Указ No 299 / 2003 Кол.
Указ про заходи профілактики та боротьби з хворобами та захворюваннями комунікатив від тварин до людини
Чинний
Замовити
Чинний від 17.09.2003
Зміст
§ 1
§ 2
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
HLAVA II
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
HLAVA III
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
HLAVA II
§ 31
§ 32
§ 33
§ 33a
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 37a
HLAVA III
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
HLAVA VI
§ 79
§ 80
§ 81
§ 82
§ 83
§ 84
§ 85
§ 86
§ 87
§ 87a
§ 88
§ 89
§ 90
§ 91
§ 92
§ 93
HLAVA VII
§ 94
§ 95
§ 96
§ 97
§ 98
§ 99
§ 100
§ 101
HLAVA IX
§ 109
ČÁST TŘETÍ
HLAVA I
§ 143
§ 144
§ 145
Díl 1
§ 149
§ 150
§ 151
§ 152
§ 153
§ 154
§ 155
Díl 2
§ 157
§ 158
§ 159
§ 160
§ 161
§ 162
§ 163
Díl 3
§ 164
§ 165
§ 166
§ 167
§ 168
§ 169
HLAVA II
§ 170
§ 171
HLAVA III
§ 172
§ 173
§ 174
§ 175
ČÁST ČTVRTÁ
§ 176
Zobrazeno prvních 200 z celkem 1500 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
299
VYHLÁŠKA
ze dne 1. září 2003
o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 9 písm. d) a e) a § 10 odst. 3 zákona:
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) upravuje
a) obecná opatření ke zdolání a zabránění šíření nákaz zvířat,
b) způsob a lhůty ohlašování nákaz,
c) postup, hlediska pro zpracovávání a obsah pohotovostních plánů pro případy výskytu některých nebezpečných nákaz,
d) pro které nákazy se vypracovávají programy ozdravování zvířat,
e) veterinární podmínky a pravidla očkování zvířat,
f) požadavky na národní referenční laboratoře,
g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz,
h) hlediska, podle nichž se postupuje při uznávání stád, hospodářství, oblastí nebo státu za prosté nákaz.
Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem
a) zvíře – každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu, který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné nákazy jako nositel nebo rezervoár jejího původce,
b) primární ohnisko nákazy – hospodářství nebo jiné místo, kde jsou zvířata shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů výskytu nákazy, které nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem nákazy, dříve zjištěným v téže oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné oblasti,
c) potvrzení nákazy – úřední zjištění výskytu nákazy, které je podloženo laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii výsledkem klinického vyšetření nebo epizootologického šetření, a které je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích opatření,
d) vektor – každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy,
e) inkubační doba – časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře přišlo do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické příznaky této nákazy. Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce,
f) zvíře vnímavého druhu – jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře, které může onemocnět určitou nákazou,
i) odběr vzorků – odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení prováděné za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu, sledování zdraví, monitoringu výskytu mikrobiologických agens nebo určitých látek v živočišných produktech,
j) vzorek – vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou odpovědnou za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k laboratornímu vyšetření,
k) úřední vzorek – vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k laboratornímu vyšetření,
l) kuchyňské odpady – jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně domácností chovatelů, popřípadě z průmyslu zpracovávajícího maso.
OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
POHOTOVOSTNÍ PLÁNY A PROGRAMY OZDRAVOVÁNÍ
Pohotovostní plány
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních plánů celostátní pohotovostní plány pro případy výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto plány obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného postupu při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nákazy a ochraně před jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je považováno za nezbytné k rychlé likvidaci ohniska nákazy, včetně budov, zařízení, prostředků a materiálů.
(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s přihlédnutím k místním podmínkám.
(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány Komisi ke schválení.
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se povahy jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.
(2) Krajské veterinární správy v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.
Programy ozdravování zvířat
(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených v rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1b).
(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy.
(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen „Unie“) na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární správa postupuje podle rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1c).
(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1c).
