Dekrét č. 78 / 1960 Zb.
Vyhláška o rozpočtových pravidlách národných výborov
Platný
Účinnosť od 01.07.1960
Obsah
Část první
Oddíl první
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Čl. 8
Čl. 9
Čl. 10
Čl. 11
Oddíl druhý
Čl. 12
Čl. 13
Čl. 14
Čl. 15
Oddíl třetí
Čl. 16
Čl. 17
Čl. 18
Čl. 19
Oddíl čtvrtý
Čl. 20
Čl. 21
Část druhá
Oddíl první
Čl. 22
Čl. 23
Čl. 24
Čl. 25
Čl. 26
Čl. 27
Čl. 28
Čl. 29
Oddíl třetí
Čl. 30
Čl. 31
Čl. 32
Oddíl čtvrtý
Čl. 33
Oddíl pátý
Čl. 34
Část třetí
Čl. 35
Čl. 36
Čl. 37
Čl. 38
Čl. 39
Čl. 40
Čl. 41
Čl. 42
Čl. 43
Čl. 44
Čl. 45
Čl. 46
Část čtvrtá
Oddíl první
Čl. 47
Oddíl druhý
Čl. 48
Čl. 49
Čl. 50
Čl. 51
Čl. 52
Čl. 53
Čl. 54
Čl. 55
Část pátá
Čl. 56
Čl. 57
Část šestá
Čl. 58
Čl. 59
Zobrazeno prvních 200 z celkem 279 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
78
Vyhláška vlády
z 10. júna 1960
o rozpočtových pravidlách národných výborov
Opatrenia na zvýšenie právomoci a zodpovednosti národných výborov prijatých na zasadnutí Ústredného výboru Komunistickej strany Československa 7. a 8. apríla 1960 znamenajú ďalší rozhodujúci krok k prehĺbeniu socialistickej demokracie. Národné výbory ako zastupiteľské orgány ľudu spájajú povahu štátneho orgánu a zároveň širokú sociálnu organizáciu. V ďalšom vývoji budú národné výbory čoraz viac rozvíjať svoju charakteristiku najrozsiahlejšej sociálnej organizácie a posilňovať svoju úlohu organizátorov ľudovej masy pri vykonávaní hospodárskej a kultúrnej výstavby. Národné výbory sa zaoberajú otázkami hospodárskej a kultúrnej výstavby a vykonávajú prijaté opatrenia s čo najširšou účasťou pracovníkov. Preto sa úloha plenárneho zasadnutia a rád národných výborov výrazne posilňuje a dôležitosť rozvoja nových foriem a metód práce sa pripisuje výborom národných výborov s rozhodovacími právomocami. Úloha a zodpovednosť členov národných výborov pri vykonávaní prijatých uznesení sa ďalej posilňuje. Týmto spôsobom majú národné výbory rozvíjať a konsolidovať socialistickú štátnosť smerom k budúcej komunistickej samospráve.
V tomto duchu sa musí prehĺbiť aj finančné plánovanie a finančné riadenie národných výborov.
Národní výbory spojují ve své činnosti plnění úkolů celostátních, vyjádřených ve státním pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství a ve státním rozpočtu, s uspokojováním zvláštních potřeb svého území, řídíce se zásadou, že zájmy všeho lidu jsou nadřazeny zájmům dílčím a místním. Národní výbory využívají tak financí jako jednotícího nástroje k zabezpečování souladu mezi místními a celospolečenskými zájmy.
Základním zdrojem finančních prostředků je socialistická výroba. Národní výbory mají zabezpečovat pomocí finančních plánů a rozpočtů rozvoj výroby a služeb pro obyvatelstvo ve svých obvodech působnosti jako základ dalšího nepřetržitého vzestupu hmotné a kulturní úrovně pracujících a dalšího komplexního rozvoje obcí, měst, celých okresů a celých krajů.
