Vyhláška Federálneho price Office, Czech Price Office a Slovenskej price Office č. 137 / 1973 Zb.

Q: Čo je Vyhláška Federálneho price Office, Czech Price Office a Slovenskej price Office č. 137 / 1973 Zb.?

Dekrét Federálneho price Office, Czech Price Office a Slovenskej price Office č. 137 / 1973 Z.z., o cenách — Objednávka Federal Price Office, Czech Price Office a Slovak Price Office na ceny.

Q: Je Vyhláška Federálneho price Office, Czech Price Office a Slovenskej price Office č. 137 / 1973 Zb. stále platný?

Áno, Vyhláška Federálneho price Office, Czech Price Office a Slovenskej price Office č. 137 / 1973 Zb. je stále platný a účinný.

137

VYHLÁŠKA

Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu

ze dne 2. listopadu 1973

o cenách

Federální cenový úřad podle § 47 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, Český cenový úřad podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a Slovenský cenový úřad podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, stanoví:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje

a) metodiku tvorby a kontroly cen (tarifů) výrobků, služeb, výkonů a prací1) (dále jen „výrobky“) a nemovitostí dodávaných nebo poskytovaných k užívání za úhradu (dále jen „dodávané“),

b) působnost orgánů a organizací nebo koncernových podniků a koncernových účelových organizací (dále jen „organizace“) v tvorbě a kontrole cen.

(2) Vyhláška se vztahuje na ceny výrobků a nemovitostí dodávaných organizacemi a orgány se sídlem v Československé socialistické republice, občany socialistickým organizacím a na ceny výrobků dodávaných občany s povolením příslušných orgánů nebo na základě oprávnění. U vnitropodnikových výkonů platí vyhláška pro stanovení cen investic vlastní výroby, popřípadě pro další výkony, pokud tak stanoví zvláštní předpis nebo rozhodnutí.

(3) Vyhláška se nevztahuje na ceny výrobků dodávaných organizacemi pověřenými prováděním zahraničního obchodu (dále jen „organizace zahraničního obchodu“) zahraničním odběratelům, na mezinárodní tarify v dopravě a spojích, na ceny výrobků dodávaných v tuzemsku za zahraniční měny, na úplaty a náhrady spojené s poskytováním peněžních a pojišťovacích služeb, na prodej bytů z národního majetku do osobního vlastnictví občanů, na evidenční ceny obalů, na náhrady škod, na úhrady nákladů a na náhrady poskytované při vyvlastnění nemovitostí. Vyhláška se rovněž nevztahuje na ceny ze smluv mezi občany navzájem a mezi občany a nesocialistickými organizacemi, nejde-li o dodávky od občanů podle odstavce 2. Při pochybnostech rozhoduje Federální cenový úřad.

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ POJMY

§ 2

Obsah ceny

Cena zahrnuje nutné náklady odpovídající průměrným nebo jednotně určeným podmínkám výroby (dovozu) a oběhu a dále stanovenou část čistého důchodu (zisk, daň), popřípadě ztrátu nebo dotaci. Způsob určení nutných nákladů a čistého důchodu nebo ztráty je uveden v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky.

§ 3

Ceny v tuzemsku

(1) Ceny používané v tuzemsku jsou

a) velkoobchodní ceny; za tyto ceny se zpravidla dodávají výrobky pro výrobní spotřebu, výstavbu, pro další odbyt, s výjimkou dodávek obchodním organizacím, a pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu; velkoobchodní ceny obsahují náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady na odbytovou činnost výrobní organizace a zisk nebo ztrátu; u zemědělských výrobků zahrnují též přirážku za nákupní, zásobovací, popřípadě i odbytovou činnost,

b) nákupní ceny; za tyto ceny pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky prodávané jejich výrobci, předměty získané sběrem a výrobky od občanů; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen,

c) odbytové přirážky nebo odbytové srážky;2) představují cenu služby odbytových, zásobovacích, nákupních a výkupních organizací nebo organizací oprávněných k uvedeným službám; obsahují náklady oběhu a zisk nebo ztrátu; připočítávají se k velkoobchodním cenám nebo se od nich odečítají,

d) obchodní přirážky nebo obchodní srážky;2) představují cenu služby organizací oprávněných k velkoobchodní nebo maloobchodní činnosti, cenu služby organizací veřejného stravování a přechodného ubytování, cenu služby organizací zahraničního obchodu nebo cenu obstaravatelských služeb; obsahují náklady oběhu a zisk nebo ztrátu; obchodní přirážky se k cenám připočítávají, obchodní srážky jsou složkami maloobchodních cen; obchodní přirážky nebo obchodní srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkami kupních cen,

