Vollständiger Text des Gesetzes Nr. 19 / 1970 Coll.

Gesetz über die Organisation der Gerichte und die Wahl der Richter

Gültig
Inhalt
HLAVA PRVNÍ § 1 § 2 § 3 § 4 § 5 § 6 - zrušen § 7 § 8 § 9 § 10 § 11 § 12 § 13 HLAVA DRUHÁ § 14 - zrušen § 15 § 16 § 17 § 18 § 19 § 20 - zrušen § 21 § 21a § 21b § 21c § 21d § 21e § 22 § 23 § 23a § 24 § 24a § 25 § 26 § 27 § 27a § 28 § 29 § 30 - zrušen § 31 § 32 - zrušen § 33 § 34 HLAVA TŘETÍ § 35 § 36 § 37 § 38 - zrušen HLAVA ČTVRTÁ Oddíl první § 39 § 40 § 41 § 42 Oddíl druhý § 43 § 44 § 44a § 45 až § 48 označení oddílu třetího a čtvrtého - zrušeny HLAVA PÁTÁ § 49 § 50 - zrušen § 51 § 52 § 53 § 54 § 55 § 56 § 56a § 57 § 58 § 59 až § 61 - zrušeny § 62 § 62a § 62b § 62c § 62d § 63 § 64 § 65 § 66 HLAVA ŠESTÁ § 67 až § 69 - zrušeny § 70 § 71 § 72 § 72a § 73 § 74
19
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 26. února 1964 č. 36 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 27. února 1968 č. 29 Sb., zákonem ze dne 20. prosince 1968 č. 175 Sb. a zákonem ze dne 17. prosince 1969 č. 156 Sb.
ZÁKON
o organizaci soudů a o volbách soudců
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

HLAVA PRVNÍ

SOUSTAVA SOUDŮ A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ORGANIZACE A ČINNOSTI
§ 1
Soustava soudů
(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé soudy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
Soudy Československé socialistické republiky jsou: Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.
Soudy republik jsou: Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské soudy a okresní soudy.
(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
(3) Na území hlavního města Slovenska Bratislavy vykonává působnost okresního soudu městský soud.
(4) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud.
Úkoly soudů
§ 2
(1) Soudy jsou povolány chránit:
a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,
b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních a jiných společenských a hospodářských organizací,
d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.
(2) Svou činností soudy vychovávají občany k oddanosti k vlasti, k věci socialismu a komunismu, k zachování zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k důslednému plnění povinností vůči rodině a nezletilým dětem, k úctě k právům, k cti a vážnosti spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachování všech pravidel socialistického soužití.
(3) Při ukládání a výkonu trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele, ale i jeho polepšení a převýchovu.
(4) Soudy upozorňují orgány a organizace na nedostatky, které zjistily v jejich činnosti. Orgány a organizace jsou povinny na tato upozornění odpovídat a sdělovat, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 3
(1) Soudy plní své úkoly zejména tím, že
a) rozhodují o právech a zákonech chráněných zájmech občanů a socialistických organizací,
b) rozhodují v trestním řízení o vině obviněného a ukládají zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,
c) v případech stanovených zákonem přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů,
d) předcházejí sporům mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem, jakož i pátrání protispolečenských činů.
(2) Soudy provádějí mezi občany výchovnou činnost směřující k propagaci socialistického právního řádu a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.
Základní zásady organizace a činnosti soudů
§ 4
(1) Soudnictví se vykonává za široké účasti pracujícího lidu. Při plnění svých úkolů postupují soudy v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistického právního řádu byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.
(2) K posílení výchovného vlivu soudního řízení mohou v něm vystupovat i národní výbory a dobrovolné společenské organizace pracujících; jejich postavení v řízení je upraveno předpisy o soudním řízení.
§ 5
(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákon stanoví, v kterých senátech a v kterých věcech se účastní na rozhodování soudci z lidu. Zákony o soudním řízení stanoví, v kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce z povolání.
(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce z povolání.
§ 6 - zrušen
§ 7
Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem socialistického státu. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.
§ 8
(1) Všichni občané jsou si před zákonem a před soudem rovni.
(2) Každý občan může před soudem jednat ve své mateřštině.
(3) Rozhodnutí všech soudů působících v Československé socialistické republice jsou platná a vykonatelná na celém jejím území.Soudy České socialistické republiky a soudy Slovenské socialistické republiky poskytují si vzájemně právní pomoc. To platí i ve vzájemných vztazích soudů republik a soudů Československé socialistické republiky.
§ 9
(1) Jednání před všemi soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
§ 10
(1) V řízení postupují soudy tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí.
(2) Při projednávání protispolečenských činů mohou soudy ukládat jen tresty (opatření) stanovené zákonem a za činy v zákoně uvedené.
§ 11
Obviněnému se zajišťuje právo obhajoby včetně práva volit si obhájce.
§ 12
Účast advokátů v soudním řízení
Při obhajobě občanů a při poskytování jiné právní pomoci občanům a socialistickým organizacím působí advokáti.
§ 13
Prokurátor se podle ustanovení o soudním řízení účastní na řízení u soudů a vykonává dozor nad důsledným prováděním a zachováním zákonů a jiných právních předpisů.

