Gesetz Nr. 40 / 2009 Coll.

Recht Strafgesetzbuch

Gültig In Kraft seit 01.01.2010
Inhalt
ČÁST PRVNÍ HLAVA I Díl 1 § 1 Díl 2 § 2 § 3 Díl 3 § 4 § 5 § 6 § 7 § 8 § 9 § 11 HLAVA II Díl 1 § 12 § 13 § 14 Díl 2 § 15 § 16 § 17 § 18 § 19 Díl 3 § 20 § 21 Díl 4 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 HLAVA III § 28 § 29 § 30 § 31 § 32 HLAVA IV Díl 1 § 33 Díl 2 § 34 § 35 HLAVA V Díl 1 § 36 § 37 § 38 Díl 2 Oddíl 1 § 39 § 40 § 41 § 42 § 43 § 44 § 45 Oddíl 2 § 46 § 47 § 48 Oddíl 3 § 49 § 50 § 51 Oddíl 4 § 52 § 53 § 54 Oddíl 5 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59 § 60 § 60a § 61 § 62 § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 § 70 § 71 § 72 § 73 § 74 § 74a § 74b § 74c § 74d § 74e § 74f § 75 § 76 § 77 § 78 § 79 § 80 Oddíl 6 § 81 § 82 § 82a § 83 § 84 § 85 § 85a § 86 § 87 Oddíl 7 § 88 § 89 § 90 § 91 Oddíl 8 § 92 § 93 Oddíl 9 § 94 § 95 Díl 3 Oddíl 1 § 96 § 97 Oddíl 2 § 98 § 99 § 100 § 101 § 102 § 102a § 103 § 104 HLAVA VI § 105 § 106 HLAVA VII § 107 § 108 § 109 HLAVA VIII § 110 § 111 § 112 § 113 § 114 § 115 § 116 § 117 § 118 § 119 § 119a § 120 § 121 § 122 § 123 § 124 § 125 § 126 § 127 § 127a § 128 § 129 § 129a § 129b § 130 § 131 § 132 § 133 § 134 § 135 § 135a § 135b § 135c § 136 § 136a § 137 § 138 § 139 ČÁST DRUHÁ HLAVA I Díl 1 § 140 § 141 § 142 § 143 § 144 Díl 2 § 145 § 146 § 146a § 147 § 148 Díl 3 § 149 § 150 § 151 § 152 § 153 § 154 § 155 § 156 § 157 § 158 Díl 4 § 159 § 160 § 161 § 162 § 163 Díl 5 § 164 § 165 § 166 § 167 HLAVA II Díl 1 § 168 § 169 § 170 § 171 § 172 § 173 § 174 § 175 § 176 § 177 § 178 § 179 Díl 2 § 180 § 181 § 182 § 183 § 184 HLAVA III § 185 § 185a § 186 § 187 § 188 § 189 § 190 § 191 § 191a § 192 § 193 § 193a § 193b HLAVA IV § 194 § 195 § 196 § 196a § 197 § 198 § 199 § 200 § 201 § 202 § 203 § 204 HLAVA V § 205 § 206 § 207 § 208 § 209 § 210 § 211 § 212 § 213 § 216 § 216a § 217 § 217a § 218 § 219 § 220 § 221 § 222 § 223 § 224 § 225 § 226 § 227 § 228 § 229 § 230 § 231 § 232 HLAVA VI Díl 1 § 233 § 234 § 235 § 236 § 237 § 238 § 239 Díl 2 § 240 § 241 § 242 § 243 § 244 § 245 § 246 § 247 Díl 3 § 248 § 248a § 249 § 250 § 251 § 251a § 252 § 253 § 254 § 255 § 255a § 256 § 257 § 258 § 259 § 260 § 261 § 262 § 263 § 264 § 265 § 266 § 267 Díl 4 § 268 § 269 § 270 § 271 HLAVA VII Díl 1 § 272 § 273 § 274 § 275 § 276 § 277 § 278 § 279 § 280 § 281 § 281a § 282 § 283 § 283a § 284 § 285 § 286 § 286a § 287 § 288 § 289 Díl 2 § 290 § 291 § 292 HLAVA VIII § 293 § 294 § 294a § 295 § 296 § 297 § 298 § 298a § 299 § 300 § 301 § 302 § 302a § 303 § 304 § 305 § 306 § 307 § 308 HLAVA IX Díl 1 § 309 § 310 § 311 § 312 § 312a § 312b § 312d § 312e § 312f § 313 § 314 § 315 Díl 2 § 316 § 317 § 318 § 318a Díl 3 § 319 § 320 § 321 § 321a § 322 HLAVA X Díl 1 § 323 § 324 § 325 § 326 § 327 § 328 Díl 2 § 329 § 330 Díl 3 § 331 § 332 § 333 § 334 Díl 4 § 335 § 336 § 337 § 338 § 339 § 340 § 341 § 341a § 342 § 343 § 344 § 345 § 346 § 347 § 347a § 348 § 349 § 350 § 351 Díl 5 § 352 § 353 § 354 § 355 § 356 Díl 6 § 357 § 358 § 359 § 360 Díl 7 § 361 § 362 Díl 8 § 364 § 365 § 366 § 367 § 368 HLAVA XI § 369 § 370 § 371 § 372 § 373 § 374 HLAVA XII Díl 1 § 375 § 376 § 377 § 378 § 379 § 380 § 381 § 382 § 383 Díl 2 § 384 § 385 § 386 § 387 Díl 3 § 388 § 389 § 390 § 391 Díl 4 § 392 § 393 § 394 § 395 § 396 § 397 Díl 5 § 398 § 399 HLAVA XIII Díl 1 § 400 § 401 § 402 § 403 § 403a § 403b § 404 § 405 Díl 2 § 405a § 406 § 407 § 408 § 409 § 410 § 410a § 410b § 411 § 412 § 413 § 414 § 415 § 416 § 417 Díl 3 § 418 ČÁST TŘETÍ § 419 § 419a § 420 § 421
40
ZÁKON
ze dne 8. ledna 2009
trestní zákoník
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

