Dekret Nr. 8 / 1966 Coll.
Dekret der Staatskommission für Finanzen, Preise und Löhne zur Preiserstellung, Kontrolle und Statistik
Gültig
In Kraft seit 01.03.1966
Zobrazeno prvních 200 z celkem 329 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
8
VYHLÁŠKA
Státní komise pro finance, ceny a mzdy
ze dne 24. ledna 1966
o tvorbě, kontrole a statistice cen
Státní komise pro finance, ceny a mzdy stanoví podle § 3 písm. e) zákona č. 113/1965 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci:
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška upravuje způsob tvorby cen výrobků, výkonů, činností a služeb poskytovaných za peněžitou náhradu (dále jen „výrobky“) a působnost státních orgánů a socialistických organizací při tvorbě, kontrole a statistice cen.
(2) Orgány a organizace, které vykonávají působnost v oblasti cen, jsou povinny vytvářet podmínky a provádět potřebná opatření k tomu, aby ceny byly pružně upravovány v souladu se změnami ekonomických podmínek výroby, zejména vývoje nákladů na výrobu a oběh, a podmínek realizace, tj. poměru nabídky a poptávky, a aby se úroveň realizačních cen nezvyšovala nad stanovenou úroveň cen.
Základní pojmy
Realizační ceny
Realizačními cenami, tj. cenami, za které se výrobky prodávají v tuzemsku, jsou
a) velkoobchodní ceny, za které se prodávají výrobky socialistickým organizacím pro výrobní spotřebu, výstavbu, vývoz nebo odbytovou činnost a pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu;
b) obchodní ceny, za které se organizacím vnitřního obchodu prodávají výrobky určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny;
c) maloobchodní ceny (spotřebitelské, prodejní), za které se prodávají výrobky obyvatelstvu, popř. socialistickým organizacím, pokud nakupují v maloobchodě nebo pokud tak stanoví sazebník daně z obratu;
d) nákupní ceny, za které pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky prodávané zemědělskými výrobci, předměty získané sběrem, jiné předměty od obyvatelstva a výrobky od drobných výrobců.
Zahraniční ceny
Pro účely této vyhlášky se zahraničními cenami rozumějí
a) světové ceny, jimiž jsou běžné ceny převládající v obchodních smlouvách na světových trzích pro daný druh výrobků;
b) docílené zahraniční ceny, jež tvoří individuální tržní ceny, dosažené za sjednaných podmínek za čs. výrobek při vývozu nebo za nakoupený výrobek při dovozu;
c) docílené zahraniční ceny fco čs. hranice, jež tvoří individuální tržní ceny odvozené z docílených zahraničních cen a upravené o přímé obchodní náklady placené v zahraničí.
Zvláštní druhy cen
Zvláštními druhy cen jsou
a) tarify;
b) odbytové ceny staveb a jejich částí;
c) cenové limity, jimiž se rozumějí horní hranice cen nových výrobků stanovené v rámci úkolů technického rozvoje pro výzkum, vývoj a výrobu, popř. v rámci úkolů pro dovoz;
d) předběžné (informativní) ceny, jimiž se rozumějí ceny výrobků plně technicky nevyjasněných, odpovídající úrovni platných realizačních cen;
e) podnikové ceny, které stanoví oborové ředitelství odchylně od realizačních cen pro prodej mezi podřízenými organizacemi nebo pro zúčtování dodávek mimo výrobní hospodářskou jednotku mezi oborovým ředitelstvím a podřízenými organizacemi. Pro odběratele platí ceny podle § 2. Vyrovnání rozdílů mezi realizačními a podnikovými cenami provádí oborové ředitelství.
Obsah cen
(1) Velkoobchodní cena zahrnuje
a) náklady a neproduktivní výdaje na výrobu s výjimkou nákladů a výdajů hrazených podnikům z centralizovaných zdrojů nadřízených orgánů,
b) čistý hospodářský výsledek výroby.*)
Ve stanovených případech se k velkoobchodním cenám připočítávají (z velkoobchodních cen odečítají) účelové cenové dotace (srážky) k podpoře (k omezení) výroby některých výrobků, přirážky na krytí výdajů na opravy v záruční lhůtě, obchodní rozpětí samostatných odbytových nebo zásobovacích organizací apod.
