Постановление Правительства No 70/1956 Сб.
Постановление Правительства об имплементации Закона No 111/1955 Сб. об управлении водными ресурсами
Действующий
Действует с 28.12.1956
Содержание
Část prvá.
§ 1.
§ 2.
§ 3.
§ 4.
Část druhá.
§ 5.
§ 6.
§ 7.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
§ 14.
§ 15.
Část třetí.
§ 16.
§ 17.
§ 18.
§ 19.
Část čtvrtá.
§ 20.
§ 21.
§ 22.
§ 23.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
Část pátá.
§ 27.
§ 28.
§ 29.
§ 30.
§ 31.
§ 32.
§ 33.
§ 34.
§ 35.
§ 36.
§ 37.
§ 38.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
Část šestá.
§ 42.
§ 43.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
Část sedmá.
§ 53.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
Zobrazeno prvních 200 z celkem 303 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
70.
Vládní nařízení
ze dne 4. prosince 1956,
kterým se provádí zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 38 odst. 1 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství:
Hospodaření s vodami a plánování.
Hospodaření s vodami.
Veškerá povrchová a podzemní voda slouží k zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Hospodaření s vodami se řídí státním plánem rozvoje národního hospodářství a zásadami státního vodohospodářského plánu.
(1) Vody na pozemcích nebo v pozemcích ve správě (vlastnictví) rozpočtových, hospodářských a ostatních organisací, po případě i ve vlastnictví jednotlivců, může být použito, vyžaduje-li to zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Těmto organisacím a jednotlivcům musí však být zaručeno množství vody nutné pro uspokojení jejich potřeb.
(2) Při stanovení množství vody pro vlastní potřebu se bere v úvahu, zda je možné tuto potřebu zabezpečit jiným způsobem než ze zdrojů na dotčených pozemcích nebo vodou jiné jakosti.
(3) Užívání vody podle odstavců 1 a 2 upraví po provedeném řízení odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.
Státní vodohospodářský plán.
Státní vodohospodářský plán vede, doplňuje a zpřesňuje Ústřední správa vodního hospodářství tak, aby byl ve shodě se současným stavem rozvoje národního hospodářství, přírodních podmínek, jakož i v souladu s vývojem a pokrokem přírodních a technických věd, a zajišťuje soustavné uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami. Za tím účelem jsou povinny ústřední úřady a orgány oznamovat Ústřední správě vodního hospodářství požadavky na množství vody, které hodlají uplatnit v příštích letech.
Distribuční řády vody.
Vyžaduje-li to plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo je-li nedostatek vody, může odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru vydávat po provedeném řízení distribuční řády pro jednotlivá povodí nebo jejich části, pokud si to ve zvláštních případech nevyhradí Ústřední správa vodního hospodářství; při vydávání těchto řádů zároveň určí, při jakém stavu vody jsou tyto řády závazné.
Užívání vod, koryt toků, pobřežních pozemků, vypouštění odpadních vod a ochrana proti vodám.
Normy potřeby vody.
Celostátní normy potřeby a spotřeby vody jako ukazatele pro zavádění a kontrolu hospodárného využívání vody stanoví Ústřední správa vodního hospodářství ve spolupráci se zúčastněnými ústředními úřady. Resortní normy potřeby a spotřeby vody stanoví příslušné ústřední úřady v dohodě s Ústřední správou vodního hospodářství.
Užívání vody k plavbě.
(1) Hydrotechnické části přístavů a překladišť jsou takové části přístavů a překladišť, které jsou zřízeny v korytě, na břehu nebo na pobřežních pozemcích a které mají vliv na stav vody v toku, na její odtok a na odchod ledu, nebo tvoří součást jiných vodohospodářských staveb. V pochybnostech rozhodne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem státní správy ve věcech plavby.