HLAVA I

PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ

Díl 1

Žádný trestný čin bez zákona
§ 1
Zákaz retroaktivity
Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.

Díl 2

Časová působnost
§ 2
Trestnost činu a doba jeho spáchání
(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
(2) Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán.
(3) Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, jímž je čin spáchán, se užije zákona nejmírnějšího.
(4) Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.
§ 3
Užití zákona účinného v době rozhodování
(1) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.
(2) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.

Díl 3

Místní působnost
§ 4
Zásada teritoriality
(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území.
(2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky,
a) dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zčásti jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo
b) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný trestním zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině.
(3) Účastenství je spácháno na území České republiky,
a) je-li tu spáchán čin pachatele, kdy místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2, nebo
b) jednal-li tu zčásti účastník činu spáchaného v cizině.
(4) Jednal-li účastník na území České republiky, užije se na účastenství zákona České republiky bez ohledu na to, zda je čin pachatele v cizině trestný.
§ 5
Zásada registrace
Podle zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3.
§ 6
Zásada personality
Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.
§ 7
Zásada ochrany a zásada univerzality
(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), padělání a pozměnění peněz (§ 233), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku (§ 236), neoprávněné výroby peněz (§ 237), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323), násilí proti úřední osobě (§ 325), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415), zneužití vlajky a příměří (§ 416) a ublížení parlamentáři (§ 417) i tehdy, spáchal-li takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt.
(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán v cizině proti občanu České republiky nebo proti osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.
§ 8
Subsidiární zásada univerzality
(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy, jestliže
a) čin je trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,
b) pachatel byl dopaden na území České republiky, proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu cizímu státu nebo jinému oprávněnému subjektu a
c) cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, požádal o provedení trestního stíhání pachatele v České republice.
(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku.
(3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.
§ 9
Působnost stanovená mezinárodní smlouvou
(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona České republiky také tehdy, jestliže to stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(2) Ustanovení § 4 až 8 se nepoužijí, jestliže to mezinárodní smlouva nepřipouští.
§ 11
Účinky rozsudku cizího státu
(1) Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného.
(2) Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení se pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.

HLAVA II

TRESTNÍ ODPOVĚDNOST

Díl 1

Základy trestní odpovědnosti
§ 12
Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe
(1) Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.
(2) Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
§ 13
Trestný čin
(1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.
(2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.
§ 14
Přečiny a zločiny
(1) Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny.
(2) Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
(3) Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Díl 2

Zavinění
§ 15
Úmysl
(1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.
§ 16
Nedbalost
(1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
§ 17
Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující
K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne,
a) jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo
b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl.
§ 18
Omyl skutkový
(1) Kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti.
(2) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán jen za tento mírnější trestný čin, nejde-li o trestný čin spáchaný z nedbalosti.
(3) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího trestného činu.
(4) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti.
§ 19
Omyl právní
(1) Kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat.
(2) Omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží.

Díl 3

Příprava a pokus trestného činu
§ 20
Příprava
(1) Jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu (§ 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu.
(2) Příprava je trestná podle trestní sazby stanovené na zvlášť závažný zločin, k němuž směřovala, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného.
(3) Trestní odpovědnost za přípravu k zvlášť závažnému zločinu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k spáchání zvlášť závažného zločinu a
a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy, nebo
b) učinil o přípravě k zvlášť závažnému zločinu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
(4) Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za přípravu pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení.
(5) Ustanovením odstavců 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.
§ 21
Pokus
(1) Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.
(2) Pokus trestného činu je trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin.
(3) Trestní odpovědnost za pokus trestného činu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu a
a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činu, nebo
b) učinil o pokusu trestného činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činu, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
(4) Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za pokus pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení.
(5) Ustanovením odstavců 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.