Finanční plány a rozpočty napomáhají národním výborům a jimi řízeným organizacím k výchově pracujících, aby uvědoměle pečovali o stálý komplexní rozvoj obcí, měst, celých okresů a celých krajů a o stálé rozmnožování a ochranu národního bohatství. Národní výbory mají sestavovat, schvalovat a plnit své plány a rozpočty za přímé účasti občanů. Mají využívat plánů a rozpočtů k prohlubování socialistické demokracie a k vytváření předpokladů k stále širšímu uplatnění iniciativy a aktivity pracujícího lidu při uskutečňování úkolů rozvoje vyspělé socialistické společnosti.
Národné výbory využívajú plány a rozpočty ako základ pre rozvoj hospodárskej súťaže národných výborov. V spolupráci s orgánmi a organizáciami revolučného odborového hnutia rozvíjajú socialistické formy práce, socialistickú hospodársku súťaž, aby prekročili úlohy plánu a rozpočtu a vytvorili podmienky a predpoklady na ďalšie prehĺbenie vzťahov so socialistickou výrobou.
Aby národné výbory mohli úspešne vykonávať svoje úlohy v oblasti finančného riadenia, vláda vydá tieto rozpočtové pravidlá národných výborov:
Základné ustanovenia
(1) Roční rozpočet národního výboru je základním finančním plánem národního výboru.
(2) Roční rozpočet národního výboru musí být vyrovnán.
Na podkladě pětiletých plánů a v souladu s ročními plány rozvoje sestavují národní výbory roční rozpočty a roční finanční plány, které zpřesňují a dále rozvíjejí finanční zabezpečení úkolů pětiletých plánů v jednotlivých letech pětiletky, aktivně ovlivňují plány rozvoje a účinně působí:
a) na zajištění komplexního, dlouhodobého a proporcionálního hospodářského a kulturního rozvoje krajů, okresů, měst a obcí,
(b) vytváranie a efektívne využívanie materiálnych a finančných zdrojov;
c) na neustálý rozvoj výroby a placených služeb pro obyvatelstvo,
d) na nepřetržitý vzestup rozvoje hmotné a kulturní úrovně pracujících a na zabezpečení zdravotní a sociální péče o občany,
e) neustály rast, zvyšovanie a ochrana vnútroštátnych aktív.
(1) Ročný rozpočet regiónu (hlavné mesto Prahy) zahŕňa ročný rozpočet regionálneho národného výboru (vnútroštátny výbor hlavného mesta Prahy) a ročné rozpočty okresov (okresné národné výbory v Prahe).
(2) Ročný rozpočet okresu zahŕňa ročný rozpočet okresného národného výboru, ako aj ročné rozpočty miestnych, mestských a prípadne okresných národných výborov.
(1) V usmerneniach pre vypracovanie päťročného rozvojového plánu (ďalej len "smernica vlády") vláda stanovuje pre každý regionálny národný výbor na päť rokov vopred:
a) základné hospodárske úlohy v sektore finančného hospodárenia;
b) druhy priamych príjmov národných výborov;
c) příděl z ústředního rozpočtu nebo odvod do ústředního rozpočtu pro jednotlivá leta pětiletky a podmínky pro poskytnutí přídělu nebo provedení odvodu.
(2) Národní výbory vyššího stupně stanoví na podkladě směrnic vlády politickohospodářské směrnice pro sestavení pětiletých plánů rozvoje národních výborů nižšího stupně. Stejně postupují národní výbory vůči organizacím, které řídí.
(1) Jestliže národní výbor ve svém návrhu pětiletého plánu bude plánovat vyšší přímé příjmy, než které byly předpokládány při stanovení směrnic vlády, může o stejnou částku zvýšit výdaje.
(2) Vláda upraví příděl z ústředního rozpočtu nebo odvod do ústředního rozpočtu anebo ostatní ukazatele podle čl. 4, jestliže
a) to umožňuje dosažená úroveň národního hospodářství,
b) to vyžaduje další rychlejší rozvoj národního hospodářství,
c) je to třeba z celostátních zájmů nebo
d) se změní podmínky, za kterých byly ukazatele směrnic vlády stanoveny.
(3) Obdobně postupují národní výbory vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně.
(1) Vláda vydá na jednotlivá leta pětiletky opatření k sestavení ročního plánu rozvoje (dále jen „opatření vlády“).