(2) Povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba zejména k těmto stavbám a zařízením:
a) ke stavbě hydrotechnických částí přístavů a překladišť (na př. nábřeží, bazénů, mol, vjezdů a výjezdů) a jejich zařízení a k úpravě hrází v korytech toků a na březích k plavebním účelům;
b) k vodohospodářským dílům a zařízením jako plavebním zařízením (k plavebním komorám, k zařízením pro přepravu plavidel přes hráze, pro přistávání a odplouvání plavidel), a to v korytech toků a na březích.
(3) Ke stavbám a jiným zařízením v korytech toků, na březích nebo v zátopovém území, sloužícím k plavebním účelům, je nutný souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle § 10 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství (dále jen „zákon“).
(4) V rozhodnutí o povolení plavebních zařízení musí být dbáno požadavků uplatněných orgány ministerstev národní obrany a vnitra v zájmu obranyschopnosti a bezpečnosti státu a ministerstva zdravotnictví z důvodů hygienických a epidemiologických opatření. O řízení a rozhodnutí musí být vyrozuměni všichni zúčastnění.
(5) Na plavidlech je povinen provozovatel vybudovat zařízení, která zabraňují vypouštění znečištěné odpadní vody, oleje, popela nebo jiných škodlivých látek do plavební dráhy nebo do toků a nádrží. Tato zařízení musí být udržována ve stavu schopném provozu.
Zvláštní užívání vody.
(1) Povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba k těmto způsobům užívání vody a ke stavbám a zařízením, k jejich změnám umožňujícím toto užívání, pokud nejde o obecné užívání vody podle § 6 zákona a o užívání vody k plavbě podle § 7 zákona:
a) k využití vod pro zásobování obyvatelstva;
b) k využití vod pro zemědělské závlahy;
c) k užívání vod pro veškerou průmyslovou a energetickou výrobu;
d) k vypouštění odpadních vod;
e) k užívání vod pro všechny ostatní hospodářské potřeby;
f) k zachycování vod na jednotlivých nemovitostech za účelem jejich hospodářského využití a pro zajištění vody v době jejího nedostatku.
(2) Ke stavbám a zařízením umožňujícím ochranu nemovitostí před škodlivými účinky povrchových vod, pokud nejde o zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycování vody k jejich ochraně podle § 6 zákona, je nutné si vyžádat povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, jde-li zejména:
a) o úpravu vodních toků, mající za účel ochranu území včetně staveb a zařízení;
b) o odvodnění pozemků a území;
c) o ochranné hráze;
d) o vodní nádrže k zadržení přívalových vod.
Užívání podzemní vody.
(1) Podzemní vody se přednostně vyhrazují pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou; pro výrobu zemědělskou a průmyslovou jen, pokud vyžadují jakosti pitné vody.
(2) Dojde-li ke změně nebo zrušení povolení k užívání podzemní vody (§ 23 odst. 4 zákona), učiní odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru opatření, aby nebyl ohrožen nebo porušen hospodářský provoz uživatele, jemuž se podzemní voda odnímá; zejména určí podle potřeby náhradní zdroj za odňatou vodu.
Studny.
(1) Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů projednají v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby návrhy na povolení k užívání podzemních vod ze studní artéských a ze studní, z nichž má být odebírána voda k výrobním účelům v množství nad 0,3 l/vt., nebo které mají sloužit k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Zároveň projednají i vybudování k tomu potřebných zařízení a rozhodnou o nich.
(2) Užívání pitné a užitkové vody ze studní s odběrem do 0,3 l/vt., s výjimkou studní uvedených v odstavci 1, povolují stavební úřady v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby. Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů upraví a povolí užívání vody ze studní budovaných jednotlivci jen tehdy, objeví-li se pro takovou úpravu zvláštní potřeba.
(3) Stavební úřady vedou seznamy všech jimi povolených studní; stejnopis základního seznamu a jeho změny a doplňky předloží odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru ve lhůtách stanovených Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s Ústřední správou pro bytovou a občanskou výstavbu.
Odpadní vody.