Díl 4

Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu
§ 22
Pachatel
(1) Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná.
(2) Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně. Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil takové osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem; v těchto případech není vyloučena trestní odpovědnost takové osoby za jiný trestný čin, který tímto jednáním spáchala.
§ 23
Spolupachatel
Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé).
§ 24
Účastník
(1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně
a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo
c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník).
(2) Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného.
(3) Trestní odpovědnost účastníka zaniká, jestliže dobrovolně upustil od dalšího účastenství na trestném činu a
a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého účastenství, nebo
b) učinil o účastenství na trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého účastenství, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
(4) Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti účastníka, který takto jednal, je-li čin spáchán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na trestní odpovědnost účastníka za jiný trestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.
§ 25
Věk
Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.
§ 26
Nepříčetnost
Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
§ 27
Zmenšená příčetnost
Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný.

HLAVA III

OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU
§ 28
Krajní nouze
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
§ 29
Nutná obrana
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
§ 30
Svolení poškozeného
(1) Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.
(2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.
(3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.
§ 31
Přípustné riziko
(1) Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.
(2) Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.
§ 32
Oprávněné použití zbraně
Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.

HLAVA IV

ZÁNIK TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI

Díl 1

Zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí
§ 33
Účinná lítost
Trestní odpovědnost za trestné činy neposkytnutí pomoci (§ 150), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151), šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152), šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 157), svěření dítěte do moci jiného (§ 169), zavlečení (§ 172), braní rukojmí (§ 174), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), poškození cizí věci (§ 228), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), ohrožení devizového hospodářství (§ 247), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273), porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277), poškození geodetického bodu (§ 278), nedovoleného ozbrojování (§ 279), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294), poškození lesa (§ 295), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300), šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306), šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), sabotáže (§ 314), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), ohrožení utajované informace z nedbalosti (318), neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a), účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu (§ 321a), vzpoury vězňů (§ 344), křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346), křivého tlumočení (§ 347), maření spravedlnosti (§ 347a), šíření poplašné zprávy (§ 357), nepřekažení trestného činu (§ 367), neoznámení trestného činu (§ 368) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně
a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo
b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