(2) Na podkladě opatření vlády stanoví národní výbory vyššího stupně politickohospodářské směrnice pro sestavení návrhů ročních plánů a ročních rozpočtů národních výborů nižšího stupně. Stejně postupují národní výbory vůči organizacím, které řídí.
(1) Jestliže národní výbor ve svém návrhu ročního rozpočtu
a) zvýší své přímé příjmy (kromě příjmů hospodářských organizací) plánované v pětiletém plánu, zpřesněném opatřením vlády nebo politickohospodářskými směrnicemi národního výboru vyššího stupně, nebo
b) zlepší saldo příjmů a výdajů hospodářských organizací,
bude mu z tohoto zvýšení ponechán procentní podíl. O zbytek navrhovaného zvýšení se sníží příděl z ústředního rozpočtu. Výše tohoto procentního podílu bude stanovena předem v opatření vlády a v politickohospodářských směrnicích národního výboru vyššího stupně.
(2) Jestliže národní výbor ve svém návrhu ročního rozpočtu dosáhne úspor na výdajích plánovaných v pětiletém plánu, zpřesněném opatřením vlády a politickohospodářskými směrnicemi národního výboru vyššího stupně, může těchto úspor použít ke zvýšení jiných výdajů.
Jestliže národní výbor při plnění ročního rozpočtu dosáhne v souladu se zájmem společnosti vyšších přímých příjmů nebo úspor na výdajích, než které byly rozpočtovány, bude mu ponechán na podkladě ročních komplexních rozborů procentní podíl na nadplánových příjmech a úsporách na výdajích zaslouženě dosažených. Výše tohoto procentního podílu bude stanovena předem v opatření vlády a v politickohospodářských směrnicích národního výboru vyššího stupně. Využití finančních prostředků získaných dosažením vyšších přímých příjmů nebo úsporami na výdajích během plnění ročního rozpočtu je nutno zabezpečit především z vlastních materiálových zdrojů národních výborů.
Základním zdrojem finančních prostředků je socialistická výroba. Předpokladem pro získání vyšších přímých příjmů národními výbory je, aby neustále zabezpečovaly zvyšování výroby a rozvoj placených služeb obyvatelstvu a získávaly tak vyšší přímé příjmy. Přitom vyšší přímé příjmy nesmí být získávány na úkor kvality výrobků nebo služeb, předražováním, nežádoucí orientací na rentabilnější služby či výroby nebo jiným způsobem, který je v rozporu se zájmem společnosti. Všechny přímé příjmy získané v rozporu se zájmem společnosti budou odčerpány a odvedeny do ústředního rozpočtu.
Místní národní výbory dvou nebo více obcí mohou sdružovat své prostředky k výstavbě zařízení, která budou sloužit občanům těchto obcí.
(1) Národní výbory stanoví v rámci úkolů a prostředků určených státním plánem rozvoje národního hospodářství normativy podnikové hmotné zainteresovanosti podnikům, které řídí a ve kterých jsou předpoklady pro zavedení obecného způsobu financování.
(2) Krajské národní výbory dbají, aby normativy byly stanoveny tak, že budou zachovány správné proporce rozvoje jednotlivých hospodářských úseků a zabezpečeno hmotné krytí finančních zdrojů.
(3) Národní výbory všech stupňů zajišťují správné působení normativů podnikové hmotné zainteresovanosti a zabezpečují soulad mezi tvorbou finančních zdrojů, jejich správným užitím i materiálovým zajištěním.
Finanční plány podniků a vztah hospodářských a rozpočtových organizací k rozpočtům národních výborů
Hospodářské organizace
Prostředků vytvořených podniky (zisk, odpisy a j.) se jednak používá k financování potřeb podniků, jednak se odvádějí do rozpočtů národních výborů.
(1) Podniky sestavují pětiletý a roční finanční plán podle politickohospodářských směrnic národního výboru, který je řídí.
(2) Pětiletý a roční finanční plán vypracovává podnik za přímé a aktivní účasti všech pracovníků podniku a organizací pracujících. Přitom postupuje podle pokynů orgánů národního výboru, který jej řídí, a těsně spolupracuje s příslušnou pobočkou Státní banky československé.
