Постановление Правительства No 480/2000 Сб.
Правительственные положения о защите здоровья от неионизирующего излучения
Действующий
Регламент
Действует с 01.01.2001
Версии текста:
01.01.2001
29.12.2000
Zobrazeno prvních 200 z celkem 440 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
480
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 2000
o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Vláda nařizuje podle § 35 odst. 2, § 36 a § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
Podmínky ochrany zdraví osob
(1) Expozice osob elektrickým nebo magnetickým polím a elektromagnetickým zářením s frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.1011 Hz musí být omezena tak, aby
a) proudová hustota indukovaná v těle (dále jen „proudová hustota“),
b) měrný v těle absorbovaný výkon, případně měrná v těle absorbovaná energie a
c) hustota zářivého toku elektromagnetické vlny s frekvencí vyšší než 1010 Hz dopadající na tělo nebo na jeho část
nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.
(2) Způsob, kterým se zjišťuje a hodnotí splnění podmínek uvedených v odstavci 1, je stanoven v příloze č. 3.
(1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) neionizujícím zářením elektromagnetické záření, které není schopno ionizovat atomy a molekuly, a elektrická a magnetická pole,
b) expozicí jakákoli situace, kdy je osoba vystavena elektrickému nebo magnetickému poli, poli elektromagnetické vlny nebo elektrickému proudu, vyvolaným jinak než fyziologickými procesy nebo jinými přirozenými procesy v těle,
c) nejvyššími přípustnými hodnotami hodnoty veličin, které bezprostředně souvisejí s biologickými efekty a vznikají při expozici osob,
d) referenční úrovní hodnoty přímo měřitelných veličin, pomocí nichž se zjišťuje, zda u osoby vystavené expozici nemohou být překročeny přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.
(2) Další vysvětlení fyzikálních pojmů, definic a označení veličin a jednotek, potřebných matematických vztahů, použitých fyzikálních jednotek a fyzikálních konstant, jakož i způsobů charakterizování zdrojů polí a záření pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.1011 Hz je obsaženo v příloze č. 2.
(1) Expozice osob neionizujícímu záření technologických zdrojů s frekvencí od hodnoty 3.1011 Hz do hodnoty 1,7.1015 Hz (infračervenému, viditelnému a ultrafialovému záření) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivého toku a nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivé energie, stanovené pro záření nelaserových zdrojů v příloze č. 4 a pro záření laserů v příloze č. 5.
(2) Pojmy, definice, označení veličin a způsob, kterým se zjišťuje, zda není překračována některá z nejvyšších přípustných hodnot pro elektromagnetické záření z intervalu frekvencí od hodnoty 3.1011 Hz do hodnoty 1,7.1015 Hz, jsou stanoveny v příloze č. 6.
Zařazování laserů do tříd, výstražné texty a signalizace
(1) Lasery se zařazují do tříd podle těchto kritérií:
a) do I. třídy se zařadí lasery, u kterých limity přístupné emise uvedené v tabulce č. 7 přílohy č. 5 zaručují, že na úrovni oka nebo kůže osob v dosahu svazku nemohou být překročeny nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 5, a lasery zakrytované tak, že se záření laseru nedostane ven z krytu buď vůbec nebo zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají limitu přístupné emise pro laser třídy I, přičemž buď není možné kryt sejmout bez použití nástrojů, nebo při snímání krytu je vyzařování laseru včas automaticky přerušeno;
b) do II. třídy se zařadí lasery vyzařující viditelné světlo, jejichž zářivý tok překračuje limity přístupné emise ohraničující I. třídu, nepřekračuje však hodnotu 10-3 W;
c) do III.a) třídy se zařadí lasery, jejichž limity přístupné emise překračují hodnoty pro zařazení do II. třídy, avšak nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 5. V oblasti viditelného záření při spojitém režimu generace záření jde o lasery, jejichž zářivý tok nepřekračuje hodnotu 5. 10-3 W a hustota zářivého toku nepřekračuje hodnotu 25 W. m-2;
d) do III.b) třídy se zařadí lasery, u kterých není překročen limit přístupné emise stanovený v tabulce č. 10 přílohy č. 5 a nespadají do nižší třídy;
e) do IV. třídy se zařadí lasery, u nichž parametry vystupujícího záření překračují limitní hodnoty přístupné emise pro III.b) třídu;
f) lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se zařazují do třídy odpovídající použití, při němž je nejvyšší riziko poškození zdraví.