e) kupní ceny; za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům; zahrnují cenu franko čs. hranice, popřípadě upravenou o další položky podle platných předpisů, a obchodní přirážku nebo obchodní srážku organizace zahraničního obchodu,

f) odbytové ceny; za tyto ceny dodávají výrobky organizace uvedené v písmenu c), s výjimkou případů, kdy dodávají za obchodní a maloobchodní ceny; odbytové ceny zahrnují velkoobchodní ceny, kupní nebo nákupní ceny a odbytovou přirážku příslušné organizace, popřípadě cenové rozdíly nebo dotace,

g) obchodní ceny; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, kterým je přiznán nárok na obchodní srážku; zahrnují velkoobchodní (nákupní) ceny a daň z obratu nebo kupní ceny, cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě a rozdíly vnitřního trhu, ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku,

h) maloobchodní ceny; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za „ceny s daní“; zahrnují obchodní cenu a obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, a ve stanovených případech obchodní, popřípadě odbytovou přirážku a dodatkovou daň z obratu,

ch) velkoobchodní ceny s daní z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za „ceny s daní“; ve stanovených případech se za tyto ceny účtuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka.

(2) Odchylky od podstatných kvalitativních nebo podstatných dodacích podmínek výrobku lze vyjádřit formou přirážky k ceně nebo srážky z ceny; přirážky nebo srážky za odchylky od podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek představují cenu odpovídající těmto odchylkám.

(3) Přirážkou k ceně lze též vyjádřit cenové zvýhodnění a slevou z ceny lze vyjádřit cenové znevýhodnění; tyto přirážky a slevy představují způsob uplatnění podmínek realizace v cenách.

(4) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím, pokud jsou podle předpisů o dani z obratu oprávněny nakupovat bez daně.

§ 4

Zahraniční ceny

(1) Zahraničními cenami se pro potřeby této vyhlášky v oblasti zahraničně obchodních vztahů rozumějí

a) ceny v obchodní paritě, jimiž jsou ceny sjednané mezi organizacemi zahraničního obchodu a zahraničními vývozci nebo dovozci za dohodnutých kvalitativních, dodacích a platebních podmínek,

b) ceny franko čs. hranice, jimiž jsou ceny v obchodní paritě, snížené při vývozu a zvýšené při dovozu o výši přímých obchodních nákladů v zahraničí.

(2) Zahraniční ceny se vyjadřují jednak v zahraničních měnách, jednak v přepočtu na Kčs podle přepočtových poměrů stanovených Státní bankou československou.

§ 5

Zvláštní druhy cen

(1) Zvláštními druhy cen se rozumějí ceny podle § 3, které mají způsobem dále uvedeným v odstavci 2 a 3 věcně nebo časově omezenou platnost.

(2) Zvláštními druhy cen, které lze fakturovat, jsou

a) prozatímní ceny stanovené cenovým orgánem, nebo s jeho souhlasem organizací pověřenou působností ve stanovení cen, nestanoví-li cenový orgán jinak, nejdéle na dobu 3 měsíců v případech, kdy výjimečně nelze stanovit cenu do zahájení dodávek; po stanovení ceny se rozdíl mezi prozatímní a definitivní cenou vypořádá od počátku dodávek; prozatímní kupní ceny sjednají organizace dohodou; prozatímní ceny nelze použít u výrobků, pro něž se stanoví maloobchodní ceny,

b) podnikové ceny, které v případě pověření příslušným cenovým úřadem stanoví nebo mění generální ředitelství trustů nebo koncerny a oborové podniky (dále jen „generální ředitelství“) pro podřízené organizace na dodávky mezi organizacemi uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podmínkou, že úroveň podnikových cen podle propočtů na dané období nesmí v souhrnu přesáhnout úroveň cen platných pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku. Vyrovnání mezi podnikovými a velkoobchodními cenami provádí generální ředitelství, ve stanovených případech nadřízený ústřední orgán,

c) přechodně platné ceny, které stanoví příslušný cenový úřad nebo národní výbor, popřípadě organizace pověřená jejich stanovením příslušným cenovým úřadem, a jejichž platnost je omezena dobou nebo množstvím takto oceňovaných výrobků; po skončení jejich platnosti stanoví se cena jako pro nový výrobek; přechodně platné ceny u výrobků dodávaných za maloobchodní ceny mohou stanovit pouze cenové úřady, popřípadě národní výbory podle § 68.

