Постановление Министра иностранных дел No 44/1983 Сб.
Постановление Министра иностранных дел о Договоре между Чехословацкой Социалистической Республикой и Демократической Республикой Афганистан о правовой помощи по гражданским и уголовным делам
Действующий
Действует с 08.12.1982
Zobrazeno prvních 200 z celkem 294 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
44
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 20. prosince 1982
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Dne 24. června 1981 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Kábulu dne 8. listopadu 1982.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 52 dnem 8. prosince 1982.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
První náměstek:
Řehořek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Prezident Československé socialistické republiky a předseda Revoluční rady Afghánské demokratické republiky,
vedeni snahou dále upevňovat přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy a přáním upravit po vzájemné dohodě právní pomoc v oblasti práva občanského a trestního
rozhodli se uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky:
ing. Bohuslava Chňoupka, ministra zahraničních věcí
a
předseda Revoluční rady Afghánské demokratické republiky:
Šáha Muhammada Dósta, ministra zahraničních věcí,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
PRÁVNÍ OCHRANA A PRÁVNÍ POMOC V OBČANSKÝCH A TRESTNÍCH VĚCECH
Právní ochrana
(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako občané druhé smluvní strany.
(2) Občané jedné smluvní strany mohou před justičními orgány druhé smluvní strany vystupovat, hájit svá práva, podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stejných podmínek, jako občané této smluvní strany.
(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně také na právnické osoby, zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo na území této smluvní strany.
Právní pomoc
(1) Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve věcech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.
(2) Pro účely této smlouvy výraz „věci občanské“ zahrnuje rovněž věci rodinné a pracovní.
(3) Pro účely této smlouvy výraz „justiční orgán“ označuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran, do jehož působnosti patří projednávání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu jeho státu.
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých úkonů, zejména sepisováním, zasíláním a doručováním písemností a prováděním důkazů.
Způsob styku
(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví jiný způsob.
(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a) na straně Československé socialistické republiky:
– Generální prokuratura Československé socialistické republiky,
– ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky,
– ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
b) na straně Afghánské demokratické republiky:
– Generální prokuratura,
– Nejvyšší soud,
– ministerstvo spravedlnosti.
(3) Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků a vždy též jazyk anglický.
Dožádání
(1) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, v které se o právní pomoc žádá,
d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných a případně jejich zástupců, místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství a povolání, v trestních věcech podle možnosti také místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání,
f) v trestních věcech také popis a zákonné označení soudně trestného činu a údaje o poškozeném a výši škody, byla-li činem způsobena.
(2) Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhotoveny v úředním jazyku dožádané smluvní strany nebo musí být připojen překlad do tohoto jazyka, nebo do jazyka anglického. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
(3) V dožádání bude uvedeno datum jeho vyhotovení, bude vlastnoručně podepsáno a opatřeno otiskem úředního razítka.
Vyřízení dožádání
(1) Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle právního řádu svého státu. Může však na žádost dožadujícího orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s právním řádem jeho státu.
(2) Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.
(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.
(4) Dožádaný orgán oznámí včas přímo dožadujícímu orgánu na jeho žádost místo a čas vyřizování dožádání.
(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán na žádost spisy dožadujícímu orgánu. V případě, že není možno dožádání vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a současně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.
Doručování
Dožádaný orgán zařídí doručení písemnosti podle právního řádu svého státu, jestliže doručovaná písemnost je sepsána v jazyku dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi, jestliže je ochoten ji přijmout dobrovolně.
Doklad o doručení
(1) Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, kterým se prokazuje způsob, místo a datum doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její přijetí a doručení potvrdit na druhém stejnopise.
(2) Doklad o doručení se zasílá bezodkladně dožadující smluvní straně. V případě, že není možno doručení provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně dožadující smluvní straně důvody, které brání doručení.
Vyřizování dožádání diplomatickými misemi nebo konzulárními úřady
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům a vyslýchat je také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V těchto případech nesmí být použito donucovacích prostředků.
Ochrana svědků a znalců
(1) Občan, který má pobyt na území jedné smluvní strany a který má být vyslechnut před justičním orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který se dostavil na předvolání k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani podroben omezení osobní svobody za čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, nelze na něm vykonat trest za takový čin dříve uložený ani nemůže být trestně stíhán v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu justiční orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost není dále potřebná, nebo jestliže opustil území dožadující smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolaný občan má právo na náhradu výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.
Náklady právní pomoci
(1) Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů provedení dožádání kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
(2) Provedení znaleckého důkazu možno vázat na podmínku složení zálohy.
(3) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání.
