánování a zajišťování dovozu pro výrobní spotřebu
(1) Zrušení bilančně dovozních gescí (s dočasnými výjimkami, které stanoví usnesení vlády č. 223/1966) mění některé dosavadní podmínky dovozu; podle zásad přijatých s tímto usnesením bude se v nových podmínkách postupovat takto:
a) dovozní odběratel má právo v rámci vlastních dovozních prostředků požadovat na dovážející organizaci i dovoz zboží, které je v obchodní náplni odbytových organizací;
b) rozhodnutí odběratele o dovozu příslušných druhů zboží nepodléhá souhlasu jiných tuzemských organizací. Dovozní odběratel je však povinen respektovat obchodně politická kritéria, stanovená ministerstvem zahraničního obchodu;
c) dovozní odběratel může převést vlastní dovozní limit na odbytové nebo jiné tuzemské organizace s cílem zvýšit nebo sdružit prostředky na nákup v zahraničí, pověřit zajištěním dovozu organizaci, která má pro dovoz žádaného druhu zboží lepší podmínky, umožnit popř. dovoz surovin tuzemskému zpracovateli na výrobu zboží pro dovozního odběratele apod.;
d) v zájmu zabezpečení vzájemných kontaktů a informací o použití tuzemských zdrojů a dodávek zboží z dovozu
je dovozní odběratel povinen oznámit obvyklému tuzemskému dodavateli s potřebným předstihem před dodávkovým obdobím svůj záměr přesunout v podstatném rozsahu dosavadní odběr dodávek z tuzemska na odběr z dovozu nebo omezit dosavadní odběr z jiných důvodů,
je tuzemský dodavatel povinen oznámit tuzemským odběratelům s potřebným předstihem před stanovením dovozního limitu v prováděcím plánu svůj záměr přesunout v podstatném rozsahu dosavadní dodávky pro tuzemské odběratele na vývoz nebo omezit dodávky do tuzemska z jiných důvodů;
e) dojde-li u jednotlivých výrobků v rámci stanovených dovozních limitů k nevyrovnanosti poptávky s nabídkou odpovídající možnostem opatření těchto výrobků v socialistických státech, jedná dovážející organizace o dodávkách z dovozu přímo s příslušnými dovozními odběrateli a v nezbytných případech přihlédne k rozdělení výrobků, které předpokládal gestor při převodu dosavadních dovozních limitů na odběratele.
(2) V podrobnostech se řídí provádění dovozu směrnicemi ministerstva zahraničního obchodu o projednávání a provádění dovozu.
Dovoz zboží pro vnitřní obchod
(1) Návrh plánu dodávek zboží z dovozu pro vnitřní obchod předloží ministerstvo vnitřního obchodu a Ústřední svaz spotřebních družstev, přičemž uvedou jednak potřebu dodávek pro prodej ve vnitřním obchodě a jednak potřebu dodávek pro vlastní zásobování provozu (a v případě dovozu ze socialistických zemí také investic) těchto resortů.
(2) Státní plán vymezí prostředky na dovoz pro ministerstvo vnitřního obchodu formou celkového závazného limitu; dovoz zboží pro prodej ve vnitřním obchodu se uskutečňuje v rámci tohoto limitu, a to podle zvláštní dohody s ministerstvem zahraničního obchodu.
Informace o vývoji obchodních vztahů mezi odběrateli a dodavateli
Dodavatelské organizace předloží spolu s návrhem plánu nadřízeným ústředním orgánům informaci o závažných problémech a jejich příčinách ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli s uvedením opatření, která podnikají k jejich odstranění. Pro tuto informaci se nestanoví formuláře a soustava ukazatelů.
Ceny používané pro vyjadřování hodnotových ukazatelů plánu průmyslové produkce, dodávek a jejich užití
(1) Hodnotové ukazatele se vyjadřují v cenách v souladu s ustanoveními článku 3 odstavce 3, přičemž u ukazatelů sestavovaných ve srovnatelných cenách se rozumějí ceny platné k 1. lednu 1966.
(2) Ukazatel dodávek pro vnitřní obchod se vyjadřuje ve velkoobchodních a v maloobchodních cenách. Ocenění dodávek spotřebního zboží z dovozu pro vnitřní obchod se provede v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.
(3) Ukazatele objemu dodávek pro vývoz stejně jako ukazatele objemu dovozu se vyjadřují v předacích cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka PC). Tyto ceny se tvoří z plánované ceny obchodní parity při dovozu připočtením a při vývozu odečtením plánovaných (sazbových) přímých obchodních nákladů zahraničních (devizových i korunových) a úroků z obchodních operací na úvěr delší jednoho roku (pokud úrok není sjednán a fakturován samostatně) a přepočtením na průměrnou úroveň tuzemských cen (po úpravě o výši obchodního rozpětí, pokud tak bude rozhodnuto). V návrhu státního plánu se objem dodávek pro vývoz stejně jako objem dovozu vyjadřuje též ve velkoobchodních cenách.
(4) Stavební, důlní, geologické a montážní práce (i pro vlastní potřebu) se oceňují podle platné rozpočtové soustavy.