(3) Zvláštními druhy cen, které nelze fakturovat, jsou

a) předběžné ceny tvořené dodavateli se značným časovým předstihem před vlastní výrobou, kdy ještě nejsou dostatečně vyjasněny podstatné podmínky výrobku a jeho výroby, potřebné pro stanovení ceny; používají se zejména pro předběžné ocenění dodávek v rozpočtech staveb, pokud to předpisy o dokumentaci staveb umožňují, pro předběžné ocenění prací a služeb a výzkumných a vývojových prací; pro tvorbu těchto cen platí v závislosti na stupni technického vyjasnění výrobku přiměřeně ustanovení o způsobech tvorby cen; nelze-li jich použít, tvoří se předběžná cena odborným odhadem; předběžnou cenu nelze použít pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven předběžný nebo konečný cenový limit, a pro výrobek, pro nějž je dohodnut limit kupní ceny, jestliže kupní cena je základem pro tvorbu velkoobchodní, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny; postup projednání předběžných cen používaných pro sestavení propočtů nebo rozpočtů staveb se řídí zvláštním předpisem,64)

b) evidenční velkoobchodní ceny vývozu a evidenční velkoobchodní ceny dovozu; evidenční velkoobchodní ceny vývozu se uplatňují u výrobků, které se jen vyvážejí; tvoří se obdobnými způsoby jako velkoobchodní ceny výrobků dodávaných do tuzemska; budou-li tyto výrobky dodávány do tuzemska, nutno stanovit jejich velkoobchodní ceny; rozsah uplatňování, způsob tvorby a cenové řízení evidenčních velkoobchodních cen dovozu stanoví příslušný cenový úřad,

c) cenové limity; jimi se rozumí předběžné vymezení horní hranice ceny nových výrobků, řešených zejména v rámci úkolů rozvoje vědy a techniky.

§ 6

Doplňkové složky cen a doplňkové položky k cenám přičitatelné (od cen odečitatelné)

(1) Ve stanovených případech jsou součástí ceny kromě nákladů a zisku (ztráty) doplňkové složky cen. Dále se ve stanovených případech k cenám přičítají nebo se od nich odečítají doplňkové položky. Doplňkové složky a doplňkové položky jsou obvykle pevně stanoveny (sazbami nebo jiným způsobem) a jsou zpravidla odváděny do státního rozpočtu nebo poukazovány ze státního rozpočtu podle zásad stanovených federálním ministerstvem financí nebo jinými příslušnými orgány v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(2) Doplňkovými složkami cen jsou

a) daň z obratu, popřípadě rozdíly vnitřního trhu u dovážených výrobků podle předpisů federálního ministerstva financí,

b) cenový rozdíl, kterým se rozumí zpravidla rozdíl mezi obchodní cenou a maloobchodní cenou po odečtení obchodní srážky, nebo rozdíl mezi odlišnými cenami jednotlivých dodavatelů a jednotnou odbytovou cenou,

c) cenové přirážky a srážky v zahraničním obchodě podle předpisů federálního ministerstva financí.

(3) Doplňkovými položkami k cenám jsou

a) dotace k cenám přičítané nebo odvody od nich odečítané,

b) příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků.

(4) Použití některých doplňkových složek nebo doplňkových položek může být stanoveno s ohledem na potřeby stimulace výroby nebo spotřeby jednostranně buď jen pro výrobce, nebo pro odběratele a může být stanoveno na předem vymezenou dobu nebo množství dodávek.

ČÁST DRUHÁ

KVALITATIVNÍ A DODACÍ PODMÍNKY VÝROBKU

§ 7

Způsob vymezení výrobku

(1) Cena výrobku vymezeného stejnými kvalitativními a dodacími podmínkami je na celém území Československé socialistické republiky jednotná, pokud tato vyhláška nestanoví nebo výslovně nepřipouští nejednotnost cen.

(2) Kvalitativními podmínkami pro potřeby této vyhlášky se rozumí vymezení druhu nového výrobku, měrné jednotky, jeho charakteristických vlastností, znaků, rozměrů, funkčních, estetických a jiných užitných vlastností, jakosti a druhů použitých materiálů a výkonů, provedení, povrchové úpravy, kompletnosti, dohotovenosti, rozsahu vybavení a náhradních součástí, metod jeho zkoušení, označování a jiných podobných podmínek.