Odpadními vodami jsou vody odtékající po použití ze sídlišť, obcí, závodů, ze zdravotnických zařízení a podobně, které po použití mají zhoršenou jakost nebo změněnou teplotu. Odpadními vodami jsou též odtoky znečištěných srážkových vod, pokud mohou mít škodlivý vliv na povrchové a podzemní vody a zabraňují použití těchto vod pro účely, k nimž je jich třeba.
Zahájení provozu v závodech, v nichž vznikají závadné odpadní vody.
(1) Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalisačních zařízení sídlišť a zdravotnických zařízení, nesmějí být zahájeny, dokud se odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru nepřesvědčí místní prohlídkou, že byla vybudována vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod a že tato zařízení jsou schopna provozu, jak bylo pokusným provozem nebo jinak osvědčeno, a dokud nevydá provozovateli povolení k vypouštění odpadních vod. Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru při tomto zjišťování a rozhodování postupuje v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby a řídí se při tom normami jakosti povrchových vod (§ 16 odst. 1).
(2) Řízení podle odstavce 1 se provede v rámci řízení podle předpisů o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu.
(3) Při změně výroby nebo provozu, která má nepříznivý vliv na množství a jakost odpadní vody, i když se neprojeví v budování nových investic, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
Souhlas ke stavbám, zařízením a jiným opatřením v korytech, na březích a v zátopových územích podle § 10 zákona.
(1) Investor staveb a zařízení, k jejichž provedení je třeba povolení stavebního nebo jiného orgánu podle zvláštních předpisů (na př. stavebních, železničních, telekomunikačních, plynárenských a pod.), a které mají vliv na vodní poměry v korytech, na březích nebo v zátopovém území, si musí opatřit souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru. Jde zejména o výstavbu obytných, zemědělských nebo průmyslových budov, dopravních staveb, mostů, komunikací, elektrických, plynových a jiných vedení, o trvalá oplocení pobřežních pozemků, jakož i o vedení kabelů.
(2) Souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba i tehdy, jde-li o zařízení nebo opatření na březích nebo v zátopovém území, u nichž se nevyžaduje stavební nebo jiné povolení, avšak která ovlivňují vodní hospodářství.
(3) Rozsah zátopového území stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle nejvyšší známé hladiny vody.
Užívání koryt toků a pobřežních pozemků.
(1) Pozemky, po nichž odtékají vody v tocích, se rozumějí koryta toků spolu s břehy. Rozsah koryta a břehů upravených toků je stanoven ve stavebních plánech provedených úprav. U neupravených vodních toků vymezí rozsah koryta a břehů odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle směrnic, které vydá Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(2) Organisace spravující vodní tok nebo organisace provádějící úpravy toku může užívat pobřežních pozemků, pokud je to nezbytně nutné, ke zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských staveb nebo k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářským účelům. Nedojde-li k dohodě mezi vlastníkem (správcem), po případě uživatelem těchto pozemků s organisací spravující vodní tok nebo s organisací provádějící úpravy toku, projedná věc odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru se zúčastněnými orgány a rozhodne o tom, v jakém rozsahu a po jakou dobu je těchto pozemků třeba použít.
(3) Nedohodne-li se organisace spravující vodní tok nebo organisace provádějící úpravu toku s vlastníkem (správcem), po případě uživatelem pozemku o náhradě, rozhodne o ní soud. Při stanovení výše náhrady přihlédne soud k prospěchu, který vlastník (správce), po případě uživatel, má z provedené úpravy. U organisací státního socialistického sektoru platí předpisy upravující vzájemné poskytování náhrad.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně u opuštěných koryt, t. j. u koryt vodních toků, která buď přirozenou nebo umělou změnou toku jsou jen občasně zaplavována vodou.
Úprava vodních poměrů na sousedních pozemcích.
