Постановление Министерства образования Чешской Социалистической Республики No 124/1984 Сб.
Постановление Министерства образования Чешской Социалистической Республики о средних школах
Действующий
Действует с 01.01.1985
Zobrazeno prvních 200 z celkem 366 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
124
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 15. listopadu 1984
o středních školách
Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 2 odst. 2, § 63 a v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky podle § 19 odst. 5 písm. b), § 20 odst. 3, § 21 odst. 5, § 26 odst. 3 a § 43 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), a podle § 14 odst. 2 písm. a), § 21 odst. 3, § 22a odst. 2, § 23 odst. 4, § 26 odst. 2, § 26a odst. 4 a § 26b odst. 4 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.):
Základní ustanovení
(1) Tato vyhláška upravuje soustavu studijních a učebních oborů středních škol, zřizování a zrušování středních škol, typy středních odborných škol, plnění povinné školní docházky ve středních školách, rozsah, podmínky, délku a průběh studia ve středních školách, pravidla chování žáků, jejich hodnocení a klasifikaci, délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů a pomaturitního studia.
(2) Střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy (dále jen „střední školy“) poskytují výchovu a vzdělávání ve studijních a v učebních oborech, které jsou uvedeny v příloze.
(3) Střední školy se zřizují a zrušují1) podle sítě stanovené ministerstvem školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“),2) a pokud jde o střední zdravotnické školy, ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.2)
(4) Stanoví se tyto typy středních odborných škol: střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, střední ekonomická škola, střední hotelová škola, střední škola sociálně právní, střední knihovnická škola, střední pedagogická škola, střední uměleckoprůmyslová škola, střední uměleckořemeslná škola, střední výtvarná škola, konzervatoř, hudební a taneční škola.
(5) Pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti hudby, tance a sportu mohou krajské národní výbory zřizovat školy poskytující výchovu a vzdělávání, které se jinak získává v pátém až osmém ročníku základní školy a ve střední škole.3)
Povinná školní docházka ve středních školách
(1) Žáci, kteří byli přijati ke studiu ve střední škole a nemají splněnou povinnou školní docházku, dokončí plnění povinné školní docházky ve střední škole.
(2) Jestliže žák, který nemá splněnou povinnou školní docházku, nezahájí studium ve střední škole do tří dnů od počátku školního roku, upozorní ředitel střední školy písemně zákonného zástupce žáka, pěstouna nebo občana, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“) na povinnost dbát, aby žák docházel do střední školy pravidelně a včas.4) Jestliže ani do deseti dnů po doručení tohoto upozornění žák do střední školy nenastoupí ani není zástupcem žáka omluven, oznámí to neprodleně ředitel střední školy příslušnému okresnímu národnímu výboru.
Vzdělávání žáků středních škol, kteří plní povinnou školní docházku a jsou pro dlouhodobou nemoc v domácím ošetřování nebo ve zdravotnických zařízeních, zajistí krajský národní výbor, který odborně vede střední školu, do níž byl žák přijat.
STUDIUM VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
Docházka do střední školy
(1) Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům (dále jen „povinné předměty“) a nepovinným vyučovacím předmětům, které si zvolil.
(2) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zástupce žáka třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí o tom současně vychovatele.
(3) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, povinen bez zbytečného odkladu oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli. Při návratu do vyučování je nezletilý žák povinen předložit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy omluvenku podepsanou zástupcem žáka, a jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, podepsanou jeho vychovatelem.
(4) Nepřítomnost při vyučování se omlouvá jen ze závažných důvodů (nemoc žáka, mimořádná událost v rodině, dopravní důvody apod.). Nepřítomnost pro nemoc, která trvala nejvýše dva vyučovací dny, omlouvá zástupce žáka nebo vychovatel. Trvá-li nepřítomnost pro nemoc déle než dva dny, předloží žák potvrzení ošetřujícího lékaře.5) Opakuje-li se dvoudenní nepřítomnost pro nemoc u žáka častěji, může třídní učitel požadovat potvrzení lékaře na každou tuto nepřítomnost.
(5) Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.
(6) Zletilý žák se omlouvá sám způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4.
(7) Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém styku, přenosnou nemocí, oznámí to žák, a je-li nezletilý, jeho zástupce, popřípadě vychovatel ihned řediteli školy.