(2) Třída, do které je laser zařazen, s výjimkou laserů I. třídy, se vyznačí na štítku umístěném na laseru.
(1) Lasery zařazené do třídy II. a vyšší se opatří výstražným textem odpovídajícím příslušné třídě.
(2) Na laserech, které jsou vzhledem k zakrytování zařazeny do I. třídy, se vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí jejich kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci.
(3) Lasery třídy III.b) a IV. se vybaví signalizací chodu, a to světelnou, popřípadě akustickou, pokud je pro dané podmínky vhodnější. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle.
(4) Lasery zařazené do třídy III.b) a IV. se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou osobou, například zámkem. Prostory určené pro jejich provozování se označí výstražnými tabulkami a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to s ohledem na způsob využívání laseru možné, odstraní se z dráhy paprsku všechny předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky. Nestačí-li tato opatření vyloučit zásah očí nebo kůže přímým nebo odraženým zářením, překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí osoby, které může laserové záření zasáhnout, použít při provozu laseru příslušné ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle.
(5) Lasery zařazené do IV. třídy se umísťují do prostorů zabezpečených technickými prostředky tak, aby do nich byl zamezen vstup nepovolaných osob při chodu laseru, například koncovými spínači na vstupních dveřích, a dráha paprsku a přístup k ní se upraví tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo kůže lidí přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením, překračujícím stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu. Není-li možné ani těmito opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity odpovídající osobní ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle. U vstupu do těchto prostorů se umísťuje světelná signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby byla při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie do zátěže.
Technická dokumentace laserů
Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace, v níž musí být obsaženy tyto údaje:
a) vlnová délka, popřípadě rozsah vlnových délek záření emitovaného laserem a druh laserového aktivního prostředí; jde-li o lasery vyzařující větší počet vlnových délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky;
b) režim generování laserového záření - spojitý, impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí;
c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho rozbíhavost, u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr;
d) u laserů generujících záření
1. ve spojitém režimu největší zářivý tok;
2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací frekvence impulsů;
3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2 a dále největší střední zářivý tok vystupujícího záření;
e) zařazení laseru do třídy;
f) údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu laseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní prostředí;
g) návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků;
h) návod k obsluze za běžných i mimořádných situací, návod k údržbě, popřípadě důležitá upozornění, jako je zákaz snímání krytu u zakrytovaných laserů nebo nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými pomůckami;
i) výrobce, výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní jméno a sídlo výrobce, je-li právnickou osobou, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
Nejvyšší přípustné hodnoty
1. Nejvyšší přípustné hodnoty pro proudovou hustotu indukovanou v hlavě a v trupu elektrickým a magnetickým polem s frekvencí ƒ jsou stanoveny pro osoby exponované při výkonu práce (dále jen „zaměstnanci“) a pro exponované osoby s výjimkou zaměstnanců a osob exponovaných při léčebných procedurách (dále jen „ostatní osoby“) v tabulce č. 1:
Tabulka č. 1
a) špičková hodnota
* Proudová hustota J je definována jako efektivní hodnota elektrického proudu, tekoucího kolmo k rovinné ploše s obsahem 100 mm2, dělená obsahem této plochy, a pro frekvence vyšší než 1 kHz časově středovaná za dobu 1 s. Pro frekvence nižší než 1 kHz se proudová hustota časově nestředuje.