(3) Kvalitativní podmínky se prokazují zejména státními a oborovými normami, technickými podmínkami, a pokud nejsou, podnikovými normami kvality, přesným technickým popisem, výkresem, vzorkem, modelem nebo rozpisem složení použitých materiálů a výkonů, tj. takovou technickou dokumentací, která je pro daný výrobek nebo skupinu výrobků obvyklá.

(4) Dodacími podmínkami pro potřeby této vyhlášky se rozumí vymezení množství dodávek, dodací lhůty, způsobu expedice, balení a dopravních podmínek, dokumentace a obchodně technických služeb souvisejících s dodávkou, záruční doby a jiných podobných podmínek.

(5) Dodací podmínky jsou určeny

a) právními předpisy, zejména základními podmínkami dodávek,

b) všeobecnými ustanoveními ceníků nebo jiných cenových rozhodnutí, která mohou doplnit nebo podrobněji upravit dodací podmínky pro účely stanovení cen,

c) hospodářskými smlouvami nebo dodávkovými příkazy pro jednotlivé dodávky.

§ 8

Podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobku

(1) Vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku musí obsahovat všechny podstatné podmínky tak, aby byly prokazatelné a umožňovaly jednoznačné posouzení jeho odlišnosti od jiných porovnatelných výrobků (dále jen „podstatné kvalitativní a dodací podmínky“).

(2) Za podstatné kvalitativní a dodací podmínky se považují

a) závazné podmínky uvedené v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek a ve státních a oborových normách; dodavatel může se souhlasem příslušného cenového úřadu dohodnout s odběratelem, že některé závazné podmínky státní nebo oborové normy, platné v době vypracování návrhu ceny, se z hlediska stanovení výše ceny nepovažují za podstatné a při jejich změně nevzniká nový výrobek podle § 11,

b) podmínky zahrnuté v technických podmínkách, podnikových normách kvality, v technickém popisu, výkresu a rozpisu složení použitých materiálů a výkonů, popřípadě dané vzorkem nebo modelem, dále doporučené podmínky v předpisech podle písmena a) a podmínky dodávek podle § 7 odst. 5 písm. b) a c), pokud nejsou na návrh odběratele označeny za nepodstatné,

c) další podmínky nezahrnované do podkladů podle písmena a) a b), pokud si odběratel při tvorbě ceny vyžádá a s dodavatelem dohodne jejich doplnění do příslušné dokumentace a označení za podstatné,

d) další podmínky, pokud je stanoví příslušné cenové úřady.

(3) Vymezení podstatných podmínek platí souběžně pro všechny druhy cen příslušného výrobku; případné odchylky od podstatných podmínek se musí v relativně stejné výši promítat ve všech druzích cen. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny a na případy, kdy jsou dodací podmínky rozdílné pro jednotlivé druhy cen nebo pro jednotlivé odběratelské stupně (např. velkoobchod a maloobchod).

(4) Za změnu podstatných kvalitativních podmínek, za nichž byly stanoveny ceny, se nepovažuje rozdílné ocenění totožných surovin a materiálů, které vzniká v důsledku rozdílů cen a nákladů při jejich pořízení, zejména rozdílů mezi cenami tuzemských a zahraničních dodavatelů a rozdílů vznikajících při nahrazení nákupu výrobků jejich vlastní výrobou a naopak. Totéž platí pro změny stupnic mzdových tarifů a změny v ocenění ostatních nákladů.

ČÁST TŘETÍ

TVORBA CEN

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ O TVORBĚ CEN

§ 9

(1) Ceny se tvoří pro výrobky vymezené podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, a to podle potřeby pro

a) jednotlivé nové výrobky nebo jejich části,

b) skupiny přesně určených výrobků v případech, kdy jde o výrobky širokého sortimentu, které mají obdobné kvalitativní a dodací podmínky a které se vyrábějí obvykle stejnou technologií při minimálních rozdílech ve výrobních nákladech, a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor,

c) souhrny různých výrobků a prací tvořících zpravidla funkčně ucelenou dodávku.3)

(2) Pro výrobek, který lze podle jeho podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, popřípadě dalších vymezených podmínek, zařadit do skupiny výrobků, pro níž cena byla již stanovena, platí tato cena.

§ 10

(1) Tvorba cen zahrnuje

a) zpracování návrhu ceny,

b) projednání návrhu ceny s hlavními odběrateli,

c) stanovení a vyhlášení ceny.

(2) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek jeho výroby a oběhu; ve zdůvodněných případech se cena upraví s přihlédnutím k podmínkám realizace.

(3) V případech, kdy se cena upravená podle podmínek realizace stanoví na omezenou dobu, stanoví se současně i cena odpovídající podmínkám výroby a oběhu (dále jen „základní cena“).

