Je Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. stále platný?

Áno, Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. je stále platný a účinný.

Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. - Vyhláška Ministerstva miestneho rozvoja...

Q: Čo je Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb.?

Dekrét Ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Z. z. o všeobecných technických požiadavkách na stavebníctvo — Vyhláška Ministerstva miestneho rozvoja o všeobecných technických požiadavkách na stavebníctvo.

Q: Kedy nadobudol Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. účinnosti?

Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. nadobudol účinnosť 01.07.1998.

Q: Koľkokrát bol Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. novelizovaný?

Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb. má 4 časových verzií znenia.

137

Uznesenie

Ministerstvo miestneho rozvoja

z 9. júna 1998,

o všeobecných technických požiadavkách na konštrukciu

Podľa § 143 ods. 1 písm. k) zákona č. 50 / 1976 Z. z. o územnom plánovaní a stavebníctve (Stavebný zákon), zmeneného a doplneného zákonom č. 83 / 1998 Z. z.:

Základné ustanovenia

§ 1

Predmet úpravy

V vyhláške sa stanovujú základné požiadavky na územné technické riešenia budov a na účelovo a stavebno-technické riešenia budov, ktoré patria do rozsahu pôsobnosti všeobecných stavebných úradov a obecných orgánov podľa § 117, 118, 119, 123 a 124 stavebného práva.

Rozsah pôsobnosti

§ 2

(1) Podľa tejto vyhlášky sa vykonáva spracovanie a obstarávanie dokumentov o územnom plánovaní a dokumentov o územnom plánovaní, návrh, umiestnenie, povolenie alebo podávanie správ, realizácia, schvaľovanie, používanie a likvidácia budov a výkon štátneho stavebného dozoru.

(2) Ustanovenia tohto dekrétu sa uplatňujú aj v prípade stavebných úprav, údržbových prác, zmien vo využívaní budov, dočasných stavebných prác a nadstavieb, ako aj v prípade budov, ktoré sú kultúrnymi pamiatkami (1), pokiaľ tomu nebránia vážne technické alebo technické dôvody.

(3) Požiadavky uvedené v prvej časti tretej časti tohto dekrétu sa vzťahujú na všetky druhy konštrukcie podľa oddielu 1, pokiaľ nie je v štvrtej časti uvedené inak.

§ 3

Na účely tohto dekrétu:

(a) budova je nadzemná budova s priestorovo orientovanými a vonkajšími prevažne uzavretými obvodovými stenami a strešnými konštrukciami;

(b) budova na montáž viac ako jednej osoby je budova s aspoň jedným priestorom určeným na montáž najmenej 200 osôb, v ktorej má pôdorys menej ako 4 m2 na osobu (konferenčné miestnosti, divadlá, kiná, koncertné sály, tanečné sály, športové sály, stánky atď.),

(c) výstavba pre obchod je stavba, ktorá obsahuje celkovú predajnú plochu viac ako 2000 m2 (napr. veľkoobchod, nákupné centrá, obchodné priestory);

(d) ubytovacia jednotka je jedna izba alebo sada izieb, ktoré sa stretávajú a sú určené na použitie ich technickým dizajnom a vybavením;

(e) konštrukcia na výrobu a skladovanie je budova určená na priemyselnú, remeselnú a inú výrobu, prípadne na služby, ktoré majú charakter výroby, a na skladovanie výrobkov, materiálov a materiálov s výnimkou skladovacích konštrukcií uvedených v písmene j);

(f) poľnohospodárska štruktúra je budova pre chov hospodárskych zvierat, skladovanie produktov živočíšnej výroby, prípravu a skladovanie krmiva a podstielky, pestovanie rastlín, skladovanie a po zbere rastlinných produktov, skladovanie a príprava výživových produktov, prípravkov na ochranu rastlín a rastlinných produktov a poľnohospodárskych služieb,

g) siete technického vybavenia sú nadzemné alebo podzemné vedenia vrátane tvaroviek, zariadení a konštrukcií, ktoré zabezpečujú napojenie územia, obcí, ich častí a štruktúr na rôzne typy technických zariadení; technické siete zariadení sú energia (elektrické vedenia, plynovody a teplo), voda, kanalizácia a telekomunikácie alebo iné trate (napríklad potrubia), podľa ich účelu;