HLÁŠENÍ NÁKAZ A OČKOVÁNÍ ZVÍŘAT
Hlášení nákaz
(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropské unie o hlášení nákaz1d).
(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1
a) primární ohnisko nákazy uvedené v odstavci 1, zjištěné na území České republiky,
b) po likvidaci posledního ohniska této nákazy ukončení ochranných a zdolávacích opatření zavedených k jejímu zdolání.
(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po
a) zjištění primárního ohniska nákazy podle odstavce 2 písm. a),
b) ukončení ochranných a zdolávacích opatření podle odstavce 2 písm. b).
(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.
(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce; předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených rozhodnutím Evropské unie o způsobu hlášení nákaz1e).
(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území České republiky.
(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa nejpozději v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení.
(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.
Státní veterinární správa hlásí Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím tohoto úřadu o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení1f).
Očkování zvířat
(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze v případech a za podmínek stanovených předpisy Evropské unie a touto vyhláškou jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že
a) zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na těchto kritériích:
1. koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,
2. typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,
3. způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,
4. druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena očkování,
5. oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,
6. doba trvání očkování,
b) Komise přijala rozhodnutí o doplnění ochranných a zdolávacích opatření o opatření týkající se očkování zvířat.
(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být
a) očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích uvedených v § 13 odst. 1,
b) použito hyperimunní sérum.
(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky
a) provádění a průběhu očkování,
b) postupu v případech, kdy dojde ke zjištění klinických příznaků nákazy u očkovaného zvířete nebo k jeho úhynu.
(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče povoluje zákon o léčivech1g).
(1) Vyžadují-li to předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v ochranných a zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata
a) byla identifikována pomocí srozumitelného a dobře čitelného označení způsobem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, popřípadě způsobem stanoveným Státní veterinární správou,
b) zůstávala v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem neprodlené porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není podezřelé z nákazy.
(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování zvířat druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na základě opatření přijatého Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.
(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „Stálý výbor“) o výsledcích prováděného očkování.
Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po uvědomění Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní zájmy Unie v oblasti ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se bere zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v daných oblastech, na potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a na zeměpisné pásmo, v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování je závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda dojdou k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování změnit, rozšířit nebo ukončit.
POSTUP PŘI TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“) některou z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru cílené sledování (dále jen „sledování“) tohoto hospodářství a vyšetřování podezřelých zvířat za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem a za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře i podezřelá zvířata;
b) nařídí chovateli zejména, aby
1. sečetl všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu a zaznamenal u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat. Dále nařídí chovateli tyto údaje aktualizovat, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, aby je mohly zkontrolovat při každé kontrole, prováděné v hospodářství,
2. všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu, která jsou v hospodářství, byla držena na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom krajská veterinární správa podle okolností přihlíží i k případné úloze vektorů,
3. umístil ve vchodech do budov, prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.
(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na danou nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě1h), nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy z hospodářství nebo do hospodářství, podléhá v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlasu krajské veterinární správy, která také stanoví podmínky pro předcházení jakémukoli nebezpečí šíření nákazy.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž sleduje
a) dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím, než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu,
b) možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá,
c) pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,
d) případný výskyt a rozšíření vektorů.
(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona vhodná opatření, odpovídající témuž účelu.
(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším kontaktním hospodářstvím.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, provádí krajská veterinární správa epizootologické šetření podle § 13 odst. 3 a nařídí v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to
a) neprodlené utracení, popřípadě poražení všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství. Kadávery uhynulých a utracených zvířat se v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu2) neškodně odstraňují v asanačním podniku, anebo jsou spáleny či zahrabány, pokud možno na místě. Tyto činnosti se provádějí takovým způsobem, aby se nebezpečí šíření původce nákazy snížilo na nejnižší možnou míru;
b) neškodné odstranění nebo vhodné zpracování či ošetření některých předmětů či materiálů, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka, hnůj a močůvka, které mohou přenášet původce nákazy. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy, má být zajištěno zničení původce nákazy nebo jeho vektora;
c) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci budov, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich bezprostřední okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 21.