HLAVA DRUHÁ

ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ
§ 14 - zrušen
Okresní soudy
§ 15
(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, popřípadě jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.
(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.
(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.
§ 16
Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.
§ 17
(1) Předseda okresního soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,
c) vyřizuje stížnosti pracujících.
(2) Předseda okresního soudu vykonává správu okresního soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.
(3) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu; nemá-li předseda okresního soudu náměstka, jiný soudce z povolání předsedou soudu k tomu určený.
Krajské soudy
§ 18
(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.
(2) Krajský soud rozhoduje v senátech.
(3) Senáty krajského soudu se skládají
a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
b) ze soudce z povolání a dvou soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v jiných věcech,
c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.
§ 19
(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudců a státních notářství ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství.
(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o soudním řízení.
§ 20 - zrušen
§ 21
(1) Předseda krajského soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,
c) vyřizuje stížnosti pracujících.
(2) Předseda krajského soudu vykonává správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon správy okresních soudů.
(3) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.
Nejvyšší soudy republik
§ 21a
(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců z povolání.
(2) Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech.
(3) Senáty nejvyššího soudu republiky se skládají ze tří soudců z povolání.
§ 21b
Nejvyšší soud republiky je nejvyšším soudním orgánem republiky. Vykonává dozor nad rozhodováním všech soudů zejména tím,že
a) rozhoduje o odvoláních proti prvostupňovým rozhodnutím krajských soudů,
b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona v případech uvedených v zákonech o soudním řízení,
c) rozhoduje v dalších případech určených zákony o soudním řízení.
§ 21c
(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy nejvyššího soudu.
(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.
§ 21d
(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.
(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména
a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky
b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,
d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.
(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.
§ 21e
(1) Předseda nejvyššího soudu republiky:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování senátů nejvyššího soudu republiky a všech krajských a okresních soudů a může dávat podněty k vydání rozhodnutí nebo stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákonů,
c) vyřizuje stížnosti pracujících,
d) svolává plénum nejvyššího soudu, předsedá mu a určuje program jednání,
e) vykonává správu nejvyššího soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků nejvyššího soudu.
(2) Náměstci předsedy nejvyššího soudu republiky zastupují předsedu nejvyššího soudu republiky způsobem stanoveným v jednacím řádu nejvyššího soudu republiky.
Vojenské soudy
§ 22
Vojenské soudy rozhodují o všech trestních věcech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců a dalších jiných osob, o kterých to stanoví zákon.
§ 23
(1) Vojenský obvodový soud se skládá z náčelníka, popřípadě zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.
(2) Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.
(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.
(4) Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.
§ 23a
(1) Náčelník vojenského obvodového soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,
c) vyřizuje stížnosti pracujících.
(2) Náčelník vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.
§ 24
(1) Vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.
(2) Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.
(3) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají
a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
b) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.
(4) Vyšší vojenské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy.
(5) Další případy rozhodování vyšších vojenských soudů upravují zákony o soudním řízení.
§ 24a
(1) Náčelník vyššího vojenského soudu:
a) může předsedat kterémukoli senátu,
b) sleduje rozhodování všech senátů vyššího vojenského soudu a vojenských obvodových soudů v obvodu vyššího vojenského soudu,
c) vyřizuje stížnosti pracujících.
(2) Náčelník vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zejména zajišťuje jeho chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.
Nejvyšší soud Československé socialistické republiky
§ 25