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto:
a) jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vyřízení by mohlo ohrozit její svrchovanost nebo její bezpečnost nebo by bylo v rozporu s jejím veřejným pořádkem;
b) ve věcech trestních též, jestliže se dožádání týká činu, který podle právního řádu dožádané smluvní strany není soudně trestný.
Právní informace
Ústřední orgány smluvních stran si budou na žádost poskytovat informace o právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, texty těchto předpisů a informace o právní praxi.
Platnost a důkazní moc listin
(1) Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního orgánu nebo úřední osoby (tlumočníka, znalce) jedné smluvní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
(2) Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních stran považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany.
Zjišťování adres a jiných údajů
(1) Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.
(2) Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní strana na žádost pomoc i při zjišťování zdroje a výše příjmů této osoby.
ZASÍLÁNÍ DOKLADŮ O OSOBNÍM STAVU A JINÝCH LISTIN
(1) Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik o narození, o uzavření manželství a o úmrtí občanů druhé smluvní strany, jakož i sdělení o všech změnách v těchto matrikách. Tyto výpisy se zasílají z úřední povinnosti ihned po provedení zápisu do matriky (nebo ve smluvené lhůtě).
(2) Na žádost jedné smluvní strany zašle druhá smluvní strana výpisy z matrik pro úřední potřebu.
(3) Výpisy z matrik podle tohoto článku se zasílají bezplatně diplomatickou cestou.
Žádosti občanů smluvních stran o výpis z matriky nebo opis jiné listiny týkající se osobního stavu je možno zaslat přímo příslušnému matričnímu úřadu nebo justičnímu orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žadateli zasílají prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad vybere při předání od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu.
Smluvní strany si budou navzájem zasílat způsobem uvedeným v článku 16 odst. 3 této smlouvy opisy rozhodnutí týkajících se osobního stavu občanů druhé smluvní strany, která nabyla právní moci.
NÁKLADY ŘÍZENÍ
Osvobození od složení žalobní jistoty
Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před justičními orgány druhé smluvní strany, pokud mají bydliště nebo přechodný pobyt na území jedné ze smluvních stran, není možno uložit, aby složili žalobní jistotu za náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé smluvní strany nemají bydliště ani přechodný pobyt.
Výkon rozhodnutí o nákladech řízení
(1) Jestliže bylo účastníku osvobozenému od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku 19 této smlouvy uloženo rozhodnutím justičního orgánu jedné smluvní strany, které nabylo právní moci, uhradit náklady řízení, vykoná se toto rozhodnutí na návrh oprávněné osoby na území druhé smluvní strany bezplatně.
(2) Návrh a jeho přílohy budou vyhotoveny podle článku 29 této smlouvy.
(3) Justiční orgán, který rozhoduje o nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech nabylo právní moci a je vykonatelné.
Osvobození od poplatků a záloh
Občanům jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany poskytuje osvobození od soudních poplatků a záloh, jiných nákladů řízení a další výhody týkající se poplatků za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako občanům druhé smluvní strany. Totéž platí i pro ustanovení bezplatného právního zástupce.
(1) Výhody podle ustanovení článku 21 této smlouvy se poskytnou na základě osvědčení o osobních a majetkových poměrech žadatele. Toto osvědčení vydává příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště nebo přechodný pobyt.
(2) Jestliže žadatel nemá bydliště ani přechodný pobyt na území žádné ze smluvních stran, může osvědčení vydat i diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, jejímž je občanem.
(3) Justiční orgán, který rozhoduje o žádosti o výhody, může od orgánu, který potvrzení vydal, žádat doplnění údajů nebo potřebná objasnění.
Jestliže příslušný justiční orgán přiznal výhody uvedené v článku 21 této smlouvy občanovi druhé smluvní strany, vztahují se na celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí.
(1) Jestliže občan jedné ze smluvních stran podává žádost o přiznání výhod uvedených v článku 21 této smlouvy před justičním orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit také u justičního orgánu jedné ze smluvních stran příslušného podle místa svého bydliště nebo přechodného pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčením vydaným podle článku 22 této smlouvy justičnímu orgánu druhé smluvní strany.
(2) Žádost lze podat současně s návrhem na zahájení řízení.
UZNÁNÍ A VÝKON ROZHODNUTÍ
Smluvní strany uznají a vykonají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé strany:
a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech, jakož i schválené smíry v těchto věcech;
b) rozhodnutí justičních orgánů v trestních věcech týkající se náhrady škody a jiných občanskoprávních nároků;
c) rozhodnutí rozhodčích orgánů, jakož i smíry před nimi uzavřené.