(1) Vlastník pozemku nesmí svémocně měnit přirozený odtok vody, a tím působit škody na sousedních pozemcích. Vlastník pozemku je povinen po provedeném řízení trpět za náhradu, aby byla voda svedena přes jeho pozemek do místa zneškodnění nebo využití a aby se na jeho pozemku provedly veškeré k tomu potřebné práce.
(2) Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), po případě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.
Přirozené změny vodních toků.
Odplaví-li voda část pozemku nebo změní-li tok své koryto, mohou vlastníci pobřežních pozemků zřídit na svůj náklad původní stav jen se souhlasem odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.
Ochrana vod.
Čištění odpadních vod.
(1) Odpadní vody musí být vyčištěny na stupeň čistoty stanovený odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem hygienické a protiepidemické služby podle závazných norem jakosti povrchových vod v recipientu, vydaných Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady. Pro jejich čištění a zneškodnění musí uživatelé vody vybudovat všechna zařízení potřebná k tomu, aby do vodních toků, nádrží nebo podzemních vod byla vypouštěna vyčištěná a zneškodněná voda. Při budování těchto zařízení musí uživatelé dbát hospodárného využití hodnotných látek obsažených v odpadních vodách. Vybudovaná zařízení musí uživatelé vody udržovat v provozu a v řádném stavu a zdokonalovat je podle vývoje čisticí techniky a při jejich provozu zachovávat schválený provozní řád.
(2) Než budou vybudována dokonalejší zařízení k čištění nebo k jinému zneškodnění odpadních vod, musí být dosavadní zařízení, pokud jimi lze docílit byť i jen částečného vyčištění odpadních vod, v provozu a řádně obsluhována. Kde dosud nejsou vybudována taková zařízení, je uživatel vody povinen provést aspoň opatření ke snížení znečištění podle pokynu odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, který vydá po provedeném řízení. Toto ustanovení se nevztahuje na nově budované závody (§ 9 zákona).
Využití látek z odpadních vod.
(1) Uživatel vody je povinen využít všech hodnotných látek obsažených ve vypouštěných odpadních vodách, kterých lze hospodárně využít. Nemůže-li tak učinit ve vlastním závodě, je povinen umožnit toto využití jinému zájemci.
(2) Jde-li o národní majetek, učiní potřebná opatření k využití hodnotných látek z odpadních vod, zejména přenecháním pozemků nebo zařízení potřebných k tomuto využití, příslušný orgán podle předpisů o správě národního majetku po vyjádření odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.
Vypouštění zvláštních druhů vod do povrchových a podzemních vod.
(1) Při rozhodování o povolení vypouštět do povrchových nebo podzemních vod zvláštní druhy vod, které mají škodlivý účinek na vody povrchové nebo podzemní, zejména vody solné, důlní, smíšené se zemními oleji, použité i nepoužité vody z lázeňských a zřídelních zařízení, se řídí odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů všeobecnými podmínkami pro ochranu povrchových i podzemních vod, vydanými Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a ostatními zúčastněnými ústředními úřady.
(2) Provozovatelé dolů, pokud nemají povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, jsou povinni učinit všechna opatření, jimiž se zabrání vnikání a vypouštění v provozu použitých důlních vod do povrchových nebo jiných podzemních vod, mohou-li mít škodlivý vliv na složení vody při dalším jejím užívání pro účely uživatelů nebo na vodohospodářská díla a zařízení.
(3) Užívání upotřebitelných důlních vod, o nichž prohlásí báňský podnik, že je nepotřebuje k báňskému provozu, může odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě se státní báňskou správou povolit pro hospodářské a jiné společenské potřeby.
Ochrana vodních toků, vodohospodářských děl a zařízení.
