Zákon č. 262 / 2006 Zb.
Zákonník práce
Platný
Zákon
Účinnosť od 01.01.2007
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 1a
§ 2
§ 3
§ 4
§ 4a
§ 5
HLAVA II
Díl 1
§ 6
Díl 2
§ 7
§ 9
§ 11
HLAVA IV
§ 16
§ 17
HLAVA V
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
§ 30
§ 31
§ 32
HLAVA II
§ 33
§ 34
§ 34a
§ 34b
§ 35
§ 36
§ 37
§ 37a
§ 38
§ 39
HLAVA III
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 43a
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
HLAVA IV
Díl 1
§ 48
Díl 2
§ 49
Díl 3
Oddíl 1
§ 50
§ 51
§ 51a
Oddíl 2
§ 52
Oddíl 3
§ 53
§ 54
Díl 4
§ 55
§ 56
Díl 5
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
Díl 6
§ 62
§ 63
§ 64
Díl 7
§ 65
§ 66
Díl 8
§ 67
§ 68
Díl 9
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
Díl 10
§ 73
§ 73a
ČÁST TŘETÍ
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 77a
§ 77b
ČÁST ČTVRTÁ
HLAVA I
§ 78
§ 79
§ 79a
§ 80
HLAVA II
Díl 1
§ 81
§ 83
§ 83a
§ 84
Díl 2
§ 85
Díl 3
§ 86
§ 87
Díl 4
§ 87a
HLAVA III
§ 88
§ 89
HLAVA IV
Díl 1
§ 90
§ 90a
§ 90b
Díl 2
§ 91
Díl 3
§ 92
HLAVA V
§ 93
HLAVA VI
§ 94
HLAVA VII
§ 95
HLAVA VIII
§ 96
§ 97
§ 98
§ 99
HLAVA IX
§ 100
ČÁST PÁTÁ
HLAVA I
§ 101
§ 102
HLAVA II
§ 103
§ 104
§ 105
§ 106
HLAVA III
§ 107
§ 108
ČÁST ŠESTÁ
HLAVA I
§ 109
§ 110
§ 111
§ 112
HLAVA II
§ 113
§ 114
§ 114a
§ 115
§ 116
§ 117
§ 118
§ 119
§ 120
§ 121
HLAVA III
§ 122
§ 123
§ 124
§ 125
§ 126
§ 127
§ 128
§ 129
§ 130
§ 131
§ 132
§ 133
§ 133a
§ 134
§ 134a
§ 135
§ 136
§ 137
HLAVA IV
§ 138
HLAVA V
§ 139
HLAVA VI
§ 140
HLAVA VII
§ 141
§ 142
§ 143
§ 144
§ 144a
HLAVA VIII
Díl 1
§ 145
§ 146
Díl 2
§ 147
§ 148
§ 149
§ 150
ČÁST SEDMÁ
HLAVA I
§ 151
§ 152
§ 153
§ 154
§ 155
HLAVA II
Díl 1
§ 156
§ 157
§ 158
§ 159
§ 160
§ 161
§ 162
§ 163
§ 164
Díl 2
§ 165
Díl 3
§ 166
§ 167
§ 168
§ 169
§ 170
§ 171
Díl 4
§ 172
HLAVA III
Díl 1
§ 173
§ 174
Díl 2
§ 175
§ 176
Díl 3
§ 177
§ 178
Díl 4
§ 179
§ 180
Díl 5
§ 181
HLAVA IV
§ 182
§ 183
§ 184
§ 185
§ 186
§ 187
§ 188
§ 189
HLAVA V
§ 190
HLAVA VI
§ 190a
ČÁST OSMÁ
HLAVA I
Díl 1
§ 191
§ 191a
§ 192
§ 193
§ 194
§ 195
§ 195a
§ 196
§ 197
§ 198
§ 199
Díl 2
§ 200
§ 201
§ 202
§ 203
§ 203a
§ 204
§ 205
HLAVA II
§ 206
HLAVA III
§ 207
§ 208
§ 209
§ 210
ČÁST DEVÁTÁ
HLAVA I
§ 211
HLAVA II
§ 212
§ 213
HLAVA III
§ 215
HLAVA IV
Díl 1
§ 216
Díl 2
§ 217
§ 218
§ 219
Díl 3
§ 220
Díl 4
§ 221
Díl 5
§ 222
§ 222a
Díl 6
§ 223
ČÁST DESÁTÁ
HLAVA I
§ 224
§ 225
§ 226
HLAVA II
§ 227
§ 228
§ 229
§ 230
§ 231
§ 232
§ 233
§ 234
§ 235
HLAVA III
§ 236
HLAVA IV
Díl 1
§ 237
Díl 2
§ 238
Díl 3
§ 239
§ 240
§ 241
§ 241a
Díl 4
§ 242
Díl 5
§ 243
§ 244
§ 244a
§ 245
§ 246
§ 247
ČÁST JEDENÁCTÁ
HLAVA I
§ 248
§ 249
HLAVA II
Díl 1
§ 250
Díl 2
§ 251
Díl 3
Oddíl 1
§ 252
§ 253
§ 254
Oddíl 2
§ 255
§ 256
Díl 4
§ 257
§ 258
§ 259
§ 260
Díl 5
§ 261
§ 262
§ 263
§ 264
HLAVA III
Díl 1
§ 265
Díl 2
§ 266
Díl 3
§ 267
Díl 4
§ 268
Díl 5
Oddíl 1
§ 269
§ 270
§ 271
Oddíl 2
§ 271a
§ 271b
§ 271c
§ 271ca
§ 271d
§ 271e
§ 271f
Oddíl 3
§ 271g
§ 271h
§ 271i
§ 271j
Oddíl 4
§ 271k
§ 271l
§ 271m
§ 271n
§ 271o
§ 271p
§ 271q
§ 271r
§ 271s
§ 271t
§ 271u
HLAVA IV
§ 272
§ 273
§ 274