(1) Ředitel střední školy může uvolnit žáka s výjimkou uvedenou v odstavci 2 od účasti na vyučování povinnému předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o osobu se změněnou pracovní schopností, na základě vyjádření posudkového lékaře sociálního zabezpečení. Při uvolňování od vyučování tělesné výchově se postupuje podle zvláštních předpisů.6)
(2) Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho část od vyučování povinnému předmětu rozhodujícímu pro odborné zaměření absolventa, jako jsou dílenská a provozní cvičení, odborný výcvik, odborná (umělecká) praxe, odborné kreslení, výtvarná příprava, navrhování, odborné modelování, modelářství, odborné modelářství, praktický výcvik, praktické cvičení, laboratorní cvičení, ve středních pedagogických školách tělesná výchova, hudební výchova a výtvarná výchova, ve středních zdravotnických školách cvičení z odborných předmětů a odborná praxe, ve školách zřízených pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti sportu (§ 1 odst. 5) tělesná výchova a sportovní příprava.
(3) Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy. Ředitel střední školy poskytuje tyto výjimky na žádost žákyně, a je-li nezletilá, po souhlasném vyjádření jejího zástupce s přihlédnutím k vyjádření příslušného lékaře nebo i bez žádosti z podnětu příslušného lékaře. Žákyně mohou docházet jen do vyučování předmětům obsahujícím činnosti, které jim zvláštními předpisy7) nejsou zakázány.
(4) Ve zvláštních případech, pokud to dovoluje charakter učiva, umožní ředitel střední školy na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka, doloženou vyjádřením příslušného lékaře tělesně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy.
(5) Ředitel střední školy umožní na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka mimořádně nadanému a talentovanému žáku přípravu a vykonání zkoušek podle individuálního studijního plánu.8)
Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy
(1) Změnu studijního nebo učebního oboru v prvním a druhém ročníku střední školy9) povoluje ředitel střední školy zpravidla k začátku školního roku. Podmínkou pro povolení změny je zdravotní způsobilost žáka ke studiu a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově zvoleném studijním nebo učebním oboru, a úspěšné vykonávání rozdílové zkoušky z těch povinných předmětů nebo z učiva, kterým se nevyučovalo ve studijním nebo učebním oboru, ve kterém žák dosud studuje. Obsah, rozsah a termín rozdílové zkoušky určí ředitel střední školy.
(2) Přestup do jiné střední školy9) do téhož studijního nebo učebního oboru povoluje ředitel střední školy, do které se žák hlásí, ve všech ročnících střední školy.
(3) Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy se povolují na žádost žáka. K žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření zástupce žáka.
Přerušení studia
(1) Studium může být přerušeno žáku, který splnil povinnou školní docházku;10) jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže bylo studium přerušeno po úspěšném ukončení ročníku, nastoupí žák po uplynutí doby přerušení studia do následujícího ročníku. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období.
(2) Těhotenství a mateřství jsou zvlášť vážnými osobními důvody pro přerušení studia. Ředitel střední školy je povinen z vlastního podnětu přerušit studium, jestliže praktické vyučování probíhá v pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů7) nebo jestliže činnosti praktického vyučování podle lékařského posudku ohrožují těhotenství žákyně.
(3) Pominou-li důvody přerušení studia, může být na žádost žáka přerušení studia ukončeno i před uplynutím stanovené doby přerušení.
(4) K přerušení studia nebo k ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené doby se k žádosti nezletilého žáka vyžaduje vyjádření zástupce žáka.
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl. Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.11)
(2) Pokud žák neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může na jeho žádost ředitel střední školy povolit opakování ročníku;11) k žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření jeho zástupce. Povolit opakování téhož ročníku lze jen jednou.
Zanechání studia
(1) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, hodlá zanechat studia,12) sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.
(2) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, informuje ředitel středního odborného učiliště o zanechání studia organizaci, pro kterou se žák připravuje.
(3) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, se neúčastní vyučování po dobu nejméně jednoho týdne a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby ve lhůtě stanovené ředitelem střední školy doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak se žák bude posuzovat, jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo není doložen důvod jeho nepřítomnosti ve škole, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené ředitelem střední školy pro omluvu; tímto dnem přestává být žákem školy.
PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ
Pravidla chování žáků (školní řád)
(1) Žáci mají tyto povinnosti:
a) osvojovat si vědomosti a dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení středního vzdělání nebo úplného středního vzdělání, připravovat se na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání, na obranu socialistické vlasti a na kulturní život,
b) osvojovat si zásady socialistické morálky a řídit se jimi, být ukáznění, plnit pokyny pedagogických pracovníků, instruktorů a jiných pracovníků školy a dodržovat pravidla socialistického soužití ve střední škole i mimo ni tak, aby dělali čest škole i sobě,
c) chránit své zdraví i zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí,
d) být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upraveni a oblečeni,
e) šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením a hospodárně zacházet s učebnicemi a učebními pomůckami,
f) dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek a plnit další pokyny obsažené ve vnitřním řádu školy, který vydá ředitel střední školy.