(2) Obchodní cena zahrnuje, pokud není v jednotlivých případech stanoveno jinak, cenu velkoobchodní a daň z obratu.
(3) Maloobchodní cena zahrnuje cenu obchodní a obchodní rozpětí, jímž se v zásadě kryjí náklady, neproduktivní výdaje a čistý hospodářský výsledek oběhu; u služeb zahrnuje maloobchodní cena úplné náklady a neproduktivní výdaje, čistý hospodářský výsledek a popř. daň z obratu.
(4) Obsah nákupní ceny je obdobný jako obsah ceny velkoobchodní.
(5) Jsou-li služby (přeprava) podmínkou nebo součástí realizace výrobků, mohou ceny výrobků zahrnovat též ceny služeb (náklady na přepravu).
(6) Ceny výrobků mohou být zvýšeny nebo sníženy o přirážky nebo srážky ve vztahu k odchylkám od původních podmínek (kvalitativních, dodacích), za kterých byly ceny stanoveny zejména za jinou jakost, vybavení, provedení, dodací lhůty, výrobní nebo dodací množství apod.
(7) Ceny výrobků zahrnují, pokud není stanoveno jinak, též náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby, licence, patenty, odměny za vynálezy a zlepšovací náměty, projektové a montážní práce, obaly a balení.
(8) Podrobnosti o tom, které náklady, neproduktivní výdaje, ceny služeb apod. se zahrnují do ceny výrobků, upravují příslušné ceníky, cenová opatření nebo dohoda mezi dodavatelem a odběratelem.
Kategorie cen
(1) Jednotlivé výrobky nebo jejich skupiny se zařazují do cenových kategorií, jimiž jsou kategorie pevných cen, limitních cen nebo volných cen (dále jen „kategorie cen“).
(2) Do kategorie pevných cen se zařazují zejména základní suroviny, polotovary, materiály a další výrobky,
a) které rozhodujícím způsobem ovlivňují základní výrobní programy a celkovou úroveň nákladů a cen v navazujících oborech nebo odvětvích,
b) u nichž je třeba pro zásadní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou ústředně zabezpečit účinnou regulaci výroby a spotřeby,
c) které rozhodujícím způsobem ovlivňují strukturu osobní spotřeby a trvale se významně podílejí na životních nákladech,
d) u nichž je třeba ze zdravotních nebo kulturně politických důvodů zajistit jednotnost a potřebnou úroveň cen a cenové relace.
(3) Do kategorie limitních cen se zařazují zejména skupiny výrobků, u nichž dochází k časté obměně sortimentu nebo skupiny výrobků širokého sortimentu relativně málo obměňovaného, u nichž je třeba vytvořit podmínky pro operativní ovlivňování nabídky a poptávky. Limitní ceny se stanoví jako
a) maximální limitní ceny vymezující horní nepřekročitelné hranice realizačních cen, nebo
b) minimální limitní ceny vymezující dolní nepřekročitelné hranice realizačních cen, nebo
c) směrné limitní ceny, které jsou základem, od něhož se mohou jednotlivé realizační ceny odchylovat (zvýšit nebo snížit). Ve stanovených případech lze k omezení výše odchylek určit jejich nepřekročitelné hranice relativně nebo absolutními částkami a to buď jednostranně, tj. horní nebo dolní hranice nebo oboustranně, tj. horní i dolní hranice (oboustranná limitní cena).
Nadřízené orgány určí podřízeným organizacím období a způsob evidence a vzájemného vyrovnávání odchylek realizačních cen od směrných limitních cen, aby nedocházelo k trvalému zvýšení úrovně realizačních cen nad úroveň směrných limitních cen, pokud takové vyrovnání není zabezpečeno automaticky ekonomickými podmínkami v tržních vztazích (celková vyrovnanost nabídky a poptávky).
