Úplné znenie zákona č. 437 / 2006 Zb.
Úplné znenie zákona č. 325/1999 Zb. o azyle a zmene zákona č. 283 / 1991 Zb. o polícii Českej republiky v znení neskorších zmien a doplnení (zákon o azyle)
Platný
Verzie znenia:
11.09.2006
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
§ 3a
§ 3b
§ 3c
§ 3d
§ 3e
§ 3f
§ 3g
§ 4
§ 4a
§ 4b
§ 4c
HLAVA III
§ 5 až 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 10a
§ 10b
§ 10c
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 14a
§ 14b
§ 15
§ 15a
§ 16
§ 17
§ 17a
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 24
§ 24a
§ 24b
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29 až 31
§ 31a
HLAVA IV
§ 32
§ 33
§ 33a a 33b
HLAVA V
§ 34
§ 35
HLAVA VI
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
HLAVA VII
Díl 1
§ 41
§ 42
§ 42a
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 49a
Díl 2
§ 50
§ 50a
§ 51
§ 52
§ 53
Díl 3
§ 53a
§ 53b
§ 53c
Díl 4
§ 54
§ 54a
§ 55
§ 56
§ 56a
§ 56b
HLAVA VIII
Díl 1
§ 57
§ 58
Díl 2
§ 59
§ 60
Díl 3
§ 60a
§ 60b
Díl 4
§ 61
§ 61a
§ 61b
§ 62
§ 63
§ 64
§ 64a
§ 65
§ 65a
Díl 5
§ 66
§ 67
HLAVA IX
§ 68
§ 69
§ 70
HLAVA X
§ 71
§ 71a
§ 72
§ 73
§ 74 a 75
§ 76
§ 77
§ 78
§ 78a
§ 78b
§ 78c
§ 78d
HLAVA XI
§ 79
§ 80
§ 81
§ 81a
§ 82
§ 83
§ 84
HLAVA XII
§ 85
§ 85a
§ 85b
§ 86
§ 87
§ 87a
§ 88
§ 88a
§ 88b
§ 89
§ 89a
§ 90
§ 91
§ 91a
§ 92
§ 92a
§ 92b
§ 92c
§ 93
§ 93a
§ 93b
§ 94
ČÁST TŘETÍ
§ 96
§ 97
Zobrazeno prvních 200 z celkem 947 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
437
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 2/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 519/2002 Sb., zákonem č. 222/2003 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 57/2005 Sb., zákonem č. 350/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb. a zákonem č. 165/2006 Sb.
ZÁKON O AZYLU
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
MEZINÁRODNÍ OCHRANA
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
Zákon upravuje
a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území1),
b) řízení o udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany a řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,
c) práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany na území,
d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy,
e) státní integrační program,
f) azylová zařízení.
Základní pojmy
(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,
a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,
b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,
c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,
d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.
(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy1a), aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany se rozumí žádost podaná cizincem, u kterého lze předpokládat, že usiluje o získání azylu nebo doplňkové ochrany v České republice.
(4) Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, nebo cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Postavení žadatele má po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1b), má-li tato žaloba odkladný účinek.
(5) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.
(6) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.
(7) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.
(8) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.
(9) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).
(10) Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území1c).
(11) Rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany.
PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu
(1) Prohlášením o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu (dále jen „prohlášení o mezinárodní ochraně“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou.
(2) Prohlášení o mezinárodní ochraně lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.
Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o mezinárodní ochraně
a) policii
1. na hraničním přechodu2), nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a),
2. v přijímacím středisku,
3. na oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
4. v zařízení pro zajištění cizinců3), s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a), anebo
b) ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.
(1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o mezinárodní ochraně v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení mezinárodní ochrany na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.
(2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.
(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a poskytování ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany
a) po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě víza k pobytu do 90 dnů za účelem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „vstupní vízum“),
b) po dobu 5 dnů od doby prohlášení o mezinárodní ochraně v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,
c) od doby prohlášení o mezinárodní ochraně učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.
(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.
Vstupní vízum
(1) Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na útvaru policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčil čestným prohlášením.
(2) Vstupní vízum uděluje policie.
(3) Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.
(4) Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.
(1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.
(2) Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.
(3) Cizinec je povinen
a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
(4) Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany (§ 10).
Cizinci, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany (§ 10).
Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec
a) je v době učinění prohlášení o mezinárodní ochraně oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu4), nebo
b) učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
Doprava cizince do azylového zařízení
(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.
(2) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.
(3) Cizinec je povinen
a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b) dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
Žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se § 45 použije obdobně.
ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ
zrušeny
Ministerstvo je příslušné
a) k řízení o udělení mezinárodní ochrany a k řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,
b) k určení členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d), není-li příslušná Česká republika.
Na řízení o udělení mezinárodní ochrany a na řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem5), ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem5a), ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině5b), dále ustanovení o úřední desce5c), o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat5d), a o ustanovení zástupce pro doručování5e), a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům5f), o ústním jednání5g), o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka5h), o lhůtách pro vydání rozhodnutí5i) a ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu5j).