(h) byt je apartmán izieb alebo jedna obývacia izba, ktorá svojím návrhom a vybavením spĺňa požiadavky na trvalé bývanie a je určená na tento účel použitia;

i) obývacia izba je súčasťou bytu (najmä obývacia izba, spálňa, jedáleň), ktorá spĺňa požiadavky stanovené v tomto dekréte, je určená na trvalé bývanie a má najmenšiu podlahovú plochu 8 m2, ak byt pozostáva z jednej obývacej izby, podlahová plocha musí byť aspoň 16 m2;

j) obývacia izba je miestnosť alebo miestnosť, ktorá svojím umiestnením, veľkosťou a usporiadaním spĺňa požiadavky na pobyt osôb v nej (napr. kancelárie, dielne, kancelárie, vyučovacie zariadenia, priestory v zdravotníckych zariadeniach, hotely a ubytovne, haly rôznych účelov, miestnosti kín, divadlá a kultúrne zariadenia, miestnosti v budovách pre individuálnu rekreáciu atď.),

k) malá čistička odpadových vôd je čistička odpadových vôd do 500 ekvivalentných obyvateľov;

(l) štandardná hodnota je osobitná technická požiadavka uvedená v príslušnej českej technickej norme ČSN, ktorej súlad sa v osobitných ustanoveniach považuje za splnenie požiadaviek stanovených v nej.

ČÁST PRVNÍ

Územné technické požiadavky na výstavbu a umiestnenie

§ 5

Tesnenia jednotlivých dodávok vody

(1) Studňa jednotlivých dodávok vody (ďalej len "well") sa musí nachádzať v prostredí, ktoré nie je zdrojom potenciálneho znečistenia, ani hrozbou pre kvalitu vody vo studni a v takej pozícii, aby neovplyvňovalo hojnosť priľahlých studní.

(2) Minimálnu vzdialenosť medzi vrtom a zdrojmi možného znečistenia a susednými vrtmi určujú štandardné hodnoty.

§ 6

Potrubia a malé čistiace prostriedky

(1) Čerpacie stanice sú postavené len tam, kde sa odpadová voda z odpadových vôd nemôže prepravovať do kanalizačnej siete alebo kde čistenie odpadových vôd v malej čističke odpadových vôd nespĺňa osobitné potreby na mieste. Žumpa nesmie byť vybavená odtokmi a musí byť vetraná.

(2) Potrubie alebo malý čistiaci prostriedok musia byť umiestnené a upravené tak, aby umožňovali výhľadové pripojenie budovy do kanalizačnej siete. Po pripojení stavby do kanalizačnej siete musí byť jama vypnutá a dezinfikovaná.

(3) Rúra alebo malý čistiaci prostriedok sa umiestni tak, aby mali prístup alebo príchod na zber jeho obsahu.

(4) Najmenšia vzdialenosť žumpy alebo malých čistiarní od studne individuálneho zásobovania vodou je určená štandardnými hodnotami.

§ 10

Disperzné povrchy a zariadenia na prepravu pokojov

(1) Pred vstupom do budovy musia mať rozptylovú plochu (napr. chodník, verejný priestor) zodpovedajúcu typu stavby. Riešenie rozptylových plôch musí umožniť hladký a bezpečný prístup, ako aj odchod a rozptýlenie osôb vrátane osôb so zníženou pohyblivosťou do okolitej budovy.

(2) Stavby musí být vybaveny normovým počtem odstavných a parkovacích stání,8) včetně předepsaného počtu stání pro vozidla zdravotně postižených osob,10) řešených jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo umístěných na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření.5) U bytových domů mohou být odstavná a parkovací stání umístěna i mimo pozemek stavby.