§ 274a
§ 275
ČÁST DVANÁCTÁ
HLAVA I
§ 276
§ 277
HLAVA II
§ 278
§ 279
§ 280
HLAVA III
§ 281
§ 282
§ 283
§ 284
§ 285
HLAVA IV
§ 286
§ 287
HLAVA V
§ 288
§ 289
§ 290
§ 291
§ 292
§ 293
§ 294
§ 295
§ 295a
§ 296
§ 297
§ 298
§ 298a
§ 299
ČÁST TŘINÁCTÁ
HLAVA I
§ 300
HLAVA II
§ 301
§ 301a
§ 302
§ 303
§ 304
HLAVA III
§ 305
§ 306
HLAVA IV
§ 307
HLAVA V
§ 307a
§ 307b
§ 308
§ 309
§ 309a
HLAVA VI
§ 310
§ 311
HLAVA VII
§ 312
§ 313
§ 314
§ 315
HLAVA VIII
§ 316
HLAVA IX
§ 317
§ 317a
§ 318
§ 319
§ 319a
HLAVA X
§ 320
§ 320a
§ 321
§ 322
§ 323
§ 324
HLAVA XI
§ 324a
HLAVA XII
§ 328
HLAVA XIII
§ 330
§ 331
§ 332
§ 333
HLAVA XIV
§ 334
§ 334a
§ 335
§ 335a
§ 336
§ 337
HLAVA XV
Díl 1
§ 338
§ 339
§ 339a
§ 340
§ 341
§ 342
Díl 2
§ 343
§ 344
§ 345
§ 345a
HLAVA XVI
§ 346
HLAVA XVII
§ 346a
§ 346b
§ 346c
§ 346d
§ 346e
§ 347
§ 348
§ 349
§ 350
§ 350a
§ 350b
HLAVA XVIII
Díl 1
§ 351
§ 352
§ 353
Díl 2
§ 354
Díl 3
§ 355
Díl 4
§ 356
Díl 5
§ 357
§ 358
§ 359
§ 360
§ 361
§ 362
HLAVA XIX
§ 363
ČÁST ČTRNÁCTÁ
HLAVA I
§ 364
Díl 1
§ 365
§ 391
§ 392
§ 393
Díl 2
§ 393a
Díl 3
§ 394
HLAVA II
§ 395
§ 396
Zobrazeno prvních 200 z celkem 3027 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
262
ZÁKON
ze dne 21. dubna 2006
zákoník práce
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Tento zákon
a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,
c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1),
d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení.
(1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména
a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce,
c) spravedlivé odměňování zaměstnance,
d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy2). Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
(1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
(2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
(3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
(4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.
(1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se tento zákon vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.
(2) Jestliže je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr tímto zákonem.
SMLUVNÍ STRANY ZÁKLADNÍCH PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Zaměstnanec
Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Zaměstnavatel
Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Za Českou republiku (dále jen „stát“)6) v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu7), která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu (§ 3) zaměstnance zaměstnává.
Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.
ROVNÉ ZACHÁZENÍ A ZÁKAZ DISKRIMINACE
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.
(3) Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon108).
(4) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.
Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.
NĚKTERÁ USTANOVENÍ O PRÁVNÍM JEDNÁNÍ
Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
(1) Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon.