(1) Rozhodnutí uvedená v článku 25 této smlouvy se uznají a vykonají za podmínek, že:
a) rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno;
b) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání a výkon žádá;
c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;
d) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci, vydaným dříve mezi týmiž účastníky v téže věci justičním orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno;
e) před orgánem dožádané smluvní strany neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky o téže věci, které bylo zahájeno jako prvé;
f) rozhodnutí justičního orgánu třetího státu, které bylo vydáno v téže věci mezi týmiž účastníky, nebylo uznáno nebo vykonáno na území dožádané smluvní strany;
g) smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, má za to, že uznání nebo výkon neohrozí její svrchovanost nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu s jejím veřejným pořádkem.
(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření se v dožádaném státě uznávají a vykonávají, i když podléhají řádným opravným prostředkům, jestliže obdobná rozhodnutí mohou být v tomto státě vydána a vykonána.
Rozhodnutí rozhodčích orgánů budou uznána a vykonána za podmínek uvedených v článku 26 této smlouvy, jestliže:
a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanoveného dohodou a
b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu účastníky zvoleného a nebyl-li právní řád účastníky zvolen, podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
O uznání a nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
(1) Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí je možno podat přímo příslušnému justičnímu orgánu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, nebo justičnímu orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně; v tomto případě se návrh postoupí justičnímu orgánu druhé smluvní strany způsobem uvedeným v článku 4 této smlouvy.
(2) K návrhu se připojí:
a) rozhodnutí justičního orgánu nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí s potvrzením o právní moci a o vykonatelnosti, pokud tyto skutečnosti nevyplývají ze samotného znění rozhodnutí;
b) doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, řádně a včas předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
c) ověřený překlad návrhu i písemností uvedených pod písmeny a) a b) tohoto odstavce do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka anglického.
(1) Justiční orgán, který rozhoduje o návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí, zkoumá, zda jsou splněny podmínky uvedené v článcích 26 a 27 této smlouvy.
(2) Nestanoví-li tato smlouva jiný postup, justiční orgán smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, postupuje podle právního řádu svého státu.
Justiční orgán smluvní strany, na jejímž území náklady řízení zálohoval stát, požádá příslušný justiční orgán druhé smluvní strany, aby náklady a poplatky vymohl. Justiční orgán vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu dožadující smluvní strany.
TRESTNÍ VĚCI
Převzetí trestního stíhání
(1) Každá smluvní strana se zavazuje, že na žádost druhé smluvní strany zahájí podle svého právního řádu trestní stíhání proti svému občanovi, který na území druhé smluvní strany spáchal soudně trestný čin.
(2) K žádosti o stíhání se připojí spisy týkající se věci, všechny dostupné důkazní prostředky, údaje o škodě, byla-li soudně trestným činem způsobena a text trestních předpisů použitelných na čin podle právního řádu platného v místě spáchání; v případě, že tyto přílohy nejsou dostačující, budou na žádost smluvní strany, která zahájila trestní stíhání, zaslány doplňující údaje.
(3) Nároky poškozených na náhradu škody uplatněné před předáním trestního stíhání u justičních orgánů dožadující smluvní strany budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.
(4) Smluvní strana, která zahájila trestní stíhání, oznámí bezodkladně druhé smluvní straně výsledek trestního řízení. Bude-li vydán rozsudek a nabude právní moci, zašle se na žádost jeho opis.
Vydávání
Povinnost k vydání
(1) Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených v této smlouvě si na žádost vydají k provedení trestního řízení nebo k výkonu trestu osoby, které se zdržují na jejich území.
(2) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné pouze pro činy, za které může být uložen podle právních řádů obou smluvních stran trest odnětí svobody na dobu přesahující jeden rok.
(3) Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy trestné podle právních řádů obou smluvních stran, pro které byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody nejméně na jeden rok nebo k trestu těžšímu.
(4) S výjimkou ustanovení článku 34 písm. a) a c) nelze odmítnout vydání osob, které se dopustily protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví ve smyslu ustanovení Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané 16. prosince 1970 v Haagu a Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané 23. září 1971 v Montrealu, jakož i osob, které se dopustily protiprávních činů ve smyslu ustanovení ostatních mezinárodních úmluv proti terorismu, jejichž smluvními stranami jsou nebo budou Československá socialistická republika i Afghánská demokratická republika.
Odmítnutí vydání
Vydání je nepřípustné, jestliže:
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Постановление Министра иностранных дел No 44/1983 Сб. о Договоре между Чехословацкой Социалистической Республикой и Демократической Республикой Афганистан о правовой помощи по гражданским и уголовным делам |
|---|---|
| Тип акта | - |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 28.04.1983 |
|---|---|
| Действует с | 08.12.1982 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0