Pětiletý a roční finanční plán podniku je základnou finanční činnosti podniku, zajišťuje vazbu finančních ukazatelů s ostatními částmi plánu, aktivně je ovlivňuje a určuje vztahy podniku k rozpočtu národního výboru, který jej řídí.
Rozpočtové a příspěvkové organizace
(1) Rozpočtové organizace jsou financovány z rozpočtu národního výboru, na jehož rozpočet jsou zapojeny buď veškerými příjmy a výdaji nebo příděly a odvody.
(2) Národní výbor může za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytnout organizacím, které plní veřejné úkoly, příspěvek ze svého rozpočtu (příspěvkové organizace).
Účast pracujících na finančním hospodaření
(1) Účast občanů na sestavování a plnění pětiletých a ročních plánů rozvoje a ročních rozpočtů je základním předpokladem řádného využívání financí k rozvoji celých krajů, okresů, měst a obcí.
(2) Pléna národních výborů, jejich rady, komise a poslanci národních výborů zajišťují účast nejširších vrstev občanů na sestavení a plnění pětiletých a ročních plánů rozvoje a ročních rozpočtů tak, aby tvůrčí iniciativy a aktivity občanů bylo využito k maximálnímu rozmnožení a využití všech vlastních zdrojů v hospodářství národních výborů, k odhalování hmotných a finančních rezerv a ke zvýšení hospodárnosti a efektivnosti.
(3) K tomuto účelu organizují a zajišťují uzavírání socialistických závazků občanů a jejich organizací ke splnění úkolů národních výborů a jimi řízených hospodářských a rozpočtových organizací.
Významnou formou účasti občanů na sestavení a plnění pětiletých plánů a ročních rozpočtů je též veřejné projednávání pětiletých finančních plánů a rozpočtů a výsledků finančního hospodaření.
Rady místních, městských a okresních národních výborů vyloží návrh ročního rozpočtu k veřejnému nahlédnutí nejméně čtrnáct dnů před jeho schválením plénem národního výboru.
(1) Na veřejných schůzích s občany je nutno projednat:
a) návrh pětiletého plánu a návrh ročního rozpočtu,
b) schválený pětiletý plán a roční rozpočet,
c) výsledky komplexního rozboru spolu se závěrečným účtem.
(2) Při projednávání návrhů pětiletého plánu a návrhu ročního rozpočtu je hlavním cílem seznámit občany s nimi tak, aby měli možnost bezprostředně se zúčastnit svými připomínkami a náměty jejich sestavení a přispět k jejich mobilizačnímu sestavení v souladu s celostátními zájmy a potřebami občanů. Přitom je třeba, aby občané pomáhali národním výborům zabezpečit odstranění nesprávného zvyšování příjmů podniků a organizací předražováním, zhoršováním kvality výrobků a služeb a jinými nesprávnými metodami vedoucími k získávání nezaslouženého zisku a úspor.
(3) Při projednávání schváleného pětiletého plánu a ročního rozpočtu je nutno získat aktivní účast občanů na zajišťování úkolů stanovených pětiletým plánem a ročním rozpočtem. Seznamování občanů s výsledky hospodaření v minulém roce je nutno provádět tak, aby občané se mohli aktivně podílet na provádění opatření k odstranění nedostatků.
(4) V průběhu veřejného projednávání zajistí rada národního výboru evidování všech připomínek a námětů občanů. Připomínky a náměty občanů je rada povinna projednat a zodpovědět. Pokud provedení připomínek a námětů bude znamenat zlepšení návrhu pětiletého plánu a ročního rozpočtu, musí být do návrhu promítnuto. O průběhu a výsledcích veřejného projednání a o připomínkách a námětech občanů podá rada národního výboru zprávu plénu národního výboru při schvalování pětiletého plánu a ročního rozpočtu.