Za odchylky od směrných limitních cen se nepovažují přirážky a srážky stanovené nebo dohodnuté ve smyslu § 5 odst. 6.
(4) Do kategorie volných cen se zařazují
a) výrobky, u nichž existuje hospodářská soutěž,
b) výrobky s trvalým předstihem nabídky před poptávkou, popř. jejichž úroveň cen je v zásadě určena pevnými nebo limitními cenami standardních výrobků,
c) módní a technické novinky a nové technicky pokrokové výrobky na předem stanovenou dobu a výrobky luxusního provedení,
d) výrobky objemově nevýznamné z hlediska výroby a spotřeby,
e) výrobky pro vývoz, jejichž ceny se tvoří podle docílených zahraničních cen,
f) výrobky prodávané ve vlastní obchodní síti výrobních organizací, pokud je rozhodující část obdobných výrobků prodávána v síti vnitřního obchodu,
g) práce a služby prováděné při řešení výzkumných a vývojových úkolů.
(5) Spotřební výrobky mohou být zařazeny do kategorií limitních nebo volných cen jen po stanovení sazby daně z obratu.
(6) Dojde-li k nežádoucímu vývoji realizačních cen u výrobků zařazených do kategorií volných nebo limitních cen, nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých toto zařazení bylo provedeno, navrhne příslušný orgán, aby tyto výrobky byly přeřazeny do jiné vhodné kategorie cen.
(7) Výrobky, o jejichž zařazení do cenových kategorií není výslovně rozhodnuto, jsou zařazeny až do rozhodnutí do kategorie pevných cen.
(1) Základními (pevně stanovenými) složkami cen jsou daň z obratu, účelové cenové dotace, obchodní rozpětí, příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků a jiné, které se stanoví podle zvláštních zásad pevnými sazbami nebo závazně stanoveným způsobem.
(2) Při stanovení přirážek nebo srážek uvedených v § 5 odst. 6 se postupuje jako při sjednávání volných cen, pokud nejsou výjimečně stanoveny jako pevné.
Pevné a limitní ceny pro stejné výrobky se stejnými dodacími podmínkami jsou celostátně jednotné, pokud Státní komise pro finance, ceny a mzdy nestanoví jinak.
Tvorba cen
Zásady tvorby cen
(1) Cena se tvoří jen pro nově vyráběný nebo dovážený výrobek, určený technickými a dodacími podmínkami, a jde-li o nové výrobky přibližně stejných užitných vlastností vyráběné v podstatě stejnou technologií, též pro skupinu přesně určených výrobků.
(2) Novým výrobkem je podle této vyhlášky výrobek,
a) který uspokojuje společenské potřeby včetně potřeb zdravotních, ochrany práce, kulturních apod., které dosud vyráběnými (dováženými) výrobky nebyly uspokojovány nebo byly uspokojovány jinak, nebo
b) jehož nové konstrukční nebo technologické řešení umožňuje vynakládat při jeho výrobě menší množství společenské práce než výrobek dosud vyráběný (dovážený), nebo dojde-li při stejném množství práce vynaložené na jeho výrobu k takovému zdokonalení jeho užitných vlastností, které umožní jeho hospodárnější využití.
(3) Za nový výrobek se nepovažuje a novou cenu nelze stanovit, jsou-li změny uvedené v odst. 2 nepodstatné nebo neprůkazné. To platí zejména v případě, kdy technické normy nebo podmínky připouštějí záměnu použitých materiálů. Sporné případy se řeší jako cenové spory.
(4) Pro nový výrobek, který lze vzhledem k jeho užitným vlastnostem a způsobu jeho výroby zařadit do skupiny výrobků, pro niž cena byla již utvořena, se cena neutvoří, nýbrž výrobek se přímo zařadí do takové skupiny výrobků.
(1) Při stanovení pevných a limitních cen nových výrobků jsou příslušné orgány a organizace povinny postupovat podle ustanovení této části.