Při současné expozici elektrickému a magnetickému poli stejné frekvence se proudová hustota určí jako součet hustoty proudu indukovaného elektrickým polem a hustoty proudu indukovaného magnetickým polem. Jsou-li směr a fáze indukovaných proudů známy a zůstávají-li přibližně konstantní, mohou být tyto proudy před srovnáním s nejvyšší přípustnou hodnotou pro proudovou hustotu sečteny vektorově.
2. Nejvyšší přípustné hodnoty měrného absorbovaného výkonu (SAR) a měrné absorbované energie (SA) jsou stanoveny v tabulce č. 2. Tyto nejvyšší přípustné hodnoty se vztahují na celkovou absorpci všech přítomných složek elektromagnetického pole v tkáních těla v intervalu frekvencí od hodnoty 100 kHz do hodnoty 10 GHz.
Tabulka č. 2
| Měrný absorbovaný výkon (SAR) a měrná absorbovaná energie (SA) - nejvyšší přípustné hodnoty | ||||
|---|---|---|---|---|
| Platí pro frekvence od 100000 Hz do 1010 Hz | Měrný absorbovaný výkon - SAR -středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a celé tělo | SAR středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a pro kterýchkoli 10 g a) tkáně s výjimkou rukou, zápěstí, chodidel a kotníků | SAR středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a pro kterýchkoli 10 g a) tkáně rukou, zápěstí, chodidel a kotníků | Špičková hodnota měrné absorbované energie SA středovaná pro kterýchkoli 10 g a) tkáně |
| zaměstnanci | 0,4 W/kg | 10 W/kg | 20 W/kg | 0,01 J/kg b) |
| ostatní osoby | 0,08 W/kg | 2 W/kg | 4 W/kg | 0,002 J/kg b) |
a) Těchto 10 g je třeba volit ve tvaru krychle, nikoli jako plochý útvar na povrchu těla.
b) Platí pro pulsy kratší než 30 μs při frekvenci 300 MHz až 10 GHz.
Doba středování pro měrný absorbovaný výkon je 6 minut. Při krátkodobé expozici (kratší než 6 minut) není tedy nejvyšší přípustná hodnota měrného absorbovaného výkonu překročena, je-li pro zaměstnance splněna nerovnost
∑iSARi∙ti≤2,4 W.min.kg-1
a pro ostatní osoby nerovnost
∑iSARi∙ti≤0,48 W.min.kg-1 .
SARi je měrný absorbovaný výkon při i-té expozici ve W.kg-1 a ti je doba trvání i-té expozice v minutách.
3. Nejvyšší přípustné hodnoty pro hustotu zářivého toku elektromagnetické vlny z intervalu frekvencí od 10 GHz do 300 GHz, dopadající na tělo nebo na jeho část, jsou stanoveny v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3
| Hustota zářivého toku S * – nejvyšší přípustné hodnoty | |||
|---|---|---|---|
| Zaměstnanci | Ostatní osoby | ||
| frekvence ƒ /Hz | S / W.m-2 | frekvence ƒ /Hz | S /W.m-2 |
| > 1010 – 3.1011 | 50 | > 1010 – 3.1011 | 10 |
* Doba středování pro frekvence 10 GHz až 300 GHz je Tst = 1,92.1011 / ƒ 1.05; ƒ je v hertzech, Tst v minutách. S je průměrná hodnota hustoty zářivého toku dopadajícího na plochu rovnou 20 cm2 kterékoli části těla exponované osoby. Maximální průměrná hodnota S vztažená na 1 cm2 exponovaného povrchu nesmí při tom překročit dvacetinásobek hodnot uvedených v tabulce č. 3.
4. Současná expozice poli několika zdrojů s různými frekvencemi
4.1 Má-li pole složky s různými frekvencemi, je při hodnocení expozice nutné posuzovat odděleně elektrickou stimulaci tkáně vyvolanou hustotou indukovaného elektrického proudu, která se uplatňuje v oboru frekvencí od 0 Hz do 10 MHz, a tepelné působení pole, které se uplatňuje od frekvence 100 kHz výše.
