Rozhodnutie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2026 / 188 z 20. januára 2026 o poskytnutí makrofinančnej pomoci Jordánskemu hášimovskému kráľovstvu

(1)

Vztahy mezi Unií a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Unie a Jordánsko dne 24. listopadu 1997 podepsaly Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“) (2), která vstoupila v platnost dne 1. května 2002. Na základě dohody o přidružení Unie a Jordánsko během přechodného období 12 let postupně vytvořily oblast volného obchodu. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a o změně Dohody o přidružení mezi ES a Jordánskem, jakož i o nahrazení příloh I, II, III a IV a protokolů č. 1 a 2 k uvedené dohodě (3). V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což obnáší rozšířené oblasti spolupráce. V prosinci 2009 byl parafován Protokol mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů použitelný na spory v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími s jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (4), který následně vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci dohody o přidružení, priorit partnerství mezi EU a Jordánskem přijatých na období 2022–2027 a strategického a komplexního partnerství podepsaného v lednu 2025.

(2)

Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a o obecním zřízení. Kromě toho byla přijata legislativní zlepšení, pokud jde o nezávislost soudnictví a práva žen.

(3)

Jordánské hospodářství bylo silně ovlivněno dlouhodobou regionální nestabilitou, zejména konfliktem v Sýrii a konfliktem v Izraeli a Gaze, jakož i narušením bezpečnosti v oblasti Rudého moře. Tato nestabilita dále zvyšovala nejistotu, podrývala důvěru investorů, narušovala obchodní cesty a oslabovala cestovní ruch. Tyto problémy se přidaly k přetrvávajícím hospodářským a sociálním dopadům pandemie COVID-19, celosvětovým cenovým otřesům po ruské invazi na Ukrajinu a vyšším výpůjčním nákladům spojeným s přísnějšími globálními finančními podmínkami. V poslední době představuje další výzvu pro Jordánsko rovněž zvýšená nejistota globálního hospodářského a obchodního prostředí. Jordánsko se sice vyhnulo návratu hospodářského poklesu, částečně díky provádění zdravých makroekonomických politik a reforem, ale oživení stále vázne. Nezaměstnanost zůstává trvale vysoká, zejména mezi mladými lidmi a ženami, a na jordánské hospodářství stále doléhají tlaky související s veřejnými financemi a vnějším financováním.

(4)

Konflikt v Izraeli a Gaze vedl spolu s obnovou násilí v tomto regionu, zejména vystupňováním napětí mezi Izraelem a Íránem v polovině června 2025, k pozastavení letů v Jordánsku a je pravděpodobné, že dále zkomplikuje křehké hospodářské oživení země, oslabí důvěru investorů a turistů a přispěje ke stále nejistějšímu výhledu. Sociální napětí v Jordánsku zůstává nízké, ale pokud by se probíhající konflikty dále stupňovaly, mohlo by narůstat. Kromě toho by rizika spojená se změnou klimatu, jež dále zhoršují již tak katastrofální nedostatek vody v Jordánsku, mohla poškodit růst a dále zvýšit tlak na veřejné finance.

(5)

V lednu 2024 se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodly na ekonomickém ozdravném programu, podpořeném čtyřletou rozšířenou finanční facilitou ve výši 1,2 miliardy USD, který je v současné době prováděn. K červenci 2025 dosáhlo Jordánsko v rámci této rozšířené finanční facility dobrých výsledků a všechna kvantitativní výkonnostní kritéria a strukturální referenční hodnoty byly podle prvních tří přezkumů programu (červenec a prosinec 2024 a duben 2025) splněny, což umožnilo vyplacení prostředků v celkové výši 391 milionů USD ze schválené částky 1,2 miliardy USD.