Není dovoleno jakkoliv poškozovat vodohospodářská díla a zařízení, vodní toky, koryta, břehy, ochranné hráze a s nimi spojené stavby, zejména:
a) házet jakékoliv předměty do koryt vodních toků a do nádrží, jakož i ukládat na březích vodních toků a nádrží a na místa, s nichž by mohly být splaveny do toků předměty a látky, které by mohly způsobit závady se zdravotního nebo bezpečnostního hlediska a znečišťovat koryta vodních toků odpadními látkami z provozů závodů (kaly, hlíny a podobně);
b) přejíždět po ochranných hrázích podél vodních toků nebo na jiných než k tomu vyhrazených místech, nebo honit tam dobytek;
c) těžit zeminy na ochranných hrázích a podél nich, orat do vzdálenosti určené odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru na březích a v korytech a vůbec jakkoliv porušovat přirozený povrch těchto ploch;
d) sázet stromy a porosty do tělesa ochranných hrází a svahů až k úpatí a za ním do vzdálenosti, kterou podle profilu vodního toku a druhu zpevnění břehů stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru;
e) porušovat vodočty, vodoměry, vodní značky a zábradlí při přechodech;
f) pást nebo volně vypouštět domácí zvířata na břehy a ochranné hráze ve schváleném ochranném území zdrojů pitné vody a na pozemky, kde je vybudováno meliorační zařízení, které by mohlo být poškozeno domácími zvířaty;
g) vypouštět hrabavou a vodní drůbež do melioračních soustav a na ostatní vodohospodářská díla, na nichž by drůbež mohla způsobit škody;
h) kácet a poškozovat na březích vodních toků stromy a keře a jiné porosty, které jsou přirozeným zpevněním břehů.
Úkoly Ústřední správy vodního hospodářství a ostatních orgánů a organisací na úseku vodního hospodářství.
Správa vodních zdrojů a vodohospodářských děl a zařízení.
(1) Ústřední správa vodního hospodářství a odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů rozhodují o hospodářském nebo jiném společenském využití vodních zdrojů a o jejich ochraně proti škodlivým účinkům (§ 19 odst. 1 č. 1 zákona).
(2) Správu, provoz a udržování vodohospodářských děl a zařízení vybudovaných nebo převzatých Ústřední správou vodního hospodářství, po případě hospodářskovýrobními organisacemi, vykonávají hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo hospodářskovýrobní organisace řízené radou krajského národního výboru (§ 19 odst. 1 č. 5 zákona).
(3) Řízení hospodářskovýrobních organisací (pro zásobování vodou a kanalisace a pro správu vodních toků a meliorací) přenese Ústřední správa vodního hospodářství se souhlasem vlády na rady krajských národních výborů.
(4) Zařízení pro zásobování vodou a odvodnění obcí místního významu, o kterých to stanoví vláda podle § 38 odst. 2 zákona, spravují výkonné orgány místních a městských národních výborů.
(5) Ostatní vodohospodářská díla a zařízení spravují ti, jimž přísluší vodní oprávnění podle § 25 odst. 1 zákona.
Péče o vodohospodářské meliorace.
Hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru
a) provádějí vodohospodářské meliorace, jejichž budování jim ukládá státní plán rozvoje národního hospodářství,
b) spravují vodohospodářské meliorace, které vybudovaly jako investor nebo které byly převedeny do jejich správy.
Péče o čistotu vod ve vodních tocích.
(1) O čistotu vod ve vodních tocích pečuje Ústřední správa vodního hospodářství:
a) sestavováním návrhů plánů postupné výstavby čistíren, které jsou nutné k odstranění závad při vypouštění odpadních vod, a to v dohodě s ministerstvy zdravotnictví, školství a kultury a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady;
b) posuzováním návrhů na čištění a vypouštění odpadních vod s hlediska čistoty vod a jejich projednáváním;
c) sledováním jakosti vody ve vodních tocích;
d) prováděním prací technického rozvoje v oboru čištění odpadních vod, zejména splaškových a odpadních vod z výrobních závodů, za součinnosti příslušných orgánů výrobních resortů;
e) koordinací prací technického rozvoje, kterými se snižuje znečištění odpadních vod.