Hlavní úkoly orgánů národních výborů na úseku finančního hospodaření
Plénum národního výboru
Plénum národního výboru na úseku finančního hospodaření zejména:
a) stanoví na podkladě opatření vlády politickohospodářské směrnice pro sestavení návrhu ročního plánu a rozpočtu,
b) projednává a schvaluje roční rozpočet včetně rozpočtů národních výborů nižšího stupně,
c) projednává pravidelně plnění úkolů rozpočtu,
d) projednává a schvaluje zprávu o výsledcích ročního komplexního rozboru a závěrečný účet.
Rada národního výboru
Rada národního výboru plní na úseku finančního hospodaření zejména tyto úkoly:
a) organizuje a kontroluje plnění úkolů na úseku finančního hospodaření u vlastního národního výboru i u národních výborů nižšího stupně. Zejména pravidelně kontroluje plnění rozpočtu,
b) zabezpečuje sestavení, projednání a plnění ročního rozpočtu,
c) provádí na základě zmocnění pléna národního výboru změny v rozpočtu. Zajišťuje tvorbu rozpočtových a finančních rezerv a disponuje s nimi. Poskytuje radám národních výborů nižšího stupně zálohy a přechodné výpomoci na překlenutí časové neshody mezi příjmy a výdaji. Zaručuje se za finanční závazky podniků, které řídí,
d) zabezpečuje správu, zvelebení a ochranu národního majetku v obvodu své působnosti. Kontroluje její řádné provádění u vlastního národního výboru, u podřízených organizací, jakož i u národních výborů nižšího stupně a organizací jim podřízených,
e) organizuje za účasti komisí národního výboru (dále jen „komise“), poslanců národního výboru a občanů kontrolní a rozborovou činnost finančního hospodaření národního výboru, pravidelně projednává plnění ročního rozpočtu a ukládá opatření k odstranění nedostatků,
f) zajišťuje provedení ročního komplexního rozboru a vypracování závěrečného účtu,
g) odpovídá za řádné a včasné vedení účetní evidence a operativně technické evidence u vlastního národního výboru a v organizacích jemu podřízených, jakož i u národních výborů nižšího stupně.
Zásady účetní evidence u národních výborů upravuje vláda. Účetní evidenci metodicky řídí ministerstvo financí.
SESTAVOVÁNÍ, PROJEDNÁVÁNÍ A SCHVALOVÁNÍ ROČNÍCH ROZPOČTŮ A FINANČNÍCH PLÁNŮ
Organizace prací
(1) Návrhy ročních rozpočtů a ročních finančních plánů sestavují národní výbory na všech stupních současně. Národní výbory vyššího stupně pomáhají ve všech etapách plánovacích a rozpočtových prací národním výborům nižšího stupně, zejména místním národním výborům.
(2) Ministerstva a ústřední orgány aktivně spolupracují s krajskými národními výbory při vypracování návrhů ročních rozpočtů a finančních plánů, účastní se vypracování návrhů přímo v jednotlivých krajích a spolu s krajskými národními výbory řeší problémy spojené se zabezpečováním rychlého rozvoje hospodářství řízeného národními výbory.
Národní výbor a jeho orgány prověřují návrhy ročního rozpočtu a návrhy ročních finančních plánů všech jednotlivých odvětví. Prověrku provádějí zejména z těchto hledisek:
a) jak byly dodrženy a zlepšeny ukazatele stanovené vyšším orgánem,
b) jak je zabezpečován perspektivní, proporcionální a komplexní hospodářský a kulturní rozvoj, jak je zabezpečováno uspokojování potřeb národního hospodářství na území národního výboru a zda jsou na předním místě řešeny klíčové otázky,
c) zda při návrzích plánu příjmů nedochází k nesprávnému návrhu zisku, k neoprávněnému zvyšování cen, ke zhoršování kvality, k zajišťování jen rentabilních výrobků a služeb, k neplnění méně rentabilních, avšak obyvatelstvem vyžadovaných výrobků a služeb,
d) jak stanovení dlouhodobých normativů přispělo k sestavení mobilizačních plánů a rozpočtů a k maximálnímu rozmnožení a využití všech vlastních zdrojů hospodářství spravovaného národními výbory a k mobilizaci místních zdrojů a rezerv,
e) zda návrhy byly sestaveny za přímé a aktivní účasti pracujících a zda byly s nimi projednány.