(2) Žákům je zakázáno:
a) kouřit v prostorách školy, žákům denního studia i při činnostech organizovaných školou,
b) přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky nebo je používat ve škole nebo při činnostech organizovaných školou,
c) přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví a věci, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků při vyučování.
Výchovná opatření
(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.
(2) Pochvalu nebo jiné ocenění13) uděluje žákům třídní učitel, ředitel střední školy nebo orgán státní správy ve školství; může je udělit též společenská organizace a u žáků středních odborných učilišť organizace, pro kterou se žák připravuje, nebo orgán, který střední odborné učiliště zřídil. Pochvalu uděluje zpravidla před shromážděním třídy nebo školy.
(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel střední školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.14)
(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia podle odstavce 3 stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se podmíněně vyloučený žák ve zkušební lhůtě osvědčil, upustí se od vyloučení; jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného provinění, podá ředitel střední školy krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, návrh na vyloučení žáka ze studia.
Hodnocení a klasifikace žáků
(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný.
(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – méně uspokojivé
4 – neuspokojivé.
(3) Ředitel střední školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zástupce a u žáka středního odborného učiliště též organizace, pro kterou se žák připravuje.
(4) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená nepřítomnost), není žák za první pololetí klasifikován. Ředitel střední školy určí pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.
(5) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v druhém pololetí z důvodů uvedených v odstavci 4, je žák zkoušen a klasifikován za toto období v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.
(6) Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský národní výbor, který střední školu odborně vede. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující hrubě porušil pravidla hodnocení a klasifikace.
Celkové hodnocení žáka
(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.
(2) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto:
a) prospěl s vyznamenáním
b) prospěl velmi dobře
c) prospěl
d) neprospěl.
(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,5, jeho chování je velmi dobré a má-li prospěch výborný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.
(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než dobrý, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 2,00, jeho chování je velmi dobré a nemá horší prospěch než chvalitebný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.
(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch nedostatečný.
(6) Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce (§ 14) prospěch nedostatečný.
Opravné zkoušky
(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, může se souhlasem ředitele střední školy konat opravnou zkoušku z těchto předmětů. Opravná zkouška se neumožňuje z odborného výcviku ve středních odborných učilištích, z vyučovacích předmětů výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova ve středních pedagogických školách a z hlavních odborných předmětů ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.
(2) Opravnou zkoušku může konat i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, kterým se vyučuje pouze v prvním pololetí.
(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky
a) podle odstavce 1 byly vykonány nejpozději do 31. srpna; žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září a žákovi, který byl klasifikován v termínu uvedeném v § 12 odst. 5, do 15. října,
b) podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.
(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, se klasifikuje ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.
Komisionální zkoušky
(1) Žák se klasifikuje na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:
a) koná-li rozdílovou zkoušku,
b) je-li zkoušen v náhradním termínu,
c) požádá-li žák nebo jeho zástupce o přezkoušení žáka nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy,
d) koná-li opravné zkoušky,
e) při zkouškách v externím studiu, studiu podle individuálního studijního plánu a při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,
f) při praktických zkouškách v hudební a taneční škole, v konzervatoři a při odborných zkouškách ve výtvarných studijních oborech středních odborných škol,
g) koná-li zkoušky uvedené v § 5 odst. 3 až 5,
h) v případě uvolnění žáka od docházky na vyučování.
(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
Organizace výchovně vzdělávací činnosti
(1) Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů středních škol, studijních oborů a učebních oborů.
(2) V teoretickém vyučování získávají žáci vědomosti, dovednosti a návyky, které aplikují při praktických činnostech. Teoretické vyučování probíhá průběžně s praktickým vyučováním po celé období školního vyučování; uskutečňuje se podle schválených učebních plánů a učebních osnov.
(3) Ve středních odborných učilištích se teoretické vyučování v denním studiu organizuje též v jednom nebo ve dvou časových cyklech, jestliže průběžnému vyučování brání rozptýlenost žáků od sídla středního odborného učiliště, popřípadě povaha studijního nebo učebního oboru, např. montážní nebo sezónní práce. Po ostatní část období školního vyučování se koná odborný výcvik.
Praktické vyučování
(1) Praktické vyučování se uskutečňuje podle schválených učebních plánů a učebních osnov v těchto hlavních formách: odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe.
(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách, ve školských zařízeních a v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.15) Pokud jde o praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol, určí tyto orgány a organizace jejich nadřízený orgán na návrh krajského národního výboru, který příslušnou střední školu odborně vede.