(2) Výzkum a rozvoj způsobů, kterými je možno využít odpadních vod výrobních závodů při výrobních postupech nebo je zneškodnit, zajišťují příslušné ústřední úřady.
(3) Ústřední úřady jsou povinny zajišťovat v oboru své působnosti výstavbu čistíren odpadních vod a jejich udržování.
Péče o úpravu vodních toků.
(1) Péči o úpravu vodních toků, pokud přesahují rámec lesnickotechnických meliorací, obstarávají hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru tím, že spravují upravené vodní toky, zajišťují další úpravy vodních toků v rozsahu stanoveném státním plánem rozvoje národního hospodářství, přejímají do své správy úseky neupravených vodních toků podle zásad stanovených Ústřední správou vodního hospodářství a starají se o neškodný stav těchto neupravených úseků prováděním zajišťovacích prací.
(2) U vodních toků, které dosud nepřevzaly do správy hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru, jsou vlastníci (správci), po případě uživatelé pobřežních pozemků povinni se starat o ochranu svého majetku udržováním břehů a odstraňováním překážek ve vodním toku podél svých pozemků.
(3) Tvoří-li břeh toku budova nebo její příslušenství, těleso dráhy, silnice nebo cesty a zařízení, která slouží k jejich ochraně, jsou povinni jejich vlastníci (správci), po případě uživatelé, zabezpečit a udržovat v řádném stavu tyto stavby a zařízení proti škodám způsobovaným vodou, pokud nejsou k tomu povinni jiní.
(4) Vznikne-li pochybnost o tom, zda a pokud vlastníci (správci), po případě uživatelé, jsou povinni udržovat vodní toky, stavby a zařízení v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 a 3, rozhodne o tom po provedeném řízení odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, který také dozírá, zda vlastníci (správci), po případě uživatelé, tyto povinnosti plní.
Rozmisťování vodohospodářských kádrů.
Ústřední správa vodního hospodářství rozmisťuje v dohodě s ministerstvem školství a kultury, státním úřadem plánovacím a s příslušnými ústředními úřady absolventy vysokých škol a odborných učilišť vodohospodářského směru.
Dozor.
(1) Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů prozkoumají u dokončených vodohospodářských děl nebo zařízení před jejich uvedením do trvalého provozu, zda byla provedena podle povolujícího rozhodnutí, po případě jaké změny byly proti povolujícímu rozhodnutí provedeny; nezjistí-li závady, vydají o tom rozhodnutí, kterým schválí provedenou stavbu nebo zařízení. Schválení je podkladem k povolení zahájení provozu.
(2) Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru dozírá na provoz a udržování vodohospodářských děl a zařízení, zda jsou dodržovány všechny podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání a zda uživatelé vody mají vybudována ve svých závodech vyhovující čisticí zařízení. Proto uživatelé vody jsou povinni dovolit pracovníkům odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru přístup do těch částí závodů, v nichž se užívá vody, dát jim potřebná odborná vysvětlení a poskytnout jim ve výkonu dozoru požadovanou pomoc podle § 26 zákona.
(3) Zjistí-li odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru během provozu vodohospodářského díla nebo zařízení, že podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání nevyhovují nebo že uživatel nemá vyhovující čisticí zařízení, učiní příslušná opatření a stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění zjištěných závad a nedostatků.
(4) Ústřední správa vodního hospodářství může pověřit výkonem dozoru hospodářskovýrobní organisace uvedené v § 20 odst. 2 včetně hospodářskovýrobních organisací řízených radou krajského národního výboru.
Bezpečnostní prohlídky vodohospodářských děl a zařízení.
Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů provádějí bezpečnostní prohlídky vodohospodářských děl a zařízení podle směrnic vydaných Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
Příslušnost a řízení.
Místní příslušnost.