(1) Rada místního nebo městského národního výboru projedná návrh ročního rozpočtu současně s návrhem ročního plánu rozvoje místního nebo městského národního výboru. Projednaný návrh předloží plénu svého národního výboru k projednání a současně návrh zašle radě okresního národního výboru.
(2) Návrhy ročních rozpočtů místních nebo městských národních výborů prověří orgány okresního národního výboru. Neodpovídá-li návrh ročního rozpočtu místního nebo městského národního výboru zásadám řádného sestavení, zejména nejsou-li zajištěny ukazatele stanovené plénem okresního národního výboru, projednají orgány okresního národního výboru s radou příslušného místního nebo městského národního výboru způsob odstranění nedostatků.
(1) Při sestavení návrhu ročního rozpočtu okresu a kraje postupuje se obdobně podle čl. 24.
(2) Projednaný návrh ročního rozpočtu kraje spolu se zdůvodňující zprávou předloží rada krajského národního výboru plénu svého národního výboru k projednání a současně zašle návrh vládě, Státní plánovací komisi, ministerstvu financí a návrhy jednotlivých odvětví příslušným ministerstvům (ústředním úřadům).
Před předložením návrhu ročního rozpočtu vyššímu orgánu organizuje rada národního výboru veřejné projednání návrhu a veřejně jej vyloží.
(1) Po předložení návrhů ročních rozpočtů a ročních finančních plánů jednotlivých krajských národních výborů vypracovávají za jednotlivá odvětví příslušná ministerstva (ústřední úřady) rozbor těchto návrhů. Tento rozbor spolu s návrhy změn a opatření předkládají Státní plánovací komisi a ministerstvu financí.
(2) Ministerstvo financí prověří předložený návrh ročního rozpočtu a ročního finančního plánu kraje jako celku a projedná jej s radami krajských národních výborů.
(3) Neodpovídá-li předložený návrh ročního rozpočtu a ročního finančního plánu kraje zásadám řádného sestavení, zejména bylo-li porušeno opatření vlády, projedná ministerstvo financí, popřípadě příslušná ministerstva (ústřední úřady) ve svých odvětvích s radou příslušného krajského národního výboru způsob odstranění nedostatků.
(4) Návrh ročních rozpočtů krajů v úhrnu i podle jednotlivých krajů předkládá vládě ministr financí jako součást státního rozpočtu.
(1) Po projednání návrhů ročních rozpočtů národních výborů vládou oznámí ministerstvo financí radám krajských národních výborů výsledek jednání ve vládě a sdělí jim případné změny, které vláda v návrzích krajů provedla.
(2) Rady těch krajských národních výborů, jejichž návrhy vláda upravila, provedou potřebné úpravy a změny oznámí svému plénu a radám okresních národních výborů, které budou postupovat obdobně vůči místním (městským) národním výborům.
Národní výbory hospodaří od 1. ledna běžného roku až do schválení rozpočtů krajů Národním shromážděním podle návrhů rozpočtů schválených vládou.
Schvalování ročních rozpočtů
(1) Po schválení státního rozpočtu Národním shromážděním schválí pléna krajských, okresních a místních (městských) národních výborů roční rozpočty.
(2) Pléna národních výborů se mohou při schvalování ročních rozpočtů odchýlit od schválených čísel, jestliže
a) zachovají základní ukazatele státního plánu,
b) dodrží stanovenou výši přídělu z vyššího rozpočtu nebo výši odvodu do vyššího rozpočtu a zachovají vyrovnanost rozpočtu.
(3) Zvýší-li pléna národních výborů dále své přímé příjmy, obdrží z tohoto zvýšení procentní podíl. Výše tohoto procentního podílu bude stejná jako výše procentního podílu, kterou národní výbor obdrží z přebytku hospodaření.
(1) Roční rozpočet, schválený plénem národního výboru, zašle rada národního výboru radě národního výboru vyššího stupně.