(3) Pokud se praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol uskutečňuje v orgánech a organizacích, uzavírá krajský národní výbor s orgánem nebo organizací, v níž se má praktické vyučování uskutečnit, dohodu, v níž bude stanoveno zejména:
a) druh činností, které budou žáci při praktickém vyučování vykonávat,
b) místo konání praktického vyučování,
c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délka a den jeho zahájení,
d) počet žáků, kteří se zúčastní praktického vyučování,
e) pracovní a hygienické podmínky (ubytovací a stravovací podmínky, poskytování výstroje, nářadí a osobních ochranných pracovních prostředků),
f) způsob odměňování žáků za produktivní práci,
g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování.
(4) Žákům gymnázií a středních odborných škol, kteří vykonávají při praktickém vyučování produktivní práci, přísluší odměna, kterou se sledují výchovné cíle jako u žáků středních odborných učilišť v období odborného rozvoje.16)
Povinnosti organizací při zajišťování a řízení praktického vyučování
(1) Orgány a organizace, ve kterých se uskutečňuje praktické vyučování, jsou povinny pro praktické vyučování vytvářet potřebné podmínky, bezplatně poskytovat stanovené učební pomůcky a hradit osobní a věcné náklady spojené s praktickým vyučováním.15)
(2) Orgány a organizace uvolňují pro praktické vyučování osvědčené, politicky a odborně vyspělé pracovníky, kteří svými osobními vlastnostmi a pracovními výsledky mohou být žákům vzorem (dále jen „instruktoři“).
(3) Instruktoři jsou odměňováni za činnosti při praktickém vyučování podle zvláštních předpisů.17)
Péče o žáky gymnázií a středních odborných škol při praktickém vyučování
(1) Při praktickém vyučování organizace poskytuje, popřípadě zajišťuje žákům závodní stravování18) za stejných podmínek jako ostatním pracovníkům.
(2) Žákům, kteří se zúčastňují praktického vyučování mimo sídlo školy, se uhrazuje jízdné do místa konání praktického vyučování a zpět, a to z prostředků národního výboru, který střední školu odborně vede. Hradí se pouze prokázané jízdné za vlak ve druhé vozové třídě nebo za autobus.
(3) Žákům, kteří nebydlí v místě konání praktického vyučování a na nichž nelze požadovat, aby denně dojížděli, je organizace povinna zajistit bezplatné ubytování, které vyhovuje hygienickým požadavkům na hromadné ubytování.19)
Odborný výcvik žáků středních odborných učilišť
(1) Odborný výcvik je základním vyučovacím předmětem studia žáků ve středních odborných učilištích, v němž se uskutečňují cíle jejich odborné přípravy. Je zaměřen na získání odborných dovedností pro výkon povolání, pro něž studium ve studijním nebo učebním oboru připravuje. Uskutečňuje se v souladu s učební osnovou zejména na produktivní práci spočívající ve zhotovování výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.
(2) Vyučování odbornému výcviku se uskutečňuje
a) v přípravném období ve skupinách pod vedením mistra odborné výchovy ve středních odborných učilištích, popřípadě střediscích praktického vyučování nebo na provozních pracovištích organizací schválených ředitelem středního odborného učiliště; velikost skupiny je určena počtem žáků příslušného studijního nebo učebního oboru na jednoho mistra odborné výchovy stanoveným v oddílu A a E přílohy. Výjimky ze stanoveného počtu žáků ve skupině a ze způsobu organizace odborného výcviku může povolit ministerstvo školství ve zvlášť odůvodněných případech, a to na žádost příslušného ústředního orgánu,
b) v období odborného rozvoje individuálně za přímého dozoru určeného instruktora nad žákem na stanovených pracovištích zpravidla organizací, pro něž jsou žáci připravováni, popřípadě na pracovištích středních odborných učilišť nebo středisek praktického vyučování, která odpovídají svým vybavením požadavkům výchovy a bezpečné práce a která schválil ředitel středního odborného učiliště, popřípadě vedoucí střediska praktického vyučování. Instruktor provádí přímý dozor nejvýše nad třemi žáky. Pedagogickou činnost instruktora řídí a kontroluje pedagogický pracovník středního odborného učiliště určený jeho ředitelem.
Odborná praxe
(1) Odborná praxe žáků středních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku,20) je zaměřena na prohloubení odborných dovedností získaných v odborném výcviku, které jsou potřebné pro výkon příslušného dělnického povolání.