(2) Při určení volných cen a realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitních cen, které se tvoří dohodou mezi dodavatelem a odběratelem, platí ustanovení této části pouze přiměřeně.
(1) Cena nového výrobku se tvoří promítnutím průměrných podmínek výroby a podmínek jeho realizace.
(2) Cena nového výrobku musí být stanovena tak, aby odpovídala úrovni platných cen s výjimkou případů stanovených v § 35 odst. 5.
Promítnutí podmínek výroby do ceny
(1) Podmínky výroby se do ceny promítají metodou cenového porovnání, a to tak, že se cena nového výrobku odvozuje z ceny porovnatelného výrobku, popř. z cen několika porovnatelných výrobků.
(2) Porovnatelnými výrobky jsou výrobky z hlediska užitných vlastností nebo podmínek výroby plně nebo částečně zaměnitelné. Při tvorbě pevných a limitních cen není porovnatelným výrobek zařazený do kategorie volných cen, popř. výrobek, pro který je v kategorii pevných a limitních cen výjimečně stanovena možnost nejednotných cen.
(3) K cenovému porovnání se používá
a) cenových řad nebo cenových ukazatelů, které vyjadřují prokazatelnou závislost nutných nákladů vzájemně porovnatelných výrobků lišících se pouze kvantitou užitných vlastností (vahou, rozměry, obsahem, výkonem apod.) na jejich výrobních parametrech. Pokud porovnatelné výrobky se od nového výrobku odlišují též kvalitativně (např. užitnými vlastnostmi, podmínkami výroby nebo dodacími podmínkami apod.) a tyto rozdíly jsou vyjádřeny v jejich cenách, je nutno cenu nového výrobku vytvořit z cenové řady úměrně přizpůsobené,
b) cenových normativů, kterými jsou kalkulační sazby, jimiž se oceňují dílčí části výrobků a zahrnují zpravidla průměrnou spotřebu výrobních prostředků (materiálů, energie, opotřebení základních fondů) a práce; pevnou sazbou je určen též čistý hospodářský výsledek,
c) kalkulačního porovnání, při němž se vychází z kalkulace nákladů nejblíže porovnatelného výrobku, přičemž k nákladům porovnatelného výrobku se přičítají nebo od nich odečítají náklady na ty části výrobku, které odlišují nový výrobek od výrobku porovnatelného. Rozdíly v provedení a užitných vlastnostech výrobku a rozdíly v nákladech se prokazují technickým rozborem výrobků, technickoekonomickými ukazateli, normami a rozborem úrovně mezd apod. K nákladům se připočítává čistý hospodářský výsledek,
d) stavebnicového způsobu, který spočívá v tom, že cena nového výrobku se zjišťuje na podkladě součtu cen jeho jednotlivých složek (konstrukčních prvků), které jsou též obsaženy ve výrobcích porovnatelných; pokud jednotlivé složky nemají stanoveny ceny, tvoří se některým z ostatních způsobů cenového porovnání.
(4) Odvětvové ústřední orgány nadřízené dodavatelům mohou blíže určit použití způsobů cenového porovnání nebo jejich kombinace pro jednotlivé druhy nebo skupiny výrobků. Není-li použití způsobů cenového porovnání takto stanoveno, určí se dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.
(5) Jestliže nový výrobek není s výrobky dosud vyráběnými porovnatelný, promítají se výrobní podmínky do cen metodou individuální kalkulace. Této metody se používá zejména při tvorbě cen výrobních prostředků, jejich součástí a dílů vyráběných individuálně, zpravidla podle zvláštních požadavků odběratele a dále při tvorbě cen individuálně vyráběných prototypů, unikátů vývojových výrobků, výrobků vyráběných na zkoušku a jiných jednorázově vyráběných výrobků.
Započítání čistého hospodářského výsledku do cen
(1) Při tvorbě cen metodou cenových normativů, kalkulačního porovnání nebo individuální kalkulace se započítává čistý hospodářský výsledek buď ve výši stanovené sazbou nebo v průměrné výši za porovnatelné výrobky nebo jejich skupiny, popř. za celý podnik nebo obor.