§ 11

Napojenie budov na siete technického vybavenia

(1) Budovy musia byť napojené podľa typu a potreby k zdroju pitnej vody, prípadne úžitkovej vody a protipožiarnej vody, potrebnej energie, zariadenia na likvidáciu odpadových vôd a musia umožňovať napojenie na telekomunikačnú sieť.

(2) Každé napojenie na vodovodné a energetické siete musí byť uzavreté samostatne. Uzávery a vonkajšie zberné miesta na zber vody na hasenie musia byť prístupné a trvalo označené.

(3) Stavby musí být napojeny na veřejnou kanalizaci, pokud je v technicky, popřípadě ekonomicky dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování odpadních vod (například malé čistírny, žumpy).

(4) Všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní terénu, musí být plynotěsné.

§ 12

Oplocení pozemků

(1) Pozemok s budovami musí byť oplotený,

a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí (například stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, veterinární asanační ústavy),

b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat (například nápravná zařízení, kasárna, infekční pavilony nemocnic, uzavřená psychiatrická oddělení, zoologické zahrady),

c) které je třeba chránit před okolními vlivy (například stavby průmyslu potravin, nápojů a pochutin),

d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob (jaderná zařízení, regulační, měřicí stanice apod.).

(2) Oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a jejího okolí11) a nesmí zasahovat do rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikace.

(3) Provedení oplocení nesmí ohrožovat bezpečnost osob včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace a účastníků silničního provozu.

§ 13

Vliv staveb na životní prostředí

(1) Negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací a zastínění budov, nesmí překročit limity uvedené v příslušných předpisech.12)

(2) Nakladanie s odpadom (zber, likvidácia a prípadne zhodnotenie) sa musí riadiť v súlade s osobitnými predpismi. 13)

(3) Zařízení a prostory pro nakládání s odpady musí být umístěny v souladu s požadavky na ochranu zdraví lidí a na ochranu životního prostředí.

§ 14

Staveniště

(1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dále k znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.

(2) Požadavky na staveništní zařízení z hlediska požární bezpečnosti staveb jsou dány normovými hodnotami.

(3) V památkových rezervacích a v přírodních zvláště chráněných územích lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná. Stavby zařízení staveniště nelze ani dodatečně povolit jako stavby trvalé.

(4) Odvádění srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení pozemku staveniště včetně vnitrostaveništních komunikací, nenarušovala a neznečišťovala se odtoková zařízení pozemních komunikací a jiných ploch přiléhajících ke staveništi a nezpůsobilo se jejich podmáčení.

(5) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v prostoru staveniště musí být polohově a výškově vyznačeny před zahájením stavby.

(6) Veřejná prostranství14) a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností (chodníky, podchody apod.), včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Ustanovení zvláštního předpisu10),15) tím není dotčeno.

(7) Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště smí použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do původního stavu, pokud nebudou určeny k jinému využití.

(8) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi jsou upraveny zvláštním předpisem.15)

ČÁST DRUHÁ

OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB

§ 15

Základní požadavky

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou

a) mechanická odolnost a stabilita,

b) požární bezpečnost,

c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek4) a životního prostředí,

d) ochrana proti hluku,4),16)

e) bezpečnost při užívání,

f) úspora energie a ochrana tepla.

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence.

§ 16

Mechanická odolnost a stabilita

(1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit

a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření (deformaci konstrukce nebo vznik trhlin), které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a uživatelnost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,

c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci přiléhající ke staveništi,

e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby,

f) poškození staveb například explozí, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterým by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo je alespoň omezit,

g) ohrožení průtočnosti profilů v inundačních územích při povodních svým odplavením.

(2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů vodou nebo energií, musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby jako celku.