Nejvyšší soud Československé socialistické republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, náměstků předsedy soudu a dalších soudců z povolání.
§ 26
(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.
(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:
a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,
b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.
(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
§ 27
(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky sleduje rozhodování nejvyšších soudů republik a vojenských soudů. Dozírá nad zákonností rozhodování všech soudů a zajišťuje jeho jednotnost tím, že
a) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí vyšších vojenských soudů,
b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů a dále proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, pokud tento soud rozhodoval o odvoláních; při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o opravném prostředku,
c) zaujímá stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona,
d) přezkoumává zákonnost pravoplatných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti.
(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky dále
a) rozhoduje o uznání rozhodnutí cizozemských soudů na území Československé socialistické republiky,
b) rozhoduje spory o místní příslušnosti mezi soudy nebo státními notářstvími České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,
c) rozhoduje o určení místně příslušného soudu nebo státního notářství, není-li možno zjistit, zda místně příslušný soud nebo státní notářství je na území jedné nebo druhé republiky,
d) rozhoduje o přikázání věci soudu nebo státnímu notářství druhé republiky, pokud to zákon o soudním řízení připouští,
e) rozhoduje o kompetenčních sporech mezi vojenskými a ostatními soudy,
f) rozhoduje spory o kompetenci mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími druhé republiky.
§ 27a
(1) Jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může ji předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky přikázat senátu k zaujetí stanoviska [§ 26 odst. 2 písm. a)].
(2) Před zaujetím stanoviska si předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vyžádá vyjádření generálního prokurátora Československé socialistické republiky a předsedů nejvyšších soudů republik.
(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. V jednacím řádu se stanoví též postup, jak má Nejvyšší soud Československé socialistické republiky v zájmu zajištění jednotného výkladu zákona zaujímat v určité otázce stanovisko.
§ 28
(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenské kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zprávu o činnosti kolegií. Předseda vojenského kolegia mimo to plní další povinnosti vyplývající z jeho vojenského služebního poměru a zastupuje předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ve vojenských záležitostech.
§ 29
(1) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří předseda, místopředseda, náměstci předsedy a další členové kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Zasedání pléna se mohou účastnit generální prokurátor Československé socialistické republiky a s poradním hlasem předsedové nejvyšších soudů republik. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací.
(2) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.
(3) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zejména
a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky,
b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,
d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro Federální shromáždění.
§ 30 - zrušen
§ 31
(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky svolává plénum tohoto soudu a předsedá mu. Vykonává správu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky s výjimkou jeho vojenského kolegia, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
(2) Místopředseda zastupuje předsedu. Jednací řád určí, jak se místopředseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky podílí na správě.
§ 32 - zrušen
§ 33
Zobrazit všechna ustanovení (402)

Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen

Kostenlose Registrierung Anmelden
Bewertung:

Kommentare 0

Um Kommentare zu schreiben, bitte melden Sie sich an.

Informationen zur Vorschrift

ZitierungVollständiger Text des Gesetzes Nr. 19 / 1970 Coll., über die Organisation der Gerichte und die Wahl der Richter
Art der Vorschrift-
Autor-
SammlungGesetzessammlung
Verkündungsdatum20.03.1970
In Kraft seit-
In Kraft bis-
Status Gültig
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.

Partnerwebsites

Založení s.r.o. Virtual offices and company formation
MojeDatovka.cz Data box database and search
ČeskéFirmy.online Czech company directory and reviews
Favoriten
Browserverlauf
Diese Website verwendet Cookies, um das ordnungsgemäße Funktionieren zu gewährleisten, den Datenverkehr zu analysieren und Werbung anzuzeigen. Weitere Informationen
Cookie-Einstellungen

Wählen Sie, welche Cookie-Kategorien Sie zulassen möchten.