(2) Je-li nařízeno zahrabání kadáverů uhynulých a utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, provádí se na zahrabovištích uvedených v havarijních plánech kraje nebo pohotovostních plánech. Nelze-li využít těchto zahrabovišť, provede se zahrabání v dostatečné hloubce (§ 40 odst. 4 zákona), aby tyto kadávery a jiné vedlejší živočišné produkty, které mohou být nositeli původce nákazy, nemohly být vyhrabány masožravými zvířaty, a na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i na kontaktní hospodářství, pokud je důvodné podezření z jejich možné infekce.
(4) Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání nákazy, jakož i provádění epizootologického šetření.
(1) Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona v infikovaném hospodářství, které sestává ze 2 nebo více oddělených produkčních jednotek, upustit od požadavků stanovených v § 15 odst. 1 písm. a) v případě nákazou nedotčených produkčních jednotek za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdí, že
a) struktura a velikost těchto jednotek a činnosti prováděné v jejich rámci zaručují jejich oddělení co do stájí a zařízení, krmiva, krmení a personálu a
b) jejich oddělení znemožňuje přenos nákazy z jedné jednotky do druhé.
(2) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že nákaza mohla být zavlečena
a) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno;
b) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického šetření.
(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část hospodářství a na zvířata, která se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy, jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, anebo jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů vnímavých na příslušnou nákazu.
(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km, v případě potřeby i další pásmo s omezením.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s příslušnou nákazou, jednak s organizací zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného značení a výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími prostředky, k zajištění náležité informovanosti osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o ochranných a zdolávacích opatřeních a k uplatňování těchto opatření.
(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu, spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány tohoto státu.
(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v odstavci 1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření; přitom se berou v úvahu zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické podmínky, přítomnost, rozšíření a typ vektorů, výsledky epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo – pokud v ochranném pásmu nejsou takové jatky – na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z infikovaného hospodářství podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanovit jinou dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření, v případě potřeby pak stanovit též pozorovací dobu pro ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických indikátorů nákazy.
(3) Státní veterinární správa informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.
(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;
b) zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně určených. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po železnici nebo silnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
c) přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem krajské veterinární správy;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od posledního zaznamenaného případu onemocnění. Po uplynutí této doby mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna a přímou cestou přepravena pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.
(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.
(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší než 30 dnů v důsledku výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li tím potíže s ustájením zvířat, může krajská veterinární správa v souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona na základě žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si chovatelem uváděné skutečnosti a důvody ověřila a pokud
a) všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,
b) zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,
c) každé zvíře je evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem,3)
d) hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma dozoru.
(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena nezbytná opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí být provedeny čištění a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné přepravě.
(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného hospodářství nařízené v rámci ochranných a zdolávacích opatření jsou prováděny
a) způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce nákazy,
b) dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v koncentracích schválených krajskou veterinární správou,
c) podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře.
(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací krajská veterinární správa prověří, zda byla všechna nařízená opatření náležitě splněna, včetně specifických postupů stanovených pro některé nákazy, a zda uplynula přiměřená doba, zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy před zahájením nového chovu zvířat (dále jen „repopulace“) v hospodářství.
Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě i dezinsekce a deratizace podle § 21.
Jsou-li nakažená nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme krajská veterinární správa vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.
(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření ke zjištění přítomnosti původce nákazy vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona národní referenční laboratoře, příslušné pro jednotlivé nákazy popřípadě referenční laboratoře, technicky a personálně vybavené tak, aby mohly kdykoli, zejména při prvním výskytu nákazy, zjistit typ, subtyp a variantu příslušného původce, jakož i další laboratoře uvedené v § 52 odst. 3 zákona. Použijí přitom diagnostické metody stanovené v souladu s jednotlivými postupy a metodami schválenými orgány Unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy nebo jinak v souladu s předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání.