(2) Ústřední orgány stanoví způsob započítávání čistého hospodářského výsledku pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků s ohledem na systém hmotné zainteresovanosti zejména podle odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a v souladu s používanou kalkulační technikou.
Promítnutí podmínek realizace do ceny
Podmínky realizace se do ceny promítají na základě rozboru (porovnání)
a) efektivnosti použití nového výrobku s porovnatelnými výrobky dosud vyráběnými (dováženými) pro spotřebu, vypracovaného ve spolupráci s hlavním odběratelem,
b) poměru nabídky a poptávky na trhu,
c) společenských záměrů k podpoře (omezení) výroby nebo spotřeby, ke zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, popř. k zajištění zdravotních, kulturních a jiných potřeb,
d) relací světových cen, zejména u výrobků určených ústředními orgány.
Ceny spotřebních výrobků
(1) Do maloobchodní (obchodní) ceny spotřebního výrobku se zahrnuje daň z obratu ve stejném poměru jako u porovnatelných výrobků, bez ohledu na to, která organizace je výrobcem; výjimky povoluje ministerstvo financí. Pokud podle zvláštních předpisů organizace nemá nárok na obchodní rozpětí, zvyšuje se u maloobchodních cen daň z obratu o částku odpovídající obchodnímu rozpětí.
(2) Maloobchodní směrná limitní cena nového spotřebního výrobku se tvoří na základě obchodní ceny (směrné limitní velkoobchodní ceny a sazby daně z obratu) a stanoveného obchodního rozpětí.
Ceny staveb a jejich části
(1) Ceny staveb, popř. jejich ucelených částí mohou dohodnout dodavatelé s odběrateli jako pevné odbytové ceny na podkladě rozpočtů k úvodním (jednostupňovým) prováděcím (dodavatelským) projektům. To platí obdobně i pro ceny poddodávky souborů strojů a zařízení, stavebních částí a prací.
(2) Nedojde-li k dohodě o pevné odbytové ceně podle odst. 1, dohodnou nebo určí dodavatelé s odběrateli na podkladě rozpočtů k jednostupňovým, prováděcím (dodavatelským) projektům odbytové ceny pro dodávky jednotlivých strojů a zařízení a jednotkové rozpočtové ceny stavebních konstrukcí a prací a montážních prací.
(3) Ceny nově vyvíjených nebo dovážených výrobků a zařízení lze stanovit orientačně s možností jejich zpřesnění do výše rozpočtové rezervy stavby.
Ceny dovážených a vyvážených výrobků
Ceny dovážených a vyvážených výrobků se stanoví
a) obdobným způsobem jako ceny výrobků, které nejsou předmětem zahraničního obchodu nebo
b) odvozením ceny jednotlivých výrobků nebo souboru výrobků z docílené zahraniční ceny, pokud o použití tohoto způsobu rozhodnou příslušné ústřední orgány.
Ceny zemědělských výrobků
Na tvorbu nákupních cen zemědělských výrobků se vztahují ustanovení tohoto oddílu jen přiměřeně.
Ceny přebytečných a neupotřebitelných výrobků
Při prodeji přebytečných a neupotřebitelných výrobků se ceny tvoří dohodou mezi prodávající a kupující socialistickou organizací, pokud podle zvláštních předpisů nestanoví cenu nadřízené orgány; cena však nesmí převýšit náklady na pořízení výrobku odpovídající cenám pro stejný nebo porovnatelný výrobek v době prodeje, pokud není zvlášť stanoveno jinak.
Zásady pro změny cen
(1) Cenu lze změnit jen v důsledku významnější změny
a) ekonomických podmínek výroby nebo zahraničního obchodu,
b) podmínek realizace (§ 14).
(2) Současně se změnou ceny se stanoví zejména počátek platnosti změněné ceny a způsob vypořádání důsledků ze změny ceny.