(2) Odborná praxe žáků středních odborných učilišť se organizuje v období školních prázdnin v délce čtyř týdnů, u studijních a učebních oborů pro hlubinné hornictví v délce tří týdnů; uskutečňuje se na pracovištích organizací, pro které se žáci připravují, popřípadě ve středních odborných učilištích nebo ve střediscích praktického vyučování. Organizace, střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zabezpečují produktivní práci zahrnující činnosti, které prohlubují dovednosti žáků získané v odborném výcviku.
(3) Odborná praxe žáků gymnázií a středních odborných škol se uskutečňuje v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů. Jejím cílem je utvářet, prohlubovat a upevňovat vědomosti a dovednosti žáků, rozvíjet a posilovat jejich socialistické uvědomění a pracovní výchovu a spojovat teoretické poznatky s praktickou činností žáků.
Cvičení
(1) Cvičení se uskutečňují jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty ve školách nebo školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.
(2) Při cvičeních si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají dovednosti při technologických, technických, ekonomických, grafických, výtvarných a jiných činnostech a ve středních zdravotnických školách též při poskytování léčebně preventivní péče.
Učební praxe žáků středních odborných škol
(1) Učební praxe se organizuje ve školách nebo školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.
(2) Při učební praxi žáci získají základní dovednosti a návyky v práci s nástroji, v ovládání přístrojů, strojů a technických zařízení a motorových vozidel.
Výchova mimo vyučování
(1) Při organizování výchovy mimo vyučování ve středních školách je cílem poskytnout žákům aktivní odpočinek, rozvíjet jejich schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na společenském životě přiměřeně jejich věku, pomáhat jim při přípravě na vyučování a přispívat též k volbě povolání.
(2) Vlastní výchovu mimo vyučování ve středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování provádějí vychovatelé a instruktoři pro tělesnou výchovu. Jejich počet se stanoví takto:
a) u žáků, kterým se poskytuje celodenní péče včetně ubytování, se stanoví na 30 žáků jeden vychovatel; přitom počet vychovatelů v jednom domově mládeže v zájmu plynulé práce ve výchově mimo vyučování není nižší než tři vychovatelé, a to bez ohledu na počet ubytovaných žáků,
b) u žáků, kterým se neposkytuje ubytování, se stanoví do 80 žáků jeden vychovatel a na každý započatý počet 80 žáků další vychovatel,
c) instruktor pro tělesnou výchovu se ustanovuje na 100-200 ubytovaných žáků a na každý započatý počet 200 ubytovaných žáků další instruktor; instruktor pro tělesnou výchovu se nezapočítává do počtu vychovatelů.
Členění doby studia žáků středních odborných učilišť
(1) Doba studia ve studijních oborech21) a doba studia v učebních oborech stanovená v příloze se člení na přípravné období a období odborného rozvoje.22) Přípravné období ve studijních oborech trvá po dobu stanovenou v oddílu A, v učebních oborech po dobu stanovenou v oddílu E přílohy. Ostatní doba studia je období odborného rozvoje.
(2) V přípravném období získávají žáci pod vedením mistra odborné výchovy v souladu s učební osnovou odborného výcviku dovednosti a návyky zejména na produktivní práci.
(3) V období odborného rozvoje si žáci v souladu s učební osnovou odborného výcviku zejména procvičují a zdokonalují dovednosti a návyky získané v přípravném období. Procvičování a zdokonalování dovednosti a návyků se uskutečňuje na produktivní práci pod vedením instruktorů.
STUDIUM PŘI ZAMĚSTNÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH, KOMBINOVANÉ STUDIUM A STUDIUM JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ
Organizace studia při zaměstnání ve středních školách
(1) Studium při zaměstnání ve středních školách lze organizovat ve studijních a učebních oborech uvedených v příloze; ve středních odborných učilištích zřizovaných generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který plní obdobnou funkci, popřípadě ředitelem hospodářské organizace se organizuje se souhlasem těchto orgánů.
Druhy studia a jeho délka
(1) Studium při zaměstnání ve středních odborných učilištích je určeno pracujícím, kteří bez splnění kvalifikačního požadavku vzdělání vykonávají v pracovním poměru práce odpovídající zvolenému studijnímu nebo učebnímu oboru; organizuje se ve studijních a učebních oborech uvedených v oddílech A, D a E přílohy, přičemž
a) pro pracující se vzděláním, které poskytuje základní škola, a pro pracující se základním vzděláním je délka studia stejná jako délka denního studia příslušného studijního nebo učebního oboru,
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Постановление Министерства образования Чешской Социалистической Республики No 124/1984 Сб., о средних школах |
|---|---|
| Тип акта | - |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 06.12.1984 |
|---|---|
| Действует с | 01.01.1985 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0