(4) Ceny stanovené podle ustanovení této vyhlášky se posuzují jako ceny odpovídající platné úrovni cen.

(5) Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů.74)

§ 11

Nový výrobek

(1) Novým výrobkem pro účely této vyhlášky se rozumí výrobek, který svým novým řešením a zdokonalením užitných vlastností uspokojuje společenské potřeby, které dosud nebyly uspokojovány, popřípadě je uspokojuje jinak nebo umožňuje zhospodárnění výroby, nebo zvyšuje efektivnost jeho používání u odběratele.

(2) Za nový výrobek se dále považuje výrobek, který

a) má cenu stanovenou pro podmínky kusové výroby a nadále bude vyráběn opakovaně,

b) má stanovenou přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí, nebo má cenu sjednanou dohodou a má být stanovena cena příslušným orgánem nebo organizací,

c) má stanovenou cenu, ale jeho výrobu zavádí jiná organizace, pro niž ve smyslu vyhlášky neplatí jednotnost cen,

d) má stanovenou maloobchodní cenu podle § 129 odst. 1 písm. ch) nebo odst. 7 a jeho prodej zavádí organizace státního nebo družstevního obchodu.

(3) Novému výrobku podle odstavce 1 musí odpovídat nové vymezení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(4) Za nový se nepovažuje výrobek, který se od dosud dodávaného výrobku liší jinými než podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo u kterého nelze odlišnost podstatných podmínek dostatečně přesně vyjádřit, dále výrobek s vlastnostmi, které již měl mít podle podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena dosud vyráběného výrobku (odstranění vad dodávaných výrobků) a výrobek s nežádoucími změnami podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(5) Za nežádoucí změny podstatných kvalitativních a dodacích podmínek se považují změny, které nebyly předepsaným způsobem dohodnuty s hlavními odběrateli, s výjimkou změn stanovených státní nebo oborovou normou.

(6) Novým výrobkem rovněž není výrobek, u něhož se ve srovnání s porovnatelným výrobkem nebo dosud vyráběnými výrobky, dosáhlo úspor nebo záměn přímého materiálu označeného jako podstatná kvalitativní podmínka, aniž se zhoršily ostatní podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Dodržení ostatních podstatných kvalitativních podmínek se prokazuje souhlasem odběratele (hlavních odběratelů) a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným vyjádřením buď státní zkušebny, anebo odborně příslušné organizace určené dohodou dodavatele s odběratelem, že úspora nebo záměna přímého materiálu nezhoršuje zejména jakost, funkční vlastnosti a životnost výrobku pro odběratele. O těchto výrobcích vede organizace evidenci v tomto členění:

a) rok zahájení dodávek,

b) označení výrobku,

c) vliv úspory nebo záměny na náklady na přímý materiál (úspora na jeden výrobek v absolutní hodnotě a v procentech k nákladům na přímý materiál),

d) procento plánovaného zisku výrobku (ze zpracovacích nákladů, popřípadě z jiné základny stanovené cenovým orgánem) včetně vlivu úspory podle písmena c).

Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na případy, kdy rozhodnutím příslušného cenového úřadu o způsobu tvorby cen nebo o postupu při záměně a úspoře přímého materiálu je nový výrobek vymezen jinak.

(7) Pro výrobky uvedené v odstavci 6, i když je zachováno jejich dosavadní označení (název), potvrdí orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku platnost dosavadní ceny v rozhodnutí vydaném podle § 98 odst. 4. Jako způsob tvorby cen uvede, že jde o převzatou cenu dosavadního výrobku s uvedením čísla výměru nebo rozhodnutí, jímž byla cena stanovena. Pro tyto výrobky neplatí ustanovení § 77.

§ 12

Způsoby tvorby cen

(1) Podmínky výroby a oběhu se vyjadřují v ceně

a) nových výrobků nebo jejich částí, které jsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky (částmi), některým ze způsobů cenového porovnání,

b) nových výrobků nebo jejich částí, které nejsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky, na základě individuální kalkulace.

(2) Cenovým porovnáním se zabezpečuje, aby cena nového výrobku, popřípadě části výrobku, byla k ceně porovnatelného výrobku (části výrobku) maximálně v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu a oběh nového výrobku (části výrobku) k nákladům nutným na výrobu a oběh výrobku (části výrobku) porovnatelného.