4.2 Pro elektrickou stimulaci je požadavek nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty pro indukovanou proudovou hustotu splněn, platí-li nerovnost
∑iJi/JL,i≤1 .
Ji je proudová hustota indukovaná složkou pole i-té frekvence a JL,i je nejvyšší přípustná proudová hustota pro i-tou frekvenci. Sčítá se přes přítomné frekvenční složky od hodnoty 0 Hz do hodnoty 10 MHz.
4.3 K určení tepelného působení zdrojů s různými frekvencemi, které se uplatňuje při frekvencích vyšších než 100 kHz, je nutné vypočítat celkový měrný absorbovaný výkon sečtením příspěvků SARi od zdrojů s frekvencemi z intervalu od 100 kHz do 10 GHz a celkovou hustotu zářivého toku sečtením příspěvků Sj od zdrojů s frekvencemi z intervalu od f > 10 GHz do 300 GHz. Nejvyšší přípustná hodnota není překročena, jeli součet poměru celkového měrného absorbovaného výkonu k jeho nejvyšší přípustné hodnotě SARL a poměru celkové hustoty zářivého toku k její nejvyšší přípustné hodnotě SL menší než jedna nebo roven jedné:
∑100kHz10GHzSARi / SARL + ∑f>10GHz300GHzSj / SL ≤1 .
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
Vysvětlení pojmů, matematické vztahy, použité jednotky a symboly pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.1011 Hz
1. Fyzikální veličiny a jednotky
Používají se mezinárodně přijatá označení a jednotky SI:
| Název veličiny | Označení | Jednotka | Název jednotky |
|---|---|---|---|
| proud (elektrický) | I | A | ampér |
| proudová hustota | J | A/m2 | ampér na čtverečný metr |
| intenzita elektrického pole | E | V/m | volt na metr |
| elektrická indukce | D | C/m2 | coulomb na čtverečný metr |
| elektrický náboj | q | C | coulomb |
| elektrická vodivost | σ | S/m | siemens na metr |
| frekvence (kmitočet) | ƒ | Hz | hertz |
| magnetická indukce | B | T | tesla |
| intenzita magnetického pole | H | A/m | ampér na metr |
| permeabilita | μ | H/m | henry na metr |
| permitivita | ε | F/m | farad na metr |
| hustota zářivého toku * | S | W/m2 | watt na čtverečný metr |
| měrný absorbovaný výkon | SAR | W/kg | watt na kilogram |
| měrná absorbovaná energie | SA | J/kg | joule na kilogram |
| plošná hustota energie | J/m2 | joule na čtverečný metr | |
| vlnová délka | λ | m | metr |
* absolutní hodnota Poyntingova vektoru S; v technické praxi se pro tuto veličinu častěji používá méně jednoznačný název „výkonová hustota“.
2. Fyzikální konstanty
| Název | Označení | Hodnota | Jednotka | Název jednotky |
|---|---|---|---|---|
| rychlost světla | c | 2,997.108 | m/s | metr za sekundu |
| permitivita vakua | ε0 | 8,854.10-12 | F/m | farad na metr |
| permeabilita vakua | μ0 | 4π1.10-7 ≈ 1,26.10-6 | H/m | henry na metr |
| impedance vakua | Z0 | 376,73 ≈ 377 | Ω | ohm |
3. Definice základních veličin
3.1 Intenzita elektrického pole (E)
Vektorová veličina, rovná vektoru F síly působící na bodový elektrický náboj dělenému velikostí q tohoto náboje:
E=Fq .
Intenzita elektrického pole se udává ve voltech na metr (V/m).
U polí, která se v čase periodicky mění a jejichž průběh je možné popsat jako sinusový, vektor elektrického pole buď osciluje podél pevné přímky (lineární polarizace) nebo se otáčí a opisuje elipsu.