(6)

V dubnu 2025 přijala Unie – v reakci na žádost Jordánska z října 2023 – čtvrtý program makrofinanční pomoci (MFA IV) (5) ve formě úvěrů v hodnotě 500 milionů EUR. Vyplácení je plánováno v období 2025–2027, a to na základě splnění politických podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění, které zahrnují opatření v oblasti řízení veřejných financí, správy věcí veřejných a boje proti korupci, sociální politiky, politiky trhu práce, energetiky a podnikatelského prostředí. MFA IV navazuje na řadu tří programů makrofinanční pomoci (MFA I: 180 milionů EUR; MFA II: 200 milionů EUR; MFA III: 500 milionů EUR a navýšení o 200 milionů EUR v reakci na pandemii COVID-19), které poskytly v letech 2014 až 2023 formou úvěrů celkem 1,08 miliardy EUR.

(7)

Od vypuknutí krize v Sýrii v roce 2011 dala Unie Jordánsku v rámci různých nástrojů k dispozici přibližně 3,5 miliardy EUR (včetně 1,08 miliardy EUR v rámci tří programů makrofinanční pomoci) s cílem pomoci Jordánsku zabezpečit hospodářskou stabilitu, zachovat politickou a hospodářskou reformu a řešit související humanitární, rozvojové a bezpečnostní potřeby. Evropská investiční banka navíc Jordánsku poskytla od roku 2011 přibližně 2,4 miliardy EUR ve formě půjček na projekty.

(8)

Na období 2021–2024 činil bilaterální orientační příděl Unie (granty) pro Jordánsko v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (6), přibližně 360 milionů EUR a byl doplněn podporou Unie na pomoc Jordánsku při řešení dopadů syrské krize (214 milionů EUR v letech 2021–2023), jakož i pomocí z dalších regionálních a tematických programů. V období let 2014–2020 činila výše podpory Unie Jordánsku, poskytované zejména prostřednictvím evropského nástroje sousedství, 765 milionů EUR. Ve stejném období Jordánsko rovněž získalo dalších 126 milionů EUR prostřednictvím investiční platformy sousedství, která přinesla investice o objemu přibližně 580 milionů EUR. V roce 2021 zahájila Unie v Jordánsku v rámci hospodářského a investičního plánu více než 20 stěžejních projektů, na něž vyčlenila přibližně 461 milionů EUR (prostřednictvím grantů, kombinování zdrojů a záruk), a mobilizovala investice v celkové výši přibližně 4,760 miliardy EUR.

(9)

Vzhledem k přetrvávající obtížné hospodářské situaci a výhledu Jordánsko v lednu 2025 požádalo o další makrofinanční pomoc ze strany Unie.

(10)

Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je považováno za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(11)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit bezprostřední potřeby vnějšího financování Jordánska, a měla by podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit stav platební bilance Jordánska.

(12)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska přetrvává zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu jeho hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci v Jordánsku a program strukturálních reforem Jordánska a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(13)

Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Jordánska, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj.

(14)

Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet provádění operací rozpočtové podpory v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa.

(15)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie by mělo vycházet z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Jordánska a mělo by zohledňovat jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci by rovněž měly být zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie v Jordánsku.

(16)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, s opatřeními, která byla přijata ohledně těchto oblastí, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(17)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(18)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(19)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a ESVČ by měly plnění uvedených podmínek a dosahování těchto specifických cílů pravidelně sledovat.

(20)

Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání. Kromě toho by smlouva o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány, měla obsahovat ustanovení, která zmocňují Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k provádění vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (7) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (8), Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů a Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jeho pravomocí, pokud jde o poskytování makrofinanční pomoci Unie během období dostupnosti této pomoci a po jeho skončení.

(21)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(22)

Částky rezerv potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly odpovídat rozpočtovým prostředkům stanoveným ve víceletém finančním rámci.

(23)

Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s touto pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

(25)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k potenciálně značnému dopadu makrofinanční pomoci Unie je vhodné použít přezkumný postup podle nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Jordánsku poskytne, by měl být přezkumný postup použit pro přijetí memoranda o porozumění a pro jakékoli snížení částky této pomoci nebo pozastavení či zrušení jejího poskytování.

(26)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž řešení potřeb Jordánska v oblasti vnějšího financování, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,