(3) K cenovému porovnání se používá zejména těchto způsobů:

a) kalkulační porovnání,

b) cenové normativy,

c) parametrické způsoby,

d) stavebnicový způsob,

e) zahraniční cenové relace,

f) propočet efektivnosti použití nového výrobku,

g) kombinace způsobů podle písmen a) až f).

(4) Cenové normativy a parametrické způsoby je nutno použít pro tvorbu cen, jestliže byly schváleny příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem. Je-li některý z ostatních způsobů tvorby cen nebo jejich kombinace rozpracován na podmínky jednotlivých výrob (obor, skupina výrobků) a schválen příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem, musí být závazně používán všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob tvorby cen“), pokud rozhodnutím cenového orgánu není rozsah jeho platnosti omezen.

§ 13

Porovnatelný výrobek

(1) Nový výrobek nebo jeho část se porovnává

a) s jediným porovnatelným výrobkem nebo jeho částí, které mají již stanovenou cenu (dále jen „porovnatelný výrobek“),

b) s několika porovnatelnými výrobky při použití parametrického způsobu tvorby cen.

(2) Porovnatelným je výrobek plně nebo zčásti zaměnitelný, který

a) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií,

b) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a),

c) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a) ani b),

d) je vyráběn stejnou technologií v případech, kdy se používá jediné technologie a kdy neexistuje výrobek uvedený v písmenu a), b) a c).

(3) Splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 několik výrobků a nelze-li porovnatelný výrobek vybrat podle stupně přiblížení kvalitativních vlastností, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož rentabilita v době vypracování návrhu ceny nového výrobku je nejbližší rentabilitě příslušného oboru výroby ve výrobní organizaci, a pokud je více takových výrobků, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož cena byla stanovena nejpozději.

(4) Porovnatelný výrobek se určuje bez ohledu na územní a organizační příslušnost výrobní organizace, s výjimkami podle odstavce 6.

(5) Při tvorbě cen podle § 23 až 26 lze porovnávat jen základní ceny porovnatelného a nového výrobku. Porovnání se neprovádí u prací průmyslové povahy, pokud příslušný cenový orgán nerozhodne jinak.

(6) Nový výrobek nelze porovnávat

a) s dováženými výrobky, pokud výrobcem nového výrobku je organizace se sídlem v Československé socialistické republice; ceny dovážených výrobků, jakož i ceny na zahraničních trzích lze použít pro porovnání v případech, kdy se cena tvoří podle § 26a a podle § 28 odst. 2 písm. b),

b) s výrobky, pro které je vyhláškou stanovena nebo umožněna nejednotnost cen mezi organizacemi dodávajícími nový a porovnatelný výrobek,

c) s výrobky vyráběnými před poslední změnou úrovně cen příslušného oboru, skupiny výrobků apod., jejichž cena nebyla v rámci této změny upravena nebo v návrhu ceny nového výrobku není převedena na platnou úroveň způsobem stanoveným pro příslušnou změnu cen,

d) u opakovaně vyráběných výrobků s výrobky, jejichž ceny jsou stanoveny pro podmínky kusové výroby nebo jejichž ceny jsou platné pro menší než minimální výrobní množství,

e) s výrobky, jejichž ceny byly vytvořeny individuální kalkulací a nejsou dosud ověřeny,

f) s výrobky vyráběnými jen pro speciální účely,

g) s výrobky, na něž jsou stanoveny zvláštní ceny podle § 5,

h) s výrobky, jejichž ceny byly sjednány dohodou.

(7) Dodavatelé porovnatelných výrobků jsou povinni na požádání bezplatně poskytnout dodavatelům nových výrobků podklady o porovnatelném výrobku potřebné pro vypracování návrhu ceny nového výrobku.

HLAVA II

VYJÁDŘENÍ PODMÍNEK VÝROBY V CENÁCH

Oddíl první

Kalkulace pro tvorbu ceny

§ 14

(1) Výchozím podkladem pro stanovení a změnu velkoobchodních cen je kalkulace sestavená podle předpisů federálního ministerstva financí pro kalkulace cen výkonů,4) jež se upravuje, pokud jde o výši nákladů zahrnovaných do jednotlivých kalkulačních položek, podle ustanovení této vyhlášky (dále jen „cenová kalkulace“).

(2) Způsob určení výše nákladů zahrnovaných do jednotlivých položek cenové kalkulace se stanoví v § 15 až 22. Ustanovení týkající se jednotlivých nákladů jsou závazná i v případě, kdy se podle platných oborových kalkulačních vzorců některé náklady zahrnují do jiných kalkulačních položek.