(2) Požaduje-li zákon, aby právní jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné právní jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, že k tomuto projednání nedošlo.
(3) Neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.
Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.
(1) Jsou-li pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změny anebo dohoda podle § 49 a § 77 odst. 5 písm. a) uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, je zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil.
(2) Zaměstnanec má právo od pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo jejich změny, které jsou uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, odstoupit od okamžiku jejich uzavření, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance podle odstavce 1. Odstoupení musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Odstoupení je možné, jen dokud nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním.
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.
(1) V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží.
(2) Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.
(3) Kolektivní smlouva je
a) podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele,
b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.
(4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání11).
(1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance.
(2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.
(3) Jestliže se odborové organizace neshodnou ve lhůtě 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 2, jsou povinny o této skutečnosti zaměstnavatele bez odkladu informovat. Zaměstnavatel je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, nebo s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud
a) zaměstnavatel po marném uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 2 zveřejnil způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu,
b) uplynula lhůta 30 dnů od oznámení zaměstnavatele podle písmene a) a
c) zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení zaměstnavatele způsobem podle odstavce 4.
(4) Kolektivní smlouva podle odstavce 3 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele podle odstavce 3 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy, a toto prohlášení doručí zaměstnavateli.
(5) Jestliže nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve svém prohlášení podle odstavce 4 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(6) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo nebyly určeny nadpoloviční většinou všech zaměstnanců zaměstnavatele podle odstavce 5, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy podle odstavce 3 nebo 5 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen projednat předložený návrh kolektivní smlouvy s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh kolektivní smlouvy je zaměstnavatel povinen s ostatními odborovými organizacemi projednat před uzavřením kolektivní smlouvy.
(7) Není-li kolektivní smlouva uzavřena postupem podle odstavce 3 nebo 5 ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 3 písm. a) došlo k oznámení zaměstnancům, nebo ode dne, kdy podle odstavců 4 a 5 bylo zaměstnavateli doručeno prohlášení zaměstnanců, právo zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu podle odstavce 3 nebo 5 zaniká.
(1) Kolektivní smlouva je závazná pro její smluvní strany.
(2) Kolektivní smlouva je závazná také pro
a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, která uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili,
b) zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová organizace nebo odborové organizace,
c) odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně odborová organizace.
(3) Zaměstnanec má právo předkládat smluvním stranám kolektivní smlouvy podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání.
(4) Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Je-li uplynutí doby podle věty první vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat nejzazší dobu její účinnosti. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.
(2) Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně.
(3) Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.
(1) K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží.
(2) K ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle jiného právního předpisu11), se nepřihlíží.
(3) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže písemnosti, jinak se k ní nepřihlíží.
(1) Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou.
(2) Není možné se domáhat relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy.
(3) Kolektivní smlouvu není možné zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran; sjednají-li si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy, nepřihlíží se k tomu.
Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.
PRACOVNÍ POMĚR
POSTUP PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU
(1) Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu12) jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.
(2) Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.
V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce.
PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA A VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
(1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(2) Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy spolku, odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy.
(3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem16a); nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího
a) organizační složky státu7),
b) organizačního útvaru organizační složky státu,
c) organizačního útvaru státního podniku13),
d) organizačního útvaru státního fondu14),
e) příspěvkové organizace15),
f) organizačního útvaru příspěvkové organizace,
g) organizačního útvaru v Policii České republiky16).
(4) Jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu16b); nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího
a) organizační složky státu7) vedoucí nadřízené organizační složky státu,
b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu7),
c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku13),
d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu14),
e) příspěvkové organizace zřizovatel,
f) organizačního útvaru příspěvkové organizace15) vedoucí této příspěvkové organizace,
g) organizačního útvaru v Policii České republiky16) policejní prezident.
(1) Pracovní smlouva musí obsahovat
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce.
(2) Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.
(3) Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
(4) Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.
(5) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.
(1) Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87).
(2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Toto omezení neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.
Zkušební doba
(1) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební doba musí být sjednána písemně.
(2) Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než
a) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
b) 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
(3) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
(4) Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích odstavců 2 a 3 písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.
(5) Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
Informování o obsahu pracovního poměru
(1) Neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o
a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
b) bližším označení druhu a místa výkonu práce,
c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,
d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,
e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby,
f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,
h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance,
a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) až i) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
(3) O změnách údajů uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů.
(4) Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout; zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace zaměstnanci.
(5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.
Informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu
(1) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen předem písemně informovat zaměstnance o
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 1a
§ 2
§ 3
§ 4
§ 4a
§ 5
HLAVA II
Díl 1
§ 6
Díl 2
§ 7
§ 9
§ 11
HLAVA IV
§ 16
§ 17
HLAVA V
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
§ 30
§ 31
§ 32
HLAVA II
§ 33
§ 34
§ 34a
§ 34b
§ 35
§ 36
§ 37
§ 37a
§ 38
§ 39
HLAVA III
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 43a
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
HLAVA IV
Díl 1
§ 48
Díl 2
§ 49
Díl 3
Oddíl 1
§ 50
§ 51
§ 51a
Oddíl 2
§ 52
Oddíl 3
§ 53
§ 54
Díl 4
§ 55
§ 56
Díl 5
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
Díl 6
§ 62
§ 63
§ 64
Díl 7
§ 65
§ 66
Díl 8
§ 67
§ 68
Díl 9
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
Díl 10
§ 73
§ 73a
ČÁST TŘETÍ
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 77a
§ 77b
ČÁST ČTVRTÁ
HLAVA I
§ 78
§ 79
§ 79a
§ 80
HLAVA II
Díl 1
§ 81
§ 83
§ 83a
§ 84
Díl 2
§ 85
Díl 3
§ 86
§ 87
Díl 4
§ 87a
HLAVA III
§ 88
§ 89
HLAVA IV
Díl 1
§ 90
§ 90a
§ 90b
Díl 2
§ 91
Díl 3
§ 92
HLAVA V
§ 93
HLAVA VI
§ 94
HLAVA VII
§ 95
HLAVA VIII
§ 96
§ 97
§ 98
§ 99
HLAVA IX
§ 100
ČÁST PÁTÁ
HLAVA I
§ 101
§ 102
HLAVA II
§ 103
§ 104
§ 105
§ 106
HLAVA III
§ 107
§ 108
ČÁST ŠESTÁ
HLAVA I
§ 109
§ 110
§ 111
§ 112
HLAVA II
§ 113
§ 114
§ 114a
§ 115
§ 116
§ 117
§ 118
§ 119
§ 120
§ 121
HLAVA III
§ 122
§ 123
§ 124
§ 125
§ 126
§ 127
§ 128
§ 129
§ 130
§ 131
§ 132
§ 133
§ 133a
§ 134
§ 134a
§ 135
§ 136
§ 137
HLAVA IV
§ 138
HLAVA V
§ 139
HLAVA VI
§ 140
HLAVA VII
§ 141
§ 142
§ 143
§ 144
§ 144a
HLAVA VIII
Díl 1
§ 145
§ 146
Díl 2
§ 147
§ 148
§ 149
§ 150
ČÁST SEDMÁ
HLAVA I
§ 151
§ 152
§ 153
§ 154
§ 155
HLAVA II
Díl 1
§ 156
§ 157
§ 158
§ 159
§ 160
§ 161
§ 162
§ 163
§ 164
Díl 2
§ 165
Díl 3
§ 166
§ 167
§ 168
§ 169
§ 170
§ 171
Díl 4
§ 172
HLAVA III
Díl 1
§ 173
§ 174
Díl 2
§ 175
§ 176
Díl 3
§ 177
§ 178
Díl 4
§ 179
§ 180
Díl 5
§ 181
HLAVA IV
§ 182
§ 183
§ 184
§ 185
§ 186
§ 187
§ 188
§ 189
HLAVA V
§ 190
HLAVA VI
§ 190a
ČÁST OSMÁ
HLAVA I
Díl 1
§ 191
§ 191a
§ 192
§ 193
§ 194
§ 195
§ 195a
§ 196
§ 197
§ 198
§ 199
Díl 2
§ 200
§ 201
§ 202
§ 203
§ 203a
§ 204
§ 205
HLAVA II
§ 206
HLAVA III
§ 207
§ 208
§ 209
§ 210
ČÁST DEVÁTÁ
HLAVA I
§ 211
HLAVA II
§ 212
§ 213
HLAVA III
§ 215
HLAVA IV
Díl 1
§ 216
Díl 2
§ 217
§ 218
§ 219
Díl 3
§ 220
Díl 4
§ 221
Díl 5
§ 222
§ 222a
Díl 6
§ 223
ČÁST DESÁTÁ
HLAVA I
§ 224
§ 225
§ 226
HLAVA II
§ 227
§ 228
§ 229
§ 230
§ 231
§ 232
§ 233
§ 234
§ 235
HLAVA III
§ 236