Je-li vodohospodářské dílo nebo zařízení na území více krajů nebo ovlivňuje-li vodohospodářské poměry více krajů, je příslušný ten odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, v jehož obvodě je hlavní část vodohospodářského díla nebo zařízení, nebo v němž má vodohospodářské dílo největší vliv na vodohospodářské poměry v kraji. V pochybnostech rozhodne o příslušnosti Ústřední správa vodního hospodářství.
Vyjádření podle § 24 zákona.
(1) Žádost o vyjádření odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle § 24 zákona, zda plánovaná investice je možná s hlediska vodohospodářského, musí investor doložit zejména:
a) udáním požadavku na množství a jakost vody s uvedením druhu a způsobu výroby;
b) návrhem na opatření vody a na racionální hospodaření s vodou;
c) návrhem na způsob čištění odpadních vod nebo na jiné jejich zneškodnění, a to v takovém rozsahu a stupni čisticího výsledku, jak je požadován pro čistotu vodního toku v příslušném úseku, a návrhem na případné hospodářské využití hodnotných látek z odpadních vod s udáním množství odpadní vody a obsahu znečišťujících látek zbylých v odpadní vodě po vyčištění;
d) závazným posudkem orgánů hygienické a protiepidemické služby;
e) posudkem zemědělské správy rady krajského národního výboru, pokud budou dotčeny zájmy zemědělské výroby.
(2) Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru přezkoumá žádost s hlediska vhodnosti umístění investice po stránce vodohospodářské, zajištění potřeby (odběru) vody, hospodárného užívání vody, její jakosti, čištění odpadních vod, zajištění neškodného odtoku vod a s přihlédnutím k závaznému posudku orgánů hygienické a protiepidemické služby dá své vyjádření. O svém vyjádření vyrozumí také orgán hygienické a protiepidemické služby, po případě zemědělskou správu rady krajského národního výboru, pokud jsou dotčeny zájmy zemědělské výroby.
Řízení podle § 23 zákona.
(1) Řízení o povolení zvláštního užívání vody (§ 8 zákona) zahajuje odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru na žádost, a to na podkladě projektové a rozpočtové dokumentace prvého stupně před jejím schválením.
(2) Žádost o povolení zvláštního užívání vody musí být doložena zejména:
a) základním popisem jednotlivých druhů požadovaného oprávnění a přesným vymezením jejich obsahu a rozsahu;
b) příslušným investičním úkolem, projednaným a schváleným podle platných předpisů o projektové a rozpočtové dokumentaci;
c) projektovou a rozpočtovou dokumentací v rozsahu podle předpisů o projektové a rozpočtové dokumentaci se všemi doklady a doplňky, pokud jejich vypracování bylo při projednávání investičního úkolu vyhrazeno pro projektovou a rozpočtovou dokumentaci prvého stupně (je třeba k elaborátu připojit vyjádření zúčastněných resortů a orgánů);
d) výkazem nemovitostí a práv, jejichž získání je předpokladem požadovaného zvláštního užívání vody, s uvedením jmen oprávněných vlastníků (správců) těchto nemovitostí a práv, po případě s jejich písemným vyjádřením, že jsou ochotni odevzdat žadateli nemovitosti, a jde-li o národní majetek, vyjádření příslušného orgánu, že převodu majetku nebrání důležité obecné zájmy, zejména zájmy obranyschopnosti a bezpečnosti státu;
e) výkazem povinností, po případě věcných břemen, které bude nutno zřídit ve prospěch požadovaného zvláštního užívání vody;
f) vyjádřením odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle § 24 zákona;
g) potřebnými údaji o vodních stavech a jakosti vody v recipientu, o užívání vody pod výtokem odpadních vod, o účinnosti čisticích zařízení, o vlivu vypouštění odpadních vod na recipient a zdůvodněním čisticího pochodu, po případě se zřetelem na opatření ve výrobě ke snížení množství odpadních vod nebo nečistot v nich obsažených;
h) návrhem manipulačního řádu, pokud ho bude pro užívání vody vybudovanými vodohospodářskými díly potřeba.