(3) Cenová kalkulace se nesestavuje, jestliže se cena nového výrobku odvozuje způsoby uvedenými v § 25 a v § 26 odst. 2 písm. a), při provádění změn cen ve větším rozsahu a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad.

§ 15

Přímý materiál

(1) Spotřeba přímého materiálu se kalkuluje podle platných cenových normativů materiálové spotřeby, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkuluje podle platných celostátních nebo oborových technickohospodářských norem, a nejsou-li, kalkuluje se na základě podnikových spotřebních materiálových norem. Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se do spotřeby přímého materiálu promítají úspory a záměny dosažené u porovnatelného výrobku a vyjádřené v jeho operativní kalkulaci nebo v jiném druhu kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny (dále jen „kalkulace“),65) jehož používání pro tvorbu cen je stanoveno příslušným cenovým úřadem. Bude-li u nového výrobku dosaženo dalších úspor a záměn, které nebyly promítnuty do cenové kalkulace porovnatelného výrobku, postupuje se podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(2) Přímý materiál se oceňuje platnými velkoobchodními cenami nebo odbytovými cenami stanovenými podle § 45 odst. 5; velkoobchodními cenami s daní z obratu nebo maloobchodními cenami se přímý materiál oceňuje v případech, kdy je organizace povinna nakupovat za tyto ceny. Použití jiných druhů cen a cen základních v době, kdy jsou platné zvýhodněné nebo znevýhodněné ceny, se řídí rozhodnutím příslušného cenového úřadu. Za podmínek uvedených v odstavci 4 se přímý materiál oceňuje plánovanými cenami podle platných odvětvových, oborových nebo vnitropodnikových ceníků. Cenové úřady mohou rozhodnout, ve kterých případech se přímý materiál oceňuje jinak než platnou cenou.75)

(3) Jestliže lze použít ke stejnému účelu rozdílné, ale zaměnitelné přímé materiály s rozdílnou výší cen a tyto materiály nejsou podstatnou kvalitativní podmínkou, započítají se do cenové kalkulace nového výrobku ty ceny přímých materiálů, které jsou používány při výrobě porovnatelného výrobku v době sestavení návrhu ceny nového výrobku. Materiály, které nejsou používány u porovnatelného výrobku nebo nové materiály použité u výrobků, jejichž ceny se tvoří individuální kalkulací, se započítávají v ceně propočtené váženým průměrem z cen platných v době zpracování návrhu ceny a struktury nákupu plánovaného nejméně pro prvý rok výroby. Tyto ceny se současně zahrnou do vnitropodnikových ceníků materiálů.

(4) Plánované ceny podle vnitropodnikových ceníků materiálů je možno použít, pokud byly sestaveny v souladu s předpisy o účetnictví a pokud v účetnictví zjištěné rozdíly mezi těmito cenami a cenami skutečnými, zvýšenými výjimečně o náklady pořízení podle odstavce 5, nepřesahují v uplynulém kalendářním roce 1,5 %; je-li rozdíl vyšší, upraví se vnitropodnikový ceník materiálů. Rozdíl 1,5 % se posuzuje za celkovou spotřebu materiálu v organizaci. Do tohoto rozdílu se u dováženého materiálu nezapočítávají rozdíly mezi kupní a velkoobchodní cenou, na jejichž úhradě se podílí státní rozpočet a dále rozdíly vznikající u materiálů a výrobků, které se do cen nových výrobků kalkulují za ceny stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b). Úprava vnitropodnikového ceníku materiálů v případech, kdy rozdíl bude vyšší než 1,5 %, musí být provedena nejpozději do 30. června roku následujícího po vzniku rozdílu s tím, že nový vnitropodnikový ceník platí od tohoto data pro oceňování přímého materiálu v cenových kalkulacích nových výrobků dodávaných po 1. lednu dalšího roku. Organizace, které používají oborové nebo odvětvové ceníky materiálů, oznamují rozdíly vyšší než 1,5 % cenovému úřadu, který ceník schválil. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na kalkulace upravené zvláštním předpisem.65)

(5) K platným velkoobchodním cenám, odbytovým cenám podle § 45 odst. 5, velkoobchodním cenám s daní z obratu, popřípadě maloobchodním cenám nelze připočítávat a do plánovaných cen vnitropodnikových ceníků materiálů nelze zahrnovat podíl zásobovací režie, ani jiné náklady pořízení (odbytové přirážky, náklady na přepravu, nakládání, vykládání apod.), které se kalkulují zpravidla do nepřímých nákladů, s výjimkou případů schválených federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(6) V cenové kalkulaci se nepřipouští průměrování cen přímého materiálu, nejde-li o průměrování zahrnuté ve vnitropodnikových, oborových, popřípadě odvětvových cenících nebo průměrování podle odstavce 3. Příslušný cenový úřad může stanovit jiný postup.