Protože průběh elektrického pole narušují blízké elektricky vodivé předměty (počítaje v to osoby), je nutné expoziční situaci charakterizovat neporušeným elektrickým polem (tj. polem, jaké by v daném místě bylo bez přítomnosti osob a bez přechodně umísťovaných nebo přenosných předmětů).
V tomto nařízení se termín intenzita elektrického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru E a označuje se symbolem E.
3.2 Magnetická indukce (B)
Vektorová veličina (B) popisující pole, které na elektrický náboj q pohybující se rychlostí v působí silou F rovnou
F = q. (v×B)
(Operátorem × je označen vektorový součin.) Jednotkou magnetické indukce je tesla (T). U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a opisuje elipsu. V tomto vládním nařízení se termín magnetická indukce používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru B a označuje se symbolem B.
3.3 Intenzita magnetického pole (H).
Vektorová veličina (H), rovná vektoru (B) magnetické indukce dělenému permeabilitou prostředí μ:
H = B/ μ
Jednotkou intenzity magnetického pole je ampér na metr (A/m). V tomto vládním nařízení se termín intenzita magnetického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru H a označuje se symbolem H.
Při popisu biologických efektů způsobených magnetickým polem se místo intenzity magnetického pole častěji používá magnetická indukce. Ve vakuu a prakticky ve všech biologických objektech se tyto veličiny liší jen multiplikativní konstantou: poměr B/H mezi magnetickou indukcí a intenzitou magnetického pole je rovný permeabilitě vakua μ0 = 4π.10-7 henry na metr (H/m). Ve feromagnetických materiálech se však poměr B/H od permeability vakua liší i o několik řádů.
U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a opisuje elipsu.
3.4 Proudová hustota (J)
Intenzita elektrického proudu procházejícího kolmo k zvolené ploše, dělená velikostí této plochy. Jednotkou proudové hustoty je ampér na čtverečný metr (A/m2)
3.5 Hustota zářivého toku (výkonová hustota) (S)
Výkon přenášený elektromagnetickou vlnou skrz jednotkovou plochu kolmou ke směru šíření vlny. Je roven absolutní hodnotě Poyntingova vektoru S = E×H a vyjadřuje se zpravidla v jednotkách W/m2.
U rovinné elektromagnetické vlny je možné hustotu zářivého toku určit z intenzity E elektrického pole nebo z intenzity magnetického pole H, případně z magnetické indukce B s použitím impedance vakua (377 Ω). Platí
S=E2377=377H2=E.H=E.Bμ .
E a H jsou v jednotkách V/m, respektive A/m, B v jednotkách tesla (T), S je ve W/m2.
3.6 Měrná absorbovaná energie (SA)
Podíl diferenciálního množství energie dW a diferenciálního množství látky dm obsaženého v objemovém elementu dV s hustotou látky ρ:
SA=dWdm=1ρdWdV .
Měrná absorbovaná energie se vyjadřuje v jednotkách joule na kilogram (J/kg)
3.7 Měrný absorbovaný výkon (SAR).
Časová derivace podílu diferenciálního množství energie dW a diferenciálního množství látky dm obsažené v objemovém elementu dV s hustotou látky ρ:
SAR=ddt dWdm=ddt1ρdWdV .
Měrný absorbovaný výkon (SAR) je možné vyčíslit podle těchto rovnocenných vzorců:
SAR=σ.Ei2ρ , (1)
SAR=cidTdt , (2)
SAR=J2ρ.σ , (3)
Jednotlivé symboly označují:
| Ei | intenzitu elektrického pole uvnitř tělesné tkáně v jednotkách volt na metr (V/m), |
| σ | elektrickou vodivost tkáně těla v jednotkách siemens na metr (S/m), |
| ci | měrnou tepelnou kapacitu tělesné tkáně v joulech na kilogram na stupeň Celsia, |
| časovou derivaci teploty v tělesné tkáni ve stupních celsia za sekundu (°C/s), |
| J | indukovanou proudovou hustotu v tělesné tkáni v jednotkách ampér na čtverečný metr (A/m2). |
Vztahy (1) a (2) se používají pro vyšší frekvence (f > 10 MHz). Při nižších frekvencích je nutné vzít v úvahu také přímý (netepelný) vliv indukované proudové hustoty J na procesy v tkáni a při srovnávání expozice s přípustnou hodnotou případně započítat současně SAR i indukovanou proudovou hustotu.