Zjistí-li odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru již z obsahu žádosti a dokladů nebo z vlastního poznání, že nelze z obecných zájmů žádané povolení udělit, zamítne žádost.
(1) Po přezkoumání žádosti stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru zpravidla ústní jednání spojené s místním ohledáním.
(2) Ústní jednání oznámí odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru vyhláškou v místě, kde má být užívání vody povoleno. Kromě toho pozve k ústnímu jednání všechny jemu známé účastníky. V obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel. Pozvání k ústnímu jednání musí být doručeno nejméně osm dní před jednáním. Po touž dobu musí být vyvěšena vyhláška.
(3) Jednání o povolení musí být stručné, musí však obsahovat všechny důležité údaje pro úplné zjištění skutkového stavu, zejména pokud jde o užívání vody, o ochranu vody proti jejímu znečišťování, o výstavbu vodohospodářského díla a zařízení, o ochranu proti velké vodě, o zjištění hygienických a epidemiologických zájmů, o ochranu přírody, plavebních zájmů, rybářských požadavků, zájmů na obranu státu a jiných obecných a národohospodářských zájmů.
(4) Podle výsledku místního ohledání může odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru povolit započetí prací potřebných k přípravě stavby nebo zařízení, umožňujících zvláštní užívání vody.
(5) O průběhu jednání sepíše odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru zápis, který musí obsahovat zejména požadavky žadatele, požadavky a námitky uplatněné účastníky řízení, znalecké posudky, uzavřené dohody a podmínky, za nichž bude možno udělit žádané povolení.
Rozhodnutí.
(1) Po skončení řízení vydá odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru rozhodnutí o žádosti, které doručí žadateli a všem účastníkům řízení.
(2) Rozhodnutí musí obsahovat zejména tyto údaje:
a) odůvodnění rozhodnutí;
b) výrok, zda se povoluje žádané užívání vody, v jakém množství, jakým způsobem a k jakému účelu, jakož i upozornění, že se povolení uděluje na dobu, po kterou bude užívání vody národohospodářsky odůvodněno, jakož i zda je povolení spojeno se závodem;
c) výrok o přípustnosti stavby nebo zařízení toto užívání umožňující;
d) podmínky, za kterých se žadateli uděluje povolení a které musí žadatel splnit;
e) rozhodnutí o námitkách uplatněných proti žádanému povolení;
f) stanovení povinností a výše majetkové újmy podle § 23 odst. 4 zákona;
g) výrok, že sjednané dohody neodporují obecnému zájmu;
h) výrok o tom, které nemovitosti a práva a v jakém rozsahu jsou nutné k uskutečnění povolovaného užívání vody nebo ke stavbám a zařízením umožňujícím toto užívání, jakož i upozornění, že výrok o vyvlastnění, o stanovení náhrady, o složení jistoty, o možnosti předběžného užívání nemovitostí a o poznámce vyvlastňovacího řízení vydá podle potřeby místně příslušný výkonný orgán okresního národního výboru podle § 29 zákona;
Содержание
Část prvá.
§ 1.
§ 2.
§ 3.
§ 4.
Část druhá.
§ 5.
§ 6.
§ 7.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
§ 14.
§ 15.
Část třetí.
§ 16.
§ 17.
§ 18.
§ 19.
Část čtvrtá.
§ 20.
§ 21.
§ 22.
§ 23.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
Část pátá.
§ 27.
§ 28.
§ 29.
§ 30.
§ 31.
§ 32.
§ 33.
§ 34.
§ 35.
§ 36.
§ 37.
§ 38.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
Část šestá.
§ 42.
§ 43.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
Část sedmá.
§ 53.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Постановление Правительства No 70 / 1956 Сб., имплементирующий Закон No 111 / 1955 Сб., об управлении водными ресурсами |
|---|---|
| Тип акта | - |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 28.12.1956 |
|---|---|
| Действует с | 28.12.1956 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0