(3) Změna ceny se netýká dodávek, o nichž jsou uzavřeny hospodářské smlouvy, pokud ústřední orgán nestanoví jinak, popř. pokud se o tom organizace nedohodnou.
(4) Zásady pro změny cen se přiměřeně použijí také pro změny základních (pevně stanovených) složek cen. Při změně ceny se popř. odpovídajícím způsobem upraví i základní (pevně stanovené) složky cen.
Změny nesprávně stanovených cen
(1) Jestliže byla pevná nebo limitní cena stanovena nesprávně, příslušný orgán ji změní tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.
(2) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se vztahuje na dodávky, o nichž již byla uzavřena hospodářská smlouva, jen pokud s tím odběratel souhlasí.
(3) Změna nesprávně stanovené vyšší ceny se vztahuje na všechny dodávky, které mají být uskutečněny ode dne změny ceny; příslušný ústřední orgán může rozhodnout, že se tato změna vztahuje i na dodávky již uskutečněné.
Cenové řízení
Návrh ceny nového výrobku
(1) Návrh na stanovení ceny nového výrobku musí obsahovat
a) kvalitativní i kvantitativní určení nového výrobku doložené vzorkem výrobku nebo jeho výkresem, fotografii apod.; popis výrobku (skupiny výrobků) zahrnuje výčet technických parametrů charakterizujících co nejúplněji užitné vlastnosti výrobku (skupiny výrobků),
b) důvody, pro které se nový výrobek zavádí,
c) cenovou kalkulaci nového výrobku v předepsaném členění,
d) údaje o cenovém porovnání,
e) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem nebo s předběžnou (informativní) cenou, popř. zdůvodnění odchylek od stanoveného cenového limitu,
f) údaje o podmínkách realizace nového výrobku a u výrobků určených ústředními orgány (§ 14 písm. d) porovnání s relacemi světových cen,
g) zařazení výrobku do kategorie cen,
h) stanovisko hlavních odběratelských organizací k navrhované ceně se zdůvodněním případných protinávrhů,
ch) označení výrobků podle jednotné klasifikace.
(2) Při použití individuální kalkulace (§ 12 odst. 5) doloží se návrh tak, aby bylo zřejmé, že nebyla zhoršena dosud dosahovaná úroveň výrobních podmínek.
Návrh na změnu ceny
Návrh na změnu ceny musí obsahovat
a) zdůvodnění navrhované změny ceny,
b) celkové vyčíslení důsledků změny ceny pro dodavatele, odběratele a vůči státnímu rozpočtu,
c) stanovisko hlavních odběratelů spolu s návrhem na řešení důsledků změny ceny a v důležitých sporných případech též posudek nezúčastněných odborných orgánů, ústavů a expertů.
Postup v cenovém řízení
(1) Návrh ceny nového výrobku nebo návrh na změnu ceny vypracovává a předkládá dodavatelská, popř. odběratelská organizace nebo jim nadřízené orgány.
(2) Přísluší-li stanovení ceny oborovému ředitelství dodavatele, může stanovit cenu jen v dohodě s oborovým ředitelstvím hlavního odběratele.
(3) Přísluší-li stanovení ceny nového výrobku nebo změny ceny odvětvovým ústředním orgánům, předkládá oborové ředitelství návrh současně všem zúčastněným ústředním orgánům. Příslušný odvětvový ústřední orgán může stanovit cenu nebo změnu ceny jen v dohodě s ústředním orgánem nadřízeným hlavnímu odběrateli a u cen, jejichž stanovení nebo změny se dotýkají státního rozpočtu a kde daň z obratu není stanovena sazbou, též v dohodě s ministerstvem financí.
(4) Návrhy maloobchodních, popř. též velkoobchodních cen spotřebních výrobků se projednávají zpravidla ve společném cenovém řízení, které řídí ústřední orgán, jemuž přísluší tvorba maloobchodních cen.