(2) Národní referenční laboratoř
a) odpovídá za koordinaci standardů a diagnostických metod používaných v České republice při diagnostice příslušných nákaz a za testování očkovacích látek,
b) může poskytnout ostatním diagnostickým laboratořím diagnostická činidla,
c) kontroluje jakost diagnostických činidel používaných v České republice,
d) provádí pravidelně srovnávací testy používaných diagnostických metod,
e) uchovává izoláty virů příslušných nákaz pocházející z případů potvrzených v České republice,
f) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních diagnostických laboratořích,
g) spolupracuje s příslušnými referenčními laboratořemi v rámci Unie.
(3) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam národních referenčních laboratoří a zpřístupní jej, včetně jakýchkoli pozdějších změn, ostatním členským státům a veřejnosti.
(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13 až 24 i pro tlumení a zdolávání těchto nákaz.
(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24 přiměřeně se zřetelem na povahu a závažnost příslušné nákazy, na možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání, jakož i na místní podmínky.
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ
VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT
Výskyt vezikulární choroby prasat je potvrzen, na rozdíl od potvrzení nákazy podle § 2 písm. c),
a) v hospodářství, ve kterém
1. byl izolován virus vezikulární choroby prasat buď z prasat, anebo z prostředí,
2. jsou prasata, která jsou séropozitivní na vezikulární chorobu prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují změny příznačné pro tuto nákazu, nebo
3. jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění vezikulární chorobou prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,
b) v jiných stádech, ve kterých jsou zjištěna séropozitivní prasata. V tomto případě provede krajská veterinární správa před potvrzením přítomnosti nákazy další vyšetření, zejména opětovné namátkové testování v odstupu nejméně 28 dnů od předchozího odběru vzorků. Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti až do skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření neprokážou výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále séropozitivní, krajská veterinární správa nařídí, aby byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně odstraněna, anebo poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být na jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso musí být určeno výhradně pro tuzemský trh.
(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství, v nichž jsou zvířata druhů vnímavých na tuto nákazu;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty druhů vnímavých na tuto nákazu a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu prasat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata pocházející z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována na jatky nacházející se v tomto pásmu;
d) dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité uvnitř ochranného pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány (krmivo, podestýlka, hnůj, močůvka apod.), nesmí opustit hospodářství uvnitř ochranného pásma, ochranné pásmo nebo jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek použitý k přepravě prasat neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl zkontrolován úředním veterinárním lékařem;
Зміст
§ 1
§ 2
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
HLAVA II
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
HLAVA III
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
HLAVA II
§ 31
§ 32
§ 33
§ 33a
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 37a
HLAVA III
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
HLAVA VI
§ 79
§ 80
§ 81
§ 82
§ 83
§ 84
§ 85
§ 86
§ 87
§ 87a
§ 88
§ 89
§ 90
§ 91
§ 92
§ 93
HLAVA VII
§ 94
§ 95
§ 96
§ 97
§ 98
§ 99
§ 100
§ 101
HLAVA IX
§ 109
ČÁST TŘETÍ
HLAVA I
§ 143
§ 144
§ 145
Díl 1
§ 149
§ 150
§ 151
§ 152
§ 153
§ 154
§ 155
Díl 2
§ 157
§ 158
§ 159
§ 160
§ 161
§ 162
§ 163
Díl 3
§ 164
§ 165
§ 166
§ 167
§ 168
§ 169
HLAVA II
§ 170
§ 171
HLAVA III
§ 172
§ 173
§ 174
§ 175
ČÁST ČTVRTÁ
§ 176
Увійдіть для нотаток, обраного та сповіщень
Інформація про нормативний акт
| Цитування | Указ No 299 / 2003 Кол., про заходи щодо запобігання та контрольних захворювань та захворювань, комунікативних від тварин до людини |
|---|---|
| Тип нормативного акту | Замовити |
| Автор | - |
| Збірка | Збірка законів |
| Дата оприлюднення | 17.09.2003 |
|---|---|
| Чинний від | 17.09.2003 |
| Чинний до | - |
| Стан | Чинний |
Текст нормативного акту має інформаційний характер.
Коментарі 0