Zahájení řízení
(1) Řízení o udělení mezinárodní ochrany se zahajuje podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.
(2) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.
(3) Cizinec, který v České republice o udělení mezinárodní ochrany již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení mezinárodní ochrany nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Dvouletá lhůta neplatí v případě, jestliže řízení o udělení mezinárodní ochrany zahájené podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno podle § 25 písm. a) nebo h) a Česká republika je příslušná k posuzování jeho nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d). Dvouletá lhůta se dále nevztahuje na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizincem, u kterého bylo v řízení o správním vyhoštění vedeném podle zvláštního právního předpisu4) rozhodnuto, že jeho vycestování z území není možné.
(4) Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout.
(5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu písemně vyzve cizince k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti. Ve výzvě ministerstvo cizince písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci či ochranou uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů od prohlášení o mezinárodní ochraně.
Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany
Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná,
a) byla-li podána občanem Evropské unie5k), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství5l), nebo
b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný členský stát Evropské unie1d).
Doprava žadatele o udělení mezinárodní ochrany do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
Bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 10a písm. b), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d).
Doprava žadatele o udělení mezinárodní ochrany v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
V případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany z hraničního přechodu do přijímacího střediska nebo ministerstvem určeného pobytového střediska.
Řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se zahajuje z podnětu ministerstva.
Důvody udělení azylu
Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec
a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
Azyl za účelem sloučení rodiny
(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
a) manžel azylanta,
b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
c) rodič azylanta mladšího 18 let, nebo
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 10.
(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.
Humanitární azyl
Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.
Důvody udělení doplňkové ochrany
(1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje
a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,
c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny
(1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
a) manžel osoby požívající doplňkové ochrany,
b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let,
c) rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, nebo
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 10.
(3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochrany.
Důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany
(1) Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12 nebo 13, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) se dopustil před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Azyl dále nelze udělit, pokud
a) cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona,
b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledování podle § 12.
(1) Doplňkovou ochranu podle § 14a nebo 14b nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.
(1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel
a) uvádí pouze ekonomické důvody,
b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
c) žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
d) v opakovaně podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
f) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl,
g) neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,
h) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,
i) může nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu s přihlédnutím k osobní situaci žadatele o mezinárodní ochranu, nebo
j) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu.
(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.
(3) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
(4) Nezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.
Důvody odnětí a zánik azylu nebo doplňkové ochrany
(1) Azyl udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže
a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí,
b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
§ 3a
§ 3b
§ 3c
§ 3d
§ 3e
§ 3f
§ 3g
§ 4
§ 4a
§ 4b
§ 4c
HLAVA III
§ 5 až 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 10a
§ 10b
§ 10c
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 14a
§ 14b
§ 15
§ 15a
§ 16
§ 17
§ 17a
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 24
§ 24a
§ 24b
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29 až 31
§ 31a
HLAVA IV
§ 32
§ 33
§ 33a a 33b
HLAVA V
§ 34
§ 35
HLAVA VI
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
HLAVA VII
Díl 1
§ 41
§ 42
§ 42a
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 49a
Díl 2
§ 50
§ 50a
§ 51
§ 52
§ 53
Díl 3
§ 53a
§ 53b
§ 53c
Díl 4
§ 54
§ 54a
§ 55
§ 56
§ 56a
§ 56b
HLAVA VIII
Díl 1
§ 57
§ 58
Díl 2
§ 59
§ 60
Díl 3
§ 60a
§ 60b
Díl 4
§ 61
§ 61a
§ 61b
§ 62
§ 63
§ 64
§ 64a
§ 65
§ 65a
Díl 5
§ 66
§ 67
HLAVA IX
§ 68
§ 69
§ 70
HLAVA X
§ 71
§ 71a
§ 72
§ 73
§ 74 a 75
§ 76
§ 77
§ 78
§ 78a
§ 78b
§ 78c
§ 78d
HLAVA XI
§ 79
§ 80
§ 81
§ 81a
§ 82
§ 83
§ 84
HLAVA XII
§ 85
§ 85a
§ 85b
§ 86
§ 87
§ 87a
§ 88
§ 88a
§ 88b
§ 89
§ 89a
§ 90
§ 91
§ 91a
§ 92
§ 92a
§ 92b
§ 92c
§ 93
§ 93a
§ 93b
§ 94
ČÁST TŘETÍ
§ 96
§ 97
Prihláste sa pre poznámky, obľúbené a upozornenia
Informácie o predpise
| Citácia | Úplné znenie zákona č. 437 / 2006 Z. z., zákona č. 325/1999 Z. z., o azyle a zmene zákona č. 283 / 1991 Z. z., o polícii Českej republiky v znení neskorších zmien a doplnení (zákon o azyle) |
|---|---|
| Typ predpisu | - |
| Autor | - |
| Zbierka | Zbierka zákonov |
| Dátum vyhlásenia | 11.09.2006 |
|---|---|
| Účinnosť od | - |
| Účinnosť do | - |
| Stav | Platný |
Znenie predpisu má informatívny charakter.
Komentáre 0