3.8 Plošná hustota energie
Množství energie, které dopadlo na rovinnou plochu (nebo prošlo rovinnou plochou) kolmou ke směru šíření elektromagnetické vlny, dělené obsahem této plochy. Vyjadřuje se v jednotkách joule na čtverečný metr (J/m2).
3.9 Kontaktní proud (I)
Proud tekoucí tělem při kontaktu člověka s vodivým předmětem, který je v elektrickém nebo střídavém magnetickém poli. S referenční hodnotou se srovnává časový průměr efektivní hodnoty kontaktního proudu středované za dobu jedné sekundy.
3.10 Indukovaný proud (i)
Proud tekoucí tělem v důsledku přímé expozice osoby elektrickému nebo střídavému magnetickému poli.
4. Vysvětlení obecných pojmů a definic
4.1 Špičková hodnota
Maximální hodnota časově proměnné veličiny (například intenzity pole nebo hustoty zářivého toku) v daném časovém intervalu.
4.2 Absolutní hodnota
Absolutní hodnota (velikost) vektoru intenzity elektrického pole E(t) v okamžiku t je definována vztahem
Et=Et=Ex2t+Ey2t+Ez2t
Ex(t), Ey (t) a Ez(t) jsou okamžité hodnoty pravoúhlých složek časově proměnného vektoru E(t) pole. Stejný vztah platí pro vektor magnetické indukce B(t) a pro kteroukoli jinou vektorovou veličinu.
4.3 Efektivní hodnota
Efektivní hodnota Eeff intenzity elektrického pole a efektivní hodnota Beff magnetické indukce v daném místě je rovna odmocnině z časového průměru kvadrátu intenzity pole E(t) a kvadrátu magnetické indukce B(t) přes periodu:
Eeff=1T∫tt+TE2tdt; Beff=1T∫tt+TB2tdt ;
stejný vztah se použije pro výpočet efektivní hodnoty elektrického proudu a efektivní hodnoty proudové hustoty.
Efektivní hodnota hustoty zářivého toku (výkonové hustoty) je časový průměr hustoty zářivého toku přes periodu:
Seff=1T∫tt+TStdt .
T = 1/ƒ je perioda příslušné oscilující veličiny.
4.4 Časový průměr (způsoby středování)
S referenčními úrovněmi pro nepřetržitou expozici stanovenými v příloze č. 3 se zjištěné hodnoty odpovídajících veličin srovnávají různě podle biologických mechanismů, kterými elektrické a magnetické pole různých frekvencí působí na tkáň lidského těla:
4.4.1 U veličin charakterizujících pole s frekvencí vyšší než 1 kHz a u hustoty zářivého toku se s referenčními úrovněmi srovnávají časové průměry Est, Bst a Sst vypočtené ze zjištěných efektivních hodnot
a) u pole s frekvencí nižší než 100 kHz nebo rovnou 100 kHz podle vztahů
Est=1Tc∑iEiti , případně Est=1Tc∫tt+TcEefftdt a
Bst=1Tc∑iBiti , případně Bst=1Tc∫tt+TcBefftdt
s dobou středování Tc = 1 sekunda;
b) u pole s frekvencí vyšší než 100 kHz a nižší než 10 GHz nebo rovnou 10 GHz podle vztahů
Est=1Ts∑iEi2ti , případně Est=1Ts∫tt+TsE2efftdt
Bst=1Ts∑iBi2ti , případně Bst=1Ts∫tt+TsB2efftdt a
Sst=1Ts∑iSiti , případně Sst=1Ts∫tt+TsSefftdt
s dobou středování Ts = 6 minut a pro frekvenci z intervalu od 10 GHz do 300 GHz s dobou středování Ts = 68/(10-9.ƒ)1,05. Frekvence je v jednotkách Hz, doba Ts vyjde v minutách. Ei a Bi jsou efektivní hodnoty intenzity elektrického pole a magnetické indukce, Si je efektivní hustota zářivého toku pro i-tou expozici trvající dobu ti. Výrazy s integrály se použijí, byl-li v časovém úseku, přes který se středuje, zaznamenán spojitě proměnný časový průběh okamžitých efektivních hodnot Eeff (t), Beff (t) a Seff (t) intenzity elektrického pole, magnetické indukce nebo hustoty zářivého toku.