(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny tak, aby po dobu předpokládané existence stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem zatížením a vlivům, které se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby, a škodlivému působení prostředí, zejména atmosférickým a chemickým vlivům, korozi, záření a otřesům.

(4) Stavby na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrch.

ODDÍL 1

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

§ 17

Použité výrazy

(1) Požární bezpečnost stavby je schopnost stavby maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, včetně osob provádějících požární zásah, popřípadě zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru. Dosahuje se jí vhodným urbanistickým začleněním stavby, jejím dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením, popřípadě požárně bezpečnostními opatřeními a zařízeními požární ochrany (například stabilním hasicím zařízením, odvodem tepla a kouře při požáru) a prostředky požární ochrany.

(2) Požární úsek je prostor stavby oddělený od ostatních částí stavby, popřípadě od sousední stavby požárně dělicími konstrukcemi.

(3) Požární odolnost je doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž došlo k porušení jejich funkce.

(4) Úniková cesta je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo z její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek.

(5) Požárně nebezpečný prostor je prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi stavby; nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku.

(6) Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství, tvořící samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení jsou dány normovými hodnotami (například z hlediska použitých stavebních hmot, požární odolnosti stavebních konstrukcí, způsobu větrání těchto prostorů).

§ 18

Všeobecné požadavky

(1) K zabránění ztrát na životech a zdraví osob, popřípadě zvířat a ztrát na majetku, musí být stavby podle druhu a potřeby navrženy, provedeny, užívány a udržovány tak, aby

a) zůstala zachována stabilita a únosnost konstrukcí po dobu určenou podle odstavce 4,

b) bránily vzniku a šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby,

c) bránily šíření požáru mimo stavbu, například na sousední stavbu nebo její část,

d) umožnily bezpečnou evakuaci osob a evakuovatelných zvířat z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popřípadě její části na volné prostranství nebo do jiného požárem neohroženého prostoru,

e) umožnily účinný a bezpečný zásah požárních jednotek při hašení a zásahových pracích.

(2) Stavebními úpravami nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti stavby, snížení bezpečnosti osob ani ke ztížení požárního zásahu.

(3) Stavba se musí dělit do požárních úseků, přesahuje-li její velikost mezní rozměry požárního úseku dané normovými hodnotami, nebo jsou-li ve stavbě prostory, které musí tvořit samostatné požární úseky (například chráněné únikové cesty).

(4) Pro stavební konstrukce se použijí pouze hmoty, které odpovídají normovým hodnotám (například stupeň hořlavosti). Stavební konstrukce musí vykazovat požární odolnost danou normovými hodnotami. Nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí mít požární odolnost alespoň

a) 60 minut u budov s 9 až 12 nadzemními podlažími,

b) 90 minut u budov s 13 až 20 nadzemními podlažími,

c) 120 minut u budov s více než 20 nadzemními podlažími.

§ 19

Požadavky na zajištění úniku osob

(1) K zajištění evakuace osob musí z každého požárního úseku vést únikové cesty, které svým typem, počtem, polohou, kapacitou, technickým vybavením a konstrukčním provedením odpovídají normovým hodnotám a tím vytvářejí předpoklady k bezpečnému úniku osob na volné prostranství nebo do prostorů, kde nemohou být ohroženy požárem.

(2) Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je jeden únikový pruh; nejmenší šířka chráněné a částečně chráněné únikové cesty je 1,5 únikového pruhu se šířkou dveří na těchto cestách alespoň 800 mm. Šířka jednoho únikového pruhu je 550 mm.

(3) Ve stavbách s více než třemi nadzemními podlažími, ve kterých se trvale nebo pravidelně vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností pohybu a orientace nebo osob neschopných samostatného pohybu, musí být zřízeny evakuační výtahy. V ostatních budovách se evakuační výtahy zřizují v závislosti na normových hodnotách. Funkce evakuačního výtahu musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

(4) Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení. Chráněné únikové cesty, cesty sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu a cesty sloužící částečné evakuaci musí být vybaveny nouzovým osvětlením.