(7) Vedlejší výrobky,66) neplnohodnotný materiál a odpad vznikající při výrobě výrobku se v jeho cenové kalkulaci oceňují cenou možného použití. Cena možného použití se určí z ceny pro převažující způsob použití těchto materiálů, snížené o případné náklady na jejich potřebnou úpravu, dopravu apod. U vedlejších výrobků se kromě toho odečítá jejich kalkulovaný zisk.

(8) Vedlejší výrobky, neplnohodnotný materiál a odpad, použité jako přímý materiál při výrobě, se v cenové kalkulaci oceňují stanovenou cenou. Není-li tato cena stanovena, oceňují se

a) cenou plnohodnotného materiálu, jestliže použití neplnohodnotného materiálu nebo odpadu nezhoršuje podstatné kvalitativní podmínky výrobku proti podmínkám dosahovaným při použití plnohodnotného materiálu, nebo

b) nižší cenou67) než je cena plnohodnotného materiálu, přičemž nutné zvýšení nákladů spojené s jejich použitím lze promítnout do zpracovacích nákladů; tímto postupem nesmí dojít k vyšším vlastním nákladům výroby než při ocenění podle písmena a).

(9) Při poddodávkách se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 6.

§ 16

Polotovary vlastní výroby

(1) Spotřeba polotovarů vlastní výroby se kalkuluje podle ustanovení § 15 odst. 1.

(2) Příslušný cenový úřad může stanovit, že v cenové kalkulaci se polotovary vlastní výroby oceňují jednotně velkoobchodními cenami.

§ 17

Přímé mzdy

(1) Přímé mzdy se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkulují na základě platných norem a normativů spotřeby práce,5) tarifních kvalifikačních katalogů a stupnic mzdových tarifů.

(2) Prémie a odměny, pokud jsou podle platného kalkulačního vzorce zahrnovány do přímých mezd, se kalkulují ve stanovené výši, pokud není stanovena, kalkulují se podle porovnatelného výrobku a při použití individuální kalkulace podle skutečnosti minulého kalendářního roku.

§ 18

Ostatní přímé náklady

(1) Ostatní přímé náklady se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se jednotlivé položky nákladů, pokud jsou podle příslušných kalkulačních vzorců zahrnovány do ostatních přímých nákladů, kalkulují takto:

a) podle celostátních normativů, platných cen a sazeb (zejména příspěvky na sociální zabezpečení, spotřeba technologického paliva a energie, odpisy základních prostředků, cestovní výdaje),

b) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem (zejména náklady na technický rozvoj, na přípravu a záběh nových výrobků a nových výrobních technologií, na odpisy speciálních přípravků, na technologicky zdůvodnitelné ztráty ze zmetků, na záruční opravy), nejsou-li pro příslušné položky nákladů stanoveny celostátní normativy, ceny nebo sazby podle písmena a),

c) dělením celkové prokazatelné výše těchto nákladů na odpovídající množství výroby v případech, kdy nelze postupovat podle písmena a) a není stanoven postup podle písmena b).

(2) Náklady související s licencemi, vynálezy, průmyslovými vzory, ochrannými známkami, zlepšovacími návrhy a další položky nákladů, u nichž předpisy o účetnictví umožňují provedení odpisu do 4 let, se rozvrhují na množství výroby předpokládané na dobu 4 let, s výjimkou případů, kdy výroba příslušného výrobku má skončit dříve, nebo kdy byla výjimečně stanovena delší doba pro rozvrhování těchto nákladů. Odepsání takto rozvržených nákladů v uvedených lhůtách nezakládá povinnost snížit cenu, jestliže se výrobek dále vyrábí. Při kalkulování nákladů na vynálezy a licence nelze do ceny zahrnovat náklady na technický rozvoj pro stejný účel.

§ 19

Nepřímé náklady

Nepřímé náklady se kalkulují

Citácia	Dekrét Federálneho price Office, Czech Price Office a Slovenskej price Office č. 137 / 1973 Z.z., o cenách
Typ predpisu	-
Autor	-
Zbierka	Zbierka zákonov

Dátum vyhlásenia	02.11.1973
Účinnosť od	01.01.1974
Účinnosť do	-
Stav	Platný

Objednávka Federal Price Office, Czech Price Office a Slovak Price Office na ceny

Obsah

§ 1