HLAVA IV
Díl 1
§ 237
Díl 2
§ 238
Díl 3
§ 239
§ 240
§ 241
§ 241a
Díl 4
§ 242
Díl 5
§ 243
§ 244
§ 244a
§ 245
§ 246
§ 247
ČÁST JEDENÁCTÁ
HLAVA I
§ 248
§ 249
HLAVA II
Díl 1
§ 250
Díl 2
§ 251
Díl 3
Oddíl 1
§ 252
§ 253
§ 254
Oddíl 2
§ 255
§ 256
Díl 4
§ 257
§ 258
§ 259
§ 260
Díl 5
§ 261
§ 262
§ 263
§ 264
HLAVA III
Díl 1
§ 265
Díl 2
§ 266
Díl 3
§ 267
Díl 4
§ 268
Díl 5
Oddíl 1
§ 269
§ 270
§ 271
Oddíl 2
§ 271a
§ 271b
§ 271c
§ 271ca
§ 271d
§ 271e
§ 271f
Oddíl 3
§ 271g
§ 271h
§ 271i
§ 271j
Oddíl 4
§ 271k
§ 271l
§ 271m
§ 271n
§ 271o
§ 271p
§ 271q
§ 271r
§ 271s
§ 271t
§ 271u
HLAVA IV
§ 272
§ 273
§ 274
§ 274a
§ 275
ČÁST DVANÁCTÁ
HLAVA I
§ 276
§ 277
HLAVA II
§ 278
§ 279
§ 280
HLAVA III
§ 281
§ 282
§ 283
§ 284
§ 285
HLAVA IV
§ 286
§ 287
HLAVA V
§ 288
§ 289
§ 290
§ 291
§ 292
§ 293
§ 294
§ 295
§ 295a
§ 296
§ 297
§ 298
§ 298a
§ 299
ČÁST TŘINÁCTÁ
HLAVA I
§ 300
HLAVA II
§ 301
§ 301a
§ 302
§ 303
§ 304
HLAVA III
§ 305
§ 306
HLAVA IV
§ 307
HLAVA V
§ 307a
§ 307b
§ 308
§ 309
§ 309a
HLAVA VI
§ 310
§ 311
HLAVA VII
§ 312
§ 313
§ 314
§ 315
HLAVA VIII
§ 316
HLAVA IX
§ 317
§ 317a
§ 318
§ 319
§ 319a
HLAVA X
§ 320
§ 320a
§ 321
§ 322
§ 323
§ 324
HLAVA XI
§ 324a
HLAVA XII
§ 328
HLAVA XIII
§ 330
§ 331
§ 332
§ 333
HLAVA XIV
§ 334
§ 334a
§ 335
§ 335a
§ 336
§ 337
HLAVA XV
Díl 1
§ 338
§ 339
§ 339a
§ 340
§ 341
§ 342
Díl 2
§ 343
§ 344
§ 345
§ 345a
HLAVA XVI
§ 346
HLAVA XVII
§ 346a
§ 346b
§ 346c
§ 346d
§ 346e
§ 347
§ 348
§ 349
§ 350
§ 350a
§ 350b
HLAVA XVIII
Díl 1
§ 351
§ 352
§ 353
Díl 2
§ 354
Díl 3
§ 355
Díl 4
§ 356
Díl 5
§ 357
§ 358
§ 359
§ 360
§ 361
§ 362
HLAVA XIX
§ 363
ČÁST ČTRNÁCTÁ
HLAVA I
§ 364
Díl 1
§ 365
§ 391
§ 392
§ 393
Díl 2
§ 393a
Díl 3
§ 394
HLAVA II
§ 395
§ 396
Prihláste sa pre poznámky, obľúbené a upozornenia
Informácie o predpise
| Citácia | Zákon č. 262 / 2006 Zb., Zákonník práce |
|---|---|
| Typ predpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Zbierka | Zbierka zákonov |
| Dátum vyhlásenia | 07.06.2006 |
|---|---|
| Účinnosť od | 01.01.2007 |
| Účinnosť do | - |
| Stav | Platný |
Právne oblasti:
Zdravie a bezpečnosť pri práci
Dane
Pracovné zmluvy nezamestnané
Financie
Kolektívne rokovania
Mzdy, platy, mzdy, kompenzácia
Náhrada škody podľa pracovného práva
Odškodnenie v pracovnom práve
Občianske právo
Občianske právo hmotné
Pracovné vzťahy
Pracovný čas
Zamestnanosť. Vzťah služieb
Pracovné právo
Pracovná zmluva
Vzdelávanie, vzdelávanie, vzdelávanie
Správne právo
Ústavný (štátny) zákon
Základné ľudské práva
Osobitné pracovné podmienky
Znenie predpisu má informatívny charakter.
Komentáre 0