§ 20

Požadavky na odstupové vzdálenosti

(1) K zamezení přenosu požáru sáláním tepla nebo padajícími hořlavými částmi konstrukcí z posuzovaného požárního úseku nebo stavby na jiný požární úsek či stavbu, popřípadě na volné sklady hořlavých látek musí být vytvořen nezbytný odstup, vymezený požárně nebezpečným prostorem. Při posuzování požárně nebezpečného prostoru se přihlíží i k požárně nebezpečným prostorům stávajících objektů.

(2) Požárně nebezpečný prostor musí být stanoven i u volných skladů hořlavých látek, u otevřených technologických zařízení, volně vedených rozvodů a u jiných zařízení a provozů, kde existuje možnost přenosu požáru na jinou stavbu.

(3) V požárně nebezpečném prostoru smí být umístěny pouze stavby nebo jejich části a zařízení, které odpovídají normovým hodnotám požární bezpečnosti.

§ 21

Požadavky na zajištění požárního zásahu

(1) Každá stavba musí umožňovat požární zásah vedený vnějškem nebo vnitřkem stavby, popřípadě současně oběma způsoby.

(2) Nástupní plochy a přístupové komunikace musí být navrženy a provedeny tak, aby pro umístění a příjezd požární techniky odpovídaly normovým hodnotám požární bezpečnosti, přičemž nástupní plochy musí navazovat na přístupové komunikace.

(3) Vnitřní zásahové cesty musí být zřízeny v případech, kdy požární zásah nelze vést vnějškem stavby, popřípadě kdy zásah má být proveden současně vnějškem i vnitřkem budovy.

(4) Ve stavbách vyšších než 45 m musí být vnitřní zásahové cesty vybaveny požárním výtahem. Požární výtah musí splňovat normové hodnoty a zajistit dopravu požárních jednotek a jejich vybavení do všech podlaží stavby. Při rozměrech výtahové kabiny alespoň 1100 x 2100 mm může být požární výtah považován za evakuační. Funkce požárního (evakuačního) výtahu při požáru musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

(5) Ve všech případech, kde se předpokládá hašení vodou, musí být zajištěno její množství odpovídající normovým hodnotám. Pokud charakter hořlavých látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva, musí být stavba vybavena jinými vhodnými a účinnými hasebnými látkami.

(6) Zdroj požární vody, popřípadě jiná hasicí zařízení musí svou kapacitou, umístěním a vybavením umožňovat účinný požární zásah v kterémkoliv místě stavby.

(7) Všechna elektrická zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob a majetku, musí mít při požáru zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň po předpokládanou dobu užití těchto zařízení, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

ODDÍL 2

OCHRANA ZDRAVÍ, ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

§ 22

Všeobecné požadavky

(1) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb4) a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních předpisech,12) zejména následkem

a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat,

b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,

c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,

d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření,17)

e) znečištění vzduchu a půdy,

f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře, tuhých nebo kapalných odpadů,

g) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

h) nedostatečných zvukoizolačních vlastností.

(2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, například vlivům půdní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům.

(3) Úroveň podlahy obytné místnosti musí ležet alespoň 150 mm nad upraveným terénem pozemku hraničícím s touto místností a alespoň 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. Požadavky zvláštního předpisu10) tím nejsou dotčeny.

(4) Světlá výška místností, pokud zvláštní předpis18) nebo ustanovení části čtvrté této vyhlášky nestanoví jinak, musí být alespoň:

a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,

b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy.

(5) Pozemky obestavěné ze všech stran (například dvory, prostory) musí být přístupné; mají-li plochu nad 200 m2, musí umožňovat příjezd a odjezd průjezdem o šířce nejméně 3,5 m a výšce nejméně 4,1 m.