(2) Rada národního výboru vyššího stupně jej přezkouší. Zjistí-li se, že nebyly dodrženy cíle plánu, že nesprávným způsobem se zabezpečují místní potřeby, jakož i příjmy a výdaje nebo že byly porušeny celostátní zájmy, projedná příslušná opatření k nápravě s radou národního výboru nižšího stupně.
(3) Rada krajského národního výboru zašle schválený roční rozpočet kraje ministerstvu financí, Státní plánovací komisi a za jednotlivá odvětví příslušným ministerstvům (ústředním úřadům).
(4) Ministerstvo financí a příslušná ministerstva (ústřední úřady) přezkoušejí, zda byly dodrženy cíle plánu a zda správným způsobem se zabezpečují místní potřeby, jakož i příjmy a výdaje v souladu s celostátními potřebami. Zjistí-li, že soulad mezi místními a celostátními zájmy byl porušen, projednají potřebná opatření k nápravě s příslušnou radou krajského národního výboru, popřípadě předloží potřebný návrh vládě.
Schválené roční rozpočty projednají národní výbory na veřejných schůzích s občany.
Sestavování plánů státních příjmů
(1) Současně s návrhem pětiletého plánu a ročního rozpočtu sestavují národní výbory a jejich orgány pětileté a roční plány těch státních příjmů, za jejichž vybírání národní výbory odpovídají, a to v souladu se směrnicemi a opatřením vlády.
(2) Pro sestavování plánů státních příjmů, které národní výbory spravují, platí směrnice ministerstva financí.
(3) Vláda stanoví pro jednotlivé krajské národní výbory výši státních příjmů spravovaných národními výbory v členění na hlavní druhy příjmů.
Rozpočtová a finanční rezerva
(1) Při sestavování návrhu rozpočtu a při plnění rozpočtu vytvářejí národní výbory všech stupňů rozpočtovou rezervu.
(2) Z přebytků hospodaření minulých let vytvářejí národní výbory finanční rezervu, kterou evidují na zvláštním účtě. Případné nevyčerpání rozpočtové rezervy zvyšuje přebytek hospodaření národních výborů.
(3) Rozpočtové a finanční rezervy používají národní výbory ke zrychlení tempa hospodářské a kulturní výstavby, k soustřeďování peněžních prostředků na financování dlouhodobě uvažovaných akcí, k úhradě mimořádných úkolů a k provádění odůvodněných změn v úkolech. Rozpočtová a finanční rezerva slouží také k překlenutí časové neshody mezi příjmy a výdaji. Z rozpočtové a finanční rezervy lze také zvýšit příděl pro národní výbory nižšího stupně.
(4) Pro tvorbu a využívání rozpočtových a finančních rezerv a o pořizování investic z decentralizovaných zdrojů platí zvláštní směrnice ministerstva financí.
HOSPODAŘENÍ PODLE ROZPOČTU
Zásady řádného plnění rozpočtu
Plnění rozpočtu a finančních plánů podniků je nutno organizovat v těsné spolupráci s občany tak, aby se dosáhlo lepších hospodářských výsledků, než předpokládal plán a rozpočet. Proto národní výbory a jejich orgány v těsné spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a ostatními organizacemi pracujících pečují o rozvoj socialistické soutěže ve všech odvětvích v oboru své působnosti a o rozvoj soutěže národních výborů.
Při hospodaření podle rozpočtu je nutno zabezpečit zejména, aby
a) tvorba finančních zdrojů byla v souladu se zájmy společnosti co nejvyšší,
b) při plnění příjmů nedocházelo k nesprávnému plnění zisku, k předražování, k neoprávněnému zvyšování cen, ke zhoršování kvality, k plnění jen rentabilních výrobků a služeb a k neplnění méně rentabilních, avšak obyvatelstvem vyžadovaných výrobků a služeb,
c) příděly podnikům byly uvolňovány ve shodě s plněním podnikových plánů,
d) předepsané odvody do vyššího rozpočtu byly odváděny v určených termínech,
e) rozpočtové výdaje byly vynakládány hospodárně, účelně a efektivně, zejména aby se hospodárně postupovalo při uskutečňování výdajů rozpočtovaných na mzdový fond, osobní výdaje mimo mzdový fond a neplacené služby a aby výdaje na správu byly účelně omezovány a soustavně snižovány.