Díl 2

Promlčení trestní odpovědnosti
§ 34
Promlčecí doba
(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) třicet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, trestný čin vraždy (§ 140) a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
Zobrazit všechna ustanovení (4035)
Inhalt
ČÁST PRVNÍ HLAVA I Díl 1 § 1 Díl 2 § 2 § 3 Díl 3 § 4 § 5 § 6 § 7 § 8 § 9 § 11 HLAVA II Díl 1 § 12 § 13 § 14 Díl 2 § 15 § 16 § 17 § 18 § 19 Díl 3 § 20 § 21 Díl 4 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 HLAVA III § 28 § 29 § 30 § 31 § 32 HLAVA IV Díl 1 § 33 Díl 2 § 34 § 35 HLAVA V Díl 1 § 36 § 37 § 38 Díl 2 Oddíl 1 § 39 § 40 § 41 § 42 § 43 § 44 § 45 Oddíl 2 § 46 § 47 § 48 Oddíl 3 § 49 § 50 § 51 Oddíl 4 § 52 § 53 § 54 Oddíl 5 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59 § 60 § 60a § 61 § 62 § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 § 70 § 71 § 72 § 73 § 74 § 74a § 74b § 74c § 74d § 74e § 74f § 75 § 76 § 77 § 78 § 79 § 80 Oddíl 6 § 81 § 82 § 82a § 83 § 84 § 85 § 85a § 86 § 87 Oddíl 7 § 88 § 89 § 90 § 91 Oddíl 8 § 92 § 93 Oddíl 9 § 94 § 95 Díl 3 Oddíl 1 § 96 § 97 Oddíl 2 § 98 § 99 § 100 § 101 § 102 § 102a § 103 § 104 HLAVA VI § 105 § 106 HLAVA VII § 107 § 108 § 109 HLAVA VIII § 110 § 111 § 112 § 113 § 114 § 115 § 116 § 117 § 118 § 119 § 119a § 120 § 121 § 122 § 123 § 124 § 125 § 126 § 127 § 127a § 128 § 129 § 129a § 129b § 130 § 131 § 132 § 133 § 134 § 135 § 135a § 135b § 135c § 136 § 136a § 137 § 138 § 139 ČÁST DRUHÁ HLAVA I Díl 1 § 140 § 141 § 142 § 143 § 144 Díl 2 § 145 § 146 § 146a § 147 § 148 Díl 3 § 149 § 150 § 151 § 152 § 153 § 154 § 155 § 156 § 157 § 158 Díl 4 § 159 § 160 § 161 § 162 § 163 Díl 5 § 164 § 165 § 166 § 167 HLAVA II Díl 1 § 168 § 169 § 170 § 171 § 172 § 173 § 174 § 175 § 176 § 177 § 178 § 179 Díl 2 § 180 § 181 § 182 § 183 § 184 HLAVA III § 185 § 185a § 186 § 187 § 188 § 189 § 190 § 191 § 191a § 192 § 193 § 193a § 193b HLAVA IV § 194 § 195 § 196 § 196a § 197 § 198 § 199 § 200 § 201 § 202 § 203 § 204 HLAVA V § 205 § 206 § 207 § 208 § 209 § 210 § 211 § 212 § 213 § 216 § 216a § 217 § 217a § 218 § 219 § 220 § 221 § 222 § 223 § 224 § 225 § 226 § 227 § 228 § 229 § 230 § 231 § 232 HLAVA VI Díl 1 § 233 § 234 § 235 § 236 § 237 § 238 § 239 Díl 2 § 240 § 241 § 242 § 243 § 244 § 245 § 246 § 247 Díl 3 § 248 § 248a § 249 § 250 § 251 § 251a § 252 § 253 § 254 § 255 § 255a § 256 § 257 § 258 § 259 § 260 § 261 § 262 § 263 § 264 § 265 § 266 § 267 Díl 4 § 268 § 269 § 270 § 271 HLAVA VII Díl 1 § 272 § 273 § 274 § 275 § 276 § 277 § 278 § 279 § 280 § 281 § 281a § 282 § 283 § 283a § 284 § 285 § 286 § 286a § 287 § 288 § 289 Díl 2 § 290 § 291 § 292 HLAVA VIII § 293 § 294 § 294a § 295 § 296 § 297 § 298 § 298a § 299 § 300 § 301 § 302 § 302a § 303 § 304 § 305 § 306 § 307 § 308 HLAVA IX Díl 1 § 309 § 310 § 311 § 312 § 312a § 312b § 312d § 312e § 312f § 313 § 314 § 315 Díl 2 § 316 § 317 § 318 § 318a Díl 3 § 319 § 320 § 321 § 321a § 322 HLAVA X Díl 1 § 323 § 324 § 325 § 326 § 327 § 328 Díl 2 § 329 § 330 Díl 3 § 331 § 332 § 333 § 334 Díl 4 § 335 § 336 § 337 § 338 § 339 § 340 § 341 § 341a § 342 § 343 § 344 § 345 § 346 § 347 § 347a § 348 § 349 § 350 § 351 Díl 5 § 352 § 353 § 354 § 355 § 356 Díl 6 § 357 § 358 § 359 § 360 Díl 7 § 361 § 362 Díl 8 § 364 § 365 § 366 § 367 § 368 HLAVA XI § 369 § 370 § 371 § 372 § 373 § 374 HLAVA XII Díl 1 § 375 § 376 § 377 § 378 § 379 § 380 § 381 § 382 § 383 Díl 2 § 384 § 385 § 386 § 387 Díl 3 § 388 § 389 § 390 § 391 Díl 4 § 392 § 393 § 394 § 395 § 396 § 397 Díl 5 § 398 § 399 HLAVA XIII Díl 1 § 400 § 401 § 402 § 403 § 403a § 403b § 404 § 405 Díl 2 § 405a § 406 § 407 § 408 § 409 § 410 § 410a § 410b § 411 § 412 § 413 § 414 § 415 § 416 § 417 Díl 3 § 418 ČÁST TŘETÍ § 419 § 419a § 420 § 421

Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen

Kostenlose Registrierung Anmelden
Bewertung:

Kommentare 0

Um Kommentare zu schreiben, bitte melden Sie sich an.

Informationen zur Vorschrift

ZitierungGesetz Nr. 40 / 2009 Coll., Strafgesetzbuch
Art der Vorschrift-
Autor-
SammlungGesetzessammlung
Verkündungsdatum09.02.2009
In Kraft seit01.01.2010
In Kraft bis-
Status Gültig
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.

Partnerwebsites

Založení s.r.o. Virtual offices and company formation
MojeDatovka.cz Data box database and search
ČeskéFirmy.online Czech company directory and reviews
Favoriten
Browserverlauf
Diese Website verwendet Cookies, um das ordnungsgemäße Funktionieren zu gewährleisten, den Datenverkehr zu analysieren und Werbung anzuzeigen. Weitere Informationen
Cookie-Einstellungen

Wählen Sie, welche Cookie-Kategorien Sie zulassen möchten.