(6) U každého bytu musí být alespoň jeden záchod a jedna koupelna. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodů stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě. Tvoří-li byt nejvýše dvě obytné místnosti, mohou být záchod a koupelna v jedné místnosti.

(7) Požadavky upravující ochranu osob před ozářením z radonu uvnitř staveb stanoví zvláštní předpis.19)

§ 23

Denní osvětlení, větrání a vytápění

(1) Návrh denního osvětlení se musí posuzovat společně se souvisícími činiteli, zejména s možností sdruženého a umělého osvětlení, s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu za účelem dosažení vyhovujících podmínek zrakové pohody s minimální celkovou spotřebou energií v souladu s normovými hodnotami.

(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné denní osvětlení, přímé větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

(3) V pobytových místnostech se navrhuje denní osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob. V odůvodněných případech lze navrhovat sdružené, popřípadě umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami. Pobytové místnosti musí mít zajištěno přímé nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

(4) Záchody, prostory pro osobní hygienu, prostory pro vaření, spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrávány. Záchody, prostory pro osobní hygienu a pro vaření musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

(5) Byty nesmí být větrány do prostorů domovního vybavení nebo domovních komunikací.

(6) Větrání a osvětlování příslušenství bytu20) je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem. Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty. Nesmějí v nich být umístěny kouřovody, odvody spalin od plynových spotřebičů apod.

§ 24

Proslunění

(1) Prosluněny musí být obytné místnosti a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro přesné činnosti.

(2) Všechny byty musí být prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.

§ 25

Ochrana proti hluku a vibracím

(1) Stavba musí odolávat škodlivému působení vlivu hluku a vibrací. Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na lidi a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro obytné a pracovní prostředí, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.

(2) Nejvyšší hodnoty hluku a vibrací pro jednotlivé druhy staveb stanoví zvláštní předpis.21)

(3) Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby.

(4) Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace (například výtahy, čerpadla, spínače, shozy odpadů, vzduchotechnická zařízení, výměníkové stanice, trafostanice apod.) musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření,21) zejména do akusticky chráněných místností (například obytných místností, pracoven, nemocničních pokojů, čítáren).

(5) Instalační potrubí (vodovodní, plynovodní, vzduchotechnická, kanalizační, parovodní, teplovodní, horkovodní) se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akusticky chráněných místností hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí.

ODDÍL 3

§ 26

Bezpečnost při provádění a užívání staveb

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání a provozu nedocházelo k úrazu uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, výbuchem22) uvnitř nebo v blízkosti stavby nebo k úrazu způsobeným pohybujícím se vozidlem.

(2) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 x 1950 x 800 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí být tento rozměr 1950 x 1950 x 900 mm. Uvedený požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci.

(3) Požadavky na bezpečnost při provádění staveb nebo jejich částí jsou upraveny zvláštním předpisem.15)

(4) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

§ 27

Přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Požadavky na stavby z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně řešení přístupu do těchto staveb, požadavky na komunikace, konstrukce a zařízení jsou upraveny zvláštním předpisem.10)

§ 28

Úspora energie a ochrana tepla

(1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší; energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí oken, použitými materiály a výrobky a vytápěcími systémy. Při návrhu budovy se musí respektovat klimatické podmínky lokality (například teplota vnějšího vzduchu a její kolísání, vlhkost vzduchu, síla a směr větru a četnost převládajících větrů, mohutnost a četnost srážek).

Citácia	Dekrét Ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Z. z. o všeobecných technických požiadavkách na stavebníctvo
Typ predpisu	Uznesenie
Autor	-
Zbierka	Zbierka zákonov

Dátum vyhlásenia	01.07.1998
Účinnosť od	01.07.1998
Účinnosť do	-
Stav	Platný

Dekrét ministerstva regionálneho rozvoja č. 137 / 1998 Zb.

Vyhláška Ministerstva miestneho rozvoja o všeobecných technických požiadavkách na stavebníctvo

Obsah

§ 1

§ 2

§ 3