(5) Investice vlastní výroby zahrnuté v ukazateli objemu dodávek pro investiční výstavbu se vyjadřují ve velkoobchodních cenách.
(6) Hodnota přírůstku (úbytku) nedokončené výroby se vyjadřuje ve vlastních nákladech nedokončené výroby.
(7) Hodnota přírůstku (úbytku) polotovarů, nástrojů a přípravků vlastní výroby se vyjadřuje ve velkoobchodních cenách, s výjimkou odvětví strojírenství, kde se vyjadřuje ve vlastních nákladech.
STAVEBNICTVÍ
Návrh plánu se vypracuje (kromě objemu prací prováděných vlastními pracovníky) pouze za stavební práce, kterými se rozumějí jak práce pro investiční výstavbu, tak i stavební práce na opravách (stavební práce jsou blíže vymezeny v předpisech o dokumentaci staveb). Jestliže stavební organizace provádějí na některých stavbách a objektech vedle prací stavebních výjimečně také montáž technologického zařízení nebo práce, které jsou jejich součástí, zahrnou je do objemu prací provedených vlastními pracovníky, avšak bez hodnoty smontovaného zařízení.
(1) Návrh plánu vypracují podniky na základě výsledků jednání s investory (v souladu s výsledky výběrového řízení) nebo s jinými odběrateli stavebních prací.
(2) Stavební organizace dohodnou s odběrateli objemy stavebních prací na stavbách rozestavěných i zahajovaných, a to až do jejich úplného dokončení. Pokud nebude kapacita naplněna konkrétními požadavky, určí se roční objem prací podle zkušeností a podle průzkumu struktury a rozmístění prací.
(1) Návrh plánu stavebnictví vypracují a předloží
a) ministerstvo stavebnictví za oborová ředitelství stavební výroby; kromě toho předloží rozbor rozestavěnosti, a to způsobem dohodnutým se Státní plánovací komisí;
b) ministerstvo hornictví samostatně za odvětví paliv (za podniky Výstavba ostravsko-karvinských dolů v Ostravě, Báňské stavby v Ostravě, v Mostě, v Sokolovu a v Prievidzi, Plynostav v Pardubicích a Výstavba kamenouhelných dolů v Kladně) a samostatně za Ústřední správu uranového průmyslu;
c) ministerstvo dopravy (za podniky Železniční stavitelství v Praze, Brně a v Bratislavě, Elektrizace železnic v Praze a Automatizace železniční dopravy v Praze);
d) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství samostatně za stavební závody podniků Státních lesů a samostatně za Sdružení pro zemědělskou výstavbu a meliorace;
e) ministerstvo národní obrany.
Зміст
HLAVA PRVNÍ
Článek 1
Článek 2
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
Článek 8
HLAVA DRUHÁ
Článek 9
Část I
Článek 10
Článek 11
Článek 12
Část II
Článek 13
Článek 14
Článek 15
Článek 16
Článek 17
Článek 18
Článek 19
Článek 20
Článek 21
Článek 22
Článek 23
Článek 24
Článek 25
Část III
Článek 26
Článek 27
Článek 28
Část IV
Článek 29
Článek 30
Část V
Článek 31
Část VI
Článek 32
Část VII
Článek 33
Článek 34
Článek 35
Článek 36
Článek 37
Článek 38
Článek 39
Článek 40
Článek 41
Část VIII
Článek 42
Část IX
Článek 43
Článek 44
Článek 45
Článek 46
Část X
Článek 47
Článek 48
Článek 49
Článek 50
Část XI
Článek 51
Část XII
Článek 52
Část XIII
Článek 53
Část XIV
Článek 54
Část XV
Článek 55
Článek 56
Článek 57
Článek 58
Článek 59
Článek 60
Článek 61
Článek 62
Část XVI
Článek 63
Článek 64
Článek 65
Článek 66
Článek 67
Článek 68
Článek 69
Článek 70
Článek 71
Článek 72
Část XVII
Článek 73
Článek 74
Článek 75
Část XVIII
Článek 76
Článek 77
Článek 78
Část XIX
Článek 79
Článek 80
Článek 81
Článek 82
Článek 83
Článek 84
Článek 85
Část XX
Článek 86
HLAVA III
Článek 87
Část I
Článek 88
Část II
Článek 89
Článek 90
Článek 91
Článek 92
Článek 93
Článek 94
Článek 95
Část III
Článek 96
Článek 97
Článek 98
Článek 99
Článek 100
Článek 101
Článek 102
HLAVA ČTVRTÁ
Článek 103
Článek 104
Článek 105
Увійдіть для нотаток, обраного та сповіщень
Інформація про нормативний акт
| Цитування | Настанови Державної будівельної комісії та Міністерства фінансів No 69 / 1966 Coll., за підготовку проекту Плану виконання та Державного бюджету за 1967 рік |
|---|---|
| Тип нормативного акту | - |
| Автор | - |
| Збірка | Збірка законів |
| Дата оприлюднення | 20.09.1966 |
|---|---|
| Чинний від | - |
| Чинний до | - |
| Стан | Чинний |
Текст нормативного акту має інформаційний характер.
Коментарі 0