4.4.2 U pole s frekvencí nižší než 1 kHz není časové středování přípustné. S referenčními úrovněmi se v tomto případě srovnávají zjištěné efektivní hodnoty elektrického pole a magnetické indukce přímo.
4.5 Časový interval pro stanovení průměru (Te, Tst)
Doba, za kterou je středována příslušná veličina, například absorbovaný výkon nebo intenzita elektrického pole. Pro frekvence od 1000 Hz do 100 kHz je časový interval pro stanovení průměru 1 sekunda, pro frekvence vyšší než 100 kHz a nižší než 10 GHz - 6 minut, pro frekvence od 10 GHz do 300 GHz je Tst = 1,92.1011/ƒ 1,05 (ƒ je frekvence v Hz, Tst je doba středování v minutách). Veličiny (intenzita elektrického pole, magnetická indukce, hustota indukovaného elektrického proudu) s frekvencí nižší než 1000 Hz se pro srovnání s referenční úrovní nebo s nejvyšší přípustnou hodnotou nestředují.
4.6 Střední absorbovaný výkon (Pst)
Časově středovaný absorbovaný výkon definovaný vztahem
Pst=1t2-t1∫t1t2Ptdt
kde t1 a t2 označuje počáteční a konečný čas středování časově proměnného výkonu P(t).
4.7 Statické pole
Pro účely tohoto nařízení - elektrické nebo magnetické pole, jehož časová změna má frekvenci nižší než 1 Hz.
4.8 Pole s několika frekvencemi
Superpozice dvou nebo více fázově nekoherentních složek elektromagnetického pole s různými frekvencemi.
4.9 Oblast blízkého pole
Oblast nacházející se blízko zdroje vysokofrekvenčního pole, v které nemá elektrické a magnetické pole charakter rovinné vlny. Oblast blízkého pole se dále dělí na reaktivní oblast, která je k vyzařující struktuře nejblíže a obsahuje skoro všechnu uloženou energii, a na oblast vyzařování, kde již radiační pole převažuje nad reaktivním polem, má však složitou strukturu. Pro většinu antén se obyčejně za vnější hranici reaktivního blízkého pole bere vzdálenost od povrchu antény rovná polovině vlnové délky.
4.10 Oblast vzdálené zóny
V této oblasti převládá u pole charakter rovinné vlny, kdy vektory jeho elektrické složky a magnetické složky jsou navzájem kolmé a leží v rovině kolmé ke směru šíření vlny.
4.11 Vlnová impedance (Z)
Poměr intenzity elektrického pole k intenzitě magnetického pole v elektromagnetické vlně. Vlnová impedance pro rovinnou vlnu šířící se ve vakuu je Z0=μ0/ε0, tedy přibližně 377 Ω.
4.12 Dielektrická konstanta – viz permitivita
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Постановление Правительства No 480/2000 Сб. о защите здоровья от неионизирующего излучения |
|---|---|
| Тип акта | Регламент |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 29.12.2000 |
|---|---|
| Действует с | 01.01.2001 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0