(5) Ústřední orgány se mohou předem dohodnout, že příslušný odvětvový ústřední orgán může cenu uvedenou v návrhu stanovit bez projednání s ostatními odvětvovými ústředními orgány, jestliže mezi oborovými ředitelstvími dodavatele a hlavního odběratele bylo dosaženo dohody o tomto návrhu.
(6) Hlavní odběratel nebo jeho nadřízený orgán je povinen sdělit zdůvodněné stanovisko k navrhované ceně nového výrobku nebo k navrhované změně ceny do 10 dnů po obdržení návrhu; neučiní-li tak, může být o návrhu rozhodnuto nebo návrh předložen k dalšímu řízení bez jeho stanoviska; k opožděnému stanovisku nemusí příslušný ústřední orgán přihlížet.
(7) Nesouhlasí-li hlavní odběratel nebo jeho nadřízený orgán ve svém stanovisku s navrhovanou cenou nového výrobku nebo s navrhovanou změnou ceny, je povinen své stanovisko s dodavatelem nebo jeho nadřízeným orgánem na jeho výzvu do 7 dnů projednat, jinak nemusí orgán, který cenu stanoví, k jeho stanovisku přihlížet.
(8) Lhůty se počítají ode dne obdržení předepsaných podkladů. Pokud podklady nemají předepsané náležitosti, je povinen si je nadřízený orgán nebo odběratel vyžádat nejpozději do 5 dnů.
(1) Přísluší-li stanovení ceny nového výrobku nebo změny ceny Státní komisi pro finance, ceny a mzdy nebo Státní komisi pro techniku, předkládá návrh příslušný odvětvový ústřední orgán. Přitom se postupuje obdobně podle § 25.
(2) Při navrhování cenového limitu a předběžné ceny se postupuje přiměřeně jako při navrhování ceny nového výrobku.
(3) Ústřední orgány mohou po vzájemné dohodě stanovit náležitosti návrhu ceny nebo změny ceny odchylně (např. zjednodušit je pro jednorázově vyráběné výrobky).
(4) Ústřední orgán nadřízený dodavateli stanoví v dohodě se Státní komisí pro techniku podmínky cenového řízení při jednání o cenových dotacích pro technicky pokrokové výrobky nebo o cenovém znevýhodnění technicky zastaralých výrobků.
Ustanovení § 23-26 platí pro cenové řízení o pevných a limitních cenách.
Stanovení ceny
(1) Pevné a limitní ceny se stanoví nebo mění rozhodnutím o ceně, volné ceny a realizační ceny výrobků zařazených do kategorie limitních cen dohodou socialistických organizací v hospodářské smlouvě, popř. podle odst. 5, 6. Nestanoví-li dodavatel nebo jeho nadřízený orgán cenu nového výrobku do 15 dnů po obdržení návrhu a nejde-li o cenový spor podle § 29, může po této době dodávající organizace prodávat výrobky za navrhované ceny dohodnuté s odběratelem.
(2) Rozhodnutí o pevné nebo limitní ceně musí obsahovat alespoň
a) označení orgánu nebo organizace, která vydává rozhodnutí o ceně s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě je příslušná cenu stanovit nebo měnit,
b) přesné označení výrobku, jehož cena se stanoví nebo mění a označení kategorie cen, do níž je výrobek zařazen,
c) výši ceny, popř. hranice limitní ceny,
d) určení dne, od kterého cena vstoupí v platnost.
(3) Rozhodnutí, kterým se mění pevná nebo limitní cena, obsahuje tyto další náležitosti:
a) výši dosud platné ceny,
b) určení, zda změněná cena platí i pro výrobky, o jejichž dodávce byly již uzavřeny hospodářské smlouvy nebo které již byly dodány.
(4) Nedojde-li k dohodě organizací o výši realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitních cen, stane se v případech, kdy je stanovena povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu, realizační cenou
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Dekret der Staatskommission für Finanzen, Preise und Löhne Nr. 8 / 1966 Coll. über Preiserstellung, Kontrolle und Statistik |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 16.02.1966 |
|---|---|
| In Kraft seit | 01.03.1966 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0