(1) Při všech návrzích na opatření a usnesení národních výborů a jejich orgánů musí být zváženy a vyčísleny jejich důsledky hospodářské a finanční.
(2) U všech opatření národních výborů a jejich orgánů, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy, musí být zároveň zajištěna úhrada zvýšeného výdaje nebo náhrada úbytku příjmů.
(1) Při nesplnění úkolů plánů rozvoje a úkolů rozpočtu, při porušení finanční a rozpočtové kázně a při závadách v účetní evidenci a v evidenci o majetku u národních výborů nižšího stupně je rada národního výboru vyššího stupně oprávněna omezit nebo přerušit financování.
(2) Ministerstvo financí je oprávněno v případech uvedených v odstavci 1 po projednání s krajským národním výborem omezit financování krajského národního výboru, odvětví nebo organizace podřízené krajskému národnímu výboru a národním výborům nižšího stupně.
(3) Právo omezení nebo přerušení financování přísluší orgánům uvedeným v odstavcích 1 a 2 i tehdy, jestliže národní výbor, jeho orgány a podřízené organizace neprovedou ve lhůtě dané uvedenými orgány stanovená nápravná opatření.
(4) S právem omezení nebo přerušení financování souvisí též právo odčerpat peněžní prostředky, které mají být odvedeny do rozpočtu národního výboru, z běžného účtu organizace ve Státní bance československé.
Úhrada výdajů na úkoly rozpočtově nezajištěné
Změny v rozpočtu
(1) Změny v rozpočtu mohou orgány národního výboru na základě zmocnění pléna národního výboru provádět jen za předpokladu, že nebudou narušeny závazné úkoly plánu rozvoje a soulad mezi plánem rozvoje a ročním rozpočtem. Dojde-li ke změnám v plánu rozvoje, musí být orgánem navrhujícím změnu plánu navrženo současně potřebné rozpočtové opatření.
(2) Rozpočet národního výboru může být překročen jen
Obsah
Část první
Oddíl první
Čl. 1
Čl. 2
Čl. 3
Čl. 4
Čl. 5
Čl. 6
Čl. 7
Čl. 8
Čl. 9
Čl. 10
Čl. 11
Oddíl druhý
Čl. 12
Čl. 13
Čl. 14
Čl. 15
Oddíl třetí
Čl. 16
Čl. 17
Čl. 18
Čl. 19
Oddíl čtvrtý
Čl. 20
Čl. 21
Část druhá
Oddíl první
Čl. 22
Čl. 23
Čl. 24
Čl. 25
Čl. 26
Čl. 27
Čl. 28
Čl. 29
Oddíl třetí
Čl. 30
Čl. 31
Čl. 32
Oddíl čtvrtý
Čl. 33
Oddíl pátý
Čl. 34
Část třetí
Čl. 35
Čl. 36
Čl. 37
Čl. 38
Čl. 39
Čl. 40
Čl. 41
Čl. 42
Čl. 43
Čl. 44
Čl. 45
Čl. 46
Část čtvrtá
Oddíl první
Čl. 47
Oddíl druhý
Čl. 48
Čl. 49
Čl. 50
Čl. 51
Čl. 52
Čl. 53
Čl. 54
Čl. 55
Část pátá
Čl. 56
Čl. 57
Část šestá
Čl. 58
Čl. 59
Prihláste sa pre poznámky, obľúbené a upozornenia
Informácie o predpise
| Citácia | Vyhláška č. 78 / 1960 Z. z. o rozpočtových pravidlách národných výborov |
|---|---|
| Typ predpisu | - |
| Autor | - |
| Zbierka | Zbierka zákonov |
| Dátum vyhlásenia | 21.06.1960 |
|---|---|
| Účinnosť od | 01.07.1960 |
| Účinnosť do | - |
| Stav | Platný |
Znenie predpisu má informatívny charakter.
Komentáre 0